Hotel Bohemia má za sebou zajímavou historii, která začíná na konci 60. let. Budovu postavili Rumuni na oplátku za dodávky z Transporty a původně se jmenoval Romanie, než se proti názvu ohradili delegáti z Ruska a původní jméno vystřídal název Družba.

Po privatizaci v 90. letech se změnil na Hotel Bohemia a následovala i přestavba interiéru a exteriéru a dohady, jak moc rekonstrukce hotel s jedinečným vzhledem přímořského letoviska uprostřed středoevropské socialistické sídlištní zástavby zničí, nebo ne. Mezi prvními majiteli figurovalo jméno vlivného podnikatele Zdeňka Šarouna, opomíjeného zakladatele chrudimské hotelovky, který prý dokonce „změnil i svoji podobu“, nebo zbrojařského magnáta Jaroslava Strnada.

Deset let uběhlo jako voda a místo možného kongresového centra a luxusních pokojů pro movitou klientelu zeje Hotel Bohemia od svého uzavření kvůli rekonstrukci už od ledna 2013 prázdnotou. Dle vyřčených indicií tu už dávno mělo vyrůst parkoviště! Jenomže ani město kolikrát nemělo jasno, jestli trvat na tom podzemním. Pokud neproběhne jiná domluva, smlouvy opět zvažuje město vypovědět, i pod hrozbou letitého soudního sporu.

Zdá se, že na začátku problému celé zmedializované kauzy byly machinace při modernizaci hotelu kvůli podezření o zneužití 43  milionů z evropských dotací, které byly ale nakonec překvapivě dokonce i dobrovolně vráceny. To nemělo město Chrudim šanci ovlivnit. S řešením celé věci to jde ale z kopce i kvůli smlouvám o pronájmu městského pozemku před hotelem z roku 2012 za starostování Petra Řezníčka (SNK-ED), na což upozornil nynější starosta František Pilný (ANO 2011) už v roce 2015.

Ve smlouvách o pronájmu na 50 let, které už mohly být poprvé vypovězeny v roce 2016, chybí podstatné termíny, do kdy má být parkoviště postaveno, i případné sankce za nedodržení, což hraje do karet majitelům hotelu. Mezitím město bez pojistky, že parkoviště do určitého dne vznikne, investovalo i do přeložky inženýrských sítí na pozemku 750 tisíc. Miroslav Tejkl (ČSSD) alespoň později vyplacení dalších 750 tisíc z celkové částky 1,5 milionu zastavil, když navrhl, aby se další částka vyplatila až po kolaudaci parkoviště.

Za starosty Pilného došlo k podobnému vyplácení peněz dopředu za právní služby advokátce Janě Zwyrtek Hamplové. Dokonáno není za 150 tisíc korun dodnes. Nová naděje se vkládá v advokátní kancelář z Dražkovic. Celá kauza Hotelu Bohemia už ale s odstupem času připomíná brazilské telenovely, kde to sice hýří emocemi, ale jinak se nic moc neděje a vyvolení vědí dopředu, jak to celé dopadne...

Chrudim – Informace, že se obvodová zeď zbourala, protože se zjistilo, že v ní chybí kus izolace, vyvolala u některých čtenářů pozdvižení a pochybnosti, jestli vše probíhá tak, jak by mělo. Veřejnost se ozývá, protože chce slyšet ujištění, že se žádné nekontrolované bourání nekoná, a kdyby náhodou, že se něco podobného už nebude opakovat. Rozsáhlé informace navíc uvedl v komentáři pod článkem na druhý den úředník Zdeněk Karas, který má na starosti právě investice do kulturních budov. Jaké kroky následují, když nastanou změny oproti projektu, v našem případě demolice navíc, jsme měli dopředu ověřené u vedoucího investic Petra Peciny. 

