Chrudim - Tři týdenní futsalové kempy mládeže zaplní chrudimskou sportovní halu již od pondělí 1. srpna. Veškerý program bude znamenat velkou zátěž pro všechny, kteří se na pořádání kempu podílí. Bude se jednat o vůbec první akci podobného typu ve futsalovém prostředí v Chrudimi, čehož si všiml i primář Dětského oddělení Nemocnice Pardubického kraje, a.s. Chrudimské nemocnice David Kasal, který se rozhodl podpořit dobrou věc částkou 40 000,- Kč!

Nadějné mládí futsalového klubu ERA-PACKu Chrudim dostane kvalitní příležitost společných tréninků s hráči A-týmu, výuky angličtiny ve spojení s pestrým doprovodným programem. Zážitky a zkušenosti bude mládež sbírat již od prvního srpnového dne, myšlenka pořadání kempů se velmi zalíbila i MUDr. Davidu Kasalovi (ANO 2011): „Vzhledem k mému vztahu k dětem a podpoře zdravého způsobu života mládeže jsem se rozhodl věnovat na futsalové kempy 40 000,- Kč, které přispějí k bezproblémovému průběhu celé akce,“ popsal ve stručnosti důvody pomoci primář Dětského oddělení nemocnice v Chrudimi.

Sám následně zdůraznil důležitost podobných sportovních akcí: „Sport je velká součást mého života. Jako malý jsem dlouhou dobu hrál velký fotbal, pětkrát týdně jsem byl na hřišti. Následně jsem se sportu věnoval i v dalším studiu na gymnáziu a vysoké škole. Díky sportu jsem zvládal řešit stresové situace, sloužil jako skvělé odreagování během zkoušek,“ popisuje. „Podle mého názoru díky sportu získává člověk kolektivní návyky a učí se táhnout za jeden provaz,“ poukazuje na konkrétní prospěšnost sportovních akcí poslanec Poslanecké sněmovny PČR MUDr. David Kasal.

[[img:chrn_fullwidth:1178:]]

Právě hlava Dětského oddělení chrudimské nemocnice zpočátku působil u ERA-PACKu jako klubový lékař, jak sám podotýká, v současné době si již hlavně užívá sportovního nadšení. „Futsal je v Chrudimi dělán srdcem a hlavně z toho důvodu jsou za ním vidět obrovské, ale bohužel nedoceněné úspěchy. Nestává se, aby se Chrudim v mezinárodním žebříčku vyjímala mezi evropskou špičkou a dokázala jí konkurovat,“ přemýšlí.

Vzhledem k tématu se MUDr. David Kasal zaměřil i na lékařské problémy současných dětí a mládeže: „Futsalové kempy vnímám daleko hlouběji než sport. Je to tvarování člověka jako takového. Doba se hodně změnila díky telefonům, internetu, sociálním sítí, kvůli čemuž již děti nejsou tolik na čerstvém vzduchu. Ze své zkušenosti vidím, že se vše podepisuje například na obezitě,“ zamyslí se a dodá: „Jsou to dobře investované peníze.“

Futsalové kempy odstartují vždy pondělí, pro děti je připraven bohatý program kombinující tréninky, výuku a odreagování. Kempů se zúčastní 80 dětí z blízkého i vzdáleného okolí.

Chrudim - Jako každý rok, i letos se úředníci zodpovědní za projekt Zdravé město rozhodli vyhlásit trošku pozapomenutou soutěž, jež má za cíl zjistit, kdo má nejkrásnější truhlíky za okny a nejlépe upravenou zahrádku. Ano, je tomu tak, po roce se vrací „Rozkvetlé město“.

Soutěž má dvě kategorie – květinová výzdoba oken, balkonů a lodžií obytných domů, květinová výzdoba předzahrádek obytných domů (rodinných, řadových, panelových) viditelných přímo z ulice. Hodnocení má probíhat od června do září a o výsledcích má rozhodovat, jak jinak, komise. Přihlášky bylo možné zasílat do 16. června. Kdo tak neučinil, má momentálně smůlu.

