Relativně malebnou a poklidnou náves v nedalekém Škrovádě zaplavily nedávno nové dopravní značky. A to v takovém množství, že by se za to nemusela snad stydět ani nechvalně známá severojižní magistrála v Praze, nebo ještě „slavnější“ úsek mezinárodní silnice E55.

Bdělé oči úředníků, střežících veškeré bezpečí a blaho obecného lidu, dohlédly už tedy až sem, do samého srdce Škrovádu. Ti, kdo tuto náves zaplevelili těmito značkami, si už snad ani neuvědomují, že i v dnešní době se dokáže spousta lidí řídit ještě pořád selským rozumem a obyčejným pravidlem pravé ruky. A nepotřebují k tomu ochranou ruku ze „shora“. Oni si to uvědomit snad ani nemohou, protože oni dál, než ke dveřím svých kanceláři ani nedohlédnou. A mnohdy přes všechny ty nové zákony, vyhlášky a předpisy, už ani dohlédnout nemohou. Jinak by snad tušili, co taková smršť  dopravních značek udělá s takovou, vcelku malebnou návsí, která je jednou nohou skoro v lese, která je obklopena pěkným stavením staré hospody, je na ní umístěná socha Jana Nepomuckého a stojí na ní i pomník obětem první světové války.

[[gal:13434]]

To, že by se veřejné finanční prostředky mohly investovat jinak a daleko lépe a efektivněji, jako například na chybějící přechod pro chodce na frekventované silnici I/37, kde při cestě ze Škrovádu k železniční stanici paradoxně žádný takový přechod není,  nebo že by se prostředky využily na odstranění nevzhledných a okolí hyzdících nádob na tříděný odpad a jejich následné umístění pod zem, nebo na takové veřejné osvětlení, které by nehyzdilo i takovou kolonádu, jaká je v Karlových Varech, natož pak takovou ves jakou Škrovád je, o tom je asi zbytečné mluvit. 

Tímto směrem úředníci  dohlédnout  asi nemohou. Už jen z toho důvodu, že tyto všechny erární peníze s kterými „hospodaří“ nejsou jejich a také možná i proto, že oni sami, tam ani nebydlí.

K celkové dokonalosti této absurdity tam schází snad už jen nalajnovat pod letitou lípou přechod pro chodce a postavit k němu ve všední dny nějakého četníka.  Nejlépe takového, jakým byl i strážmistr Tomáš Topinka, v seriálu Doktor Martin. Ten tam pak bude také následně vše pečlivě a bedlivě usměrňovat a hlídat. A občas okřikne i školáky, jak mají správně přecházet po přechodu pro chodce a vyzve je, aby si to zopakovali a vrátili se zpět pod lípu. Protože to nebylo to správné a bezpečné přecházení.

S koncem minulého týdne se začali chlubit houbaři. V našich lesech v podstatě rostly všechny houby a s prvním letním dnem začaly růst hlavně růžovky.

Její správný název je muchomůrka růžovka, nebo jak říkaly naše maminky a babičky - masák.

Chtěl bych oprášit jeden z babičkovských receptů na jejich úpravu, ale ještě předtím bych se rád vrátil k samotné houbě. Nejčastěji ji nacházíte v jehličnatých lesích, nebo na jejich okraji kde se mísí s osamostatni dřevinami. Když máte štěstí a narazíte na rodinku, máte za chviličku plný košík. Někdy se derou ze země mající na hlavě kus  jehličí nebo mechu. Našel jsem jednu, která zdvihala i malý kámen.

[[img:chrn_fullwidth:13486:Muchomůrka růžovka. Kresba: Jaroslav Koreček]]

Růžovky mají svou typickou barvu, světlou sienu pálenou. Na hlavě je zdobí bílé skvrny, jakoby bílé bradavičky, které se místy slévají do takřka bílého plesnivého povrchu. Noha je mohutná, zdobená v její horní části bílým závojem, který ji obepíná. Dolní část je rozšířená a zde je růžová, až dohněda. Po rozříznutí je růžová.

