Chrudim – Blýská se konečně na lepší časy? Komise znovu upozornila na neutěšený stav přírodní památky Ptačí ostrovy. Cestáři v tom mají jasno. Posloupnost, bez které se věc nepohne, potvrdila i Hana Luptáková z oddělení regionálního rozvoje. K podnětu komise pro životní prostředí se vyjádřil místostarosta Aleš Nunvář (Piráti), který je kromě odboru investic zodpovědný i za odbor životního prostředí. Revitalizaci lokality brání už 25 let stále nevyřešené majetkoprávní vztahy, peníze a třetí důvod je tajný, ale všichni o něm víme. Existuje vůbec vůle něco změnit?

[[img:chrn_fullwidth:19603:Park Střelnice je také součástí chráněné památky Ptačí ostrovy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Místostarosta Aleš Nunvář vyzdvihl jeden bod, na který komise pro životní prostředí upozorňovala Radu města Chrudim. „Komise apeluje, abychom se zaobírali pozemky, které obhospodařuje Správa a údržba silnic Pardubického kraje a jsou součástí přírodní památky Ptačí ostrovy,“ uvedl. „Za minulého vedení už se o směně jednalo, se záměrem, aby ty pozemky mohly být revitalizovány tak, aby to právě mohlo nést – a bylo hodno – toho označení přírodní památka Ptačí ostrovy,“ připomněl.

Kromě města a Pardubického kraje s právem hospodaření na pozemku pro Správu a údržbu silnic Pardubického kraje (SÚS PK) vlastní pozemky podél toku Chrudimky v přírodní památce Ptačí ostrovy i státní podnik Povodí Labe.

[[img:chrn_fullwidth:19730:]]

Je zřejmé, že k revitalizaci lokality bez iniciativy města asi nikdy nedojde. Nejdříve se ale musí vypořádat majetkoprávní vztahy, jak upozornila Hana Luptáková, pověřená řízením oddělení regionálního rozvoje.

Ředitel SÚS PK Miroslav Němec má v těchto otázkách jasno. „Cestáři jsou vždy připraveni. Stejně tak tomu je i pro případ směny pozemků. Nicméně směna bude stát peníze, takže my nemáme kam spěchat,“ nastínil další vývoj v této oblasti. V severní části přírodní památky, za silnicí, kudy vede Malecká ulice, provozovala SÚS PK úložiště inertního materiálu už před vyhlášením lokality za chráněnou přírodní památku.

[[img:chrn_fullwidth:19731:]]

Po analýze rizik ekologické zátěže probíhající v uvedené lokalitě v letech 2018–2020 byla za vhodnou variantu nápravných opatření zvolena rekultivace, která respektuje schválený územní plán města Chrudim. Projektová dokumentace ale zpracovaná není. „Realizaci záměru musí předcházet zajištění finančních zdrojů, ať už rozpočtových, či externích,“ vysvětlila Hana Luptáková. „V rámci přípravy rozvojových záměrů města bylo diskutováno o budoucím využití jako povodňový park.“

Co tedy bude dál s obnovou přírodní památky Ptačí ostrovy, vyhlášené už od července 1997, kdy se tak její součástí stala i plocha s úložištěm inertního materiálu Správy a údržby silnic Pardubického kraje? Už tehdy se předpokládalo, že se tento stav podaří celý brzy vyřešit. „Mně se ten nápad líbí, budeme se jím dále zabývat,“ uvedl prozatím Aleš Nunvář k novému podnětu komise pro životní prostředí.

Chrudim – Lze odklonit tranzitní dopravu z města dříve než za deset let? Někteří občané postřehli, že i přes určitý pokles tranzitní dopravy od otevření 2. etapy obchvatu Chrudimi stále některá auta preferují svoji zajetou trasu severní částí města. Zmírnit dopad tranzitní dopravy a zmenšit každodenní provoz na Palackého třídě se snaží místostarosta zodpovědný za dopravu ve městě, Pavel Štěpánek (Piráti). Co vše už se zkusilo udělat pro to, aby ulice Palackého třída a Obce Ležáků fungovaly jako městský okruh bez tranzitní dopravy? Zatím poslední iniciativou je petice představená na únorovém jednání zastupitelstva města Chrudim. K věci se vyjádřilo i Ředitelství silnic a dálnic ČR, které spravuje silnici I/17. 

