Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo odkazy k připojení na online veřejné projednání k obnově spalovny v Rybitví před pár dny a už se stačila spustit vlna nevole s požadavky na odložení projednání na nejzažší možný termín a s podmínkou osobní účasti. Někteří se spoléhají na to, že mladá generace se postaví proti spalovně. Asi nevědí, co se dnešním školákům na zaplacených přednáškách o třídění odpadu  vštěpuje do hlavy.

[[img:chrn_fullwidth:19738:Děti se někde učí třídit odpad a jinde dokonce i mít kladný postoj ke spalovnám.  Foto: Chrudimské noviny]]

Samotným spalováním nebezpečných odpadů vzniká nepopiratelně také nebezpečí vzniku negativních vlivů na zdraví, životní prostředí a ovzduší. Směrnice Evropského parlametu a Rady ale stanovila už v roce 2000, jak tomu zamezit. Se spalováním nebezpečného odpadu ovšem souvisí i jeho překládání a doprava. V roce 2009 řeklo svojí účastí na 5000 tisíc nespokojených občanů v aréně v Pardubicích výrazné "NE" spalovně v Rybitví. Možná proto se s nadsázkou raději koná další veřejné projednání, avšak s odkazem na protiepidemická opatření, i po protestech online v úterý 8. února v 15:00. 

Kraj si podle posledních údajů ČSÚ drží několik let trend nižší produkce odpadu s 358 kg průmyslového odpadu na obyvatele v roce 2018. V tom samém roce kraj vyprodukoval v porovnání s celorepublikovou produkcí 4,62 procent nebezpečného odpadu. V letech 2009–2018 produkce celkově poklesla o 15,3 procent. Stalo se tak díky asanaci významných ekologických zátěží v posledním desetiletí. V kraji je umístěno 19 objektů s nebezpečnými látkami, z toho 9 je v ORP Padubice a 4 jsou v ORP Chrudim. 

[[img:chrn_fullwidth:19737:Ilustrační foto ze hřiště v Přestavlkách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přímo z Rybitví, kde spalovna dříve fungovala a jedná se o jejím obnovení po chystané modernizaci, zaznívají výzvy k co nejvyšší účastí v online projednání, kterého se budou účastnit samozřejmě i zástupci obce Rybitví. Nabízí se i 35 míst v zasedací místností, aby mohli i tímto způsobem občané jejich prostřednictvám vznést své námitky. „Za těch dlouhých 13 let dospěla další generace lidí, kterým životní prostředí není lhostejné a kteří chtějí, aby se kvalita života (nejen) v Rybitví i nadále zlepšovala,“ myslí si jeden z účastníků. Dá se na to ale bez vysvětlování spolehnout?

Není spalovna jako spalovna a je třeba to opakovat a hlavně dodat, že dávno existují ekologičtější alternativy. Zeptejte se pro zajímavost svých dětí, co si myslí o spalovnách. Třeba budete překvapeni tím, co se dozvíte! Možná se také zúčastnily placené „osvěty“ o třídení odpadu a je právě otázkou, co dětem v paměti utkvělo a jestli dokážou v tomto věku poznat, odkud vítr vane. Možná řeknou, že spalovny jsou vlastně dobrá věc, že mají speciální filtry, které většinu škodlivin zachytí a ven vypustí jenom neškodnou páru. Zní to krásně, ale je to opravdu případ spalovny v Rybitví? Na Chrudim tento vzduch padne taky.

Uvidí se, jaká řešení vyplynou a co se občané dozví na veřejném projednání k případu obnovení spalovny nebezpečných průmyslových odpadů v Rybitví. Pokud vám téma není lhostejné, nezapomeňte se 8. února včas k online projednání připojit.

Chrudim – Radní schválili zahájení výběrového řízení a současně i zadávací dokumentaci zakázky na realizaci projektu „Aktualizace analýzy rizika po provedení sanace podzemních vod na lokalitě bývalého státního podniku Transporta". Více se k tématu vyjádřili místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) a starosta František Pilný (ANO 2011).

