Chrudimské Divadlo Karla Pippicha se v sobotu 20. dubna naplnilo především díky nadšeným obdivovatelům a přátelům zdejších umělců. Strašnické divadlo Praha - Divadlo Adverte v koprodukci s Chrudimskou besedou, uvedlo situační komedii rakouského dramatika Stephana Vögla, Sladké plody reality v režii Patrika Ulricha. 

Klasická scéna svítila novotou. Jemné světlé tóny byly doplněné drobnými červenými atributy. V Chrudimi je to vzácnost. Většinou sem doputují kulisy značně opotřebované. Když ještě vstoupila na jeviště zdejší rodačka Kristýna Kudrnáčová celá v červeném, začátek představení byl dokonalý.

[[img:chrn_fullwidth:24647:]]

Dlouho jsem ji vystupovat neviděl. Značně pokročila. Hraje velice úsporně. Každopádně ovládla jeviště. O to víc je přesvědčivá a uvěřitelná. Dovedu si ji představit i v tragických rolích. Vzpomeňte, co hrála Medřická ve starých filmech. 

To Miroslav Novotný, který je znám jako moderátor, klavírista, organizátor festivalů, ale také pracovník rozvoje města Chrast, má zcela jiný projev. Snažil se, co mohl. Někdy zbytečně přehrával. V některých situacích mu bylo těžké uvěřit. Oba ale zastínili zbývající kolegy.

Jaromír Nosek a Monika Zoubková jsou známí především ze seriálů. Koncem první části představení se zdálo, že se hra zbytečně natahuje. A co teprve gaučová pranice obou pánů s polštáři? Takhle válčí předškoláci.

Po přestávce ale nabralo představení dynamičnost, což mu prospělo. Myslím, že se chrudimské představení vydařilo. Mohutná děkovačka to jen potvrdila a diváci odcházeli velice spokojeni.  

Chrudim – Online pocitová mapa Zdravého města Chrudim přinejmenším nenápadným způsobem manipuluje s veřejným  míněním. Získané informace, ale na základě omezeného výběru, totiž budou následně využity jako podklady pro vhodné vylepšování veřejného prostoru a to bude mít vliv na veřejné zakázky. Respondentům jako jedinou možnost podsouvají výstavbu dětských hřišť.

Pocitových map může být celá řada a staly se oblíbeným nástrojem zjišťování veřejného mínění v mnohých městech.  Každá pocitová mapa se přitom může zaměřovat na jinou oblast života nebo jich postihovat více. Ne nadarmo se ale říká, že kdo chce znát pravdu, zeptá se dětí. Velice zajímavé srovnání proto poskytuje pocitová mapa, kterou vytvářeli před čtyřmi lety žáci SOU obchodu a služeb v Chrudimi, kde je úplně všechno, co by v pocitové mapě postihující realitu nemělo chybět.

[[img:chrn_fullwidth:24638:Zajímavé srovnání poskytuje pocitová mapa dle žáků SOU obchodu a služeb v Chrudimi.  Zdroj: Mapotic]]

Online pocitová mapa Zdravého města Chrudim pro rok 2024 budí dojem komplexní mapy, poskytuje ale jen zkreslený obrázek. Zaměřuje se totiž jen na participativní plánování rozpočtu, a to ještě jen na dětská hřiště a kontejnery.  Výstupy z tohoto průzkumu budou navíc následně využity jako podklady, co by si občané nejraději přáli ve městě vybudovat nového. Jenže háček je v tom, že si občané mohou vybrat právě jen z omezené nabídky, a to už trochu zavání přinejmenším regulováním veřejného života. Jak to je ve skutečnosti, se ukáže podle toho, jaké nové projekty se podaří do projektu Tvořím Chrudim prosadit tentokrát...

[[img:chrn_fullwidth:24639:Pocitová mapa 2024, Zdravé město Chrudim.  Zdroj: MěÚ Chrudim]]

[[img:chrn_fullwidth:24637:Co mohou lidé zaznamenat do pocitové mapy Zdravého města Chrudim.  Zdroj: Pocitová mapa 2024, Zdravé město Chrudim]]

Začátek a konec. Konec a začátek.
Květná neděle je prvním velikonočním svátkem. Kostely jsou vyzdobeny květy. Nechávají se světit kočičky. Je také posledním dnem čtyřicetidenního půstu. 