[[img:chrn_fullwidth:19751:]]

Snaha o změnu a co nejkratší trasování silnice I/17 existuje za současného vedení už skoro dva roky. „S ambicí přetrasovat I/17 po Masarykově náměstí, Poděbradovou ulicí do Dašické jsem přišel za ŘSD hned z kraje svého mandátu,“ říká místostarosta Pavel Štěpánek. „Po několika kolech jednání a jedné studii se však ukázalo, že je takový krok nereálný. Bylo by to příliš drahé a Chrudim si to nemůže v tuto chvíli dovolit.“ Uvedení trasy do stavu odpovídajícího normám a parametrům pro silnice I. třídy by totiž vyžadovalo mnohamilionové investice a ani by prý po ní neprojel nadměrný náklad.

[[img:chrn_fullwidth:19749:Zdroj: Vyhledávací studie M-Projekce]]

„Snažíme se společně s ŘSD hledat varianty, jak Palackého třídě a Obce Ležáků odlehčit,“ vysvětlil Pavel Štěpánek. Byla představa, že dokud povede silnice I. třídy po Palackého třídě, od Čáslavi směrem na Žďár budou řidiče odklánět ukazatele, aby se Borzně vyhnuli. „V dnešní době navigací už málokterý řidič jezdí podle navigačních cedulí. Efekt to tedy nebude mít takový, jaký bychom si představovali,“ uvedl. Vše by prý nejlépe vyřešila až přeložka silnice I/17 po severním obchvatu města. „Je potřeba napnout veškeré síly a stavbu co nejdříve prosadit,“ dodal místostarosta Pavel Štěpánek.

Podle našich informací se právě příští týden sejdou zástupci za kraj, dopravu, policii a město a dohodnou se, jaké ukazatele a kam ŘSD na trasu umístí. 

[[img:chrn_fullwidth:19748:]]

Eso z rukávu v iniciativě, jak zmírnit dopady tranzitní dopravy v této lokalitě, však na posledním jednání chrudimského zastupitelstva vytáhla jiná strana, když se z řad veřejnosti nečekaně přihlásil ke slovu „nejmenovaný občan“ s představením nové petice za urychlení stavby severního obchvatu. Nebyl to totiž nikdo jiný než oblastní předseda hnutí ANO 2011 z Chrudimi, Daniel Vodák, který ale dnes pro Chrudimské noviny dovysvětlil, že se prý nepředstavil nedopatřením. Zastupitelstvo následně odhlasovalo zápornou odpověď spolku Třibřichy, který protestoval proti variantě obchvatu mezi Bylany a Třibřichy. Právě tato varianta vznikla na popud starosty Františka Pilného (ANO 2011), jak se v minulosti vyjádřil.

Z Ředitelství silnic a dálnic ČR, které momentálně výstavbu třetí etapy obchvatu nepovažuje za prioritní, přišel ohledně nejrůznějších petic jasný vzkaz: „Petice k urychlení stavby nepřispívají, spíš přípravu naopak komplikují,“ uvedla na pravou míru Petra Drkulová. Pokud byste ale přesto cítili potřebu se pod petici „Za vybudování přeložky silnice I/17“ podepsat, máte možnost: „Petiční archy budou od pátku umístěny v Chrudimi na infocentru, dále se je chystám dát během pátku a pondělka na obecní úřad v Bylanech a myslím si, že by to mohlo zajímat i Markovice a Heřmanův Městec,“ doplnil dnes Daniel Vodák, který je právě na pracovní cestě v Praze.

Chrudim – Nejdůležitějším momentem pondělního jednání zastupitelstva byla podle vyjádření starosty Františka Pilného (ANO 2011) otázka zastupitele Jiřího Hradce (Koalice pro Chrudim) na stav chrudimské interny. Stejné téma otevřel už před půl rokem. Situace se ale moc nezměnila. Stále hrozí, že se interní oddělení personálně ochromené chrudimské nemocnice uzavře, pokud nebudou podniknuty patřičné kroky.  O tom, jak postupuje v řešení této situace, promluvil starosta na jednání zastupitelstva. K situaci se vyjádřili i někteří další zastupitelé. V úterý se starosta zúčastnil schůzky s představenstvem nemocnice a byl ujištěn o tom, že zajištění chodu interny je jejich prioritou.

