Popeleční středa, také Popelec, vyšla v letošním roce na 14.února. Křesťanům začíná čtyřiceti denní půst. Ten trvá až do Velikonoc. Půst nejen tělesný, ale i duševní. Doporučuje se pokání, konání dobrých skutků a studium bible. Jídelníček by neměl obsahovat maso, tučná jídla, sladkosti a alkohol. Přijatelná jsou jednoduchá dietní a prostá jídla. Můžou se jíst ryby, žáby, ještěrky a hadi. Staly se symbolem postních jídel. Nejsou teplokrevné a jejich konzumace neponouká k hříchu.

[[img:chrn_fullwidth:24081:Kresba Jaroslava Korečka]]

Kněz prsty od popela načrtne farníkovi na čelo kříž. Připomene, že povstal z prachu a v prach se obrátí. Je to připomínka lidské nicotnosti a smrtelnosti. Popel pochází z velikonočních ratolestí z přecházejících Velikonoc. Ratolesti se někde pálí až na Popeleční středu.

Chrudim – Péče o památky a udržování historického jádra Chrudimi spočívá především v citlivosti k detailu. Jak vlastně dopadla oprava zdi nad Širokými schody na Žižkově náměstí, vyplouvá znova na povrch v kontrastu se zdařilou opravou zdi patřící k zámeckému areálu ve Slatiňanech.

[[gal:24051]]Takto dopadla chrudimská oprava.  Foto: Chrudimské noviny

„Ve Slatiňanech mohou být právem pyšní na to, jak se starají o svoje památky,“ hodnotí Luboš Jelínek. „Pro Chrudim je brilantní slatiňanská oprava zámecké zdi bohužel jen hořkou připomínkou zpackané opravy nad Širokými schody,“ dodal galerista. „Vůbec to není o velkých investicích,“ uvedl. „To, co vytváří kulturní město, se skrývá v detailu: třeba ve zdech, v nátěrech, ale i v klikách, nebo dveřích...“

[[img:chrn_fullwidth:23985:Pro ilustraci: Uvolněná klika s pochybnými šroubky u dveří do Regionálního muzea v Chrudimi.  Foto: Chrudimské noviny]]

Se začátkem turistické sezóny Státního zámku Slatiňany si konečně mnoho návštěvníků povšimne, jak mistrně proběhla na konci listopadu zkolaudovaná obnova východního oplocení a obložení svahu pískovcovými kvádry nad náhonem. Zatímco ve Slatiňanech se mohou právem plácat po ramenou, v té souvislosti je pohled na opravu zdi nad Širokými schody, kde také vše probíhalo zgruntu a za miliony, v porovnání s řemeslným uměním, kterým se mohou pochlubit ve Slatiňanech, opravdu k pláči.

[[gal:24055]]Slatiňanská oprava je pravou ukázkou řemeslného umění.  Zdroj: Státní zámek Slatiňany

Ve středu 14. února se slaví Valentýn, patron zamilovaných. Přišel jako většina svátků z Ameriky. U nás to začínalo v letech před hadrákem. Pamatuji, jak zahradník, kterému po MDŽ nezbyl ve skleníku kvíteček, to na Valentýna prubnul s kytičkou, a jak říkal, „nebylo to vono“.

V současnosti už ani MDŽ není, co bývalo. Lámu si hlavu, proč se všechno tak rychle mění. Sice se téměř každý den něco slaví, ale tak nějak jinak. Hlavně zamilovaní nezapomeňte přáníčko.

[[img:chrn_fullwidth:24007:Kresba Jaroslava Korečka]]

265 let před našim letopočtem zemřel Valentin mučednickou smrtí. Prý tajně oddával zamilované jako křesťany. Hlava mu byla od těla oddělena mečem. Byl dvakráte rozčtvrcen. Lopatka svatého Valentýna je uložena v Katedrále svatého Petra a Pavla na pražském Vyšehradě.     

Nový rok 2024. Připadne-li nový rok na pondělí, prorokuje se krutá zima, vlhké jaro, povodně a těžké nemoci. Zatím to vypadá, že se vše stihlo během ledna.

8. 1. Na tři krále měkko máme a jsme o hodinu dále. Tří králů se chopila Charita s kasičkou. Černý vzadu je bílý. Že by došla barva? Nebo se ukazuje rasismus? Roste-li tráva v lednu, sahá bída ke dnu. Není oheň bez dýmu, ani leden bez oblevy. Teplý leden – polituj Bože.

