Pardubice – V podcastu Univerzity Pardubice se rozhovořila Kateřina Horáčková o svém bádání o dopadech holocaustu na zdraví v rámci dizertační práce, kterou obhájila před pěti lety. Upozornila na mrazivou skutečnost, kterou stále odmítáme plně přijmout. Její slova na závěr zůstávají výzvou k zamyšlení – a hlavně k akci.

Nejen ignorace minulosti je často cestou k jejímu opakování, pokud jsme se z ní nepoučili. Doktorka Kateřina Horáčková prostřednictvím rozhovorů s přeživšími holocaustu a jejich rodinami nejen připomněla, co se může stát, když se lidská důstojnost ocitne na vedlejší koleji, ale také otevřela otázku, zda se skutečně dokážeme z historie poučit, protože tragédie minulosti jsou varováním, které nesmíme přehlížet. Aby se historie neopakovala, je zapotřebí nejen vzdělávání, ale i odvaha postavit se diskriminaci a nenávisti v jakékoliv podobě.

Chceme žít ve světě, který se z tragédií poučil, nebo který na ně zapomíná? „Když jsem obhajovala tu práci před pěti lety, říkala jsem si, že svět se snad poučil, že tohle už nemůže být znova. Bohužel, když se podíváme, co se děje, tak se asi úplně nepoučil,“ vyjádřila se s hořkostí v podcastu UPCE on Air. Její slova jsou apelem na všechny, kteří mají v rukou budoucnost a zůstávají výzvou k zamyšlení – a hlavně k akci, aby se historie neopakovala.

Rok Dřevěného hada začal 29. ledna a slavil se šestnáct dní. Převládá červená barva. Had symbolizuje jinovou stránku prvku dřeva. Je schopen rozlámat jakékoliv bariéry a jeho základní charakteristiky jsou smělost, dravost a odvaha riskovat. Hadí moudrost vytváří příležitost osobám, které dovedou činit zásadní rozhodnutí, překonávat překážky a dokáží měnit stav věci.

[[img:chrn_fullwidth:26013:Kresba Jaroslava Korečka]]

Po pohromách a ztrátách roku Draka, které budou pokračovat formou politických skandálů a extrémismu, dojde k odhalování dalších významných utajených informací. Lze očekávat nové objevy a vynálezy. Had v prostředí prvku dřeva vytváří větší napětí, kritičnost a vzrušení. Rok přeje umění, módě a filmu. Není vhodný pro investice a riskování v oblasti financí. Omezte tučná jídla, alkohol a hlavně ovládejte svůj hněv.

Únor se přehoupl do své druhé poloviny.

14. 2. Na svatého Valentína zima sílit počíná. Na svatého Valentína zmrzne i kolo u mlýna.   

16. 2. Svatá Juliána na oráče zavolala. Když slunce na svatou Juliánu stromy osvítí, bude mnoho jablek.   

18. 2. O svatém Simoně schází sníh ze stráně.

[[img:chrn_fullwidth:26009:Kresba Jaroslava Korečka]]

22. 2.  Svatý Petr vládne mrazem. Jak tlustý a hrubý mráz bude za noci před Stolováním svatého Petra, takový bude čtyřicet dní. Noc o svatém Petru stolování vyznačuje budoucnost takto: Je-li chladno – mrazy dále budou, je-li teplo –pominou, je-li deštivo – bude vlhký rok, je-li větrno – bude suchý rok.

24. 2. Na svatého Matěje budou velké závěje. Na svatého Matěje skřivan pije z koleje, musí vrznout, i kdyby měl zmrznout. Fouká-li na Svatého Matěje vítr tak, že třese větvemi stromů, bude toho roku mnoho ovoce, nefouká-li vítr, dospělí i děti jdou do sadu třásti větvemi stromů.

28. 2. Je-li na svatého Romana jasno, bude velká úroda.                                                                                             

Předpověď podle starého kalendáře hospodáře se pro druhou dekádu února naplnila. Ve třetí dekádě mrazy ustoupí.

Snad nejznámější únorové pranostiky jsou: Únor bílý, pole sílí a na Hromnice o hodinu více.                                         

Druhý únor - Hromnice. Světí se svíce, které mají ochraňovat stavení před bleskem. Ten den Josef a Marie přinesli Ježíše do chrámu v Jeruzalému. Na hromnice se nemá šít. Hrot jehly přitahuje blesky. Na Hromnice jasná noc, bude ještě mrazu moc.

[[img:chrn_fullwidth:25912:Kresba Jaroslava Korečka]]                            

Třetí únor je svátkem svatého Blažeje. Tento světec je mimo jiné také patronem lékařů. Na svatého Blažeje jasná obloha, bude jistá úroda.                                                                                                      

5. únor - Svatá Agáta. Lidově také Háta.                                                                                       

6. únor - Svatá Dorota. Když na svatou Dorotu svítí slunce, ponesou hodně slepice.                 

14. únor - Svatý Valentýn. Na svatého Valentínka sej přísadu do záhonku, abys měl nějaký klásek.                               

V první dekádě února, předpověď počasí podle starého kalendáře hospodáře vyšla. V druhé dekádě, mají mrazy ještě klesnout.

Byl jsem překvapen, že se pranostiky čtou. Ale asi ne až do konce.
Anežka Přemyslovna se narodila kolem roku 1208, na svátek svaté Anežky Římské. Stala se světicí jako Anežka Česká.