[[img:chrn_fullwidth:19723:]]

Jiří Hradec informoval na pondělním zastupitelstvu o spekulacích kolem výpovědi současného primáře, a proto se zeptal, zda krajští kolegové v tomto směru už něco podnikli. Chrudimská nemocnice není podle jeho slov v dobré kondici. „Podle mých informací polovina interního oddělení je uzavřena, jedna část interního oddělení je zrušena,“ řekl a dodal, že vše spěje k uzavření celého interního oddělení.

Starosta František Pilný ubezpečil, že je v dlouhodobém kontaktu s některými zaměstnanci nemocnice. V sobotu mluvil s některými bývalými i současnými zaměstnanci interny. Také se měl sejít s krajskou radní, náměstkyní pro zdravotnictví Michaelou Matouškovou (STAN), ale ze schůzky nečekaně sešlo kvůli její povinné izolaci. „Nemůžeme už v tuhle chvíli podlehnout chlácholení, že se to vyřeší,“ vyjádřil se starosta.  „Nesmíme se nechat, aby nedošlo k tomu, že by nemocnice byla zrušena, nebo předělána na LDN,“ reagoval na slova zastupitele Jaroslava Moučky (KSČM). 

Zajištění provozu interny je prioritou, primář Tomek ale končí

„Nenechám se uchlácholit nekonkrétními sliby, nedá se nic dělat, musíme si to pohlídat sami,“ dodal. V úterý v 11 hodin měl starosta schůzku v Pardubicích v kanceláři generálního ředitele představenstva nemocnice Tomáše Gottvalda a po výzvě, kdo se ze zastupitelů chce účastnit s ním, se připojil i Jaroslav Moučka (KSČM), který má zkušenosti jako krajský radní za čtyři volební období. Starosta po schůzce informoval, že primář Tomáš Tomek opravdu v chrudimské nemocnici končí. „Byl jsem ujištěn, že zajištění provozu interny včetně ambulancí má pro představenstvo prioritu,“ dodal zatím pouze.

[[img:chrn_fullwidth:19718:Nemocnice prochází personální krizí.  Foto: Chrudimské noviny]] 

K situaci v chrudimské nemocnici se v pondělí ještě před schůzkou starosty vyjádřili také další zastupitelé. Daniel Lebduška (Piráti) řekl, že se snažil, aby na jednání zdravotního výboru docházel pravidelně i generální ředitel představenstva Nemocnic Pardubického kraje a pokaždé probíhala komunikace na téma řešení personální krize v chrudimské nemocnici.  „Nicméně mám pocit, že se stále opakuje koncept odpovědí, že se na tom pracuje, ale tím to končí,“ a upozornil, že problém vidí v tom, že zdravotníci opravdu chybí. „Moje manželka je zdravotní sestra a říká, že to, co si za poslední dva roky zažili, fakt nikomu nepřeje, a že se nediví, že ti lidi odtamtud odcházejí.“

David Kasal (ANO 2011) také řekl, že za chvíli nebude mít v chrudimské nemocnici kdo sloužit, ale je to celorepublikový problém, a není to tím, že by zdravotníci nebyli. Upozornil na několik citlivých témat, včetně systému, který chrudimské zaměstnance oproti pardubickým znevýhodňuje při objednávání zdravotnického materiálu. Nový primář by mohl být podle informací z neoficiálních zdrojů právě z Pardubic. „Situace je opravdu vážná a bude vyžadovat, abychom se my jako Chrudimáci spojili v jednu sílu,“ uvedl David Kasal a upřesnil: „Pokud by měl přijít někdo jiný, musí to být chrudimský patriot, jinak si nepomůžeme.“

Chrudim – Samotní iniciátoři středeční online schůzky k navrhovaným změnám shodně uvedli, že se jedná pouze o prvotní nástřel a vše je stále otevřené, uskuteční se i osobní setkání a na všechny dotazy dostanou občané písemnou odpověď. Starosta František Pilný (ANO 2011) navíc vyrazil do terénu, aby si celou komplikovanou situaci prověřil na vlastní pěst a podpořil nespokojené občany.

