Slatiňany – Obchvat stále prakticky nebyl zcela dokončen. Z něj na starou silnici do Slatiňan platí uzavírka a probíhají tu až do 7. dubna stavební práce. Po té konečně bezpečně odbočí na Nasavrky nejen řidiči osobních vozidel, ale i kamiony. Ředitelství silnic a dálnic ČR populární krok starosty, že předal investorovi připomínky občanů, nepotvrdilo.

[[img:chrn_fullwidth:20113:Sjezd na starou silnici na Slatiňany je do 7. dubna uzavřen.  Foto: Chrudimské noviny]]

Odpověď Petry Drkulové z Ředitelství silnic a dálnic ČR zněla: „O žádných podnětech od pana starosty Pilného nevíme.“ Ten ale informoval občany na sociální síti jinak. „Někteří z vás mi psali, že nájezd na nový obchvat za Slatiňany je špatně proveden. Všechny vaše podněty jsem postoupil investorovi – Ředitelství silnic a dálnic. Už se tam pracuje,“ informoval bez skrupulí 18. března.

[[img:chrn_fullwidth:20115:Na obchvatu stále probíhají dílčí práce. Foto: Chrudimské noviny]]

Kvůli čemu je vlastně tento koncový úsek stavby obchvatu od 17. března do 7. dubna uzavřen a na jakých změnách se tu pracuje? Od slavnostního otevření obchvatu na konci minulého roku už se na novém obchvatu událo několik dopravních nehod. Lidé si na konec úseku obchvatu opravdu stěžovali. „Při výstavbě bylo provedeno napojení pouze přechodné a nyní se dodělává,“ objasnila Petra Drkulová. „Součástí tohoto napojení je i úprava směrových oblouků, díky kterým půjde výrazně lépe odbočit ve směru ze Slatiňan na Nasavrky – hlavně pro kamiony,“ dodala.

[[img:chrn_fullwidth:20108:Po úpravě odbočí na Nasavrky pohodlně i kamiony.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – V tomto týdnu, pokud půjde vše podle plánu, by měla být dle vyjádření městského strážníka Lukáše Dvořáka nainstalována po incidentu v Rooseveltově ulici první nová kamera. Přibude ale do úplně jiné části Chrudimi, na sídliště Na Větrníku. Bude sledovací zařízení mířit na hospodu, na přeplněné popelnice, místa se zákazem stání, nebo zamezí jinému zločinu?

[[img:chrn_fullwidth:20136:Spodní část s parkovištěm Na Větrníku. Foto: Chrudimské noviny]]

„Jako riziková místa lze do určité míry vnímat okolí zdejších barů a restaurací, zejména při pátečních a sobotních večerech. Nebývá to však pravidlem. Do těchto lokalit také zaměřujeme pozornost sloužících hlídek,“ uvedl vrchní strážník Lukáš Dvořák, ale nová kamera se bude instalovat na sídliště Na Větrníku a dohlédne tentokrát nejen na popelnice.

[[img:chrn_fullwidth:20118:Na Větrníku přibude kamera.  Foto: Chrudimské noviny]]

Strážníci měli po poradě se starostou častěji kontrolovat parkování. „Snad v tomto týdnu by měla být nainstalována nová kamera Na Větrníku. Měla by být otočná, takže bude zabírat jeho spodní část.“ uvedl vrchní strážník Lukáš Dvořák.

[[img:chrn_fullwidth:20139:Relaxační koutek před blízkou hospodou.  Foto: Chrudimské noviny]]

O kameře do podchodu u Olbrachtovy ulice se neuvažuje. „Dlouhodobě zde probíhají kontroly v různých časech, žádná protiprávní jednání zde nebyla zaznamenána. Nebylo zde ani zaregistrováno shlukování nějakých problémových osob,“ vysvětlil vrchní strážník. Pokud svítí světlo, není třeba se moc obávat. Minulé léto ale vyděsil jednu z místních obyvatelek v potemnělém podchodu bezdomovec, který se tu prý skryl před bouřkou a usnul.

Chrudim – V přímém přenosu sledovalo jednání zastupitelstva města Chrudim jenom promile počtu obyvatel Chrudimi. Díky pozměňovacímu návrhu bývalého starosty města, poslance a nynějšího zastupitele Jana Čechlovského (ODS) vypadly ze schvalovaného materiálu ve zrychleném řízení přidané diskutabilní parkovací koeficienty. Zodpovědnost za zařazení změn parkovacích koeficientů si mezi sebou místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) a František Pilný (ANO 2011) přehazovali už od začátku jako horký brambor. Přidáváme názor developera Milana Kušty, jak by se parkování ve městě mohlo řešit.

Jan Čechlovský se vyjádřil, že předložit takovou zásadní věc deset dní před jednáním zastupitelstva a schválit ji, není korektní. „Taková věc by si zasloužila projednání v řádném řízení, pokud bychom to zadali jiné firmě, vyšly by nám úplně jiné koeficienty,“ řekl. Pozměňovací návrh o nezařazení změn parkovacích koeficientů podpořila celá koalice, až na Piráty. Aleš Nunvář druhý den na tiskové konferenci vyjádřil zklamání, že je to malé dílčí vítězství developerů, kteří tak získali čas a mohou dál stavět, jak chtějí.