[[img:chrn_fullwidth:21903:Sportovní hala z Tyršova náměstí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jestli už mají předběžné informace, o kolik se navýší rozpočet výstavby a kolik budou odhadem stát bourací práce navíc, Petr Pecina neodpověděl, i když o nich už musela být, jak je patrné z jeho dalšího vyjádření, řeč. Změny ceny bude muset odsouhlasit v řádu několika týdnů Rada města Chrudim. Podle odhadů některých by to mohly být třeba 2 miliony. Co je to ale oproti celkové částce, když se rekonstrukce provede precizně.

Kontrolní den probíhá každou středu. Jak uvedl Zdeněk Karas, bylo na posledním kontrolním dnu vše už jen zrekapitulováno, protože bourání proběhlo o den dříve, když kvůli tomu proběhla na staveništi mimořádná schůzka. Zbývající obvodové zdivo a pilíře zbourali po ní.

„Při rekonstrukci se počítá, že po odkrytí konstrukcí bouráním může dojít ke změnám,“ vysvětlil vedoucí odboru investic Petr Pecina. „Změny se řeší podle důležitosti, rozsahu a ceny nejdříve na stavbě, mezi zhotovitelem, technickým dozorem investora a autorským dozorem a zástupcem investora, a dále na kontrolním dnu,“ vyjmenoval. 

Zdeněk Karas dodal, že předchozí stavebně technický průzkum neodhalil vše, s ohledem na ekonomické hledisko, protože zkrátka proběhl jen tam, kde to projektant vyhodnotil jako potřebné. Že funkční izolace nevede pod všechny zdi, se tedy ukázalo až při postupném bourání. A co se tedy zjistilo, že to nešlo řešit jinak?

[[img:chrn_fullwidth:21902:Den po demolici.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Hydroizolace podlah šaten byla původně po staru řešena litým asfaltem, který vedl až pod obvodové zdivo, a někde zůstal až do nynější rekonstrukce zachován. Věřte nevěřte, tímto způsobem se řešily v minulosti izolace v podlahách běžně a zapáchající asfalt byste našli pod podlahami mnoha úředních i soukromých budov ve městě, ať už pod parketami, nebo třeba pod deskami z dřevotřísky.

Šetřit právě na základech, na kterých by se měla následně stavět další dvě patra, by bylo v případě už tak nákladné rekonstrukce tristní. Místo podříznutí zbývajících zdí, jak by mohlo čtenáře napadnout, se nakonec dalo rovnou vše zbourat, protože i zbývající pilíře ve vnitřních stěnách byly, jak se ukázalo, „poslepované“ z různých materiálů.

„Část jejich tloušťky byla dokonce provedena z přizdívky z takzvaných dvouduťáků na štorc. Na takovouto konstrukci nebylo možné postavit plánovaná dvě podlaží, a proto bylo rozhodnuto o demolici i této části,“ vysvětlil Zdeněk Karas.

A proč je tedy okolo toho bourání tolik povyku, když to bylo paradoxně pro dobrou věc? Je to veřejná zakázka, z daní občanů, a veřejnost se ozývá, protože chce mít všechny informace předem a ne slyšet jen konečné rozhodnutí odborníků, bez patřičného vysvětlení, když už je po všem.

[[img:chrn_fullwidth:21901:Obvodové zdivo muselo pryč.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Všechno bylo jinak. Hned na úvod vernisáže měl galerista Luboš Jelínek pro návštěvníky Galerie ART Chrudim dvě zprávy. Dobrou a špatnou. Sněhová kalamita sice způsobila, že Jiří Suchý na vernisáž nedorazil, ale po přečtení vysvětlujícího dopisu, kterými Jiří Suchý i na dálku všechny pobavil, obecenstvo nadšeně tleskalo. Už teď se navíc připravuje něco výjimečného, co proběhne již brzy v kavárně, která s galerií sousedí.