[[img:chrn_fullwidth:13790:Takto tedy ne!  Foto: Chrudimské noviny]]

Při pohledu na výzdobu samotné radnice, se kolemjdoucí neubrání pořekadlu o kovářově kobyle. Budovu na Resselově náměstí  „krášlí“ truhlíky plné nevzhledné zeleně. Ta pak rozhodně nepřipomíná třeba reprezentativně vyzdobenou radnici v nedalekých Pardubicích. Samotní úředníci, kteří mají tyto nebohé rostliny na starosti, mohou na cenu v soutěži nejspíše zapomenout. Ve městě, které má tradici okrasných zahrad a školek, jíž založil Josef Vaněk, je výzdoba radnice skutečně spíše pro ostudu.

[[gal:13805]]

V minulosti se radnice zase „předvedla“ nevzhlednými plastovými květináči na kruhových objezdech a betonovými truhlíky umístěnými přímo na Resselově náměstí. Koncepce zde stále chybí.  

Chrudim - Na internetu se teď objevil seznam faktur jednotlivých radnic z celé České republiky. Seznam zveřejnila pobočka Pirátské strany, která tak opět udělala další krok k větší transparentnosti místní samosprávy. Hledáčku Pirátů neunikla ani chrudimská radnice a její faktury z let 2010 – 2015.

Rozpočet města je sice veřejnou záležitostí, do níž může zájemce nahlížet poté, co se mu podaří ho na nepřehledných městských webových stránkách najít a stáhnout do počítače, ale tabulky, jež tvoří Finanční odbor MěÚ Chrudim jsou přehledné zhruba stejně, jako jakékoliv jiné úřednické „lejstro“. Jeho obsah často neznají ani městští zastupitelé, nicméně úředník má dobrý pocit, že udělal vše pro to, aby se občan ke kýženým informacím dostal.

Piráti na věc šli jinak. Kompletní faktury, které se dají počítat na tisíce, zveřejnil v souboru xls. Tedy v materiálu běžně otevíraném v MS Excel. Pohodlně se tak prohlíží a zájemci o hospodařední chrudimské radnice pak často nestačí lézt oči z důlků, když vidí, za co všechno město utrácí.

Jen namátkou – v roce 2015 utratilo město pět tisíc korun za loutku Kacafírka, kterou obdržel při své návštěvě prezident republiky Miloš Zeman. Peníze inkasoval chrudimský výtvarník žijící v Přestavlkách Ivan Baborák. Krabice, do níž se Kacafírek uložil, však už stála dalších šest stovek. Vzdělávací seminář na téma „Základy komunikace a SP s mladistvými“ 16 tisíc korun a 40 tisíc stálo radnici víno z Vinařství Líbal. Položek v seznamu je však podstatně více a kompletní přehled lze najít v příloze pod textem.

Peníze uracené městem jsou samozřejmě z větší části tvořeny daňovými odvody obyvatel České republiky. Nakolik jsou nadšení z podobného rozhazování veřejných prostředků, ukáží až nadcházející volby. 

Příloha: 

chrudim_kdf-2010-2015_1.xls

Chrudim - Diskuse, kterou se opět podařilo rozvířit Michalu Jinochovi mladšímu, nabírá obrátky. Chrudimské noviny o reakcích na Jinochovy připomínky týkající se parkování již informovaly. Tento obyvatel sídliště Na Šancích se však s odpověďmi neuvolněného místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD) a architekta Marka Janatky zdaleka nespokojil a přichází s vlastními návrhy.