[[img:chrn_fullwidth:20087:Současný stav parkování je neutěšený.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Jaké je řešení parkování z pohledu developera?

Developer Milan Kušta je toho názoru, že parkování obecně je potřeba zvyšovat systémově ve spolupráci se samosprávou, developery i stavebníky. „Návrh města na fakticky dvojnásobné koeficienty pro parkování pro stavebníky a developerské společnosti je možná líbivý, za mě ale populistický, s diskutabilním přínosem. A bohužel při důsledném dodržování se zásadním dopadem na výstavbu bytů ve městě, zejména v jeho širším centru, a tím i na jeho rozvoj.“

Pro případy, kde jinak parkoviště postavit nejde, by mohl podle něj vzniknout fond, kam by se za každé nevybudované parkovací místo platila určitá částka. A z toho by se potom nové parkovací kapacity realizovaly. „Nyní se tyto případy posuzují individuálně, řeší se u developerských společností, ale u drobné bytové výstavby v rámci dostaveb a rekonstrukcí se nechávají být,“ vysvětlil.

K tomu, aby byl každý motivován parkovat na svém pozemku, by podle něj mohlo přispět zavedení parkovacích zón a jejich zpoplatnění s garancí, že takový majitel opravdu zaparkuje. „Současný stav je neutěšený, vydává se více povolení, než je parkovacích míst,“ uvedl. „Pokud se radní chtějí zabývat problematikou parkování seriózně, je třeba začít věci řešit komplexně, odborně a bez populismu, který ve zvýšení koeficientů spatřuji,“ řekl developer Milan Kušta.

[[img:chrn_fullwidth:20088:Parkovací koeficienty nevyřeší vše.  Foto: Chrudimské noviny]]

Najednou dávají od koeficientů ruce pryč

A kdo za kontroverzní návrh dvojnásobného navýšení parkovacích koeficientů vlastně může? Aleš Nunvář po fiasku na zastupitelstvu poukázal na to, že věc předložil odbor územního plánování, který spadá pod starostu. A starosta František Pilný na to reagoval tím, že určený zastupitel pro územní plán je Aleš Nunvář.

Právě ten se po vzájemné předchozí domluvě na tiskovce ještě před jednáním zastupitelstva vyjádřil: „My jako město jsme se k materiálu rozhodli přidat ještě jednu věc, a to změnu koeficientů parkování,“ a starosta takticky vyčkával a mlčel. Ke koeficientům promluvil až po jednání na další tiskovce. „Tím, že jsme zjistili, že to tam vlastně zařadil úřad, úředníci, tak jsem bral tu připomínku Jana Čechlovského, že takto zásadní změna parkovacích koeficientů si zaslouží delší debatu v rámci řádné změny územního plánu,“ vysvětlil a ostatní nechal už raději bez komentáře.

Parkovací koeficienty se budou znovu projednávat pří řádné změně územního plánu číslo šest.

Chrudim – Malířka a grafička Jitka Petrášová je posluchačkou třetího ročníku Akademie výtvarných umění v Praze a má za sebou už 22 samostatných výstav. Poslední se otevřela vernisáží v Galerii Art Chrudim minulou sobotu. Umělkyně hýřila vtipem a nebála se jít ve vysvětlování až na dřeň. Odhalila také, jaké to je, začít studovat AVU, když je vám téměř čtyřicet a máte už určité životní zkušenosti, včetně mateřství, za sebou.

[[img:chrn_fullwidth:20071:Jitka Petrášová při zahájení vernisáže.  Foto: Chrudimské noviny]]

Člověk, který ji na začátku její cesty za snem nejvíce ovlivnil, byl malíř Roman Kubička, který si také prošel studiem na Akademii. Poznali se při studiích v Českých Budějovicích a právě jemu vděčí za svůj malířský rukopis. Připravil ji na příjímačky na AVU. „Pro mě to byl dost zásadní člověk v životě. Dělal arteterapii a myslím si, že by to byl býval skvělý profesor na AVU, protože dokázal poradit na úkor svého ega. Nemít tenhle základ, tak mi je ‚Akáda‘ k ničemu.“

Naučila se pro sebe respektovat autority a připomínky lidí, kterým opravdu nevěří, pohřbívat do země. „Autoritou byl pro mě Roman Kubička, člověk, který se mi do toho nemontoval,“ vyjádřila se malířka. „Podpořil to, co je dobré, byl ale zároveň hodně kritický. Řekl mi třeba: do prdele, Jitko, na tohle se úplně vykašli. A já jsem si šla zabulet a pak jsem si říkala: vždyť on měl takovou pravdu!“

[[img:chrn_fullwidth:20075:Ukázka z výstavy. Zdroj: Galerie Art Chrudim]]

Nejdříve mateřské povinnosti a až pak malování

Akademii výtvarných umění začala studovat v roce 2019. „Kdybych věděla, v jaké budu studovat době, možná bych do toho nešla, ale na druhou stranu, ten covid mi pomohl koncentrovat se na jednu věc a nerozptylovat se tím, že půjdu na přednášky. I když to zní blbě, každý den jsem si malovala a byla jsem fakt šťastná.“