Muchomůrka růžovka je houbaři hodně vyhledávána. Po ochutnání je bez chuti - na rozdíl od muchomůrky tygrovité, která má chuť po syrových bramborách a její dužina je čistě bílá.

[[img:chrn_fullwidth:13487:Muchomůrka tygrovitá. Kresba: Jaroslav Koreček]]

Barva je dohněda a její vzrůst je menší a štíhlejší. Má raději listnaté lesy. Pozor je jedovatá a po muchomůrce zelené bývá nejčastější příčinou otrav houbami.

Růžovka se nechá upravovat snad všemi způsoby. Nejlepší, a to mě potvrdí všichni gurmáni, je ten nejednoduší. Očištěnou a nakrájenou houbu osmažíte na rozpáleném sádle a kmínu. Tak totiž vynikne její jemná lahodná chuť. Někdo předtím osmahne a zesklovatí jarní cibulku a přidá trošku pohankové krupice. Babičky ji však osmahly na sádle nebo másle samotnou. Zkuste to jak uznáte za vhodné a vychutnejte si jemnou a jedinečnou chuť růžovky.

Jaroslav Koreček

Chrudim - Radnice rekonstruovala ulice a chodníky v lokalitě Nového města. Kromě zkrášlení ulic místní obyvatele potěší zase o něco snazší parkování. V Heydukově, Švermově a ulici Na Valech totiž vznikly téměř tři tucty nových parkovacích míst.

„Věřím, že zvýšení počtu parkovacích míst zdejší obyvatelé jedině přivítají. V tomto konkrétním případě navíc došlo k ideální konstelaci; rekonstrukce síťařů jsme sladili s vlastními investičními akcemi,“ říká starosta města Petr Řezníček (SNK - ED). Město navázalo na dokončené rekonstrukce plynařů a dalších síťařů spoluprací na obnově povrchu krytů chodníků a komunikací. Někde došlo k využití rekonstrukcí ke změně šířkového uspořádání ulic, především ve prospěch parkovacích míst. Těch vzniklo v lokalitě Nového Města 34, nejvíce v ulici Na Valech – rovnou dvě desítky. Ve Švermově ulici teď bude možné díky parkovacím zálivům zaparkovat dalších 11 vozů, v Heydukově ulici tři. Zde se obyvatelé můžou navíc těšit ze zrekonstruovaného veřejného osvětlení. Ve Švermově ulici pak na podzim přibude linie stromořadí, stromy budou vysazeny do již připravených záhonů s litinovými mřížemi. Nové chodníky s parkovacími zálivy jsou opět vytvořeny ze šedé zámkové dlažby.

[[gal:13466]]

„Stále se držíme zásady, že v celé lokalitě budou nově řešené povrchy provedeny jednotně ze stejného materiálu,“ říká architekt města Marek Janatka. Opomenuty nebyly ani vjezdy k rodinným domům vyvedené v černé barvě a nechybí také varovné pásy z betonové dlažby pro nevidomé odlišené červenou barvou. Na bezpečnost se myslelo loni při rekonstrukci prostranství před mateřskou školou v ulici Na Valech, na níž nyní dokončené akce navázaly. Výrazné zlepšení bezpečnosti chodců přinesl zpomalovací práh na přechodu před mateřskou školou a krom bezpečnějšího přechodu pro chodce, došlo i na úpravu přilehlých chodníků. Před vchody do školky byly rozšířeny chodníkové plochy tak, aby vznikly mnohem větší rozptylové plochy, jež v místě umožní plynulý a bezpečný přístup i odchod a rozptyl chodců. Menší investice si na Novém Městě vyžádaly i drobnější opravy chodníků a silnic v Opletalově a Družstevní ulici či revitalizace veřejného osvětlení. Na Novém městě investovala radnice v posledních dvou letech celkem téměř sedm milionů korun.  

Chrudim - Loňské letní prázdniny byly ve znamení uzavírek železničních přejezdů. Letos čeká obyvatele města daleko lepší „zábava“, která jim zaručeně zahraje na nervy. V souvislosti s dopravními omezeními křižovatky v Pardubicích U Trojice, bude velká část tamější dopravy svedena právě do Chrudimi.