V tento den vjel na oslu do Jeruzaléma Ježíš Kristus. Lidé ho vítali jako svého spasitele, syna Davidova, jejich krále. Na cestu házeli palmové ratolesti, kladli své pláště a roucha. V té době měla nejvyšší židovská rada za sebou rozhodnutí, že Ježíš musí býti odstraněn.     

[[img:chrn_fullwidth:24472:]]

Modré pondělí je prvním dnem, kdy končí půst. Kdo to vydržel čtyřicet dnů, může si dopřávat šťavnaté bifteky od samého rána. Kostely se zdobí modrým suknem, hospodyně začínají s velkým úklidem.                                                                                                   

Šedivé úterý, někdy také zvané zlaté. Tyto barvy symbolizují věčnost. Pokračuje se v úklidu celého domu. Vymetají se pavučiny a prach.                                                                         

Škaredá středa. Také se ji říká sazometná či černá. Vymetají se komíny od sazí a pomalu se dokončuje úklid. Tento den se rozhodl Jidáš, že zradí Ježíše Krista. Za zradu svého mistra dostal slíbeno třicet stříbrných...     

Čtvrtkem začíná velikonoční Triduum. Je vrcholem křesťanského liturgického roku. Následuje Velký pátek, Bílá sobota a v neděli slavnost Zmrtvýchvstání Páně. Naposledy zazní zvony před odletem do Říma. 

Zelený čtvrtek. Je pátým dnem Svatého týdne. Hospodyně vynáší poslední smetí na křižovatky cest, aby bylo po celý rok v domě čisto a klid. Jedí se zelená jídla. Zelí, špenát nebo hrách. Ty měly zaručit zdraví na celý rok. Křesťané si připomínají Poslední večeři Páně. Ježíš Kristus ví, že je zrazen. Při večeři ulamuje chléb a namočený do vína ho podává Jidášovi. Zde je moje tělo a krev. Ten odejde a přivádí stráž. Polibkem označuje Ježíše Krista. Odvádí ho k Pilátovi.                                                                                                   

Velký  pátek. Věřící dodržují půst. Pokrm bez masa jedí jednou denně. Bylo zakázáno pracovat na poli a hýbat se zemí. Nemělo by se nic prodávat, půjčovat ani darovat. Ježíše Krista předvedli k Pilátovi. Ten nebyl úplně přesvědčen o jeho vině. Nabídl ukřižování jiného lotra. Bouřící dav však trval na Kristovu ukřižování. Nechal ho zbičovat a zkrvaveného ho znovu ukázal davu. Ukřižovat, ukřižovat, ukřižovat – volal dav, který ho ještě nedávno vítal při vjezdu do Jeruzaléma. Bylo rozhodnuto a rozsudek vykonán. Dokonáno jest. Tak zněla poslední slova Ježíše Krista přibitého na kříži. Obloha zahřměla a zem se zachvěla.  

  [[img:chrn_fullwidth:24474:Kresba Jaroslava Korečka]]
   
Bílá sobota, Svatá nebo Velká. Během dne se nekonají žádné církevní obřady. Slaví se pomazání Kristova těla a uložení do hrobu. Končí se západem slunce. Měly by se péci mazance a beránci a barvit velikonoční vajíčka.                                                                             

Velikonoční neděle je oslavou života. Boží hod velikonoční je nejslavnějším dnem křesťanského roku. Slaví se zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Křesťané se tento den scházejí k eucharistickému „lámání chleba“. Provádí se svěcení velikonočních pokrmů. Hospodáři dávají kus svěceného jídla na pole, vinice a zahrady, aby byla dobrá úroda.

[[img:chrn_fullwidth:24475:Kresba Jaroslava Korečka]]                                                   

Velikonoční pondělí, také zvané Červené. Časně ráno chodí mládenci s pomlázkou z vrbového proutí koledovat. Šlehají děvčata a vinčují. To ženám zaručí krásu, mládí a plodnost. Za to dostávají vajíčka a stuhy. Červená stuha znamená, že má koledníka ráda. Modrá dává naději. Zelená značila oblibu. Žlutá nezájem. V některých oblastech chodí v úterý koledovat děvčata a polévají chlapce vodou. Pokrokové firmy jim poskytují pracovní volno.                              