Se studiem AVU počkala do doby, než se dokázala, jak se říká, postavit na vlastní nohy, bez zatěžování kapsy rodičů. Navíc jí v 25 letech zemřel otec. Poté, co dostudovala první školu s výtvarně-pedagogickým zaměřením v Českých Budějovicích, rozhodla se konečně jít přímo za svým snem. „Když jsem se hlásila na AVU, všichni říkali, že jsem úplný magor, že do tohohle jdu. Že takhle riskuju, že vlastně všechny ty věci, které byly pro mě dané a jisté, úplně odstřelím a přestěhuju se do Prahy do podnájmu,“ přiznala Jitka Petrášová, která pochází ze Strakonic „Nakonec jsem i to šití úplně odstřihla, protože jsem začala malovat a už jsem neměla úplně čas se tím zabývat,“ zmínila se, jak na začátku měla i vůli živit se prodáváním vlastní zavedené módní značky.

Na AVU se dostala ve věku, kdy už některé mladší umělkyně začínají přemýšlet o založení rodiny. Jitka to měla shodou životních událostí přesně naopak. „Po dvou letech, co jsem byla na první výšce, se narodila první dcera Eliška a já si naivně říkala, to dám, budu si kreslit. A ne. Člověk začne, dítě je vzhůru, potřebuje přebalit, chce jíst, venku je hezky, chce jít ven. Mám pocit, že to nějak přirozeně je tak, že při vyčerpanosti se v člověku jako první utlumí tvůrčí procesy. Teď, když už jsou děti odrostlé, jedinou pracovní dobu mi určuje fakt, že je musím ráno vyhodit do školy, obstarat psa a pak už pracuju.“

[[img:chrn_fullwidth:20072:Před obrazem psích závodů s názvem Dostih.  Foto: Chrudimské noviny]]

Do obrazů promítá zážitky z vlastního života

Nejvíc dynamické období intenzivní umělecké tvorby zažívá posledních pět let. „Někdy mám fakt rozmalováno a udělám tři obrazy najednou, je to hrozně zvláštní. A pak zase třeba měsíc nic, jen si plánuju věci v grafických dílnách a tak,“ říká Jitka Petrášová. Pevnou pracovní dobu si zatím pořád nestanovila a stále pracuje ve svém pronajatém bytě, který se stal přechodně i jejím ateliérem, dokud to zbytek rodiny vydrží. Když prý nemůže malovat, je na odstřel. „Vždycky musí člověk počkat na ten správný čas, to nejde vynutit, jinak to prostě nebude ono, bylo by to divné, přesně konstruované – a to nechci. A pak to jde a já už jenom hledám místo, kam obrazy opřu, než uschnou.“

Říká, že zpracovává témata vždy něčím bytostně spjatá s jejím životem, s věcmi a zážitky, které jsou jí nějak blízké, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu. Prvotní nápad se může v průběhu tvorby vždy změnit, pokud přijde nějaký nový impuls, třeba když někoho potká při venčení psa.

[[img:chrn_fullwidth:20078:Jitka Petrášová bavila publikum svými historkami ze života.  Foto: Chrudimské noviny]]

Velkou váhu přikládá světlu. „Nemůžu pracovat při umělém světle. Teď na jaře je to optimální, já nenávidím zimu, protože čas je v zimě zkrouhlý o to nejlepší světlo a hezkých dnů je hrozně málo. A když míchám barvy, jakmile si rozsvítím, strašně to pak všechno zkresluje a barvy vypadají úplně jinak. A slunce mi navíc dává energii.“

Její malby jsou energické jako ona sama. „Já si s tím obrazem – možná to bude znít zvláštně – povídám. Probíhá tam nějaký dialog, někdy těm hrdinům na svých plátnech házím doslova klacky pod nohy.“ Využívá výrazných barevných kontrastů i výrazných tahů štětcem, redukuje barvy a využívá malířské zkratky.

[[img:chrn_fullwidth:20077:Momentka před zahájením vernisáže.  Foto: Chrudimské noviny]]

Za covidu vznikl zajímavý cyklus Soukromé bunkry

Na vernisáži hýřila Jitka Petrášová vtipem, když popisovala sousedské vztahy, které ji taky inspirovaly k namalování cyklu „Soukromé bunkry“, který v Chrudimi sice neuvidíte, ale pro představu o tomto dvouletém malířském období určitě stojí za zmínku. Souvisí se sousedským soužitím za doby covidu.

„Soukromé bunkry se soustředí na mezilidské vztahy během covidu, zpracovávám v nich absurdní příběhy, které se v tom období děly v mém okolí. Třeba pán z prvního patra na mě křičel, že pan Stříbrný nažhavil kliku, když jsem šla venčit. A paní Fialová odvedle zase dostala pepřovým sprejem od právníků, kteří bydlí nad ní. A když omylem ostříhala nějaký stromek, dostala od nich pěstí,“ krčila rameny malířka s úsměvem sobě vlastním a publikum se bavilo.