Vše musí být dokončeno do podzimu 2023 a celková doba realizace bude trvat odhadem 16 až 19 měsíců. Práce jsou rozvržené do několika etap, včetně komplexního vyhodnocení kontaminace podzemních a povrchových vod. „Jsem rád, že se této dlouholeté ekologické zátěže v Chrudimi definitivně zbavíme,“ uvedl místostarosta Aleš Nunvář (Piráti). Projektantský rozpočet dosahuje skoro 12,5 milionu korun včetně DPH. Na základě analýzy dat bude výsledkem samotné odstranění a likvidace zabezpečených skružových šachet a odborná likvidace vrtů, kterých zbývá 70. „V loňském roce jsme už 13 sanovali. Máme na to přislíbenou dotaci od ministerstva životního prostředí až do 85 procent uznatelných nákladů. V rozpočtu máme připraveno 2,5 milionu na náš nutný podíl,“ dodal místostarosta.

[[img:chrn_fullwidth:19717:Výhled na část průmyslového areálu a bývalou Transportu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Starosta František Pilný (ANO 2011) podotknul, že v Chrudimi vzniká spousta hloubkových vrtů, kde je vysoce kvalitní a ve stometrových hloubkách tisíciletá voda a je třeba zabránit jejímu znečištění pro budoucí generace. V bývalém areálu Transporty už se právě v minulosti stalo, že do zavřeného vrtu nalil zřejmě někdo vyjetý olej, ale najatá odborná firma naštěstí katastrofě včas zabránila. „Je to poslední věc, která udělá konečnou tečku za desetiletou historií sanace ekologické zátěže v Transportě,“ řekl.

Chrudim – Město pokračuje s odtahem aut, kterým propadla technická, aby zbytečně nezabírala parkovací místa. Vozidla jsou zpravidla po tříletém odstavení v areálů Technických služeb Chrudim odvážena k ekologické likvidaci. Auto zmizí z ulice Dr. Bartůňka i bez tříletého čekání, jak se vyjádřil starosta František Pilný (ANO 2011) a vysvětlil proč.

[[img:chrn_fullwidth:19715:Parkoviště patřilo dříve společnosti K2 invest.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pokud chcete vozidlo zpátky, zaplatíte 

Ani občané z Chrudimi, kterým úřad výzvu zašle, se o další osud vozidla nezajímají, natož pak cizinci, kteří nechali auto ve městě svému osudu. „Nikdo vůbec nevolá,“ uvedla Ivana Nováková z oddělení regionálního rozvoje, která má tuto věc na starosti. Neozývají se, protože by museli platit. „Zaplatí tolik, kolik my jsme zaplatili za odtah.“ Což činí 1400 korun. Seznam firem, které mohou ekologicky likvidovat auta, uvádí na svých webových stránkách ministerstvo životního prostředí. Někteří svoje auto totiž nakonec opravdu raději sami z parkoviště odstraní, než aby propadlo městu.

Kolik si tedy město na jednom autě vydělá? Peníze získané za ekologickou likvidaci pokryjí víceméně náklady na odtah a otevření vozidel a znalecké posudky. „K dnešnímu dni příjmy převyšují vynaložené náklady o 2 600 korun,“ uvedla Hana Luptáková, pověřená řízením odboru územního plánování a regionálního rozvoje.

[[img:chrn_fullwidth:19712:Na Audi si někdo brousil zuby dlouho.  Foto: Chrudimské noviny]]

Provinilci bývají často muži

Lokality s autovraky po městě jsou proměnlivé. Městská policie si při své pochůzkové činnosti nového autovraku všimne snadno, ale vyzývá k tomu i spoluobčany „Strážník zjistí technický stav vozidla a učiní další kroky. Ve většině případů jsou majiteli autovraků muži, ale určitě to není pravidlem,“ uvedl Pavel Hromádko, který má z městských strážníků autovraky na starosti.