[[img:chrn_fullwidth:21737:Pamětník Oldřich Jelínek a jeho syn, galerista Luboš Jelínek.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vernisáž ozvláštnil autentickou historkou pamětník mnoha představení Semaforu v šedesátých letech, Oldřich Jelínek, galeristův otec, když vysekl srandovní příhodu s větou: „Moje žena je obletovávána klempířem, co mám dělat?“ kdy se mohli diváci účastnit představení prostřednictvím svých vlastních dotazů.

[[img:chrn_fullwidth:21742:Počáteční smutek vystřídalo po přečtení dopisu od Jiřího Suchého nadšení.  Foto: Chrudimské noviny]]

V důsledku silných poryvů větru a vydatné sněhové pokrývky se Jiří Suchý na poslední chvíli rozhodl, že se ze zahájení výstavy omluví. Udělal to ale gentlemansky, poetickým dopisem s ironií sobě vlastní, když napsal, že by byl na zpáteční cestě již značně „uondán“. „A když jsem uondán, přestávám být svéprávný. A dokonalé vyčerpání dokáže způsobit, že zapomenu k čemu je volant,“ dělal si ze sebe Jiří Suchý legraci.

[[img:chrn_fullwidth:21740: Svoji autentickou vzpomínku na Semafor přidal Oldřich Jelínek.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jiří Suchý vzkázal, že až se počasí „vyvzteká a bude vlídnější“, tak ještě v průběhu výstavy rád přijede a popovídá si o životě, divadle nebo třeba o svém kreslení, jak uvedl. Galerista Luboš Jelínek rovněž naznačil, že v kavárně sousedící s Galerií ART je také piano, takže se mohou lidé těšit i na hudební představení. Počet míst bude však omezený. Místenku si proto raději zarezervujte včas.

[[img:chrn_fullwidth:21736:Někteří brali možnost zapsat se na rezervační listinu včas útokem.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nakonec galerista pár slovy vystihl i výstavu Jiřího Suchého. „Vystavujeme litografie, kde Jiří Suchý reflektuje nejen svoji poezii, kterou v grafikách najdete, ale má v sobě i zvláštní kouzlo vzpomínání na staré časy,“ shrnul galerista Luboš Jelínek.

[[gal:21747]]Malá ukázka.  Foto: Chrudimské noviny

„Moc se mi líbí ta určitá ironie a nadhled, v čemž vidím velkou sílu. Od té doby, co jsme před pár lety uspořádali poslední výstavu, vzniklo asi dalších sto grafický listů,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:21749: Pozdrav pro Jiřího Suchého.  Foto: Vlastimil Raška]]

První říjnová sobota byla zalita sluncem. Odpoledne se však naplnila předpověď a začal podzimní déšť. To neodradilo diváky, kteří se vydali na Trampský podzim do Pippichova divadla v Chrudimi. Tyto koncerty pořádá kapela Chrpa s Městskou besedou více než čtyřicet let a vždy dokážou naplnit divadlo.

Chrudimská Chrpa, která hraje převážně vlastní tvorbu, slaví 48. výročí založení. Večer zahájila Vlajkou a přidala se většina diváků. Dále vystoupila RoZa. Muzikanti jsou z Rosic u Brna a ze Zastávky u Brna. Hrají většinou písničky od bratrů Ryvolových. Třetí kapelou byli Vodáci z Pardubic, kteří v Chrudimi již několikrát vystupovali. Každá kapela přidávala a tak koncert trval více než tři hodiny.

[[img:chrn_fullwidth:21231:Společná Rosa na kolejích.]]

Závěrečnou píseň „Rosa na kolejích“ hrály všechny kapely společně. Diváci nezůstali stranou. Na večeru se bezchybně podílel zvukař Lukáš Ášek Faltus z Letohradu. Vše uváděla duše těchto koncertů Roman Dostál. Ke kapelám a jejich historii se vrátím někdy příště.