Současně s trochu morbidním humorem dodala, že postupně už pět jejích sousedů, které ztvárnila ve svých obrazech, nějakým způsobem zmizelo z povrchu zemského. „Zdá se, že když někoho takového namaluju, ten člověk potom zmizí.“

[[img:chrn_fullwidth:20073:V popředí kompozice je malířčin pes Shaggy.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Vystavené obrazy se zabývají různým vztahem člověka ke sportu

Obrazy na chrudimskou výstavu vybíral sám galerista Luboš Jelínek, kterého na první pohled zaujala bravurně zvládnutá kresba. Obrazy věnující se vztahu člověka ke sportu jsou doplněny dvěma odlišnými plátny, pop artovým „embéčkem“ a větším obrazem s názvem Dostih. „Tam je ta drzost a sebejistota za mě vidět úplně,“ upozornil Luboš Jelínek.

Vybrat obrazy vzhledem k rozměrným plátnům, na která Jitka ráda často maluje, byl nelehký úkol. A tak na výstavě můžete vidět zejména menší plátna inspirovaná především jejím negativním vztahem ke sportu, který si vypěstovala díky povinným hodinám tělocviku. Nechápala totiž, k čemu jí bude na střední umělecké škole dovednost předvádět veřejně výmyk nebo kotoul vzad. A tak kvůli neomluveným hodinám nakonec musela udělat reparát. „Neblázni, jsme výtvarná škola, přece ji nevyhodíme kvůli tělocviku,“ slyšela prý před svým hodnocením. Na vysoké nakonec vše vyřešila uznáním kreditů za absolvování kurzu jógy.

A tak u zobrazování sportu, kterého je teď Galerie Art plná, nečekejte žádné adorace na sportovce nebo zobrazování krásného nahého těla ve stylu „kalokagathia“, malování sportovců není pro malířku jen možnost ukázat, že bravurně zvládá vystihnout figuru, ale především způsob, jak vyjádřit širokou škálu emocí pramenících z jejího pošramoceného vztahu ke sportu.

[[img:chrn_fullwidth:20074:Ten, který odhazuje vajgly za barákem.  Foto: Chrudimské noviny]]

AVU je zkostnatělá instituce, ani po sto letech se revoluce v přístupu nekonala

Když Jitka Petrášová popisovala pro většinu publika neznámá fakta, jak to chodívá na AVU, ukázalo se, že ani za sto let se na akademické půdě stále nic moc nezměnilo. „To je to, co nenávidím na akademii,“ vystihla nekompromisně svoje pocity. „S tím věkovým nadhledem si to člověk uvědomuje. Jsou tam lidi mladší skoro o dvacet let než já, hozeni do soukolí, kdy jsou drceni, úplně zničení a někdy vychází ven jako trosky, co vlastně nechtějí ani malovat a malbu nenávidí,“ popsala. „Ale já jsem býk, který jde hlavou proti zdi, jsem zvyklá pracovat po svém a nenechám se ovlivnit. Už asi nemám věk na to, abych si s prominutím nechala srát na hlavu,“ nebrala si servítky.

Ví, co chce dělat, a tak se přirozeně vzpírá zásahům do podstaty svého tvůrčího přístupu. „A dej sem tuhle barvu, zbav se téhle linky, udělej tohle, to sem nedávej, intuice sem nepatří, všechno musí být připravené. Zjednodušuj, stylizuj, ideálně dělej to tak, jako já. – A já mám nějaký blok vůči tomu,“ odmítá snahu nechat si cokoliv diktovat. Dobrý pedagog má podle ní akceptovat osobnost žáka, pochopit, v čem je dobrý, a v tom ho podpořit. Ne se snažit ze svých žáků tvořit vlastní kopie. Jakmile se setká s podobně direktivním přístupem, ptá se: „A čí je to teda obraz?“

[[img:chrn_fullwidth:20070:Jitka Petrášová popisuje svůj tvůrčí proces.  Foto: Luboš Jelínek]]

Když si člověk věří, ostatní přijde samo

Jak řekl galerista Luboš Jelínek, „Akáda“ ne vždycky každému pomáhá. „Zažil jsem to s mnoha autory, že se perou se svými profesory, kteří je zašlapávají do země. A já jim říkám, kašlete na ně, a malujte si jak chcete, vždyť impresionisti se taky trhli. Jitka je malířka, o které se v Praze mluví. Za měsíc těch intenzivních příprav se mě tři malíři ptali, jestli je pravda, že u nás bude mít výstavu.“

Na to malířka odpověděla: „Myslím si, že to není o tom, aby člověk věděl, že se o něm mluví, ale spíš o obrovské pokoře a vůli něco dělat. Protože ve chvíli, kdy se člověk chová tak nějak arogantně a hloupě, je to cítit i z jeho obrazů,“ vysvětlila svůj náhled. I když se právě teď dostává s pedagogy do konfrontací, není to její případ.

Nikdy není pozdě

Jitka je příkladem toho, že když děláte něco, co vás baví a čemu věříte, nesmíte se nechat odradit ostatními a musíte si jít za svým. Nikdy není pozdě. „Jak člověk začne o sobě pochybovat a hledat nějaké blbosti, akorát se z toho blázní. Myslím, že dokud člověk na sobě maká a věří tomu, co dělá, nemusí přemýšlet, co bude dělat zítra. Protože já vím, že si vezmu plátno a budu malovat.“

Pardubický kraj/Chrudim – Kácení stromů v Čechách pokračuje, Pardubický kraj je na tom podle nejnověji zpracované statistiky za rok 2020 nejhůře. Podél cest se kácí více, než se vysazuje. Je to bohužel celorepublikový trend. Pro přehled uveřejňujeme statistiky kácení stromů podél cest, které na konci roku zaslala do redakce mluvčí Arniky Kristýna Dušák. Ve městě Chrudim je za rok 2020 statistika lepší. Přidáváme vysvětlení  od Kateřiny Mrózkové a Kateřiny Jánské, proč musel být pokácen památný strom vysazený v horní části Moravovy zahrady, kde se dlouho mluví o vzniku parkovacího domu.