Únor. Na Hromnice 2. 2., o hodinu více, půl krajíce, půl píce. Také se ukládají Betlémy a ozdoby na vánoční stromky. Některé ani do Hromnic nevydržely. O Hromnicích je hospodáři milejší vlk na dvoře než slunce na obloze. 

Masopust 7. 2. Jaké je počasí na Masopustní neděli, takové bude na senech. Masopust na slunci, pomlázka u kamen.     

[[img:chrn_fullwidth:23981:Kresba Jaroslava Korečka]]                                                                     

10. 2. Začíná nový lunární rok. Tento kalendář se používal v asijských zemích již 2600 let před našim letopočtem. V Číně se slaví patnáct dnů. Letošní je rokem dřevěného Draka. Drak je symbolem úspěchů, štěstí, bohatství a moci. Každý má o těchto symbolech své představy. Prý se ve znamení draka rodí velcí umělci. V tomto znamení se narodil Salvador Dali i Petr Fiala.

Chrudim – Od ledna si mohli možná někteří čtenáři povšimnout, že z určitých supermarketů zmizela vejce z klecových chovů. Není to náhoda. Ještě před účinností novely zákona, která má začít teprve platit, se k tomuto kroku rozhodly přistoupit hned dva velké řetězce supermarketů.

[[img:chrn_fullwidth:23824:]]

Vejce slepic z klecí už nenajdete v žádném českém obchodě od roku 2027 jen zdánlivě, dál se totiž budou moct dovážet ze zahraničí, ale už teď se zavázaly dobrovolně dva řetězce supermarketů, Billa a Penny Market, že taková vejce nebudou prodávat už od ledna 2024. Podle našeho průzkumu v terénu opravdu „vejce nosnic v klecích“, která poznáte na obalech nebo přímo vejcích pod označením 3, přinejmenším z pultů v těchto chrudimských  supermarketech zmizela a už je neprodávají. Jestli tomu tak opravdu bude dlouhodobě, aby závazky nezůstaly jen na papíře, je potřeba sledovat.

Není těžké si všímat, co kupujete a koho svými nákupy podporujete. Není to ale jen o vejcích. Například u nákupu masa se bílých proužků mezi jednotlivými svalovými vlány také vyvarujte, protože jsou důkazem o nezdravě rychlém růstu. Více informací nejen o této problematice najdete například na stránkách Obránců zvířat.

Možná už jste si stejně jako my při procházce Chrudimí všimli na parkovišti před Galerií ART zvláštního kovového oka, ale nevěnovali jste tomu bližší pozornost. Přitom jde o poslední pozůstatek upomínající na slavné chrudimské koňské trhy, jak potvrdil nakonec i sám majitel galerie Luboš Jelínek, který se o této poslední památce dozvěděl úplnou náhodou!

[[img:chrn_fullwidth:23706:Koňské trhy, jak je vyfotil roku 1903 Jan Štěrba. Diapozitiv. Zdroj: Klíč ke sbírkám]]

Dnes už si pravděpodobně nikdo z Chrudimi na slavné koňské trhy nepamatuje. Ty poslední se tu totiž konaly podle datací z negativů uložených v Regionálním muzeu v Chrudimi nejspíš v roce 1928. Bohumil Benoni v roce 1917 píše, že slavná epocha už sice dávno zapadla do hlubin minulosti, ale trhy stále navštěvují tisíce lidí. O bohatosti koňských trhů se rozplýval v Národních  listech roku 1865 i Jan Neruda. A jedna upomínka na slavné chrudimské koňské trhy se do dnešních dnů uchovala před zdejší Galerií ART! Své o tom ví Jaroslav Bača, který vyrůstal v domě po Karlu Pippichovi v Poděbradově ulici a na náměstí si jako kluk často hrál.

[[img:chrn_fullwidth:23708:Kovové oko pro uvázání koně.  Foto: Chrudimské noviny]]

Právě ten galeristu upozornil, že přímo proti dveřím u vstupu do galerie v obrubníku stále na slavné koňské trhy upomíná železné kované oko. Pro Chrudimské noviny povyprávěl, jak mu doma slavné koňské trhy živě líčili. Koňští handlíři používali železná oka k uvazování koní a stáli opravdu po celé délce náměstí, jak známe dnes třeba z fotografií Jana Štěrby nebo Karla Veselíka, uložených v podobě negativů v muzeu v Chrudimi a v Litomyšli.