„Chtěl bych poděkovat nejprve panu místostarostovi za vyčerpávající odpověď, která mě sice moc nepotěšila, ale to tak občas bývá. Zajímalo by mne, kdy naposledy probíhal nějaký průzkum ohledně parkovacího domu? Volební právo mám čtyři roky, ale i po diskuzi s rodiči, se kterými tu bydlím od mého narození, si pamatujeme jen diskuzi na téma Fitness centrum v prostoru dnešního velkého parkoviště, nikoliv v souvislosti s parkovacím domem,“ říká Michal Jinoch. Radnice přitom veřejné diskuse v těchto místech pořádá. Naposledy se konala v souvislosti s plánovanou, ale nakonec odloženou revitalizací celého sídliště Na Větrníku. Ta se však obyvatel přidruženého sídliště Na Šancích týkala jen okrajově.

[[img:chrn_fullwidth:4245:I takto končí parkování Na Šancích.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Představa, že jsou okolní sídliště bez této plochy k odstavení vozidel, je dnes ještě více absurdní. Nemyslím si ale, že je situace řešitelná pouze stavbou parkovacího domu nebo jiného většího zásahu. Pro pana architekta Janatku jsem připravil amatérský nástřel toho, jak by šla některá místa v okolí - konkrétně sídliště Na Šancích - využít bez velkého zásahu a dle mého názoru bez výrazných finančních nákladů,“ popisuje Jinoch své nápady. Řešení složitých majetkoprávních vztahů mnohých pozemků a silnic je však často nad síly městských úředníků a politiků, proto se i jednodušší rozhodnutí často neúměrně vlečou.

[[img:chrn_fullwidth:13793:Šance zůstávají poněkud v pozadí za Větrníkem.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Nejsem architekt, ale myslím, že ty návrhy dávají smysl. Je zachována zeleň, tedy veřejné prostranství pro pejskaře, kteří popisované lokality používají nejčastěji, a v některých případech je i řešena bezpečnost, což pochopíte v přiloženém dokumentu,“ uzavírá Michal Jinoch. Dokument s jeho návrhy obsahuje příloha pod textem.

Příloha: 

parkovani_sance.doc

Chrudim - Snad každý mladší i starší muž si kdysi hrál na četníky a zloděje, přičemž většina chtěla být těmi, kdo chytají nekalé živly a posílají je do báně. V současné době opět dochází k náboru nových státních policistů a někteří vyvolení si tento svůj dávný sen mohou splnit.

Poté, co v nedávné minulosti došlo na masivní odchody starých a zkušených kriminalistů od sboru do civilu, začalo se letos opět s náborem další mužů a žen, kteří by je měli nahradit. V samotné Chrudimi se opět předpokládá se získáním dvou nových strážců zákona a dobrých mravů. Nástup je stanoven na prvního srpna.

Co musí takový budoucí policista splňovat? Měl by mít alespoň střední školu s maturitou, čistý trestní rejstřík a disponovat také spolehlivostí. Zájemce čeká také test psychických i fyzických sil a uspěji-li, výcvikový kurz. Platové rozmezí nabízených pozicí se pohybuje od necelých 17 tisíc korun hrubého po necelých 18 tisíc. Později si samozřejmě policisté přijdou i na nejrůznější příplatky, ale i s nimi se nejedná o žádnou „hitparádu“. Předpokládá se tedy spíše zájem o věc, než touha po penězích a uznání.

Zájemci se mohou hlásit zde.  

Chrudim - Ulice Na Ostrově a maximální povolená rychlost ve směru od retardéru ke kruhovému objezdu u Tesca, nedá řidičům spát. Oprávněně se ptají, jak řešit situaci, kdy šofér pouze ve směru od Tesca zajíždí k jednomu z panelových domů a poté se stejnou cestou vrací.