Záchrana chrudimské nemocnice je oblíbeným volebním tématem chrudimských komunálních politiků napříč politickým spektrem. Mluví se o snahách zachování stávající péče. Mezitím se uzavřela interna. Kam nemocnice směřuje a na co se mají občané Chrudimska pomalu, ale jistě připravit, odhalí brzy aktualizované dokumenty ke zdravotnictví Pardubického kraje. Přestože veřejnost i zaměstnanci nemocnice chtějí vysvětlení, jak to s nemocnicí bude, možnost vzkázat něco přímo čtenářům ani Vladimír Ninger (3PK) od 11. srpna, ani náměstkyně pro zdravotnictví kraje a zároveň místopředsedkyně správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Michaela Matoušková (STAN) od 12. července, bez jediného slova nevyužili, a jaké jsou jejich krátkodobé a dlouhodobé vize pro Chrudimskou nemocnici, si nechávají pro sebe. Hlavní informace jsou ale ve veřejně přístupných dokumentech. 

[[gal:21148]]

Rada Pardubického kraje v pondělí odsouhlasila dva důležité aktualizované dokumenty. Na aktualizaci střednědobé koncepce krajského zdravotnictví z roku 2010 a koncepci lůžek následné péče z roku 2013 pro období 2022–2030 se pracovalo do letošního srpna. Výsledky tedy ještě nejsou ani veřejně dostupné, ale budou rozhodující pro zdravotní pojišťovny v tom, které oblasti se zdravotními službami pokryjí. Analyticky zmapovaná zdravotní síť prý poslouží i jako podklad pro legislativní změny, třeba pro vznik  a vyčlenění geriatrických léčeben z LDN, pojem dlouhodobé (geriatrické péče) totiž zatím v zákonech neexistuje. V roce 2013 se předpokládalo, že do roku 2051 bude v Pardubickém kraji trojnásobný počet lidí starších 85 let, a doporučení znělo geriatrický lůžkový fond řešit restrukturalizací nechirurgických lůžek interních oddělení. 

Hrozí kolaps?

Nový personál se nedaří sehnat, interna je zavřená. Vladimír Ninger (3PK), ředitel pro zdravotní služby a primář chirurgického oddělení, upozorňuje, že jako člen představenstva nemocnice není ani zákonodárce, ani nerozhoduje o vzdělávání lékařů. Na osudu ‚nemocnice‘ mu prý záleží a vždy bude, jinak by prý popřel a smazal svůj předchozí život a na rozdíl prý od ostatních se dál snaží situaci řešit a nikam neutekl. Proto v podzimních volbách kandiduje do Senátu ČR a jeho sloganem z billboardů je zároveň heslo: Mnohdy je třeba provést řez. Kandidaturou chce podle svých slov zabránit kolapsu zdravotnictví, zejména péče v nemocnicích, která momentálně hrozí, jak uvedl.

[[img:chrn_fullwidth:21141:Zdroj: Pardubický kraj]]

Moderní pojetí akutní péče je jiné, než si někteří představují

Z důvodu stárnutí populace jsou změny ve struktuře poskytované péče nevyhnutelné – je například nutné navýšit takzvaná geriatrická lůžka pro starší spoluobčany. U chrudimské nemocnice bylo zatím posledním cílem navýšit kapacitu lůžek následné péče a stávající akutní lůžka restrukturalizovat za podmínek úhrady. Pro chirurgické obory i dětské oddělení a internu vytvářet denní stacionáře, přesně jak se děje, které umožní snížit lůžkovou kapacitu, poskytnou péči ambulantně, aby výsledkem byl úbytek hospitalizací. Podle nekrácených odměn postupují manažeři přesně podle plánu. Už před pěti lety se vědělo, že do roku 2025 bude pracovní síla kriticky nedostupná. Vědělo se, že dlouhodobý rozvoj akutní péče ve všech pěti nemocnicích úhradová vyhláška neumožňuje. V poslední tiskové zprávě z Nemocnic Pardubického kraje zní jasně, že „moderní pojetí akutní péče směřuje jinam a nabízí centralizaci této péče na jedno místo – urgentní příjem“.