Od 1. července by měla být v Pardubicích uzavřena nájezdová rampa mezi komunikací I/37 (Chrudim – Hradec Králové) a silnicí I/2 (Pardubice, Dukla – Přelouč). Po dobu uzavírky rampy mezi silnicemi I/2 a I/37 bude nákladní doprava ve směru od Hradce Králové na Přelouč vedena po silnici I/37 do Chrudimi, kde bude přes Pardubickou a Čáslavskou ulici odkloněna ve směru na Heřmanův Městec a dále zpět na silnici I/2.

[[img:chrn_fullwidth:13411:Fronty, fronty a zase fronty. Chrudim bude přes léto pravděpodobně neprůjezdná.  Foto: Chrudimské noviny]]

V opačném směru přijde doprava od Přelouče na Hradec Králové vést přes Heřmanův Městec do Chrudimi, kde bude Čáslavskou a Dašickou ulicí vedena zpět na silnici I/37.Tato dopravní opatření potrvají až do konce prázdnin a je zřejmé, že ani potenciálně dokončený obchvat města, nebo uzavřený sjezd u Medlešic by městu nepomohl. Řidičům nezbude, než se přetíženým silnicím pokusit vyhnout.

Příloha: 

objizd.pdf

Chrudim - Pondělí 20. června patřilo místní politické smetánce a pravidelnému zasedání městského zastupitelstva. Až na dva „záškoláky“, byla skvadra v lavicích velkého zasedacího sálu na Pardubické ulici kompletní.

Jednání zahájila opět šéfka Finančního odboru MěÚ Chrudim Hana Vránová s bodem, jenž se týkal rozpočtového opatření. Hovořilo se i o vestecké kapličce a Příčné ulici. Tedy tématech, o nichž Chrudimské noviny již obšírněji informovaly.

„Dítě“ městské zastupitelky Šárky Trunečkové (SNK – ED), Desatero problémů města, si vysloužilo nelichotivý komentář opozičního zastupitele Josefa Kálese (Svobodní). Podle něj je výsledek ankety žalostný a pět set odeslaných dotazníků rozhodně není reprezentativním vzorkem obyvatel města. „Když jsem byl já a Strana svobodných občanů zvolen do městského zastupitelstva, dostali jsme víc hlasů, než kolik jich získalo desatero,“ komentoval Káles prý zbytečný projekt Zdravého města. Spolu s kolegou Petrem Lichtenbergem (Svobodní) hlasoval samozřejmě proti tomuto bodu. Hlasování se zdrželi rovněž opoziční členové hnutí ANO 2011. Přesto byly výsledky Desatera schváleny.

Diskuse se očekávala v okamžiku, kdy na „přetřes“přišel poldr v lokalitě Na Šancích. Rozhodnutí vodoprávního úřadu, o němž Chrudimské noviny také jako první již informovaly, kvitovali s povděkem především opoziční zastupitelé. František Pilný (ANO 2011) opět přítomné informoval o své touze zabývat se územím komplexněji. Rozhodnutí kraje přivítal i rudý zastupitel Jaroslav Moučka (KSČM). Neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim) pak předvedl krátkou slovní přestřelku s Františkem Pilným, v níž šlo především o to, zda souputník nejslavnějšího majitele čapího hnízda v České republice, na problematiku velké vody Na Šancích změnil názor. Materiál předložený neuvolněným místostarostou Janem Čechlovským (ODS), jenž měl povahu pouze informativní zprávy, byl později schválen.

Došlo i na schválení prodeje pozemků v lokalitě U Kostelíčka v Markovicích, nebo neschválení „Danajského daru“ ve formě slavné zdi nad Kopanicí. Po necelých třech čtvrtích hodiny zastupitelstvo ukončilo své jednání a předsedající starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) popřál všem pohodové letní měsíce plné dovolených a vodních radovánek.  