Starosta se po obhlídce dotčených ulic vyjádřil, že je dle jeho názoru potřeba projekt ještě upravit. „Chápu výhrady obyvatel ulic Dostálova a Koželužská proti přesunu parkování na druhou stranu ulice a souhlasím s nimi,“ uvedl František Pilný (ANO 2011) a přidal se k němu i  místostarosta Aleš Nunvář (Piráti). „Osobně vidím jako problematické i to zamezení průjezdu po Jungmannově nábřeží směrem ke sportovištím,“ uvedl.

Na středeční online projednání se připojila více než stovka lidí, většinu tvořili logicky ti nespokojení s návrhem změn. Největším problémem byl ale velice slabý zvuk, což si nenechal ujít ani bývalý starosta Petr Řezníček (SNK-ED). „Po pravdě, moc se to nepovedlo. Zvuk i bez roušek nebyl moc kvalitní a pohyb ukazovátka na projektech vidět nebyl vůbec,“ vyjádřil se kriticky.

[[img:chrn_fullwidth:19739:]]

Dotazy začaly chodit ještě před začátkem přenosu a i přes nekvalitní zvuk neutichly ani po té, co Pavel Štěpánek předal slovo svému kamarádovi, projektantovi Jakubovi Kutílkovi, který tyto změny navrhl a veřejnosti představil ještě před konečným projednáním s městem a policií. Vše si lze dodatečně pustit ze záznamu.

Pavel Štěpánek na závěr promluvil v duchu, že se není čeho obávat. „Ta opatření jsou navržena tak, že nejsou stavebního charakteru, nejsou nevratná, to znamená, my si tímto způsobem ten systém jednosměrek vyzkoušíme a ověříme v praxi,“ řekl a nepřímo přislíbil:  „Není vyloučeno, že v případě, že se návrh neosvědčí a přinese problémy, je možné všechna ta opatření vrátit zpátky, zrušit, předělat a vymyslet jiný systém.“ Jeden z občanů k tomu poznamenal: „Navrhované úpravy zkoušet z peněz daňových poplatníků není asi úplně nejlepší.“

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo odkazy k připojení na online veřejné projednání k obnově spalovny v Rybitví před pár dny a už se stačila spustit vlna nevole s požadavky na odložení projednání na nejzažší možný termín a s podmínkou osobní účasti. Někteří se spoléhají na to, že mladá generace se postaví proti spalovně. Asi nevědí, co se dnešním školákům na zaplacených přednáškách o třídění odpadu  vštěpuje do hlavy.

[[img:chrn_fullwidth:19738:Děti se někde učí třídit odpad a jinde dokonce i mít kladný postoj ke spalovnám.  Foto: Chrudimské noviny]]

Samotným spalováním nebezpečných odpadů vzniká nepopiratelně také nebezpečí vzniku negativních vlivů na zdraví, životní prostředí a ovzduší. Směrnice Evropského parlametu a Rady ale stanovila už v roce 2000, jak tomu zamezit. Se spalováním nebezpečného odpadu ovšem souvisí i jeho překládání a doprava. V roce 2009 řeklo svojí účastí na 5000 tisíc nespokojených občanů v aréně v Pardubicích výrazné "NE" spalovně v Rybitví. Možná proto se s nadsázkou raději koná další veřejné projednání, avšak s odkazem na protiepidemická opatření, i po protestech online v úterý 8. února v 15:00. 

Kraj si podle posledních údajů ČSÚ drží několik let trend nižší produkce odpadu s 358 kg průmyslového odpadu na obyvatele v roce 2018. V tom samém roce kraj vyprodukoval v porovnání s celorepublikovou produkcí 4,62 procent nebezpečného odpadu. V letech 2009–2018 produkce celkově poklesla o 15,3 procent. Stalo se tak díky asanaci významných ekologických zátěží v posledním desetiletí. V kraji je umístěno 19 objektů s nebezpečnými látkami, z toho 9 je v ORP Padubice a 4 jsou v ORP Chrudim. 