Kašna s vžitým názvem Brusel měla podle některých potenciál stát se zbrusu novým uměleckým dílem, kdyby se přinejmenším obnovil její vzhled před rekonstrukcí. Místo toho ale zabředla svým provedením jen v kýčovitých ohlasech dávné minulosti, odkazujíc pouze vzdáleně na zašlý fenomén socialistické mozaiky a snovou realitu Československa na výstavě EXPO 58. Kašna, kterou chtěli lidé opravit, tedy zanikla úplně. Zatímco milovníci kýče jako líbivého umělecky bezcenného díla, které je čitelné a nenutí k přemýšlení, jásají, jiní kromě kritiky vzhledu upozorňují i na to, že nebyla vypsaná ani veřejná soutěž.

Právě v souvislosti s kašnou mnohými připomínaná výstava EXPO 58 a vynikající expozice „Jeden den v Československu“, která získala nejvyšší ocenění, v sobě skrývala, stejně jako nyní chrudimská kašna, také velkou lež. Designéři vytvořili v expozici „Jeden den v Československu“ něco, o čem se ve skutečnosti lidem u nás ještě ani nesnilo a vůbec to neodpovídalo tehdejší realitě. Jednoduše taková Potěmkinova vesnice. Bylo to jen jako.

[[img:chrn_fullwidth:20948:Vzor z nalepených valounků.  Foto: Chrudimské noviny]]

Názor někdejšího předsedy kulturní komise Ivana Baboráka nebyl vyslyšen. Ten znovuobjevený zapadlý návrh kritizoval už před dvěma lety slovy, že výtvarná podoba je směšná a inspirace by se měla hledat u stávajícího designu, který považuje za velmi kvalitní výtvarný počin. Svůj názor nezměnil ani po uvedení kašny do provozu, když komentoval vzhled citátem Jana Wericha: „Je to blbý – bude se to líbit,“ a dodal, že výtvarná kvalita je pod úroveň. Aleš Nunvář (Piráti) výběr bez soutěže obhajoval tím, že odbor investic vše konzultoval s památkáři.

[[img:chrn_fullwidth:21092:Současná podoba kašny nemá s bruselským stylem krom geometrického vzoru už nic společného.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přestože současná koalice v programovém prohlášení uvedla, že „prostředí, které nás obklopuje, je jedním ze základních rysů utvářející osobnost člověka a potažmo ducha města, proto budeme usilovat o čisté, zdravé, moderní a přívětivé prostředí a nedovolíme měnit historický ráz centra města a v rámci rozpočtových možností budeme hledat cesty, jak okolí kolem nás zlepšovat a zkrášlovat,“ podle některých voličů naopak došlo i díky zrekonstruované kašně, nadále zvané politiky jako Brusel, „k největším zvěrstvům v památkové zóně za posledních padesát let“.

[[img:chrn_fullwidth:20956:]]

Voda z kašny tryská od 31. srpna a ve veřejném prostoru se tak realizoval návrh bez výtvarné soutěže po dvou letech. Někteří se po zveřejnění fotografií nechápavě doptávali, proč nese kašna název Brusel, i když z jiných důvodů, než že by spekulovali nad jejím původním výtvarným stylem nahrazeným podle některých „kýčovitým pseudolidovým námětem“, a tím absolutním nepochopením umělecké hodnoty a nadčasovosti původní realizace. Koalice Chrudimáci ale podle sebe svůj předvolební slib splnila.

[[img:chrn_fullwidth:21093:Archivní fotografie původní realizace.  Foto: Chrudimské noviny]]

Světlo světa spatřil někde v šuplíku nalezený návrh z roku 1962 od Květoslava Vaňka (1924–2006), syna zahradního architekta Josefa Vaňka. Původní zrealizovaný návrh se údajně nenašel a autorství je oficiálně neznámé. V té době už byl ale organický motiv, napodobování přírody, přežitkem, a tak pravděpodobně proto nebyl tehdy motiv květiny realizován. Moderní začaly být právě abstraktní geometricé motivy s ostrými hranami, osvobozené od konkrétních vizuálních vjemů, do popředí se dostával neokonstruktivismus. Podobná mozaika s konstruktivistickým motivem, také oficiálně neznámého autora a z let 1961–1962 se nachází v průchodu ekonomické fakulty Vysoké školy báňské v Ostravě, připisovaná Dobroslavu Szpukovi (1930–2014).