[[img:chrn_fullwidth:23707:Koňské trhy, jak je v roce 1906 zachytil Karel Veselík.  Zdroj: Klíč ke sbírkám]]

„Když před lety náměstí rekonstruovali, říkal jsem si, jestli nějaká oka zachovají, ale zbylo jen to před galerií," uvedl Jaroslav Bača. „Jsou na něm krásně vidět stopy po koňské síle." Luboš Jelínek kromě zdůraznění významnosti trhů hned k příběhu přidal i neznámé pikantnosti. „Koňský trh v Chrudimi byl jedním z nejvyhlášenějších z celého království, takže se sem sjížděli opravdu lidé až z dalekého okolí. Proto se tu například také uživilo i tolik hostinců,“ uvedl. „A ve Filištínské ulici byl dokonce slavný ‚bordel‘, který ubytovával i koňské handlíře a kde je taky obrali tak, že šli potom domů pěšky.“

Chcete se dozvědět o tvorbě Jana Blažeje Santiniho (3. 2. 1677 – 7. 12. 1723) něco, o čem se všeobecně moc neví? Nemusíte znát žádné výčty nejrůznějších geometrických tvarů, které v architektuře používal. Ostatně je v hlavě nenosili ani jeho současníci. Pokud stále nevíte, kam tím mířím, nenechte se zmást všelijakými tvrzeními o tom, co všude Jan Blažej Santini podle toho a onoho geometrického vzoru jistojistě vytvořil, a poučte svoje okolí jako skutečný odborník! Pokud se chcete dozvědět, o čem historici umění často před lidmi raději mlčí, aby jim nebrali iluze, tak neváhejte a čtěte dál!

[[img:chrn_fullwidth:23688:Santiniho domnělá díla v Chrudimi. Morový sloup a stará radnice.  Foto: Chrudimské noviny]]

Svízel určování toho, co slavný Jan Blažej Santini skutečně po světě, ať už v Praze, na Zelené hoře nebo třeba v nám blízké Chrudimi či Chrasti, vytvořil, spočívá v tom, že můžeme na základě znalosti jeho díla a použitých architektonických obrazců geometrických pouze těžko odhadovat, na čem se možná podílel, případně někde mezi řečí v krčmě osvětlené svíčkami po desáté hodině večerní potajmu cosi pošeptal některému z městských konšelů, kteří jeho postřeh potom využili v požadavcích na projektování chrudimského morového sloupu. Vysvětlení to má prosté, a tím můžete strčit do kapsy všechny rádoby nabubřelé odborníky, kteří by vám chtěli věšet bulíky na nos, jak moc jsou sečtělí a podobně.

[[img:chrn_fullwidth:23685:Z aktuální výstavy Santini a svět jeho architektury.  Zdroj: Národní technické muzeum v Praze]]

Pokud vám někdo například bude vykládat, že důkazem možného autorství Santiniho na staré chrudimské radnici jsou voluty a podobné řeči a v případě morového sloupu Proměnění Páně podobně, můžete všechny lehce vyvést z omylu informací o příručce, která změnila pohled historiků umění na zkoumání Santiniho díla.

[[img:chrn_fullwidth:23686:Z aktuální výstavy Santini a svět jeho architektury.  Zdroj: Národní technické muzeum v Praze]]

Ta příručka je dodnes k dohledání přinejmenším v jedné moravské zámecké knihovně a současníci Santiniho z ní také často a rádi vycházeli. Jedna velká kniha zahrnovala všechny možné geometrické obrazce použitelné v architektuře, jaké vás jen napadnou, ze kterých si mohli vybírat a různě je spolu kombinovat. A proto je tak těžké, ba dokonce nemožné v dnešní době určit bez dohledání originálních plánů staveb nebo jiných písemností s jasným dokladem autorství, které stavby jsou opravdu dílem slavného Santiniho.