Starosta se osobně angažuje od srpna 2020

Osobně se angažuje za likvidaci autovraků, jehož smyslem je hlavně uvolňování parkovacích míst, starosta František Pilný (ANO 2011): „Jsem rád, jak se nám to daří,“ prohlásil. „Musíme ale kombinovat různé zákony, podle toho, kdy vrak vznikl. Ještě před účinností nového zákona byla dvě vozidla odtažena do technických služeb, ale za tři roky se o ně nikdo nepřihlásil,“ vysvětlil, jaký je běžný postup. Nyní můžou jako „opuštěné věci“ do ekologické likvidace.

Uvažovalo se i o dražbách

Už se ale uvažovalo i o dražbách aut, když by to technický stav dovoloval. Rada města Chrudim však dala souhlas k ekologické likvidaci dvou aut, která si už tříletou lhůtu v technických službách odstála, a stejný osud prý čeká i Audi z ulice Dr. Bartůňka, které z jedné strany opravdu zarůstá mechem, ale jinak na první pohled vypadá v pořádku.

[[img:chrn_fullwidth:19710:Majitelé mají na odtah vozidla zpravidla 2 měsíce od umístění výzvy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Audi zmizí bez dalšího čekání

Auto v ulici Dr. Bartůňka nestálo dříve na městském pozemku, to už se ale změnilo, a tak město koná. „Majitel vozidla zřejmě už nežije v České republice, je to cizinec,“ popisoval starosta. Řešilo se prý, jak vše urychlit, aby se nemuselo čekat na likvidaci další 3 roky. „Vzhledem k tomu, že máme k dispozici letecké i prostorové snímky lokality několik let zpětně, tak jsme dovodili, že vozidlo stojí na stejném místě už více než tři roky, čili se také jedná o opuštěný soubor náhradních dílů, nikoliv autovrak. A tento soubor náhradních dílů také město Chrudim nabylo včera a i toto vozidlo jako celek bude ekologicky zlikvidováno,“ informoval spokojeně starosta.

Znalec auto nacenil na 15 tisíc

Znalec nacenil vozidlo jako soubor náhradních dílů za 15 tisíc a poukázal na to, že chybí katalyzátor. „Oprava absolutně nedává smysl, protože by třeba dvacetkrát převýšila aktuální hodnotu vozu, když ho znalec prošel a podíval se, co tam všechno je. Takže i tohle auto, na které bylo často poukazováno, v krátké době též zmizí,“ vyjádřil se.

Chrudim – Na středečním online představení dvou projektů, které od sebe odděluje řeka Chrudimka, i časový odstup jejich realizace, bude řeč o úpravách ulice Na Ostrově kvůli bezpečnosti a navrhované snížení rychlosti a usměrnění parkování v ulicích Koželužská, Svatopluka Čecha a Havlíčkova a dalších. Aby mohli sledující vznášet dotazy pod videem na youtube, musí být přihlášeni do služeb Google. Místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) ozřejmil, jaká myšlenka stojí za plánovanými změnami, když promluvil k vývoji cyklostezek ve městě.

Pavel Štěpánek řekl, že smyslem plánovaných změn je propojení severu a jihu. „Abychom Medlešice propojili se Slatiňany nějakou pohodlnou, ne vždy cyklostezkou, ale řekněme cyklokoridorem. Proto vznikly cyklopruhy na Pardubické, Masarykově náměstí, a proto chceme rekonstruovat cyklopěší stezku podél řeky, aby se po ní dalo jet i pohodlně na kolečkových bruslích, a součástí projektu, ke kterému je zítra veřejné projednání, respektive představení toho projektu, jsou ochranná pásma pro cyklisty v ulici Na Ostrově."