[[img:chrn_fullwidth:21094:Konstruktivistická mozaika v průchodu VŠB v Ostravě.  Zdroj: FB]]

Ostálky nebo také cínie, letničky, které dokáží rozzářit zahradu. Nenáročné a vděčné za obyčejnou péči. Navíc vydrží dlouho svěží ve váze. Před lety jsem si přivezl pár semen z jižní Francie. Od té doby se na jejich záhon slétali motýli z okolí. V letošním roce značně prořídli. Sem tam bělásek nebo paví očko. U Nasavrk jsou jich zatím plné louky. Ukázala se zde však černá lesklá včela drvodělka. Prý po sto letech.

[[img:chrn_fullwidth:21150:Kresba Jaroslava Korečka]]

Je větší než čmeláci a má silnější bzukot. Drvodělky prý nejsou nebezpečné. Jsou velice pracovité, a zda zajistí opylení, to se pozná až příští sezonu. Zdá se, že přichází vlna oteplení naši oblasti. Není to žádná novinka. Vlny oteplení a ochlazení se zde střídají již tisíce let. Počasí si dělá, co chce, a ovlivnit ho těžko dokážeme.

V neděli 28. srpna se třetím koncertem uzavřelo Nasavrcké hudební léto. Zněla francouzská hudba v podání flétnistky Kristiny Vaculové a Bohumíra Stehlíka, který hrál na klavír. Hudba ale zněla nasavrckým zámkem ještě více než hodinu před zahájením koncertu. Klavírista si dal práci s přeladěním nástroje, aby dokonale souzněl s flétnou, a zatím si jeho kolegyně měla čas prohlédnout výstavu. Lhal bych, kdybych říkal, že mě nepotěšila její pochvalná slova.

 [[img:chrn_fullwidth:21029:Nasavrcký zámek, kresba Jaroslava Korečka]]

Mladí umělci přijeli z Brna. Kristina Vaculová je absolventkou brněnské konzervatoře a JAMU. Na roční stáži pobývala na Hudební akademii Ference Liszta v Budapešti. Je laureátkou národních a mezinárodních soutěží. V letech 2012–2021 byla členkou Filharmonie Brno. Pedagogicky působí na HF JAMU a na konzervatoři v Brně.   

Bohumír Stehlík je jeden z předních klavíristů mladší generace. Po akademii múzických umění v Praze zamířil do Švédska, kde studoval na jedné z nejprestižnějších hudebních škol – Institutu Edsberg pod Royal Colege of Music ve Stockholmu. Je laureátem řady klavírních mezinárodních soutěží. Byl oceněn prestižním každoročním stipendiem švédské královské akademie.

Umělci se před vystoupením přestrojili, a tak bylo jejich vystoupení umocněno ještě vizuálním zážitkem. Zlatavý kostým flétnistky zvýraznil její dokonalou postavu, a nejen proto byl tento koncert nádherným vyvrcholením Nasavrckého hudebního léta.

Již druhý koncert Nasavrckého hudebního léta se uskutečnil v zámeckých výstavních prostorech. Tentokrát vystoupila Veronika Rauchfussová. Mladá hlinecká houslistka působí poslední čtyři roky v Anglii. Tam se zamilovala do loop pedálu. Ten umožňuje vrstvit jednotlivé hlasy tak, že housle nakonec zní jako orchestr. Záleží na vaši fantazii. Některým znalcům hudby stačí Veronika. Někdo si třeba představí další tři Veroniky vedle sebe. Říká se, že někdo po požití alkoholu vidí dvakrát. Vidět třikrát, to jsem ještě neslyšel. Nebo si někdo může představit další stejně krásné hudebnice. Záleží na vás.