Takový řidič při své cestě zpět nemá ani tušení, že se pře retardérem nějaká značka s „třicítkou“ nachází a v klidu tak jede maximální povolenou padesátkou. „Nejsem Chrudimák, ale jezdím na návštěvu do sídliště U Stadionu ze Slatiňan. Jedná se mi o toto - přijíždím od kruhového objezdu u Tesca a zahnu k panelovému domu číslo popisné 717 u pošty. Potom vyjíždím opět na ulici Na Ostrově a jedu zpět směrem kruhový objezd u Tesca. Jak mám tušit, že je tam omezená rychlost, když cedule je někde u lávky a já to zde neznám. Odbočky do sídliště tento příkaz neruší,“ ptá se jeden z šoférů.

[[gal:13306]]

Vedoucí Oddělení dopravy a komunikací MěÚ Chrudim Milan Šikl je však neoblomný. „Připojení parkovišť u bytových domů číslo popisné 709 až 712, číslo popisné 713 až 716, číslo popisné 717 až 720 a číslo popisné 721 až 724 na pozemní komunikaci v ulici Na Ostrově v Chrudimi není křižovatkou. Z hlediska zákona o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, se jedná o místo ležící mimo pozemní komunikaci, to znamená, že zde v současné době platí například ustanovení § 23, § 21 uvedeného zákona. Křižovatkou je až připojení pozemní komunikace v ulici U Stadionu na pozemní komunikaci v ulici Na Ostrově u čísla popisného 730. Platnost značky Nejvyšší dovolená rychlost umístěné na komunikaci v ulici Na Ostrově ve směru k okružní křižovatce, končí v daném případě dle ustanovení vyhlášky, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, na nejbližší křižovatce. To je na výše uvedené křižovatce u čísla popisného 730. Vjezd a výjezd z uvedených parkovišť je dle zákona v podobném postavení, jako vjezdy a výjezdy k rodinným domům,“ říká Šikl. Jak se má ale zachovat člověk, jenž vůbec netuší, že zde omezená rychlost je, vedoucí oddělení dopravy neuvádí. Přichází do úvahy snad telepatie?

Chrudim - Den otevřených dveří v Senior rezidenci v Čáslavské ulici sice již proběhl, ale slavnostní otevření nikoliv. Nejmodernější zařízení sídlící v unikátní rondokubistické budově bývalého zemědělského výzkumného ústavu, se slavnostně otevírá již ve čtvrtek 21. července.

Zařízení funguje již od konce prosince a nový domov v něm našly desítky spokojených klientů. Za tu dobu se také stal nedílnou a především potřebnou součástí města Chrudim. Společnost Senior holding, která Senior rezidenci Chrudim provozuje, tak slavnostním aktem zpečetí své dlouhodobé snažení na poli nadstandardní sociální péče. O dva dny dříve proběhne i otevření druhého domova, který vznikl, a také již funguje, na pražské Klamovce.

[[gal:11960]]

Ve čtvrtek budou na místě přítomní nejen vrcholní představitelé společnosti Senior holding, ale také jejich partnerů, rakouské společnosti SeneCura a francouzského provozovatele sociálních zařízení Orpea, který do tohoto partnerství vstoupil nedávno. Samotná Orpea jenom po Evropě provozuje více jak 700 domovů pro seniory a klienty s Alzheimerovou chorobou. Svá první zařízení otevřel již také v Číně.

Slavnostní akt započne v 10 hodin proslovy a představením celého zařízení. Během dne proběhne také doprovodný kulturní program. 

Chrudim - Parkování trápí ve městě prakticky všechny jeho obyvatele. Jak ty, kdo auto mají, tak ty, kdo ho nevlastní a musí často mezi odstavenými vozy hledat místo k průchodu. Tyto problémy se samozřejmě týkají i lidí bydlících Na Větrníku. Jejich neoficiálním mluvčím je pak Michal Jinoch junior.