[[img:chrn_fullwidth:20067:Zdroj: Arnika]]

I přes osmdesát nově vysazených dřevin v minulém roce se také v Chrudimi kácelo. Přesto statistika vychází o dost lépe než u kácení stromů podél krajských silnic, které má na starosti Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Ve městě Chrudim bylo ale jen za první měsíc roku 2022 podáno 8 žádostí k pokácení. „Kácení dřevin povolujeme na celém území města Chrudim nejen pro občany, ale také pro právnické osoby, včetně města Chrudim. Za rok 2021 bylo podáno 46 žádostí a byl vydán stejný počet rozhodnutí. Podle zákona vedeme evidenci vydaných rozhodnutí, ale nevedeme evidenci podle druhů stromů, které byly předmětem řízení,“ vysvětlila Kateřina Mrózková a také dodala, že předmětná lípa podle zákona památným stromem nebyla. Povolení k jejímu pokácení bylo vydáno, protože dva roky po sobě neobrazila a začala se loupat kůra. „Od 1. 1. 2022  do 21. 3.2022  bylo na náš odbor podáno celkem 21 žádostí o povolení kácení celkem 28 kusů stromů, pro 6 kusů stromů povolení vydáno nebylo.“

[[img:chrn_fullwidth:20063:Pařez pokácené lípy srdčité, vysazené roku 1994 k výročí 28. října 1918.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jedním z posledních pokácených dřevin se stal v březnu památný strom, lípa srdčitá, která se vysazovala před 28 lety v horní části Moravovy zahrady. Traduje se, že ho vysadil Ondřej Kudrnáč, ale není to pravda, ten sázel strom u husitského kostela. Úřednice městského úřadu Chrudim Kateřina Jánská vysvětlila důvody, proč se lípa musela pokácet. „V těch zpevněných plochách okolo byl jen velmi malý prostor pro kořenový systém. A takhle dospělý strom už se nedal v tom suchu zachránit ani zaléváním. Trpěl takovým strašným stresem, že už se s ním bohužel potom nedalo nic dělat. Plus ještě další věci, zasolení těch vedlejších komunikací.“

[[img:chrn_fullwidth:20066:Zdroj: Arnika]]

Dnes už se přistupuje podle Kateřiny Jánské k výsadbě naštěstí jinak. „Už dlouhodobě sázíme jiné druhy stromů, které jsou odolnější na sucho i zasolování. A sázíme je tak, aby měly větší prostor pro zakořenění,“ upozornila na zlepšení v koncepci výsadby. Takto už dohlíží na stromy ve městě prý minimálně patnáct let. Znamená to tedy, že se nový strom do horní části Moravovy zahrady, kde by mohl vyrůst dvoupatrový parkovací dům, už vysazovat nebude? „Na podzim tam vysadíme keř magnólie, protože další strom tam už opravdu vyrůst nemůže.“ Magnólie hvězdokvětá, na rozdíl od své příbuzné magnólie Soulangovy, dorůstající až šesti metrů, se hodí do malých zahrádek a roste spíše do šířky. Jestli se při kácení bude konat stejná „revoluce“, jako když se čistily plochy u Bohemky, kde mělo stát podzemní parkoviště, ukáže terpve čas.

[[img:chrn_fullwidth:20068:Lípa srdčitá v pozadí, 70. loutkářská Chrudim.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Ukazuje se, jak moc by měli být lidé v nadcházejících volbách všímaví k populistickým formulacím o určených cílech, které vlastně ani politici často právě nemají ve své moci, nebo ani nejdou uskutečnit. Jednou z mnoha věcí, kterou si současná vládnoucí koalice dala do svého programového prohlášení je, že „udělají maximum“ pro zakopání horkovodu podél ulice Na Ostrově pod zem.

[[img:chrn_fullwidth:20059:Horkovod v ulici Na Ostrově skrývá mnohé.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přestože některým spoluobčanům se trubky viditelně hodí pro uschování nejrůznějších odpadků, většinu lidí potěší, až jim zmizí z očí. Podle starosty Františka Pilného (ANO 2011) bylo zakopání horkovodu nejblíže k realizaci v roce 2020, ale prý přišel covid. Místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) nevěří, že se zakopání letos uskuteční.

[[img:chrn_fullwidth:20060:O zakopaní horkovodu už se mluví dlouho.  Foto: Chrudimské noviny]]

Ochranná pásma pro cyklisty v ulici Na Ostrově by měla navazovat na místa, kde leží horkovod. Ten by měl být ale od lávky u základní školy U Stadionu k mostu u Tesca zakopaný, a to už letos! I když mezi lávkou a mostem Vrchlického prý celý horkovod z technických důvodů zakopat nelze. Úprava navíc může být prováděna jen v letních měsících. Zároveň celou věc komplikuje oprava mostu přes Chrudimku, kterou plánuje Ředitelství silnic a dálnic. 