 [[img:chrn_fullwidth:21014:Nasavrky, kresba Jaroslava Korečka]]

Po krátkém úvodu, kdy Veronika vysvětlila funkci záznamu loop pedálu, následoval více než hodinový znamenitý houslový koncert. Umělkyně dokonale využila akustiku zámeckých prostor a hlavně zcela zaujala posluchače.

Po skončení následovala dlouhá chvíle ticha, než nadšení diváci spustili obdivný potlesk.

Poslední koncert na 50. nasavrcké paletě bude již tuto neděli 28. 8. od 18 hodin. Vystoupí dva mladí umělci – flétnistka Kristina Vaculová a klavírista Bohumír Stehlík, kteří společně zahrají písně sladké Francie.

Po roce přijel do Chrudimi opět Andrej Babiš (ANO 2011) se svým týmem. Tentokrát i spolu s ministrem Karlem Havlíčkem, a protože se Pardubicím vyhnuli a z Chrudimi pokračovali na Přelouč a Lázně Bohdaneč, zavítal sem i Martin Kolovratník. Útočištěm meetingu se tentokrát stalo Žižkovo náměstí, mimo dohled městských online kamer. Místo zmrzliny se rozdávala trika, kšiltovky a propagační knihy, za což příznivci bývalému premiérovi div neutrhli ruce.

Kdo mohl, ten si velkou podívanou nenechal ujít

Veřejnost, která přišla na setkání s Andrejem Babišem, se kromě evidentních příznivců a odpůrců skládala také z pouhých přihlížejících, včetně místních politických špiček. Přítomni byli kromě starosty Františka Pilného (ANO 2011) také kandidát na starostu za koalici STAN+TOP09 Erik Jahnický a za koalici Chrudimáci Petr Lichtenberg.

Z ostatních, které jsme zahlédli na místě, tu nechyběl obyčejný student Daniel Vodák (ANO 2011), který se pasoval do role podavače brožurek, i zastupitel Richard Herbst (ANO 2011) s originálním transparentem „Světu mír i Vám“, Andrej Ramašeuski (Piráti) s kamerou a z povzdálí třeba i Jan Doucek (SNK-ED) nebo aktivista Milion chvilek pro demokracii Petr Bajgar, který právě před akcí informoval, že bude rozdávat na místě deset píšťalek, a po projevu bývalého premiéra se stranou hlavního proudu chopil nevyžádané „osvěty“ u jeho příznivců.

Příjezd Andreje Babiše do města byl oproti minulému meetingu ze 30. srpna 2021 hned od začátku vyhrocený, mnohem živější, a co se týče jeho odpůrců, také mnohem organizovanější, což už samo o sobě vzbuzovalo opravdu trochu pochyby, kolik z odpůrců jsou místní, a nakolik jde opravdu o organizovanou skupinu, jak tvrdil Andrej Babiš. Ale skoro každý se usmíval. Nebylo možné se na cokoliv zeptat, natož o nečem diskutovat, a tak se celé setkání omezilo na monolog a výroky „nevšímejte si jich, nenechte se vyprovokovat“ – a pak hlavně selfíčka a podpisy u stánku s propagačními materiály. Pobavené výrazy byly vidět všude kolem.

[[img:chrn_fullwidth:21012: Dvojice s transparenty a antikonfliktní tým.  Foto: Chrudimské noviny]]

Takové normální veselé odpoledne navzdory energetické krizi

Nicméně prohlášení Andreje Babiše o najaté organizované skupině zafungovalo a už odpoledne se místní ženy na autobusové zastávce navzájem informovaly o tom, že s sebou Babiš v autě vozí i ty s píšťalkou, čímž byla konspirační teorie dotažena ad absurdum.