Je to právě známý televizní komentátor Michal Jinoch, kdo dlouhodobě upozorňuje na neutěšenou situaci jednoho z největších chrudimských sídlišť. Slibovaná revitalizace, která by mohla parkování částečně vyřešit, se nachází prozatím v nedohlednu a nezbývá proto, než se obrátit na vedení města, aby přineslo odpovědi na palčivé otázky. Arogance, na níž teď Jinoch narazil, má jen daleko k otevřené a ochotné radnici, což jsou tituly, jimiž se místní politici a úředníci tak rádi „zaklínají“. „Neustále se řeší centrum, lokality kolem něj, ale na sídliště, kde je problém obrovský, se zapomíná. Ano, jistě mi vpálíte například rekonstrukci Na Valech, ale kolika lidem tím pomůžete? Na Větrníku, Na Šancích, U stadionu, tady všude se nedá parkovat. Doporučil bych zástupcům města jít si třeba Na Šance zaparkovat po osmé hodině večerní. To bude zábava na několik minut a nakonec auto stejně necháte v komunikaci, kde nemá co dělat. Podél silnice navíc často stojí kamiony, které brání ve výhledu a zvyšují riziko dopravní nehody. A to nemluvím o vracích, které stojí na velkém parkovišti a nikdo s nimi nic nedělá. Asi chápu správně, že nikdo z vedení města v daných lokalitách nebydlí, tak se holt v seznamu k vyřešení neustále propadají,“ zlobí se Michal Jinoch mladší.

[[img:chrn_fullwidth:13734:]]

Sídliště Na Šancích však obývá neuvolněný místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD), ale ten zdejší situaci také neřeší. Problematiku dopravy má přitom v gesci Tejklův stranický kolega, další neuvolněný místostarosta. Jaroslav Trávníček (ČSSD) se také odpovědi na Jinochovy výtky zhostil a „padala“ z něj skutečně zajímavá „moudra“. „Sídliště vznikala v době, kdy automobil byl zpravidla jeden v rodině, vzhledem k jeho ceně a jeho využívání spíše o víkendech byl převážně v garáži a služební vozy parkovaly v areálech firem. Vzpomínám si, že v šedesátých letech, když si někdo pořizoval automobil, pak uváděl, kde bude vůz parkován. Možná to bylo formální, neboť nebyl přetlak na parkovací místa. Jak dobře víte, dnes je situace jiná. Dnes je téměř výjimkou jeden vůz v rodině, nemluvě o služebních vozidlech. Parkovací plochy nestačí. Možná někde prostory ještě nalezneme, musí to ale být na úkor zeleně nebo alespoň proti příjemnému životnímu prostředí,“ začíná svou odpověď Trávníček. Opomíná přitom, že v současné době, která má k šedesátým letům opravdu daleko, je nejen na západě běžným standardem stavět parkovací domy, nebo podzemní parkoviště. Ty pak spolehlivě řeší problémy s nedostatkem míst k odstavení vozidel a příroda, nebo „příjemné životní prostředí“ jimi nikterak netrpí.

[[img:chrn_fullwidth:13733:]]

„Kdo způsobuje, že je přetlak počtu aut proti reálným místům jejich odstavení? Město to jistě není. Pokud je mi známo, tak z města vyšly iniciativy a našla se místa, kde by ne pouze odstavné plochy, ale skutečně kryté plochy – garáže, mohly vzniknout. Bylo to příkladně v sídlišti U Stadionu a v Husově ulici. Narazilo se však na nezájem či odpor bydlících. Jsou i v jiných městech podobné problémy. Řeší je tam například placenými rezidenčními kartami. Rezidenční karty počet vozidel nesníží. Také například zůstává problém návštěv, doprava zásilek a tak dále,“ říká Trávníček. Poukazuje tak na nekompetenci politických „šíbrů“ druhého největšího města Pardubického kraj rozhodnout a poté za svým rozhodnutím stát. V této souvislosti je však nutno připomenout, že například v případě rekonstrukce lokality pod nádražím nedělalo vedení města problém, svěřit i výstavbu parkovacích míst do rukou projektantů a místní postavit k hotové věci. Však také reakce na tuto revitalizaci jsou plné rozčarování a pochybností. Místostarosta Trávníček navíc přenáší odpovědnost na majitele automobilů, jako by snad on ani „jeho“ úředníci nebyli placeni z daní i těchto motoristů proto, aby hledali řešení problémů svých „zaměstnavatelů“ z řad občanů České republiky, tedy i Chrudimě.

