Chrudim – Význam retardérů v ulici Čs. armády není pro Chrudimáky žádným tajemstvím. Přes ujišťování šéfa Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martina Klimka o opaku, většina řidičů se shoduje na jednom závěru – retardéry jsou k ničemu. Podle mnoha studií však takový retardér vůbec nepřispívá ani ke kvalitě ovzduší.

Město Chrudim však na čistotu ovzduší dbá, protože tato nezpochybnitelná hodnota přináleží do projektu Zdravé město. Za aplikaci nejrůznějších postupů v rámci Zdravého města, získává zdejší radnice všelijaké ceny a je tedy alarmující, že zrovna znečišťování vzduchu v místech, kde řidiči musí brzdit a následně se opět rozjíždět, nechává manažerku projektu Šárku Trunečkovou v klidu. Že by neexistovala patřičná tabulka, do níž lze retardéry zahrnout?

Koncem listopadu přinesl internetový magazín „Autobible“ informace o výzkumu britských vědců, kteří na auto připevnili přístroj monitorující produkci emisí. Z jejich zjištění plyne ne právě překvapivý závěr – nejvíce škodlivin automobil produkuje v okamžiku, kdy jeho řidič musí přidat plyn. To se děje v okamžiku, kdy přejede přes retardér a následně zrychluje. Emise v těchto případech raketově rostou. Škodlivé prachové částice auto samozřejmě produkuje také při prudkém brzdění. I to si takový kopeček na silnici vynutí.

[[img:chrn_fullwidth:14131:Ne každý dokáže retardér vměstnat mezi kola svého vozu.  Foto: Chrudimské noviny]]

Samotné retardéry přispívají k vyšší produkci škodlivých emisí produkovaných automobily, takže jejich umisťování ve městě má jednoznačně více negativních dopadů, než těch pozitivních.  

Chrudim – Není žádným tajemstvím, že v příštím roce bude Ředitelství silnic dálnic rekonstruovat a upravovat některé místní kruhové objezdy. Dojde údajně i na ten, v němž dochází ke křížení Vlčnovské ulice a ulice Slovenského národního povstání. Pro Vlčnovskou ulici by to mohl být signál k výraznější dopravní změně.

Lidem, kteří žijí na sídlišťátku ve Vlčnovské ulici, totiž není vhod provoz, který zde občas panuje. Navíc tu mnozí z nich parkují a míst, jako všude ve městě, není dostatek. Navrhují proto změnu – Vlčnovská ulice by mohla být jednosměrná. Paralelně s ní totiž lze ve stejném směru využít třeba ulici Novoměstskou a Václavskou, žádná viditelnější újma by tak šoférům nenastala. Navíc je křižovatka „U křížku“, ne právě bezpečnou a zjednosměrnění by tento problém mohlo vyřešit rovněž.

[[img:chrn_fullwidth:15144:Odbočit doleva je mnohdy nemožné.  Foto: Chrudimské noviny]]

Místostarosta Jan Čechlovský (ODS) se ve své reakci, kterou přinesl web zdejší radnice, myšlence o jednosměrce nebrání. „O jednosměrné úpravě ulice Vlčnovská se skutečně uvažuje. Toto téma se navíc stává aktuálním v okamžiku, kdy ŘSD připravuje definitivní úpravu okružní křižovatky u nemocnice ústící do této ulice na straně jedné, a kdy město zadalo zpracování projektu úpravy křižovatky ulic Vlčnovská a Václavská - z důvodu bezpečnosti, na straně druhé. O konečném řešení zatím není rozhodnuto, ale bude se o něm rozhodně diskutovat v roce 2018 v souvislosti s výše uvedeným. S případným návrhem nebo návrhy budou samozřejmě obyvatelé předmětné lokality včas seznámeni,“ potvrzuje dobré zprávy pro obyvatele Vlčnovské ulice místostarosta Čechlovský.  

Chrudim – Pro vedení chrudimské radnice není nic důležitějšího, než dostatek zeleně pro obyvatele největšího místního sídliště U Stadionu. Vyplývá to alespoň z vyjádření místostarosty Jana Čechlovského (ODS), který reaguje na připomínku jednoho z řidičů k přerostlé zeleni na tomto sídlišti.

Jede-li řidič po silnici v ulici Dr. Milady Horákové ve směru od Teska, není totiž prakticky vidět dopravní značka umístěná několik desítek metrů od kruhového objezdu „U Guláška“. Značku kromě stromů částečně stíní i reklamní poutače umístěné na sloupu veřejného osvětlení.