[[img:chrn_fullwidth:19737:Ilustrační foto ze hřiště v Přestavlkách.  Foto: Chrudimské noviny]]

Přímo z Rybitví, kde spalovna dříve fungovala a jedná se o jejím obnovení po chystané modernizaci, zaznívají výzvy k co nejvyšší účastí v online projednání, kterého se budou účastnit samozřejmě i zástupci obce Rybitví. Nabízí se i 35 míst v zasedací místností, aby mohli i tímto způsobem občané jejich prostřednictvám vznést své námitky. „Za těch dlouhých 13 let dospěla další generace lidí, kterým životní prostředí není lhostejné a kteří chtějí, aby se kvalita života (nejen) v Rybitví i nadále zlepšovala,“ myslí si jeden z účastníků. Dá se na to ale bez vysvětlování spolehnout?

Není spalovna jako spalovna a je třeba to opakovat a hlavně dodat, že dávno existují ekologičtější alternativy. Zeptejte se pro zajímavost svých dětí, co si myslí o spalovnách. Třeba budete překvapeni tím, co se dozvíte! Možná se také zúčastnily placené „osvěty“ o třídení odpadu a je právě otázkou, co dětem v paměti utkvělo a jestli dokážou v tomto věku poznat, odkud vítr vane. Možná řeknou, že spalovny jsou vlastně dobrá věc, že mají speciální filtry, které většinu škodlivin zachytí a ven vypustí jenom neškodnou páru. Zní to krásně, ale je to opravdu případ spalovny v Rybitví? Na Chrudim tento vzduch padne taky.

Uvidí se, jaká řešení vyplynou a co se občané dozví na veřejném projednání k případu obnovení spalovny nebezpečných průmyslových odpadů v Rybitví. Pokud vám téma není lhostejné, nezapomeňte se 8. února včas k online projednání připojit.

Chrudim – Radní schválili zahájení výběrového řízení a současně i zadávací dokumentaci zakázky na realizaci projektu „Aktualizace analýzy rizika po provedení sanace podzemních vod na lokalitě bývalého státního podniku Transporta". Více se k tématu vyjádřili místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) a starosta František Pilný (ANO 2011).

Vše musí být dokončeno do podzimu 2023 a celková doba realizace bude trvat odhadem 16 až 19 měsíců. Práce jsou rozvržené do několika etap, včetně komplexního vyhodnocení kontaminace podzemních a povrchových vod. „Jsem rád, že se této dlouholeté ekologické zátěže v Chrudimi definitivně zbavíme,“ uvedl místostarosta Aleš Nunvář (Piráti). Projektantský rozpočet dosahuje skoro 12,5 milionu korun včetně DPH. Na základě analýzy dat bude výsledkem samotné odstranění a likvidace zabezpečených skružových šachet a odborná likvidace vrtů, kterých zbývá 70. „V loňském roce jsme už 13 sanovali. Máme na to přislíbenou dotaci od ministerstva životního prostředí až do 85 procent uznatelných nákladů. V rozpočtu máme připraveno 2,5 milionu na náš nutný podíl,“ dodal místostarosta.

[[img:chrn_fullwidth:19717:Výhled na část průmyslového areálu a bývalou Transportu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Starosta František Pilný (ANO 2011) podotknul, že v Chrudimi vzniká spousta hloubkových vrtů, kde je vysoce kvalitní a ve stometrových hloubkách tisíciletá voda a je třeba zabránit jejímu znečištění pro budoucí generace. V bývalém areálu Transporty už se právě v minulosti stalo, že do zavřeného vrtu nalil zřejmě někdo vyjetý olej, ale najatá odborná firma naštěstí katastrofě včas zabránila. „Je to poslední věc, která udělá konečnou tečku za desetiletou historií sanace ekologické zátěže v Transportě,“ řekl.

Chrudim – Město pokračuje s odtahem aut, kterým propadla technická, aby zbytečně nezabírala parkovací místa. Vozidla jsou zpravidla po tříletém odstavení v areálů Technických služeb Chrudim odvážena k ekologické likvidaci. Auto zmizí z ulice Dr. Bartůňka i bez tříletého čekání, jak se vyjádřil starosta František Pilný (ANO 2011) a vysvětlil proč.