[[img:chrn_fullwidth:23687:Z aktuální výstavy Santini a svět jeho architektury.  Zdroj: Národní technické muzeum]]

A tím je záhada barokní gotiky rozluštěna. Pokud se chcete o tvorbě Jana Blažeje Santiniho dozvědět více, nepropásněte od dnešního dne až do 5. ledna příležitost navštívit v Národním technickém muzeu v Praze výstavu Santini a svět jeho architektury, která se koná u příležitosti 300. výročí od jeho odchodu na onen svět, jenž připadá právě na dnešní den, a vzhledem ke všem odborníkům, kteří se na výstavě podíleli, určitě stojí za to!

Chrudim – Ve druhém největším městě Pardubického kraje byly zrušeny od 1. července hned tři poštovní pobočky ze čtyř. Vedení kraje i města Chrudim se o tom dozvědělo shodně 31. března. V Chrudimi se museli obyvatelé smířit s jedinou poštou na náměstí. V jiných městech se ale některé pobočky, které se měly zrušit, zachovaly. Jak je to možné? Uvadíme příklad z města Šumperk.

[[img:chrn_fullwidth:16228:Jediná dostupná pošta zůstala v Chrudimi na náměstí.  Foto: Chrudimské noviny]]

V Chrudimi byly zrušeny tři pošty ze čtyř. Město Chrudim na to zareagovalo pouze umístěním provizorních dopravních značení pro parkování na Resselově náměstí – před jedinou poštou, která se nezavřela. Aby lidem zůstaly služby dostupné i v odhlehlejších částech téměř 25tisícového města, stačilo přitom udělat jediné, jako třeba ve vzdálenějším městě Šumperk v Olomouckém kraji, které je počtem obyvatel srovnatelné s Chrudimí.

Jednání, jak nastalou situaci řešit, probíhala od konce března. Zlom ale nastal o měsíc později. „Česká pošta už v té době uvedla, že pokud připomínky měst budou zapadat do tří základních rámců rušení poboček, legislativního, ekonomického a proklientského, výměně jednotlivých provozoven se nebrání, nicméně zůstane zachován počet rušených poboček, tedy 300,“ vysvětlil tiskový mluvčí České Pošty Ivo Vysoudil.

V květnu 2023 pak Česká pošta zveřejnila finální seznam rušených poboček ke 30. červnu a možnost zapojit se do projektu Pošta Partner Plus, které se týká pošt nad rámec legislativního počtu poboček. Pobočka uprostřed sídliště v Temenici, jenž je součástí Šumperka od 60. let, kritérii tedy sice neprošla, ale město Šumperk díky projektu Pošta Partner Plus poštu pro lidi zachránilo.

A kolik provoz takové nedotované pošty vlastně stojí? Jednorázové vstupní náklady nejsou pro obce nijak vysoké. Nejméně 48 500 korun a měsíční náklady po té 25 900. „Česká pošta na provoz nepřispívá, respektive provoz hradí provozovatel, tedy obec. Naopak Česká pošta dává provozovateli šest korun za každou transakci. Do tohoto projektu se může zapojit kterákoliv obec,“ dodal tiskový mluvčí České Pošty Vysoudil. 

Chrudim – Na dnešek je hlášeno nejteplejší počasí za celý týden, teploty se vyšplhají v odpoledních hodinách až na 30 stupňů, ale podle souvislého pásu posypu na žulových kostkách v Široké ulici to vypadalo tak na únor, případně že se už v souvislosti s klimatickými změnami opravdu nenechává nic náhodě a počítá se s aprílovým počasím.

[[img:chrn_fullwidth:23040:Štěrk na vozovce v Široké ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]

[[gal:23049]]

Už od brzkých ranních hodin se totiž vyjímalo od Baru Široká až po odbočku u Hurá Music ProStory na vozovce tolik štěrku, že to vypadalo, jako by se už k Chrudimi blížila obrovská sněhová bouře a chodce ohrožovalo náledí. 

[[img:chrn_fullwidth:23035:]]

Pracovníci technických služeb za to ale podle ředitele nemůžou. K mokrému strojovému úklidu v Široké ulici se prý rozhodně dnes neschylovalo a nic kromě ručního úklidu a opravy dopravního značení tu prý neprobíhalo.

[[img:chrn_fullwidth:23046:]]

Městská policie žádné hlášení o znečištění komunikace od nikoho neobdržela a ani oslovení pracovníci technických služeb, kteří tudy projížděli, si ničeho nevšimli. Jak se tedy dostaly na vozovku ony hromady štěrku, zůstane otázkou pro místní záhadology.

[[img:chrn_fullwidth:23034:]]