[[img:chrn_fullwidth:13732:]]

Překvapením však není konec. Jaroslav Trávníček své myšlenky dovádí do absurdních závěrů, které mají v majitelích aut vzbudit pocit viny. Nezasekl se místostarosta ve zmiňovaných šedesátých letech? „Když si člověk koupí za stovky tisíc automobil, měl by být i jeho zájem mít pro tuto investici zajištěno i parkování. Už proto, že to je nemalá investice, je potřeba ji mít zabezpečenu proti krádeži, poškození a také proti povětrnostním podmínkám. Lze to řešit pojištěním, ale už i to jsou náklady. Město může pomoci jen vyhledat místa, kde povrchové, lépe však podpovrchové parkování, může vzniknout. Musí to být místa v souladu územním plánem, věřím, že pokud to budou místa menšího rozsahu, lze taková najít. Zde může s hledáním takových míst pomoci každý obyvatel města. Záležitost nalezení těchto prostor jsem konzultoval s městským architektem. Považuje ji za reálnou. Náklady s vybudováním, případně s nájmem těchto míst však půjdou za zájemci o parkování. Snad to stojí za tu jistotu mít vozidlo zabezpečeno a nemuset hledat místo k zaparkování. Podobně se dříve lidé dovedli domluvit a vybudovat družstevní garáže. Nebo se může najít developer, který by problém parkování a tím i zajištění vozidel vzal za svůj podnikatelský záměr, také je taková možnost,“ uzavírá místostarosta Jaroslav Trávníček a potvrzuje tak, že radnice nemá v této otázce připraveny žádné projekty, jež by mohly být financovány z evropských miliard, které mají v následujících letech přitéci do Hradecko-Pardubické aglomerace z Evropské unie.

[[img:chrn_fullwidth:13731:]]

Architekt města Marek Janatka myšlenky svých „pánů" ještě graduje. Majitelé aut prý neomluvitelně „privatizují“ veřejný prostor. Komu však tento prostor patří, když ne obyvatelům města? „Privatizace veřejného prostoru soukromými vozidly zdarma je v budoucnu neúnosná. Trvalým bydlištěm a zakoupením vozidla nevzniká nikomu nárok na přivlastnění si kusu veřejného prostoru, který má sloužit všem pro obecně prospěšné funkce. Zakoupením vozidla za něj vlastník přebírá odpovědnost, a to i v době, kdy ho odkládá. Ve většině developerských bytových projektů si v dnešní době občan musí k bytu zakoupit garážové stání za 150–250 tisíc korun podle lokality a standardu,“ říká Janatka.

„Jednou z variant, jak se o auto postarat, je vytvořit iniciativu pro vybudování například polozapuštěných podzemních parkingů, které lze ve spolupráci s městem realizovat za přijatelných finančních podmínek a natrvalo tak otázku parkování vyřešit. V případě zájmu se obracejte přímo na mne. Současně upozorňujeme, že město si je při současném stoupajícím stupni motorizace a stoupající lenosti lidí vědomo nutnosti potřeby dostatku parkovacích stání pro fungování veřejného občanského vybavení. I na těchto otázkách vedení dlouhodobě pracuje a připravuje koncepci parkování ve městě,“ reaguje těžko uvěřitelným obviněním úředník, který je opět placen lidmi, na jejichž adresu směřuje kritiku. Rozezleným šoférům tak nezbývá, než si jeho i Trávníčkova slova zapamatovat a v komunálních volbách pak dát dostatečně jasně najevo, co si o těchto závěrech myslí. Do doby, než radnice zpracuje projekty parkovacích domů a podzemních parkovišť, musí řidiči dále dlouhé minuty kroužit po sídlištích a hledat poslední volná místečka. Pomocnou ruku z radnice čekat podle všeho nelze. 