[[img:chrn_fullwidth:19708:]]

Auta se budou navzájem vyhýbat do ochranného pásma pro cyklisty

„Smyslem je ulici zklidnit, zneprůjezdnit v obou směrech, aby projíždějící řidiči využívali městský okruh a ne tuhle úzkou komunikaci. Chceme, aby v celé délce vznikla ochranná pásma pro cyklisty, piktogramy upozorňující na pohyb cyklisty nám přijdou málo,“ vyjádřil se místostarosta Štěpánek a popsal, že ochranné pásmo pro cyklisty je pruh označený úzkou přerušovanou čárou a je to prostor, ve kterém je cyklista chráněn. „Uprostřed komunikace vznikne jeden jízdní pruh pro vozidla, a teprve v okamžiku, kdy naproti jede jiné vozidlo, tak se mu uhýbají do tohoto ochranného pásma pro cyklisty a zároveň nesmí ohrozit nebo omezit cyklistu, který se v něm v tu chvíli pohybuje. Smyslem toho opatření je zklidnit tu dopravu a zvýšit tam bezpečí pro cyklisty,“ uvedl a dodal, že k realizaci, která bude zahrnovat i opravu kanalizačních vpustí, by mělo dojít ještě letos.

Od sjezdu ke sportovištím až po ulici Havlíčkovu bude třicítka

V této oblasti by se měl změnit systém jednosměrek, v celém území se zamýšlí zavést zóna 30 a úpravy se týkají i organizace a legalizace parkování v tomto území. Časová realizace projektu je ale v plánu nejdříve příští rok, protože zahrnuje projednání s občany i dotčenými orgány, včetně policie. „My bychom to nejraději udělali co nejlevněji, ale tak aby to bylo funkční,“ prohlásil na závěr místostarosta Pavel Štěpánek.

Pokud s něčím nesouhlasíte, nebo máte nějaké otázky, nezapomeňte sledovat a aktivně se připojit přes účet nejpozději ve středu 2. února v 16 hodin.

Chrudim – Město vysázelo 80 stromů a pouze 13 jich muselo pokácet, to zní jako skvělá zpráva. Z posledních jednání komise pro životní prostředí i vyjádření vedoucího odboru investic ale vyplývá, že je ve městě Chrudim stále co zlepšovat. Evidence, která je podkladem pro vyčíslení nákladů na údržbu zeleně, není aktuální.

Tiskový úsek včera zveřejnil doplňující informace o tom, které druhy stromů se ve městě vysadily. „Mezi novými stromy naprosto dominuje třešeň ptačí s 39 kusy, potěší nás morušovník bílý se 6 kusy, javor babyka o 7 kusech, 5 bříz papírovitých, 4 habry obecné a 4 jasany ztepilé, 3 okrasné jabloně… Dále se dostalo na jeřáb sudetský, platan javorolistý, javor mléč, dub letní, kaštanovník setý, lípy obecné, jírovec maďal, slivoň myrobalán a další.“ Je to ale jen dílčí informace, o stromech, které se například vysazovaly a kácely na plochách mimo městské pozemky, de facto město nemá přehled.

[[img:chrn_fullwidth:19597:Příklad pokáceného stromu z Družstevní ulice v Chrudimi v lednu 2022.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vedoucí odboru investic Petr Pecina ale řekl, že v minulosti usiloval o to, aby byl přehled o všech stromech ve městě. „Všechny stromy máme v Chrudimi posouzené, chtěli jsme to také z toho důvodu, abychom v mapě GIS, ve které jsou zaznamenané všechny městské sítě, měli nejen tečky jako kmeny, ale i koruny, kvůli výkopovým pracem. Tu informaci potom vidí projektanti a stavaři, aby nekopali v kořenovém systému,“ uvedl, co se někdy stává. Geografický informační systém města (GIS) funguje od roku 1998 a jedná se o mapy administrativní a dětských hřišť. V Chrudimi se využívá aplikace „Stromy pod kontrolou“. Stávající evidence čili pasport (general zeleně) je ale  neaktuální a jen v papírové podobě, místo digitální formy přístupné všem občanům. Sloužit by přitom měla i jako podklad pro vyčíslení nákladů na údržbu.