[[img:chrn_fullwidth:20061:Horkovod ani z technických důvodů zakopat celý nejde.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – To, že se město nakonec bude, pod hrozbou stěhování sbírek na Rychmburk, na opravě fasády Regionálního muzea v Chrudimi podílet spolu s Pardubickým krajem, už se předpokládá od podzimu. Zastupitelstvo bude v pondělí schvalovat žádost muzea o dotaci ve výší 3,2 milionu korun. Podle starosty je podmínkou přidělení dotace, že lešení zmizí, než začne Loutkářská Chrudim.

[[img:chrn_fullwidth:20043:Noční pohled na lešení u muzea. Foto: Chrudimské noviny]]

Starosta František Pilný (ANO 2011) si stojí za svým, podle smlouvy mezi městem a krajem by se o budovu muzea měl jednoznačně starat kraj. „Nicméně asi není v zájmu nikoho, aby se Regionální muzeum přestěhovalo z Chrudimi někam jinam. Myslím si, že do Chrudimi patří,“ uvedl. „Nelíbí se mi to ohyzdné lešení, co tam je. Je škoda, že tam kraj rok zbytečně promarnil, už to mohlo být dávno hotové. Nicméně dotace předpokládá nejzazší termín provedení i s odstraněním lešení do 30. června,“ připomněl starosta termín, na kterém si trvá, jak několikrát zdůraznil. „Já jsem na tom termínu celkem trval, protože Loutkářská Chrudim i v době covidu byla poměrně velmi navštěvovaná. Letos očekáváme daleko větší účast, pokud nebude covid,“ podotknul.

[[img:chrn_fullwidth:20058:Regionální muzeum bez lešení už si skoro nikdo ani nepamatuje.  Foto: Chrudimské noviny]]

Jestli se ale termín opravy fasády, o které spolu oba politici, František Pilný (ANO 2011) a krajský náměstek Roman Línek (KDU-ČSL), s přestávkami reálně jednají už od jara 2019, stihne za tři měsíce dokončit, je zatím nejisté. Náhodný občan, kterého jsme oslovili u muzea, má ale jasno. Obsah jeho sdělení si může lehce každý domyslet sám. Proslýchalo se, že bude stát oprava nejdříve 30 milionů, nakonec to bude odhadem 6,5 milionu korun. Veřejná soutěž ještě vypsaná není a viditelně se čeká, až bude přidělena dotace. „Žádost nakonec přišla prvního března, aby to zastupitelstvo stihlo ještě projednat, a byl jsem opakovaně ujištěn paní ředitelkou Regionálního muzea, že to stíhají a že s tím počítají. Jak to nakonec bude, nevím,“ řekl nakonec František Pilný.

Chrudim – Za čtyři roky se situace s parkováním ve městě nevyřešila. Zatím nestojí ani jeden parkovací dům. Místo jejich výstavby se přehazuje problém s parkováním na developery a příští vládnoucí koalici, přesto je možné při zdravém rozumu udělat několik malých změn a parkování v Chrudimi se může o hodně zlepšit. Mohl by se například změnit systém parkování za městským úřadem, nebo je to jen takové fanfarónské plácnutí do vody, protože úředník dojíždějící do práce autem ani nemá kde jinde zaparkovat, aby neblokoval místa takzvaně pro klienty?

[[img:chrn_fullwidth:17067:Současné řešení parkování Na Větrníku a Na Šancích, 8. 1. 2021. Foto: Chrudimské noviny]]

Každý, kdo čas od času zajíždí na parkoviště před městským nebo finančním úřadem v Chrudimi, zažívá už několik let doslova boj o život kvůli zaparkování. „Jsou to masakry. Nemůžeme se tam vejít, nejde zaparkovat, ať se jede na dopravku, nebo pro rybářský lístek, několikrát jsem byl svědkem odřených aut, nebo vztyčených pěstí,“ říká jeden z Chrudimáků. „A přitom tam nehnutě celých osm hodin stojí stovka aut úředníků, co si asi vůbec ani neuvědomují, že de facto blokují parkování svým klientům,“ naráží na problém v systému parkování. Situace by se dala relativně lehce vyřešit obrátkovým parkováním, na kterém je postaveno i fungování podzemního parkoviště pod Balustrádou od chrudimského developera Milana Kušty. To by ovšem nejdříve měli mít dojíždějící úředníci kam jinam zaparkovat.

[[img:chrn_fullwidth:20048:Změní se systém parkování za městským úřadem?  Foto: Chrudimské noviny]]

Nápadem, který totiž některým probleskuje hlavou je, že by město mělo zapracovat na budování záchytných parkovišť na kraji města a povolovacím systémem dokonce omezit vjezd do centra jen pro majitele domů, provozovatele obchodů a jejich zákazníky. Za dvě záchytná parkoviště bychom mohli považovat to v lokalitě Na Větrníku, nebo třeba u Tesca. „Kdyby ti úředníci zvedli zadky a místo parkování přímo před úřadem si dali povinnou zdravotně pracovní procházku přes město, byl by to jeden z velmi silných příspěvků k problematice parkování a zlepšení veřejného prostoru v Chrudimi,“ říká k této problematice galerista Luboš Jelínek. „Kdyby soudruzi nemohli zaparkovat za národním výborem, možná by se i výstavba parkovacích domů urychlila,“ dodává se smíchem.