[[img:chrn_fullwidth:15142:]]

„Pokud to jenom trochu půjde, tak zde k drobné úpravě větví dojde. Je ale nutné zdůraznit, že určitě nebudeme řezat poloviny korun stromů ani činit jiné zásahy, které by vedly ke zničení stromů nebo další zeleně, kterou považujeme pro obyvatele sídliště za důležitou. Velkoplošná tabule není bohužel umístěna nejlépe, na druhou stranu se vzhledem k existenci velkého množství sítí v zemi, stromů a další zeleně, veřejného osvětlení a dalšího optimální místo hledá poměrně obtížně. O tomto podnětu jsme informovali ŘSD Pardubice, kterému tabule patří, o možných řešeních s ním budeme dále diskutovat,“ říká místostarosta Čechlovský. Za připomínku tu zde stojí, že je to právě radniční koalice, v níž Jan Čechlovský účinkuje na pozici zástupce starosty, kdo kývl na pokácení hned několika stromů v této lokalitě. Jehličnany půjdou k zemi v souvislosti s výstavbou nové základny sanitek.  

Chrudim – Areál bývalých sběrných surovin V Malecku sice jeho bývalý nájemce dávno opustil, přesto do dnešního dne není jasné, co s ním dál. Řidiči půdu bohatě prolitou oleji a chemickými látkami neznámého původu hbitě využili pro parkování. Město teď chce zjistit, co se v zemi vlastně ukrývá.

Případným uživatelům nedalekého parku Střelnice moc jiných možností k parkování nezbývá. Auta tu není kam dát, volná plocha se hodí. Radnice má však s prostorem ležícím na dosah ruky od přírodní památky Ptačí ostrovy jiné plány. Jaké?

[[img:chrn_fullwidth:5362:Sběrné suroviny si na ekologii příliš nepotrpěly. Neměl by proto sanaci areálu zaplatit jeho bývalý nájemce?  Foto: Chrudimské noviny]]

Rada města na svém posledním jednání totiž schválila zahájení uskutečňování projektu „Analýza rizik Chrudim, Malecká ulice – stará skládka odpadů a bývalé sběrné suroviny v přírodní památce Ptačí ostrovy“.

[[img:chrn_fullwidth:12927:]]

„Předmětem projektu je provedení průzkumných prací a vypracování analýzy rizik pro území, které bylo ještě v nedávné době využíváno jako sběrna nejrůznějších odpadů. Kromě toho je území historicky tvořeno navážkou zatím neidentifikovatelného materiálu,“ říká místostarosta Jan Čechlovský (ODS). Sledovaná lokalita se nachází v přírodní památce Ptačí ostrovy, která je zvláště chráněným územím ochrany přírody. Toto místo, v případě prokázání existence ekologické zátěže, představuje možné riziko pro podzemní a povrchové vody.

Město Chrudim připravilo projekt a podalo žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Projekt byl vybrán k podpoře a rozhodnutí o poskytnutí dotace vydá Státní fond životního prostředí v následujících dnech. Koncem listopadu tedy společnost Vodní zdroje Holešov na základě uzavřené smlouvy zahájí uvádění projektu do praxe. Celkové náklady a tuto kratochvíli činí 659840 korun, celkové způsobilé náklady činí 616643 korun. Dotace bude poskytnuta ve výši 85 % způsobilých nákladů (to je 524147 korun), podíl města je tedy 135693 korun českých. Akce by měla být dokončena v srpnu 2018.

[[img:chrn_fullwidth:12925:Zmizí konečně bahno z náhonu?  Foto: Chrudimské noviny]]

V těchto místech však nejde o jediný podnik, jenž by měl vysát finance ze zmiňovaného operačního programu. Již několik let tu místní obyvatelé i návštěvníci parku volají po revitalizaci páchnoucí stoky, která má být údajně jedním z ramen řeky Chrudimky. „Momentálně je podána žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Aktuálně probíhá její doplňování dle pokynů poskytovatele. Následně bude Město Chrudim očekávat rozhodnutí o případném poskytnutí dotace,“ říká k revitalizace náhonu v parku Střelnice starosta města Petr Řezníček (SNK – ED).  

Pardubice/Chrudim - V těchto městech se na území Pardubického kraje v současné době nachází babyboxy. S jejich zakladatelem Ludvíkem Hessem v tomto týdnu jednal radní pro zdravotnictví Ladislav Valtr (ODS).

„V celé České republice je zřízeno 71 babyboxů, v našem kraji máme tři. S Ludvíkem Hessem jsme probírali nejen smysl a poslání těchto schránek, ale také jejich dostupnost na území našeho kraje. Z diskuze vzešlo, že společně prověříme možnost zřízení dalšího babyboxu v regionu, konkrétně je nyní v úvaze areál nemocnice v Chrudimi,“ uvedl radní Ladislav Valtr.

První babybox, tedy schránka, kam může matka v tíživé životní situace anonymně a beztrestně odložit dítě, byl otevřen na Mezinárodní den dětí 1. června 2005 v Praze. Od té doby již zachránil 160 dětí, z toho jedenáct v letošním roce. V Ústí nad Orlicí, kde byl babybox zřízen v roce 2008, byly odloženy tři děti, v Pardubicích to bylo od stejného roku dětí šest. Do Svitavského babyboxu, který byl zřízen v roce 2014, prozatím žádná matka dítě neodložila.