Svatá Anežka Římská je jedna z prvních křesťanských světic. O krásnou dívku ze vznešené rodiny se ucházelo mnoho nápadníků. Nejvíce se snažil prefektův syn, který to žaloval tatínkovi. Vytrvale všechny odmítala. Jako křesťanka měla nápadníka jednoho, Ježíše Krista. Když se to prefekt dozvěděl, nechal ji předvolat k soudu. Soud rozhodl. Byla odvlečena do vyhlášeného nevěstince a svlečena do naha. Anežka se nebránila.

[[img:chrn_fullwidth:25888:Kresba Jaroslava Korečka]]

V mžiku ji narostly krásné dlouhé vlasy,které ji celou zahalily. Když se jí někdo dotkl, padl slepý na zem. Ani prefektův syn nebyl ušetřen. Tomu Anežka odpustila a po čase se mu zrak vrátil. Pověst se rychle roznesla. Byla předvolána k nejvyššímu soudci. Její tělo bylo o hlavu zkráceno. Strážím u jejího hrobu se zjevil sbor svatých panen a mezi nimi i Anežka.

Městský projekt umísťování loutek je zcela jsitě přínosný a bude návštěvníky města bezpochyby vítán. Na sloupu veřejného osvětlení na Resselově náměstí se tak na konci minulého roku objevil bronzový kašpárek. Vytvořil ho umělecký řezbář Marek Rejent z Proseče a umístil ho tak, aby ukazoval na Muzeum loutkářských kultur. Uvažoval, že v tomto prostoru to bude nejvhodnější. Nepočítal ovšem s tím, že jsou lidé, kteří uvažují neradi a kašpárka jako ukazatel jednoduchým způsobem zneviditelní.

Náměstí připravené na ledovatku                                          Foto: Chrudimské noviny

Jeden den stojí u kašpárka starosta a za pár dnů už bedna s posypem… Asi nebylo dost nevzhledných květináčů, tak ještě něco žlutého k tomu, ať se náměstí rozsvítí.

A Zpravodaj napíše:

„Ať se kašpárkovi u nás v Chrudimi líbí a najde cestu k srdcím všech Chrudimáků!“ No nevím, nevím, hlavně to dá práci ho vůbec v tom roští objevit.

 Rarita v Klášterních zahradách: Plastika kapucína Floriána    Foto: Chrudimské noviny

Plastika kapucína stojí opět v Klášterních zahradách. Byla znovu obnovena, první neznámo kdo poničil. Stejně tak může být v Chrudimi i mnoho dalších krásných zákoutí a stačí opravdu jen málo, aby přibývala. Kašpárek třeba přivítá na jaře kolem sebe větší prostor, bez obrovských květináčů s vadnoucími rostlinami. Je ostatně skromný, stačí mu stát na sloupu historické lampy a vítat návštěvníky posedávající na pěkných lavičkách.

21. ledna – Svatá Anežka Římská. Je-li na svatou Anežku obleva, bude v létě hodně bouřek. O svaté Anežce od oken se nechce.

22. ledna – Je-li na svatého Vincence teplo, budou velká parna v létě.

24. ledna – Svatý Timotej ledy láme, nemá-li je, nadělá je. 

25. ledna – Jasný den Pavla svatého slibuje mnoho dobrého. Na svatého Pavla když jsou mlhy, bude tento rok mnoho nemocí.

28. ledna – Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví.

31. ledna – Svatý Virgil mosty z ledu zřídil, když nezřídil, tak je zřítil. Svítí-li na Virgílije slunce, jaro čeká nedaleko.

[[img:chrn_fullwidth:25883:Kresba Jaroslava Korečka]]     

Vypadá, že si počasí dělá, co chce. I pranostiky jdou zdánlivě proti sobě. Po staletí počasí hospodáři pečlivě sledovali a snažili se předvídat jeho vývoj během roku. Orientovali se podle kalendáře svatých. Podle počasí v některých dnech se předvídalo počasí v následujících měsících celého roku. Podle jedné staré předpovědi se v prvním týdnu února ochladí až na mínus deset. V dalším týdnu poklesnou na polovinu. Tak uvidíme.

Od soboty do neděle 19. ledna se slavil Vodokres. Nejedná se o tradiční setkání vodáckých kreslířů a výtvarníků. I ta mívají lednový termín. V nedělní podvečer vrcholil svátek živé vody. Patří k nejstaršímu Slovanskému svátku. Naši předkové si vody velice cenili a vážili. Starali se o prameny, studánky, studny a také je chránili. Dříve se mladí v tento den třikrát ponořili do ledová vody. Na sníh se rozprostírala plátna, která se přikládala na nemocná místa. Omývaly se rány. Nejvíce pomáhala voda z těchto dnů. Však se také nekazí a vydrží svěží dlouhou dobu.
Když jsme přicházeli ke studánce, zarazilo mě chování labradora Bena. Náhle se zklidnil, jako by něco vystavil. Ke studánce došel těsně u mé nohy. Vydržel sedět celou dobu při nabírání vody. Pomalu se stmívalo, museli jsme se vydat domů. Tam jsem vodu změřil. Opravdu měla zvýšené pH 8.

[[img:chrn_fullwidth:25874:Kresba Jaroslava Korečka]]

Není proto divu, že jedna z prvních velice výhodných nabídek přišla na pitnou vodu. Ta skončila u zahraničních společností. Na starosty čekala lukrativní místa ve vodárenských radách. Takové nabídky se neodmítají. Odolal málokdo. V okolí snad jen ve Skutči. Abych ale nekřivdil. Trubky, kanály a obslužná zařízení v českých rukách zůstaly.