[[img:chrn_fullwidth:19828:Když není kam zaparkovat, někteří občané chtějí z parkovišť u úřadů vyhnat úředníky.  Foto: Chrudimské noviny ]]

„Řešení je už deset let pořád stejné. Udělat tři parkovací domy. Radniční koalice složená z ODS, Chrudimské volby a KDU-ČSL to dala do svého volebního programu už před dvanácti lety, a za tu dobu pro jejich realizaci nikdo nic neudělal,“ vysvětluje developer Milan Kušta. „Bojovali jsme za to, aby bylo parkoviště i v letním kině, protože půlka je zbytečně zabraný prostor. Ale mělo být i dvoupatrové parkoviště za sportovní halou. Tam se zachovali jako chytrá Horákyně, že namalovali na asfalt čáry, ale jinak je to nevyužitá kapacita, protože tam by se dala postavit úžasně dvě patra.“

[[img:chrn_fullwidth:19967:Parkování za sportovní halou funguje provizorně od srpna 2020 než vznikne parkovací dům v Moravově zahradě.  Foto: Chrudimské noviny]]

A co současní politici, kteří toho o parkování už mnoho namluvili, ale parkovací dům nebo záchytné parkoviště postavit nenechali? V souvislosti se změnou územního plánu zrychleným způsobem, na kterou vyčlenilo město 295 tisíc korun včetně DPH, se budou měnit i povinné počty parkovacích míst u nové výstavby ve městě a řešení parkování v Chrudimi se tak vlastně přehodí na developery a místostarosta zodpovědný za dopravu se nechal slyšet, že postavit minimálně jeden parkovací dům každé čtyři roky je výzvou pro budoucí vládnoucí koalice.

[[img:chrn_fullwidth:20040:Na Větrník budou podle starosty jezdit řešit parkování hlídky strážníků.  Foto: Chrudimské noviny]]

Příloha: 

Navrhované koeficienty pro parkování

Chrudim – Označování popelnic QR kódy způsobuje u některých chrudimských spoluobčanů oprávněné rozpaky a pochybnosti, zda to pro ně vůbec bude výhodné. Problém nastává hlavně u těch, kteří z nějakých důvodů popelnice nemají. Jak mají tito občané postupovat po uplynutí měsíce března, kdy obcházejí brigádníci v den svozu do 19. hodiny město s nálepkami QR kódů, které na popelnice s číslem popisným lepí? Co bude s jejich odpadem, ptají se občané. Budou mít k dispozici například označené sáčky s QR kódy od Technických služeb Chrudim, nebo jak bude město Chrudim tuto věc řešit? Ukazuje se, že na řadu bude muset přijít nová odpadová vyhláška a pár kroků navíc pro ty, co popelnici nevlastní.

Jestli budou speciálně označené sáčky pro občany bez popelnic k dispozici a jaká bude případně jejich cena, se zatím neřeší. Jedinou možností, jak vyplývá z odpovědi místostarosty Aleše Nunváře (Piráti), je pořídit si popelnici a tu si nechat QR kódem do konce března označit, nebo si zajít nálepku vyzvednout osobně na oddělení odpadového hospodářství. Ti, co popelnici nemají, musí směřovat svoje kroky s odpadkovým pytlem do nejbližšího veřejného kontejneru. „Jak to, že někteří lidi popelnice nemají?“ – podivoval se místostarosta Aleš Nunvář. Důvody mohou být různé: zdravotní, finanční nebo prostorové. „V Chrudimi vyvážíme popelnice, s tou výjimkou, že když je u popelnice pytel, tak se vyhodí taky, ale jinak mají občané povinnost popelnice mít. Pytle nikdy nemají ležet na ulici. Pokud má někdo nějaký pytel s odpadky, měl by ho hodit do nějakého kontejneru, které jsou na komunální odpad na veřejných místech, rozhodně by se nikde neměly válet, všechny odpadky patří do košů a ty periodicky svážíme,“ dodal Aleš Nunvář.

[[img:chrn_fullwidth:20000: Město si chce posvítit s placením popelnic i na občany s jiným trvalým pobytem.  Foto: Chrudimské noviny]]

S tímto řešením ale někteří občané nesouzní. „Kam budou chodit třeba ty babičky s těmi odpadky, co unesou sotva ten uzlíček, co dojdou sotva pár kroků? Osmdesátiletá dáma bude muset chodit s odpadky třeba přes půl kilometru, to je odpověď pana místostarosty? Jsou lidi, kteří možnost mít popelnici opravdu nemají. Co budou dělat nemocní, nebo ti z malých obchůdků. To asi není pro občana nejlepší řešení. Tady se kácí les, těch třísek je spousta a jsou opravdu bolestivé,“ uvádí například jeden z občanů z centra, odkud člověk na nejbližší veřejný kontejner na odpad sotva okem dohlédne.

[[img:chrn_fullwidth:20002:Ilustrační foto.  Foto: Chrudimské noviny]]

Platba poplatku za popelnici už nebude fixována na trvalý pobyt?