[[img:chrn_fullwidth:19715:Parkoviště patřilo dříve společnosti K2 invest.  Foto: Chrudimské noviny]]

Pokud chcete vozidlo zpátky, zaplatíte 

Ani občané z Chrudimi, kterým úřad výzvu zašle, se o další osud vozidla nezajímají, natož pak cizinci, kteří nechali auto ve městě svému osudu. „Nikdo vůbec nevolá,“ uvedla Ivana Nováková z oddělení regionálního rozvoje, která má tuto věc na starosti. Neozývají se, protože by museli platit. „Zaplatí tolik, kolik my jsme zaplatili za odtah.“ Což činí 1400 korun. Seznam firem, které mohou ekologicky likvidovat auta, uvádí na svých webových stránkách ministerstvo životního prostředí. Někteří svoje auto totiž nakonec opravdu raději sami z parkoviště odstraní, než aby propadlo městu.

Kolik si tedy město na jednom autě vydělá? Peníze získané za ekologickou likvidaci pokryjí víceméně náklady na odtah a otevření vozidel a znalecké posudky. „K dnešnímu dni příjmy převyšují vynaložené náklady o 2 600 korun,“ uvedla Hana Luptáková, pověřená řízením odboru územního plánování a regionálního rozvoje.

[[img:chrn_fullwidth:19712:Na Audi si někdo brousil zuby dlouho.  Foto: Chrudimské noviny]]

Provinilci bývají často muži

Lokality s autovraky po městě jsou proměnlivé. Městská policie si při své pochůzkové činnosti nového autovraku všimne snadno, ale vyzývá k tomu i spoluobčany „Strážník zjistí technický stav vozidla a učiní další kroky. Ve většině případů jsou majiteli autovraků muži, ale určitě to není pravidlem,“ uvedl Pavel Hromádko, který má z městských strážníků autovraky na starosti.

Starosta se osobně angažuje od srpna 2020

Osobně se angažuje za likvidaci autovraků, jehož smyslem je hlavně uvolňování parkovacích míst, starosta František Pilný (ANO 2011): „Jsem rád, jak se nám to daří,“ prohlásil. „Musíme ale kombinovat různé zákony, podle toho, kdy vrak vznikl. Ještě před účinností nového zákona byla dvě vozidla odtažena do technických služeb, ale za tři roky se o ně nikdo nepřihlásil,“ vysvětlil, jaký je běžný postup. Nyní můžou jako „opuštěné věci“ do ekologické likvidace.

Uvažovalo se i o dražbách

Už se ale uvažovalo i o dražbách aut, když by to technický stav dovoloval. Rada města Chrudim však dala souhlas k ekologické likvidaci dvou aut, která si už tříletou lhůtu v technických službách odstála, a stejný osud prý čeká i Audi z ulice Dr. Bartůňka, které z jedné strany opravdu zarůstá mechem, ale jinak na první pohled vypadá v pořádku.

[[img:chrn_fullwidth:19710:Majitelé mají na odtah vozidla zpravidla 2 měsíce od umístění výzvy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Audi zmizí bez dalšího čekání

Auto v ulici Dr. Bartůňka nestálo dříve na městském pozemku, to už se ale změnilo, a tak město koná. „Majitel vozidla zřejmě už nežije v České republice, je to cizinec,“ popisoval starosta. Řešilo se prý, jak vše urychlit, aby se nemuselo čekat na likvidaci další 3 roky. „Vzhledem k tomu, že máme k dispozici letecké i prostorové snímky lokality několik let zpětně, tak jsme dovodili, že vozidlo stojí na stejném místě už více než tři roky, čili se také jedná o opuštěný soubor náhradních dílů, nikoliv autovrak. A tento soubor náhradních dílů také město Chrudim nabylo včera a i toto vozidlo jako celek bude ekologicky zlikvidováno,“ informoval spokojeně starosta.

Znalec auto nacenil na 15 tisíc

Znalec nacenil vozidlo jako soubor náhradních dílů za 15 tisíc a poukázal na to, že chybí katalyzátor. „Oprava absolutně nedává smysl, protože by třeba dvacetkrát převýšila aktuální hodnotu vozu, když ho znalec prošel a podíval se, co tam všechno je. Takže i tohle auto, na které bylo často poukazováno, v krátké době též zmizí,“ vyjádřil se.