Chrudim - Robert Fulghum sice nenaplnil sál v budově Gymnázia Josefa Ressela, naplnil však zcela jistě srdce svých posluchačů. Pronesl pouze pár slov, přesto celý sobotní večer patřil jen americkému autorovi, jeho knihám a humoru.
Druhé představení, přesněji řečeno „scénické čtení“ Fulghumovy knihy Drž mě pevně, miluj zlehka, zahájil Lukáš Hejlík. Právě tento brněnský herec stojí za celým projektem nazvaným „Listování“. Při něm spolu s partičkou dalších herců objíždí města v celé České republice a představuje prostřednictvím krátkých divadelních představení jednotlivé knihy a autory. Robert Fulghum se ale zdá být tím zdaleka nejvýraznějším spisovatelem, který navíc osobně projede celou republiku a seznámí se tak se svým čtenáři. Základnu zde totiž milovníci Fulghumových knih mají více než slušnou.

[[gal:13442]]

Robert Fulghum na jeviště sálu chrudimského gymplu nakráčel v ležérní stylu, se sklenkou červeného vína v jedné ruce a „smarfounem“ v ruce druhé. Okamžitě si naklonil již tak dost navnaděné publikum tím, že začal řady diváků fotit mobilem. „Spisovatel, když zrovna píše, je velmi, velmi osamělý. Často se ptá sám sebe, pro koho vlastně své knihy píše. Až na mě přijde tato melancholická nálada, podívám se na fotky z dnešního večera a budu vědět. Píšu pro vás,“ řekl Robert Fulghum a zasedl ke stolečku, aby spolu s ostatními sledoval herce, vtělující se do hlavních hrdinů knihy o tanci, která však obsahuje i řadu dalších, hlubších vrstev.

Po představení se autor na jeviště znovu vrátil s nabídkou autogramiády. Svým nezaměnitelným stylem nabídl autogram nejen na předsádku knihy, ale prakticky kamkoliv. Stačilo jen usměvavého pastora unitářů požádat. Potlesk přítomných byl jasným signálem, že tuto možnost mnozí rádi využijí.  

Foto: GJR Chrudim

Chrudim - Odpolední špička v Pardubické ulici připomíná stavem dopravy doby, kdy první část obchvatu města ještě neexistovala. Zdánlivě se tak vyplnila proroctví těch, kdo ucpanou dopravní tepnu po otevření sjezdu u Medlešic předpovídali. Ve skutečnosti se však spíše zdá, že dopravní zátěž se více rozmělnila a ulevilo se tak lokalitě u nemocnice.

Fronty se sice ve čtvrtek 16. června odpoledne do Pardubické ulice a na Masarykovo náměstí vrátily, ale zdaleka se nejedná o kolony stojící až za hranice města, které ohraničuje značka ležící u výpadovky na Medlešice. Obyvatelé Pardubické ulice si za dobu neexistence sjezdu u Medlešic zvykli, že po jejich ulici nejezdí takové množství aut, jako v minulých letech a současné změny nesou s velkou nelibostí. Radostí naopak jásají obyvatelé zmiňované obce proslulé vynikajícím pivem.

[[img:chrn_fullwidth:13404:Obyvatelé Medlešic jsou za sjezd vděční.  Foto: Chrudimské noviny]]

Hlavní kritici návratu dopravy na Pardubickou ulici, Masarykovo náměstí a Palackého třídu poukazují na absentující značku, jež by u medlešického kruhového objezdu zakazovala sjezd autům těžším, než tři a půl tuny. Tyto nákladní vozy by se poté vrátily na sjezd u supermarketu Kaufland a navazující ulice.

[[gal:13418]]

Momentálně auta mířící do lokalit ležících na Jánském a Kateřinském předměstí, mohou využít kratší cesty, kterou jim otevřený sjezd umožňuje. V době, kdy „kruhák“ u Medlešic neexistoval, museli šoféři těchto vozů objíždět celé město a ucpaná tak pravidelně byla třeba Poděbradova ulice. Starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) se v minulých dnech vyjádřil v tom smyslu, že otevřený sjezd u Medlešic pomohl dopravu ve městě více rozprostřít a rozmělnit. Kritici, kteří si zvykli na prázdnou Pardubickou ulici a neviděli ucpané silnice u nemocnice však na tyto argumenty neslyší.   

