Chrudim – Nákup výdusků neprošel, i když se o nich mlžilo do poslední vteřiny. Zastupitelé města Chrudim se na včerejším jednání znovu zabývali otázkou nákupu výdusků barokních torz z Bezna do areálu Klášterních zahrad Muzea barokních soch. Emoce byly patrné, ale ani tentokrát návrh naštěstí pro Muzeum barokních soch neprošel. Ukázalo se navíc, že odbor školství, kultury a sportu nemá takový přehled a nepřevezme odpovědnost. Starosta František Pilný (ANO 2011) dal od nápadu ruce pryč a navíc upozornil, že i přes neschválení nákupu bude muset město za výdusky stejně zaplatit.

Starosta dal od nápadu ruce pryč

Muzeum barokních soch už od začátku vstoupilo do širokého povědomí milovníků umění jako instituce, která představuje Chrudim jako významné barokní centrum sochařské tvorby a tento fakt prezentuje veřejnosti prostřednictvím vystavených soch té nejvyšší kvality. Podle starosty Františka Pilného (ANO 2011) ale dvě chrudimské úřednice z odboru školství, kultury a sportu před třemi lety napadlo, že by se mohlo MUBASO oživit výdusky zámeckých soch z Bezna u Mladé Boleslavi, protože jsou taky barokní a zrovna se opravují v restaurátorské dílně v Horce, což je blízko Chrudimi.

[[img:chrn_fullwidth:26543:]]

Diskuzi doprovázely emoce

Včera při rozjitřené diskusi o opakovaně předloženém návrhu odkupu těchto výdusků městem se zastupitel Jan Čechlovský (ODS) snažil udržet debatu věcnou, když shrnul a zjednodušil argumenty obou znesvářených stran, odpůrců i zastánců. Pokud záznam sledovala odborná veřejnost, musela zákonitě nad některými komentáři odboru školství, kultury a sportu žasnout. Kromě přisuzování  autorství Braunovi nebo jeho dílně, když ani jedno není prokazatelné, bylo třešničkou na dortu posuzování odbornosti Martina Pavlíčka!

[[img:chrn_fullwidth:26544:]]

Úřednice si dovolila zpochybňovat odbornost Martina Pavlíčka

Protože odborná stanoviska uznávaného historika umění Martina Pavlíčka, který odhadl, že autorem by mohl být sochař Adámek a kvalitu soch (a tudíž uměleckou hodnotu jejich výdusků) označil za nízkou a jejich nákup nedoporučil, se pokusila zpochybnit úřednice Jana Stehlíková slovy, že „docent Pavlík“ na tom není s publikační činností zdaleka tak dobře jako Pavel Panoch, jak poznamenala, čímž se ale jenom prokázalo, že odbor nemá ani nejmenší tušení nejen o čem, ale ani o kom mluví a celou dobu se snaží pouze manipulovat s fakty s cílem dosáhnout svého a ne si informace objektivně ověřovat.

[[img:chrn_fullwidth:26533:Výdusky už vyhlíží nakládací plošinu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Zastupitelé se nenechali ošálit

Sám městem upřednostňovaný odborník Pavel Panoch se totiž sám vyjádřil dost jasně: „V komunitě historiků umění, zabývajících se barokní kulturou, Martin Pavlíček platí za nejlepšího znalce východočeského sochařství a řezbářství" a že on se na rozdíl od něj vyjadřoval pouze k řemeslné kvalitě výdusků a k umístění v zahradách. Aniž by však tento Panochův argument na zastupitelstvu padl veřejně, ukázalo se, že zastupitelé si naštěstí dokážou ověřit informace a udělat přehled sami a tak se nenechali ani tentokrát opít rohlíkem a závěrečný pokus obhájit nákup výdusků za každou cenu ani tentokrát neprošel a zastupitelé uvolnění 680 tisíc na jejich nákup neschválili. Jen za jejich odvoz bude ale město dle starosty Františka Pilného i tak platit dalších cca 200 tisíc. 

Pro zajímavost: Vybrané citáty vedoucí odboru školství, kultury a sportu ze zastupitelstva:

„Ty originály samozřejmě podlehly určitému zubu času, protože jsou to originály do venkovních expozic, jsou určeny do zahradní architektury a je nepsaným pravidlem památkové péče, že ty originály, když podléhají byť částečné degradaci, tak se někdy v úplné míře prostě nedoplňují, sami víte, když chodíte navštěvovat památky, že třeba vidíte jenom určité rezidua těch fresek, nikdy se nedomalovávají, ani ty sochy se prostě nedoplňují v plném rozsahu.“

*

„Co se týče dosahu odbornosti pana docenta Panocha, anebo pana docenta Pavlíčka, proto jsme dali do příloh tohoto materiálu seznam jejich odborných prací, je zjevné, že pan docent Panoch se této problematice věnuje opravdu v široké míře, která si myslím nedosahuje rozsahu pana docenta Pavlíka, to jenom co jsme dokázali najít z jejich publikační, publikační činnosti.“

*

„Ty výdusky jsou funkční i z toho důvodu, že tam mají přístup děti ze dvou základních škol, které tam v podstatě tráví i svůj volný čas a je si myslím i úplně nevhodné, abychom se snažili umisťovat do takovéhoto areálu originály, takže ty výdusky i z hlediska této funkčnosti jsou praktičtější."