[[img:chrn_fullwidth:19705:]]

V Chrudimi se kácení i výsadba posuzuje podle projektu Péče o stromy, který se začal připravovat už v roce 2009. Na jednom z posledních jednání komise pro životní prostředí padlo, co by se mělo změnit. Asi třetinu údržby zeleně totiž  stále provádějí Technické služby Chrudim, a to bez odborného pracovníka. Peníze vystačí jen na údržbu, už ne na rekonstrukci zeleně. Komise pro životní prostředí se proto shodla na tom, že je zapotřebí více odborníků, aby dohlédli nejen na péči o zeleň, ale i na to, jakým způsobem by se měli například vysazovat stromy a keře u nových výstaveb, a ořez stromů a keřů aby prováděla už jenom odborná firma. O dalším postupu musí rozhodnout radní a zastupitelé města.

Chrudim – Aby mohlo město Chrudim požádat o dotaci na sportovní halu, která se má začít modernizovat v říjnu, musí mít nejdříve vypracovaný „Plán rozvoje sportu“. Tato povinnost vznikla obcím 1. července 2018 a Komise pro mládež a sport města Chrudim jeho zpracování schválila 16. září o tři roky později. Celý dokument i analýzu bude mít město hotovou na přelomu března a dubna. Co průzkum veřejného mínění odhalil o Chrudimácích, už ví Jakub Popelka.

[[img:chrn_fullwidth:19681:]]

Ještě prý zbývá dokončit analýzu sportovní vybavenosti a začít rozhovory s představiteli chrudimského sportovního hnutí. Už teď je ale jedno jasné: „Prostor pro zlepšení je určitě v oblasti krytých sportovních zařízení, nevyhovujících podmínek některých sportovních organizací nebo v případě rozvoje cyklo a in-line stezek.“

Odborník Jakub Popelka, který dokument zpracovává, odtajnil ještě před oficiálním zveřejněním pro čtenáře Chrudimských novin část ze zjištěných informací z podzimního průzkumu sportovního vyžití obyvatel. „Účast obyvatel v šetření hodnotím kladně, dotazník vyplnilo téměř 500 dospělých obyvatel a více než 600 žáků základních škol. V porovnání s jinými městy byla účast relativně vysoká a svědčí o zájmu obyvatel o řešenou oblast,“ tvrdí. 

[[img:chrn_fullwidth:19683:Graf demonstrující sportovní vyžití dívek.  Zdroj: Jakub Popelka]]

První graf ilustruje situaci, kdy dochází s rostoucím věkem především u dívek k zanechání sportovní činnosti. Zatímco jen 2 % nejmladších dívek nesportují, u nejstarší kategorie už se tato hodnota blíží 20 %.

[[img:chrn_fullwidth:19684:Graf demonstruje formu sportovních aktivit dospělých obyvatel.  Zdroj: Jakub Popelka]]

Z druhého grafu jednoznačně vyplývá, že s rostoucím věkem začínají dominovat mezi dospělými neorganizované aktivity, tento trend je ještě výraznější v případě starších žen. Více než 80 % žen starších 40 let uvedlo, že sportují jen neorganizovaně.

Plán rozvoje sportu bude hotový do konce března. Detailní komplexní popis přístupu obyvatel ke sportu bude součástí obsažné analytické části, která bude k dispozici na začátku dubna. 

Chrudimsko – Od spolku Naše Třibřichy přišla městu Chrudim petice s nesouhlasným stanoviskem k variantě 3 severozápadního obchvatu, na kterou starosta František Pilný (ANO 2011), oproti dřívějším smířlivým komentářům, zareagoval nekompromisně. Představa, že za pár let budou kvůli obchvatu koukat na silnici plnou kamionů, děsí mnoho obyvatel obce Třibřichy. Obyvatelům Chrudimi se zase nelíbí kamiony v Čáslavské ulici, kterou by mohl právě obchvat vyřešit, i když by se našla i jiná možnost.