„Řešíme občany, kteří popelnice mají. Děláme to proto, že po městě máme velké množství popelnic, a zavádíme jejich evidenci, abychom zjistili, kolik jich máme, a dokázali dohlédnout na to, kdo platí a kdo neplatí,“ odpovídal na dotaz Chrudimských novin Aleš Nunvář. „Existují hypotetické příklady a o některých už víme, kdy občan, který má dvě nemovitosti, typicky dva rodinné domy, i takoví v Chrudimi jsou, tak v jednom bydlí a v druhém má nájemníky s trvalým bydlištěm odjinud, a u nás je platba poplatku fixována na trvalý pobyt,“ uvedl místostarosta, kam chystané změny povedou. „Takže tam jsou popelnice vyváženy, ale není za ně placeno, což je typický příklad, který se stává. V návaznosti na to, co v evidenci zjistíme, budeme měnit odpadovou vyhlášku města tak, abychom pokryli i tyto lidi, tu šedou zónu, aby to placeno bylo a aby občané platili, a z toho bude vyplývat, že kdo nebude mít popelnici označenou QR kódem, popelnice vyvezena nebude, ale tím nechci strašit, protože to není věc příštích týdnů ani měsíců, a předcházet tomu bude důkladná analýza na základě získaných dat,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:20001: Číslo 666 čistě náhodné.  Foto: Chrudimské noviny]]

Po jeho slovech zareagoval i starosta města Chrudim František Pilný (ANO 2011) nejprve vyjádřením, že se tím otevírá zajímavá věc, a to, kolik lidí vlastně v Chrudimi bydlí a zároveň zde nemá nahlášené trvalé bydliště. „Ať už jsou to nájemníci, nebo se sem přistěhovali, byt si koupili, ale trvalé bydliště mají pořád někde jinde, což znamená, že daně platí jinde, odpad platí jinde a využívají dál služeb města Chrudimi, za které ale neplatí,“ uvedl starosta.

[[img:chrn_fullwidth:19998:]]

Bude se platit odpad i z prázdných bytů?

Zdánlivě prosté nalepování QR kódu vázaného na popelnice odhalí v příštích měsících mnohé. „Osobně jsem zvědavý na tu analýzu, co z toho vlastně vzejde a kolik lidí se nám vůbec nepodaří dohledat. Respektive tam to bude proti sobě, člověk – popelnice,“ doplnil starosta. „Takže kolik bude bezprizorních popelnic, a na druhé straně, kolik lidí nemá popelnice. Myslím si, že pak by na to měla zareagovat ta vyhláška o odpadech, že by se třeba mělo platit i v uvozovkách z prázdných bytů, protože ony prázdné nejsou, někdo tam bydlí a ten odpad někam vyhazuje na území města, jenom tam nemá trvalý pobyt,“ dodal.

[[img:chrn_fullwidth:19999:Momentka z ulice Čs. armády.  Foto: Chrudimské noviny]]

Možná vznikne i ohlašovna trvalého pobytu

Jak uvedl starosta, chystané změny by se potom samozřejmě týkaly i daňových výnosů. „Už hodně dlouho si hraju s myšlenkou, jestli neudělat nějakou městskou ohlašovnu trvalého pobytu, ale nejsme zatím schopni nastavit ty podmínky, protože rozhodně nechci, aby se sem hlásil každý bezdomovec z celé České republiky, to asi není naším účelem. Ale zároveň musíme ty služby poskytovat pro všechny. Čili zatím jsem nedokázal najít se správním odborem tu správnou formulaci, co s tím. Ale pracujeme na tom a přemýšlíme o tom,“ dovysvětlil starosta.

Chrudim – V úterý dopoledne se koná jednání o zajištění podpisu jednoho z vlastníků pozemků v průmyslové zóně západ. Buď věc dopadne tak, že zajištění podpisu proběhne zprostředkovaně, nebo bude muset některý zástupce města odcestovat do severního Holywoodu.

[[img:chrn_fullwidth:20027:]]

„Na cestu do L. A. vyčleňujeme 80 tisíc korun,“ uvedl na tiskové konferenci starosta města František Pilný (ANO 2011) s tím, že je pár zastupitelů, kteří dopředu takovou cestu odmítli. Vzhledem k časovému posunu proběhne telefonický hovor starosty do Ameriky kolem dnešní 19. hodiny, kdy se vyjasní, jestli bude cesta nevyhnutelná. „Pokud se mi to nepodaří vyřešit do 21. března, tak vyzvu všechny zastupitele, jestli někdo z nich nechce jet.“ Celou věc komplikuje fakt, že vlastník pozemku vedle Dřevovýroby Ficek nemá žádné další žijící příbuzné, kteří by se zajištěním jeho podpisu pomohli.

Zájem o výstavbu v průmyslové zóně je mezi firmami veliký a mezi nimi je i chrudimská společnost CityZen. „Uvědomujeme si, že se přibližujeme k Markovicím, takže bych byl rád, kdyby tam byly takové tiché provozy, včera jsem to vysvětloval radním,“ uvedl starosta František Pilný (ANO 2011) a dodal, že výsledek je zatím nejistý, ale udělá vše pro to, aby město pozemky pro tyto účely vykoupilo.