Chrudim – Na středečním online představení dvou projektů, které od sebe odděluje řeka Chrudimka, i časový odstup jejich realizace, bude řeč o úpravách ulice Na Ostrově kvůli bezpečnosti a navrhované snížení rychlosti a usměrnění parkování v ulicích Koželužská, Svatopluka Čecha a Havlíčkova a dalších. Aby mohli sledující vznášet dotazy pod videem na youtube, musí být přihlášeni do služeb Google. Místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) ozřejmil, jaká myšlenka stojí za plánovanými změnami, když promluvil k vývoji cyklostezek ve městě.

Pavel Štěpánek řekl, že smyslem plánovaných změn je propojení severu a jihu. „Abychom Medlešice propojili se Slatiňany nějakou pohodlnou, ne vždy cyklostezkou, ale řekněme cyklokoridorem. Proto vznikly cyklopruhy na Pardubické, Masarykově náměstí, a proto chceme rekonstruovat cyklopěší stezku podél řeky, aby se po ní dalo jet i pohodlně na kolečkových bruslích, a součástí projektu, ke kterému je zítra veřejné projednání, respektive představení toho projektu, jsou ochranná pásma pro cyklisty v ulici Na Ostrově."

[[img:chrn_fullwidth:19708:]]

Auta se budou navzájem vyhýbat do ochranného pásma pro cyklisty

„Smyslem je ulici zklidnit, zneprůjezdnit v obou směrech, aby projíždějící řidiči využívali městský okruh a ne tuhle úzkou komunikaci. Chceme, aby v celé délce vznikla ochranná pásma pro cyklisty, piktogramy upozorňující na pohyb cyklisty nám přijdou málo,“ vyjádřil se místostarosta Štěpánek a popsal, že ochranné pásmo pro cyklisty je pruh označený úzkou přerušovanou čárou a je to prostor, ve kterém je cyklista chráněn. „Uprostřed komunikace vznikne jeden jízdní pruh pro vozidla, a teprve v okamžiku, kdy naproti jede jiné vozidlo, tak se mu uhýbají do tohoto ochranného pásma pro cyklisty a zároveň nesmí ohrozit nebo omezit cyklistu, který se v něm v tu chvíli pohybuje. Smyslem toho opatření je zklidnit tu dopravu a zvýšit tam bezpečí pro cyklisty,“ uvedl a dodal, že k realizaci, která bude zahrnovat i opravu kanalizačních vpustí, by mělo dojít ještě letos.

Od sjezdu ke sportovištím až po ulici Havlíčkovu bude třicítka

V této oblasti by se měl změnit systém jednosměrek, v celém území se zamýšlí zavést zóna 30 a úpravy se týkají i organizace a legalizace parkování v tomto území. Časová realizace projektu je ale v plánu nejdříve příští rok, protože zahrnuje projednání s občany i dotčenými orgány, včetně policie. „My bychom to nejraději udělali co nejlevněji, ale tak aby to bylo funkční,“ prohlásil na závěr místostarosta Pavel Štěpánek.

Pokud s něčím nesouhlasíte, nebo máte nějaké otázky, nezapomeňte sledovat a aktivně se připojit přes účet nejpozději ve středu 2. února v 16 hodin.

Chrudim – Město vysázelo 80 stromů a pouze 13 jich muselo pokácet, to zní jako skvělá zpráva. Z posledních jednání komise pro životní prostředí i vyjádření vedoucího odboru investic ale vyplývá, že je ve městě Chrudim stále co zlepšovat. Evidence, která je podkladem pro vyčíslení nákladů na údržbu zeleně, není aktuální.

Tiskový úsek včera zveřejnil doplňující informace o tom, které druhy stromů se ve městě vysadily. „Mezi novými stromy naprosto dominuje třešeň ptačí s 39 kusy, potěší nás morušovník bílý se 6 kusy, javor babyka o 7 kusech, 5 bříz papírovitých, 4 habry obecné a 4 jasany ztepilé, 3 okrasné jabloně… Dále se dostalo na jeřáb sudetský, platan javorolistý, javor mléč, dub letní, kaštanovník setý, lípy obecné, jírovec maďal, slivoň myrobalán a další.“ Je to ale jen dílčí informace, o stromech, které se například vysazovaly a kácely na plochách mimo městské pozemky, de facto město nemá přehled.