Den otců se slaví třetí červnovou neděli. V Americe ho založila Sonora Doddová na počest svého otce, který se obětavě staral o své děti. Přichází po Dni dětí, Dnu matek a MDŽ. U nás se moc neslaví. V mém okolí neznám jediného otce, kterému by někdo blahopřál.

[[img:chrn_fullwidth:26546:Kresba Jaroslava Korečka]]

Taková přišla doba. Otec, hlava rodiny. Dávno před Doddovou byl u nás otec ctěn. Vzpomeňte - pantáta na statku, pan otec ve mlýně. První prezident Tatíček Masaryk. Otec vlasti Karel lV. Na vlastního tátu se dost často zapomíná. Dodatečné přeji pevného zdraví všem fotrům, na které zapomněli. Napadlo mně přidat k jeho názvu další slovíčko. Třešňový den otců.

Chrudim – Starosta František Pilný (ANO 2011) bude opět na pondělním jednání chrudimského zastupitelstva 16. června předkládat zastupitelům návrh smlouvy na odkoupení dalších 4 výdusků v celkové částce 680 tisíc korun. A to i přesto, že argumenty, které měly jejich nákup v očích veřejností a zastupitelstva ospravedlňovat a podpořit, byly už dávno vyvráceny. Nákup výdusků a jejich tvrdohlavé umístění v blízkosti Muzea barokních soch do Klášterních zahrad poškozuje celou koncepci, která přitom byla právě v roce 2011 oceněna na světové souteži LivCom Awards.

Nápad nepodporuje, ale poškozuje oceněnou koncepci MUBASO

Na začátku přišlo město s bombastickou zprávou, že do Chrudimi dostane kopie originálů soch od Matyáše Bernarda Brauna, jak starosta poprvé informoval novináře na tiskové konferenci před čtyřmi lety. To by i odpovídalo koncepci Muzea barokních soch podle Luboše Jelínka, aby se v expozici návštěvníkům prezentovala vysoká úroveň místní sochařské dílny srovnáváním s těmi nejlepšími díly českého barokního sochařství, tedy originály od věhlasných umělců Brauna, Brokoffa, nebo Pacáka. Jenže se ukázalo záhy, že autorem není slavný Matyáš Bernard Braun, ale spíše regionální sochař František Adámek, který jeho styl jen napodoboval. 

Neví se, kdo je autorem, ale věhlasný Braun to není ani omylem

Autorství Brauna nepotvrdili nakonec jak profesor Martin Pavlíček, který jako jediný nezávislý odborník, co nikdy nebyl placen z chrudimských městských peněz a nákup výdusků ani nedoporučuje, tak i městem zaplacený docent Pavel Panoch, který byl kdysi při zakládání muzea velkoryse osloven Lubošem Jelínkem, aby mu pomohl vytipovat vhodné sochy do expozice a aby o nich také sepsal popularizační text. Ale odbor školství, kultury, sportu a cestovního ruchu zastupitelům v poslední důvodové zprávě Panocha reprezentovalo jako autora konceptu MUBASO, kterým je přitom sám Luboš Jelínek.

Odborné posudky věc jednoznačně nepodpořily, neshodnou se

Ani argument kvalitně provedených výdusků jednoznačně neobstál a obhajuje ho jen Pavel Panoch. I když na výduscích soch je přitom podle sochařské a restaurátorské legendy Jana Hendrycha poškození už teď jasně vidět, ve formě prasklin a výkvětů. Protože, jak uvedl Jan Hendrych, když se dusá beton do formy, tak nikdy nesmí být řídký, jinak popraská a časem se rozpadnou, jak poznamenal při své návštěvě Chrudimi. 

I umístění v klášterních zahradách vyvolává otázky. Kapucínské zahrady mají být místem klidu a duchovního rozjímání, což zámecké sochy nenaplňují. Přesto architekt Aleš Brychta ani Pavel Panoch proti jejich umístění nejsou.

Městu už došly všechny argumenty

Odbor školství tvrdí, že originály jsou chráněné jako památky. Ve skutečnosti však jednotlivé sochy chráněné nejsou – mají hodnotu jen jako celek na svém původním místě v zámeckém areálu Bezno.

Poslední pokus odboru školství, kultury, sportu a cestovního ruchu byla ještě argumentace, že "v otázce nákupu výdusků je dle názoru OŠK zásadní skutečnost, že originály jsou natolik ceněným dokladem barokního umění, že jsou památkově chráněny." Jenže je tomu právě naopak, jsou tak obyčejné a průměrné, že ani není chráněna každá zvlášť, nýbrž mají hodnotu a cenu jen v rámci celku na svém původním místě, v zámeckém areálu Bezno a proto samostatně chráněné právě vůbec nejsou.