Konečně jsem se po dlouhé době dostal na Vysočinu. Byla sobota 23. března. Poslední zbytky sněhu zářily na sjezdovce v Hlinsku. Bylo proměnlivé počasí, chvílemi pršelo. Kočičky byly v plném květu. Jejich barva nahrazovala sníh. Od osady Lhoty jsem si prohlížel široké údolí kolem Vortové. Den se nachyloval a slunce se blížilo k obzoru. Obloha se zbarvila do ruda. Tak čistou rumělku jsem na obloze ještě nezažil. Za malou chvíli slunce zmizelo za obzor, krvavé divadlo rychle skončilo a obloha potemněla.

[[img:chrn_fullwidth:24441:Kresba Jaroslava Korečka]]

Po návratu jsem zjistil, že se čekají obrovské erupce na slunci. Dokonce se má z neděle na pondělí ukázat polární záře. Počasí bohužel nočnímu pozorování nepřálo. 

V pondělí se obloha dokonale připravila na první jarní úplněk. Také se říká Vraní nebo Červí. První jarní úplněk je opředen mnoha pověstmi o jeho síle a vlivu na člověka. Vnímaví lidé při něm oka nezamhouří.                                                                                                                                                                                                                   

Chrudim – Chrudim sice v minulosti lákala turisty k návštěvě sloganem, že je městem tří muzeí, příští víkend na Velikonoce ale budou mít otevřeno jenom dvě, které neprovozuje město: Regionální muzeum v Chrudimi, které je organizací Pardubického kraje, a Muzeum loutkářských kultur, jehož zřizovatelem je Ministerstvo kultury ČR. Muzeum barokních soch i Výstavní síň Chrudim, které provozuje Chrudimská beseda, zůstanou turistům uzavřené a velikonoční jarmark se bude pro jistotu konat o týden dříve. Naštěstí je tu  ještě Galerie Art.

[[img:chrn_fullwidth:24354:]]

To by návštěvníci města tří muzeí opravdu nečekali: V Chrudimské besedě totiž uspořádají Velikonoční jarmark pro děti o týden dříve, již tuto sobotu, a o Velikonocích nechají pro jistotu Muzeum barokních soch i Výstavní síň Chrudim zavřít. A na dychtivé turisty, kteří přijedou do Chrudimi až o týden později, jako by se zapomnělo. 

Starosta František Pilný (ANO 2011), který ma v gesci chrudimskou kulturu, se sice vyjadřuje, jako by byl přítelem Muzea barokních soch... „Určitě máme zájem, aby MUBASO fungovalo, aby mělo větší návštěvnost, bylo finančně více samostatné, aby občané rádi ten prostor navštěvovali...,“ zní jeho slova, ale při první příležitosti zůstane muzeum zavřeno.

[[img:chrn_fullwidth:24355:]]

„Pak se radnice diví, že není návštěvnost,“ komentoval galerista Luboš Jelínek, díky němuž před 13 lety v Chrudimi Muzeum barokních soch vzniklo. Naštěstí je tu ještě chrudimská soukromá Galerie Art, která bude pro všechny zájemce lačnící po umění otevřena jako obvykle.

8. březen, Mezinárodní den žen. Slavné MDŽ. Americký svátek, který se u nás nejvíce slavil za totality. Že je americký se moc nezdůrazňovalo, ale nezakazovalo se. V demokracii se svátek žen slavit přestává. Přitom je to svátek americký.

[[img:chrn_fullwidth:24270:Kresba Jaroslava Korečka]]

Přestává se slavit svátek ženy. Nevím, co je na slavení ženy špatného. Slavme ženy. Ženy kolem nás. Může se stát, že se slovo žena přestane psát. Potom slavné americké MDŽ vstoupí do ilegality. Nevěřím ale, že se přestane slavit. Je pátek, zítra volný den, tak slavme ženy. Od slečen po babičky. Na ty se často zapomíná. Ke štěstí stačí malá kytička.

Chrudim – V Chrudimi se rozhodli bojovat s nezodpovědnými majiteli koček svérázným způsobem. První termín odchytu právě probíhá v ulici Ke Smuteční síni od 5. do 18. března. Možná se brzy ukáže, že město někomu vykastrovalo zatoulanou kočku, kterou majitel neměl jak označit, a potom bude o sporu rozhodovat soud. Kastračním programem se ale hlavně dle oficiálních informací řeší nedostatečná kapacita útulku a objem peněz za ušetřenou potřebnou veterinární péči a snížení populace toulavých a opuštěných koček. Ve městě Chrudim se zkrátka vždy najde skulinka, jak ušetřit.