[[img:chrn_fullwidth:19597:Příklad pokáceného stromu z Družstevní ulice v Chrudimi v lednu 2022.  Foto: Chrudimské noviny]]

Vedoucí odboru investic Petr Pecina ale řekl, že v minulosti usiloval o to, aby byl přehled o všech stromech ve městě. „Všechny stromy máme v Chrudimi posouzené, chtěli jsme to také z toho důvodu, abychom v mapě GIS, ve které jsou zaznamenané všechny městské sítě, měli nejen tečky jako kmeny, ale i koruny, kvůli výkopovým pracem. Tu informaci potom vidí projektanti a stavaři, aby nekopali v kořenovém systému,“ uvedl, co se někdy stává. Geografický informační systém města (GIS) funguje od roku 1998 a jedná se o mapy administrativní a dětských hřišť. V Chrudimi se využívá aplikace „Stromy pod kontrolou“. Stávající evidence čili pasport (general zeleně) je ale  neaktuální a jen v papírové podobě, místo digitální formy přístupné všem občanům. Sloužit by přitom měla i jako podklad pro vyčíslení nákladů na údržbu.

[[img:chrn_fullwidth:19705:]]

V Chrudimi se kácení i výsadba posuzuje podle projektu Péče o stromy, který se začal připravovat už v roce 2009. Na jednom z posledních jednání komise pro životní prostředí padlo, co by se mělo změnit. Asi třetinu údržby zeleně totiž  stále provádějí Technické služby Chrudim, a to bez odborného pracovníka. Peníze vystačí jen na údržbu, už ne na rekonstrukci zeleně. Komise pro životní prostředí se proto shodla na tom, že je zapotřebí více odborníků, aby dohlédli nejen na péči o zeleň, ale i na to, jakým způsobem by se měli například vysazovat stromy a keře u nových výstaveb, a ořez stromů a keřů aby prováděla už jenom odborná firma. O dalším postupu musí rozhodnout radní a zastupitelé města.

Chrudim – Aby mohlo město Chrudim požádat o dotaci na sportovní halu, která se má začít modernizovat v říjnu, musí mít nejdříve vypracovaný „Plán rozvoje sportu“. Tato povinnost vznikla obcím 1. července 2018 a Komise pro mládež a sport města Chrudim jeho zpracování schválila 16. září o tři roky později. Celý dokument i analýzu bude mít město hotovou na přelomu března a dubna. Co průzkum veřejného mínění odhalil o Chrudimácích, už ví Jakub Popelka.

[[img:chrn_fullwidth:19681:]]

Ještě prý zbývá dokončit analýzu sportovní vybavenosti a začít rozhovory s představiteli chrudimského sportovního hnutí. Už teď je ale jedno jasné: „Prostor pro zlepšení je určitě v oblasti krytých sportovních zařízení, nevyhovujících podmínek některých sportovních organizací nebo v případě rozvoje cyklo a in-line stezek.“

Odborník Jakub Popelka, který dokument zpracovává, odtajnil ještě před oficiálním zveřejněním pro čtenáře Chrudimských novin část ze zjištěných informací z podzimního průzkumu sportovního vyžití obyvatel. „Účast obyvatel v šetření hodnotím kladně, dotazník vyplnilo téměř 500 dospělých obyvatel a více než 600 žáků základních škol. V porovnání s jinými městy byla účast relativně vysoká a svědčí o zájmu obyvatel o řešenou oblast,“ tvrdí. 

[[img:chrn_fullwidth:19683:Graf demonstrující sportovní vyžití dívek.  Zdroj: Jakub Popelka]]

První graf ilustruje situaci, kdy dochází s rostoucím věkem především u dívek k zanechání sportovní činnosti. Zatímco jen 2 % nejmladších dívek nesportují, u nejstarší kategorie už se tato hodnota blíží 20 %.

[[img:chrn_fullwidth:19684:Graf demonstruje formu sportovních aktivit dospělých obyvatel.  Zdroj: Jakub Popelka]]

Z druhého grafu jednoznačně vyplývá, že s rostoucím věkem začínají dominovat mezi dospělými neorganizované aktivity, tento trend je ještě výraznější v případě starších žen. Více než 80 % žen starších 40 let uvedlo, že sportují jen neorganizovaně.

Plán rozvoje sportu bude hotový do konce března. Detailní komplexní popis přístupu obyvatel ke sportu bude součástí obsažné analytické části, která bude k dispozici na začátku dubna.