Chrudim - Vyřešit neutěšenou situaci majetku, jenž působí problémy a komplikace druhým, se teď rozhodla seniorka vlastnící dnes již pověstnou zeď nad Kopanicí. Protože na údržbu bortící se zdi nemá peníze, chce ji bezplatně převést do majetku města.

Dáma, jež vinou úctyhodného věku postrádá patřičnou energii k péči o svůj majetek, šla na věc „šalamounsky“. Dobře ví, že peníze na sanaci zdi mít nikdy nebude a také náklady na vybudování zábran, jež by od ní město mělo vymáhat, jsou pro důchodkyni likvidační. Nabídla proto zeď a přilehlý pozemek radnici bezúplatně k převodu.

[[gal:13299]]

V pondělí 20. června o tomto převodu budou jednat městští zastupitelé, ale nic nenasvědčuje tomu, že ho schválí. Městský architekt Marek Janatka, Odbor investic MěÚ Chrudim a odbor správy majetku unisono nedoporučují zastupitelům schválit nabytí majetku, který s sebou nese víc investic do záchrany havarijního stavu, než skutečný užitek. Kolegové městských zastupitelů zasedající v radě města jsou téhož názoru, takže je prakticky jasné, co bude následovat. Seniorka proto teď musí hledat jiné cesty, jak s rozpadající se zdí naložit.  

Chrudim - Revitalizaci lokality pod nádražím v nedávné době vedení města zhodnotilo jako velmi úspěšnou. Po diskutabilní úpravě ulice Čs. armády si nyní lidé stěžují na nový vzhled ulic Přemysla Otakara a Revoluční. Problém je však stále stejný, jde o parkovací místa.

„Po mnohamiliónové revitalizaci zde došlo k výraznému snížení počtu parkovacích míst. Parkují zde i lidé z vedlejší ulice Palackého, kde nemají ani jedno parkovací místo. Nikomu nepřejeme, aby každý den při pozdějším návratu ze zaměstnání či s dětmi z kroužků, musel několik minut objíždět okolní bloky a hledat parkovací místo. A pak ještě 200 až 300 metrů vláčet utahané děti a těžké nákupy. Je evidentní, že revitalizace zde byla provedena špatně a nezodpovědně. Zlepšení je minimální. Přibylo pouze několik stromů, kde každý strom zabírá jedno parkovací místo. Pod stromy je buď kamení nebo plevel. Dále přibyly tři velké oplocené prostory na kontejnery, kde každý zabírá jeden a půl parkovacího místa. Vše se dalo řešit, tak jako ve vedlejší ulici ČSA - úzkým pruhem zeleně se stromy a keři u úzkého chodníku. A nemuselo dojít k úbytku parkovacích míst. Projektant odvedl špatnou práci, ale on tu bydlet nebude. Trvale bydlícím obyvatelům, však zbudou po zbytek života pouze oči pro pláč,“ uvádějí svou stížnost na podobu ulic Revoluční a Přemysla Otakara manželé Novotní. Rádi by přitom využívali k odstavení vozů plochy vyplněné zámkovou dlažbou, na nichž se nic nenachází. V současné době však strážníci takovým šoférům, kteří jich k parkování využijí, udělují pokuty.

[[img:chrn_fullwidth:13397:K čemu jsou tyto velké plochy, na nichž se nesmí parkovat, ví asi jen projektant.  Foto: Chrudimské noviny]]

Lokalita pod nádražím trpí nedostatkem parkovacích míst dlouhodobě. Pryč jsou plány, z nichž mělo vzejít podzemní parkoviště u Hotelu Bohemia. V době rekonstrukce plynovodu ubyla místa i na Masarykově náměstí, takže šoféři hledají parkoviště, kde se jen dá. S výstavbou parkoviště na slibovaném plácku u nádraží Českých drah prozatím radnice nikterak nespěchá.

Šéf Odboru investic MěÚ Chrudim Petr Pecina však pro zdejší obyvatele příliš radostných zpráv nemá. Město si za rekonstrukcí stojí a rozhodně se zde žádné výjimky k parkování na jiných místech, než k tomu určených, udělovat nebudou.