Starosta ale záhadně prosazuje odkup dál

Zůstává tedy otázkou, proč i přes to všechno starosta František Pilný (ANO 2011) stále trvá na odkupu výdusků? Jakými je obklopen poradci? Je snad možné, že se město dostalo do podivné situace a za sporné výdusky zaplatit musí?  Podívejte se sami, jak pečlivě se o ně město už teď stará. Zůstane jediným argumentem kompletnost této pochybné sbírky? Co na to řekne v pondělí chrudimské zastupitelstvo?

[[gal:26537]]

Snad není nikdo, kdo by neznal květnové zmrzlé. Pankrác, Servác a Bonifác přicházejí vytrvale a pravidelně. Svět se opravdu otepluje? Nebo je to další ze současných bludů a lží o počasí. Předkové věděli své. Zmrzlíci, ledoví muži, letos ukazují svoji moc. Poslední. Bonifác, staročeši mu říkali Dobroděj, je slaven jako mučedník. Třetí ledový světec se podle legend narodil v Římě. Byl vyslán se svými druhy do Arsu v současném Turecku. Tam měli vyhledat ostatky prvních mučedníků.       

[[img:chrn_fullwidth:26352:Kresba Jaroslava Korečka]]                           

Stal se svědkem pronásledování, hrůzných mučení a zabíjení křesťanů pro svoji víru. Sám se veřejně ke své víře přiznal. Byl zajat a vězněn. Po krutém mučení byl hozen do kotle s vařící smolou. Zděsení přátelé nakonec přinesli do Říma jen jeho ostatky. Vše se podle legend událo kolem roku 306. Na konec jedna pranostika říká: Studený máj, ve stodole ráj.  Podle kalendáře starého hospodáře by se teploty měli trochu zvednout v druhé dekádě.        

Dvanáctého května, v den prvního ledového muže Pankráce, je květnový úplněk. Je ve vodním znamením Štíra. Někdy se mu říká květinový, kukuřičný nebo mléčný. Astronomové ho považují za mikroúplněk. Je nejdále od Země. Přináší čas proměn, nejen přírody. Očistí tělo, ale i duši. Může nás vést k zamyšlení. co nás trápí a co opustit, abychom se mohli pohnout kupředu.

[[img:chrn_fullwidth:26338:Kresba Jaroslava Korečka]]  

Po půl deváté večer nad jihovýchodním obzorem vystupoval obrovský rumělkový kotouč Měsíce. Klidně by se nechal zaměnit za zapadající slunce. Snad nejoblíbenější fotografický námět. Jak stoupal, tak postupně měnil barvy. Kukuřice a mléka, zmíněné na začátku. Nejjasnější byl na vrcholu, po půlnoci. Zároveň se zmenšoval a obloha kolem něho se tyrkysově zjasnila. Je to poprvé v letošním roce, kdy se nechal pozorovat na úplně jasné obloze. Třeba je to signál, že se konečně vyjasní současná situace.

Chrudim – V pokladně Regionálního muzea v Chrudimi je ke zhlédnutí malá výstava, která spolu s vybranými fotografiemi připomíná okupaci i události prvních dnů po osvobození roku 1945.

Chrudimské Regionální muzeum vystavilo včera při příležitosti oslav 80. výročí ukončení 2. světové války u pokladny mimo jiné exponáty i kolekci fotografií zachycujících chrudimské květnové okamžiky roku 1945. Ke zhlédnutí budou až do 29. června. Podávají celkový obraz o květnovém průběhu osvobozování Chrudimi a dokumentují tehdejší dobu i náladu ve společnosti. Fotografie, které pocházejí nejen od Oldřicha Komůrky, ale i jiných autorů, si po rozkliknutí všech devíti základních fotografií v kolekci vybrané muzeem můžete prostřednictvím portálu Klíč ke sbírkám prohlédnout online detailně sami.

[[gal:26333]]Fotografie Oldřicha Komůrky.  Zdroj: Klíč ke sbírkám

V zajímavých prostorách Obecního úřadu a knihovny v Mrákotíně probíhá výstava Mrákotínské jaro. Obrazy Jaroslava Korečka s jarní tematikou a s velikonoční výzdobou vytváří příjemné očekávání největšího svátku křesťanů, Velikonoc.

[[img:chrn_fullwidth:26261:Kresba Jaroslava Korečka]]

Poprvé je zde vystaven malovaný Mrákotínský betlém. Otevřeno je denně od 8 do 16 hodin.V sobotu od 13 do 16 hodin. Mimo tuto dobu si lze domluvit návštěvu na telefonnich číslech 774026651 nebo 777969750. Tato možnost je opravdu jedinečná, díky ochotě zdejších nadšenců.

[[img:chrn_fullwidth:26260:Kresba Jaroslava Korečka]]

Pokud již Mrákotín navštívíte, nezapomeňte na strom roku 2023 — Mrákotínskou hrušku. V plném květu ji spatřil málokdo. Ani fotografii jsem ještě neviděl.

[[img:chrn_fullwidth:26262:Kresba Jaroslava Korečka]]

Možná je to typ na velikonoční výlet cyklistů, ale i pěších turistů, s kombinací dopravy vlakem na trati Pardubice—Havlíčkův Brod. Ta zde vytváří obrovský oblouk, který by stál za to, ho pěšky protnout.