Město Chrudim chce všem petitentům vzkázat, pokud se na tom ovšem zastupitelé shodnou, že považuje přeložku silnice za významnou veřejně prospěšnou stavbu. Té by musely zájmy obyvatel dotčených vesnic zkrátka ustoupit. „Bylo mi doručeno několik petic, třeba od zapsaného spolku Naše Třibřichy,“ potvrdil starosta František Pilný (ANO 2011), který neskrýval rozladění. „Ať už varianta 1, 2 nebo 3, prostě nesouhlasí, mají pocit, že to je zbytečné zabírání zemědělské půdy, a tak dále,“ řekl jedním dechem.

[[img:chrn_fullwidth:19659:Zdroj:Vyhledávací studie M-Projekce]]

„Na můj návrh k té odpovědi k petici bylo doplněno, že přesně v opačném duchu, než je ta petice, město Chrudim požaduje co nejrychlejší postup ve věci a co nejrychlejší postavení a zprovoznění severozápadního obchvatu,“ dodal starosta, který ještě v červnu minulého roku zachovával klid, vyjadřoval se smířlivěji a byl ochotný hledat dokonce kompromisy. Vjezd do města Chrudim by viditelně negativně ovlivnila varianta 1, proti které dlouhodobě vystupuje. Místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) se naopak v minulosti vyjádřil, že pro něj je stará známá varianta 1  neschůdnější.

[[gal:19663]]

Situaci v Čáslavské ulici by mohl zklidnit třeba i úsekový radar nebo zákaz vjezdu vozidlům nad 12 tun, na což by býval i starosta také kývl, ale bohužel prý o tom mezi koaličními partnery nepanuje shoda. Varianty obchvatu se ještě budou upravovat podle posouzení vlivu na životní prostředí, po další veřejné diskusi budou následovat výkupy pozemků, možné změny územních plánů obcí a teprve potom realizace stavby. Tento proces může trvat i přes deset let.

Chrudim − Zatím se tu jen někdo zřídil, ale brzy by se mohl i zřítit, z preventivních důvodů proto město Chrudim zahájilo podlimitní veřejnou zakázku na generální opravu: Lávka v Moravské ulici dostala přednost před obnovou lávky v Úzké, s předpokládanou cenou 10,6 milionu korun.

Oprava lávky v Moravské nad ulicí Rubešovou a Topolskou by mohla začít v dubnu a potrvá celý rok. „Možná půjde dolů i nosná konstrukce, to se uvidí. Předpokládaná cena projektantského díla je 10 milionů 627 tisíc korun,“ uvedl Aleš Nunvář. „Tato lávka už nám z technických posudků vychází jako potenciálně nebezpečná, tak chceme radši preventivně včas přistoupit ke generální opravě, abychom předešli nehodám, co byly jinde po republice,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:19657:]]

Okolnosti zřícení lávky v pražské Troji z roku 2017, také z předepjaté konstrukce, se budou řešit před soudem znovu právě zítra. Zranili se 4 lidé. Skok z lávky v Moravské si chtěl zkusit poprvé a naposled opilec v Chrudimi 17. listopadu, ale městská policie mu jeho plány naštěstí překazila. 

A co lávka v Úzké? Město je ve sporu se společností Cetin o tom, kdo má zaplatit přeložku kabelů. „Vyhodnocovali jsme, jak je ta lávka potřeba, jak je využívaná, a došli jsme k tomu, že v tuto chvíli lávka v Moravské úplně křičela z těch technických posudků,“ uvedl Aleš Nunvář. Žádné viditelné varování na to ale přecházející občany neupozorňuje, takže to snad znamená, že do oprav ještě vydrží.

Chrudimsko − Peníze vybrané na pokutách z radaru už nebudou jen, jak se říká, plnit městskou kasu. Po odečtení provozních nákladů je město Chrudim převede na nadační fond určený na investice do dopravní infrastruktury. Informoval o tom na tiskové konferenci místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti).