„Ulice Revoluční a Přemysla Otakara jsou zrekonstruovány v souladu se stávajícími předpisy a normami, jejichž dodržení - mimo jiné - vyžadoval poskytovatel dotace. Ačkoli byl v lokalitě požadavek na co nejvíce parkovacích míst, musela být také řešena veřejná prostranství, hřiště pro děti, chodníky, zeleň a kontejnerová stání. V případě provádění stavby pozemní komunikace je možné zřídit jen ta parkovací stání, která jsou v souladu s technickým předpisem. Ostatní parkovací místa, která byla v místě zvykově obvyklá, byla v rozporu s příslušnou legislativou a řidiči se tak dopouštěli přestupků v dopravě. Vybudovaný počet parkovacích míst je s ohledem na platnou legislativu a technické předpisy,“ říká Pecina.

[[gal:13401]]

Reálný život tak opět narazil na hradbu často nesmyslných úřednických pravidel, která v důsledku lidem ze života dělají peklo, přestože služba veřejnosti má být prvním a posledním pravidlem každého politika i úředníka. Důvodem je i sám fakt, že jsou veřejností placeni prostřednictvím odvodů z daní a mohou tak být tak de facto považováni za zaměstnance všech občanů České republiky, Chrudim nevyjímaje.

Chrudim - Stačilo zatlačit a výsledek je na světě. Rada města teď schválila po letech bojů s rezidenty v centru města, že majitelé domů ve Štěpánkově ulici nemusí platit za parkování před svými domy. Radnice jim vydá parkovací kartu zdarma. V minulých letech přitom platili polovinu obvyklé ceny. 

Začátkem června totiž měli městští radní na svém programu i schvalování cen parkování. Letos se po několika odmítnutích a negativních postojích v minulých letech, rozhodli vydávat majitelům domů s podloubím ve Štěpánkově ulici parkovací karty zdarma. Tito majitelé si však o ně musí požádat.

[[img:chrn_fullwidth:13337:Bydlíte na Resselově náměstí? Tak to máte smůlu, parkovné si zaplatíte.  Foto: Chrudimské noviny]]

Stalo se tak poté, co se někteří vlastníci domů vzbouřili a vyhrožovali vedení města zaparkováním aut přímo v podloubí, které je jejich majetkem. Radnice od nich totiž bezostyšně vybírala poplatky za odstavení vozu stejně, jako po libovolném jiném šoférovi. Šlo sice o polovinu částky, ale místním jde spíše o princip. Zdejší obyvatelé tento přístup nesli s nelibostí proto, že oni prý také nechávají chodce zdarma využívat chodníky vedoucí přes jejich majetek. Radnice však nakonec couvla a majitelé domů mohou po osmi letech jásat. 

[[img:chrn_fullwidth:13219:Rezidenti ve Štěpánkově ulici slaví vítězství.  Foto: Chrudimské noviny]]

Nabízí se ale otázka, nakolik je zdůvodnění města fér k ostatním majitelům domů v centru města. „Vlastníkům nemovitosti, na jejichž pozemku je umístěna stavba pozemní komunikace veřejně přístupné pro chodce a která zároveň sousedí se stavbou místní komunikace ve vlastnictví města, bude vydáno jedno povolení nebo potvrzení zdarma,“ praví se ve vyhlášce, která se skví na úřední desce místní radnice. Nárok na parkování zdarma tak mají pouze ti, kdo úředníky a politiky přitlačili ke zdi a grátis parkovné si ve Štěpánkově ulici „vydupali“. Obyvatelé panelových domů třeba v sídlišti U Stadionu přitom žádné parkovné také neplatí, zatímco obyvatelé Resselova náměstí a okolí, s výjimkou obyvatel Štěpánkovy ulice, musí za odstavení svého vozu platit. Rozhodla tedy radnice ve prospěch jedné skupiny obyvatel města jen proto, že na ni měli patřičnou „páku“ a další, bez argumentů hraničících s vydíráním, „hodila přes palubu“?

Příloha: 

narizeni_1-2016_stanoveni_ceny_za_placene_stani_na_mk_podepsane.pdf