V souladu s právně nezávazným vyjádřením Ministerstva zemědělství je možné všechny kočky považované za zdivočelé beztrestně odchytit, vykastrovat a vypustit. Tím by město pochopitelně mohlo ušetřit velké peníze za potřebnou veterinární péči a pobyt v útulku. Město se ale má především dle Zákona  č. 246/1992 Sb., a nakonec zároveň i podle doporučení Ministerstva zemědělství ČR, odpovídajícím způsobem o všechny socializované nezdivočelé kočky postarat, ať už umístěním do náhradní péče nebo do útulku, tj. o všechny, které jsou opuštěné a toulavé. 

Ne je vypustit ven po kastraci, která není vůbec povinná, ale nabídnout je k adopci. Z hlediska zákona na ochranu zvířat je potřeba rozlišovat mezi kočkami zdivočelými, opuštěnými nebo pouze toulavými. Kastrační program má dle oficiálního vyjádření v Chrudimském zpravodaji snížit populaci „opuštěných a toulavých koček“.

Nezbývá tedy než doufat, že se město zachová nejen podle vyjádření Ministerstva zemědělství ČR a podle Zákona č. 246/1992 Sb. a že se o odchycené kočky postará a nabídne je k adopci. Nebude tedy jen využívat tvrzení, že může všechny kočky, které bude považovat za zdivočelé, ponechat venku jejich osudu, protože jak je známo, vykastrované kočky venku bez speciální stravy nečeká šťastný konec.

[[img:chrn_fullwidth:24251:Kastrační program chce snížit populaci toulavých a opuštěných koček.  Foto: Chrudimské noviny]]

Tisková mluvčí města Chrudim Sylva Drašnarová ale bez toho, že by jakkoliv odpověděla na otázku, zda bude naopak město v souladu se zákonem některé odchycené vykastrované kočky nabízet k adopci, zdůraznila v odkazu na text z Chrudimského zpravodaje, že „... vykastrované kočky budou označeny čipem a následně vypuštěny zpět do lokality odchytu nebo na místo s dostatkem potravy a bezpečí“.

Příloha: 

Text z Chrudimského zpravodaje, který uvádí dezinformace o vyjádření Ministerstva zemědělství ČR

3.2. Na svatého Blažeje, pije skřivan z koleje. 

4.2. Svatá Veronika. Jedí-li se koblihy na slunci, budou se jíst malované vejce na sněhu. 

5.2. Na svatou Dorotu si jdou ptáci na trh píšťalky kupovati. Svatá Dorota na sněhu, bohatá úroda. 

9.2. Svatá Apolena. Nadělá-li Apolena ledy, až svatý Matěj je zboří.

13.2. Svatý Řehoř. O svatém Řehoři, mrazy vše umoří.

[[img:chrn_fullwidth:24236:Kresba Jaroslava Korečka]]

14.2. Svatý Valentinek – jara tatínek. Na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna. Když v únoru vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí. Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto. 

20.2. Masopust na slunci – pomlázka u kamen.

21.2. Jaké počasí na Popeleční středu, takové se drží celý rok.

24.2. Najde-li Matěj led, seká ho hned. Svatý Matěj zimu tratí, když netratí, obohatí.

28.2. Je-li na svatého Romana jasno, bude hojná úroda.

Chrudim – Jestli má turistický okruh v památkové zóně začínat u sochy vodníka Polívky, informační cedule tu bude víc než potřeba. Turista by jinak mohl pojmout podezření, že se ocitá ve městě plném kriminality a injekčních stříkaček hned na první zastávce. A to Chrudim letos dokonce po deseti letech zabodovala a postoupila do státního kola soutěže o titul Historické město roku 2023!

[[img:chrn_fullwidth:24156:Chrudimská realita všedního dne.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jsme v památkové zóně. Denně tudy procházejí tisíce lidí, ale jak je vidět, nikomu nepořádek moc nevadí. Lidé si zvyknou, na všelicos. Město bude totiž vždy uklizené přesně tak, jak to lidem stačí.

Když všichni přehlížejí tlející listí nahromaděné v rozích, nač ho uklízet, vždyť vydrží do jara. I oprava rozpadající se dlažby na schodech počká na horší časy. Díru před veřejnými toaletami stačí nechat provizorně zakrytou už celé dva roky!

[[gal:24165]]