[[img:chrn_fullwidth:18304:]]

Radary se zřizují primárně kvůli bezpečnosti, než aby plnily městskou kasu. Jeden radar prý podle místostarosty Štěpánka z pokut v hodnotě 600 korun bez správního řízení vydělá až 3,5 milionu korun ročně. „My jsme hledali návratnost financí z pokut ideálně formou investic do dopravní infrastruktury,“ uvedl. „Přišli jsme s poměrně unikátním řešením, zřízením Nadačního fondu města Chrudim pro bezpečnost silničního provozu.“

 [[img:chrn_fullwidth:19268:]]

Veškeré prostředky budou po odečtení nákladů za pořízení softwaru, za mzdy a provoz kanceláře vkládány do fondu. O investicích do dopravní infrastruktury  bude rozhodovat správní rada a ovlivnit to budou moct i zapojení starostové a starostky z příslušných obcí. Radar už stojí v Hrochově Týnci a zřízení dalších radarů bude následovat i v Kočí nebo v Rabštejnské Lhotě.

Chrudim – Součástí příprav velkého sběrného dvora v průmyslové zóně západ je i zhotovení průzkumného geologického vrtu. Starosta František Pilný (ANO 2011) se na jednání Rady města Chrudim hlasování o průzkumném vrtu zdržel. Prý by raději místo separačního dvora na tomto pozemku umožnil výstavbu nějaké perspektivní firmě, uvedl pět dnů po zveřejnění dokumentace EIA k separačnímu dvoru. Radní ale průzkumný vrt, který by se do budoucna mohl využívat pro zkrápění bioodpadu v kompostárně, odhlasovali.

[[img:chrn_fullwidth:19592:Vizualizace separačního dvora.  Zdroj: SWECO]]

Jak padlo už i na červnovém jednání zastupitelstva minulý rok v diskusi o petici markovických občanů proti vybudování kompostárny, kapacity sběrného dvora v ulici Obce Ležáků jsou nedostačující a je nutné co nejdříve nějaký typ dalšího sběrného dvora postavit. Zastupitelstvo se s peticí vypořádalo tím, že odhlasovalo, aby se do hodnocení vlivů EIA nechala zpracovat ještě varianta bez kompostárny.

Už tehdy korigoval starosta František Pilný (ANO 2011) svoje dřívější vyjádření o možné, ale komplikované realizaci separačního dvora ve slévárně. „Byl jsem takový propagátor té myšlenky ‚pojďme do té slévárny‘, ale vzhledem k nevyjasněným vlastnickým vztahům na to nelze čekat, samozřejmě jde i o dotaci z ITI. Takže čekat další rok, dva, tři, jak se to vyvine, za mě nepřipadá dost do úvahy,“ uvedl zároveň.

[[img:chrn_fullwidth:19640:Stále se spekuluje o vzniku kompostárny.  Foto: Chrudimské noviny]]

Realizace vrtu firmou Ekomonitor by měla stát 1 183 429 Kč a dlouho se odkládala. Radní ji odhlasovali 20. prosince 2021.  „Jednak z důvodu, že se tam měnila ta zadání i vzhledem k odporu občanů z Markovic,“ vysvětlil starosta František Pilný k 88. jednání Rady města, pět dnů po zveřejnění dokumentace EIA k separačnímu dvoru, a dodal, že podle něj je místo pro sběrný dvůr i vzhledem k průmyslové zóně a ceně pozemků zvoleno nevhodně. Raději by prý pozemky nabídl dalším investorům, a proto se hlasování zdržel. „Příjde mi, že takový pozemek se zbytečně zabije stavbou sběrného dvora,“ řekl, když už se jen čekalo, jestli se někdo proti zveřejněné dokumentaci EIA k výstavbě separačního dvora ozve. Nakonec to před koncem zákonné lhůty stihl spolek Naše zdravá Chrudim.