Chrudim - V Galerii Art na Resselově náměstí probíhá od 15. července až do 15. září výstava výjimečného sochaře Igora Kitzbergera. Ve světě podivuhodné umělcovy fantazie zde najdou jeho příznivci pohromadě díla, která vytvořil ve svých začátcích na Akademii a díla patřící k těm nejnovějším.

Igor Kitzberger je výjimečný sochař. A tak jako většina výrazných osobností v uměleckém světě, rozděluje pozorovatele na ty, kterým sochařova expresivnost a niternost nejsou po chuti a pak na ty, kteří považují umělce za výjimečný talent českému sochařství přinášející nové podněty a kvalitu.

Sochař zpracovává své představy s virtuozitou a originální technikou. Díky dokonale zvládnutému kovářskému řemeslu a umělecké sochařské invenci vznikají pozoruhodné plastiky figur, jejichž charakteristickým společným jmenovatelem je ztvárnění dynamického pohybu. Okruh témat sochaře je poměrně omezený, zaměřuje se převážně na tanečníky, figury ze světa komedie dell´arte, hudebníky a herce, tedy především mužské postavy. Kitzbergerovým velkým tématem je fascinující osobnost velkého renesančního myslitele, filozofa, spisovatele i pedagoga Jana Amose Komenského. Drobné komorní práce nebo rozměrné plastiky jsou vždy výsledkem dlouhého přemýšlivého tvůrčího procesu.

Málokterý sochař zaznamenal osobnost Jana Amose Komenského, Jeana Gasparda Deburau, osobnosti herců či tanečníků v tolika variantách a nuancích. V úžasných výstavních prostorách Galerie Art získala expozice fascinujících soch akademického sochaře Igora Kitzbergera zvláštní mýtickou atmosféru.

Chrudim - Mělo by mít město svoje vlastní rádio? Tuto otázku si na svém posledním jednání před prázdninami položili členové kulturní komise rady města a zároveň s ní zazněla i odpověď – rádio by vzniknout mělo. V sousední Luži již funguje, přičemž místní si ho nemohou vynachválit.

V Luži rádio vzniklo před třemi lety především proto, že vedení města považovalo bezdrátový rozhlas za nespolehlivý a nákladný na provoz. Rádio stojí městskou kasu 15 tisíc ročně a autorskému svazu pošle lužská radnice za pouštěnou hudbu zhruba deset tisíc korun. Náklady na pořízení vysílací technologie se však již pohybují ve stovkách tisíc korun a i náklady na provoz by v Chrudimi, která má necelých 24 tisíc obyvatel oproti dvěma a půl tisícům obyvatel Luže, byly poněkud vyšší. Vzhledem k nepřetržitému provozu členové komise samozřejmě předpokládají i zaměstnání několika profesionálních hlasatelů. A mzdy tvoří prakticky vždy ty nejvyšší položky v rozpočtu.

[[img:chrn_fullwidth:8311:Rozhlas contra rádio. Co je efektivnější?  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudimský rozhlas je naproti tomu dlouhodobě terčem kritiky. Jeho hlášení není rozumět, některé megafony jsou prý namířeny špatným směrem. Rovněž aktuálnost zpráv je pochybná. Městské rádio by se tak mohlo dostat do těch domácností, které nepreferují národní rozhlasové stanice. Logicky by však přineslo i větší tlak na úředníky a vládnoucí politickou garnituru, protože tito by byli nuceni ze své činnosti poskytovat výstupy a seznamovat veřejnost s výsledky práce.

Usnesení komise rady města má však pouze doporučující charakter a rozhodnutí zřídit městské rádio zůstává plně v kompetenci zastupitelstva.