Chrudim – Teploty klesají především v noci k nule a toulavá zvířata se začínají stahovat do uzavřených, vytápěných prostor. Většinu bezprizorních psů strážníci městské policie odchytí, docela jiná situace je s kočkami. Ne každá totiž patří do útulku.

Kočky jsou teritoriální zvířata a jejich případná regulace je proto diskutabilní. I ty, které lidé chovají v domácnosti, často vyrážejí na toulky. Nelze proto odchytit každou takovou micku, aby následně skončila v útulku. Trošku jiná situace je v případě koťat. Ta bez matky mnoho šancí na přežití nemají.

V pondělí 20. listopadu před polednem proto strážníky městské policie informovala dáma z Resselova náměstí o tom, že ve svém domě nalezla několik koťat. Nikomu ze sousedů prý nepatří a co tedy ona s nimi. Nejlepší variantou se zdál být zmiňovaný útulek. Hlídka městské policie odborným okem zvířata ohodnotila a shledala, že k umístění do útulku není důvod. Koťata již byla odrostlá a schopná živit se sama. Strážníci tak vlastně podpořili další množení toulavých koček. Některá města řeší tyto případy jinak. Kočky, které evidentně nikomu nepatří, podstupují kastraci, aby se dále geometrickou řadou nemnožily. Po patřičné rekonvalescenci jsou opět vypuštěny do svého „rajónu“. 

Chrudim – Spory o odpověď na otázku, co dělat s domy ve vlastnictví města, nejspíše nikdy neskončí. Někteří místní politici by je rádi opravili a pronajímali, jiní prodali a tím se zbavili starostí s údržbou. Radnice na svých webovkách nyní nabízí k pronájmu některé z těchto budov a není to většinou hezký pohled.

Prodán v nedávné minulosti byl třeba dům na Žižkově náměstí, jenž se poté dočkal ukázkové rekonstrukce. Nového majitele nakonec získal také „Pippichův dům“ v Poděbradově ulici, na němž se léta městské péče podepsala natolik, že je nutné ho kompletně zbourat. Co tedy z městského majetku nyní zbývá a je k mání?

[[img:chrn_fullwidth:144:Takto vypadal dům v Široké ulici před pěti lety. Změnilo se od té doby něco?  Foto: Chrudimské noviny]]

Třeba prodejna v ulici Čs. partyzánů a soubor sedmi kanceláří v Široké ulici číslo popisné sedm – tedy prostory nad Kavárnou U Čerta. Tento dům se nechvalně proslavil romskou komunitou, která o městský majetek pečovala s pílí sobě vlastní. Dům číslo popisné 257 ve Svěchyňově ulici má také nejlepší léta za sebou, disponuje však šesti kancelářemi a patřičným sociálním zázemím. Bývalá knihovna v Topolské ulici je asi nejviditelnější ukázkou zanedbané údržby, přesto i tento domek město bez skrupulí nabízí k pronájmu. Nebytové prostory jsou k mání též v budově bývalého Ivtasu, kanceláře a čtyři učebny pak skrývá bývalý kapucínský konvent na Školním náměstí. Suverénně nejlepší nemovitostí k pronájmu je prodejna a sklad v ulici Strojařů. Ta se nachází v přízemí novostavby bytového domu. Kdo bude v této lokalitě něco nakupovat, zůstává záhadou. 

Chrudim – O cyklostezce v Dašické ulici přinesly Chrudimské noviny informace naposledy v srpnu letošního roku. Od té doby se však mnohé změnilo. Politické špičky a především pilní městští úředníci neustali ve vyjednávání s majiteli sporných pozemků. Radnice tak v minulých dnech mohla uzavřít patřičné smlouvy.

Největším problémem, který blokoval pokračující výstavbu cyklostezky do Vestce, byl železniční přejezd v Dašické ulici. Právě kvůli němu musely být na stezku umístěny kovové zábrany, jež měly cyklisty donutit sesednout z kola a dál pokračovat pěšky. Ty by v brzké době mohly zmizet.

Primárně však musí vzniknout speciální přejezd pro cyklisty. Vzhledem k tomu, že dohoda mezi majitelem pozemku o rozměrech 174 metrů čtverečních, kterým je Správa železniční dopravní cesty, Městem Chrudim a firmou Burkoň, která vlastní další nutný pozemek, byla nyní stvrzena smlouvou o pronájmu, stavbě brání snad jen finance. Rozpočet na rok 2018 budou městští zastupitelé schvalovat na svém jednání 11. prosince a až tam se ukáže, zda tyto budou k dispozici.

Chrudim – S milou novinkou se teď ve vestibulu plaveckého bazénu v ulici V Průhonech a sportovní haly na Tyršově náměstí mohou setkat všichni četby chtiví sportovci. Radnice tu nechala instalovat takzvané „knihobudky“, které jsou součástí projektu sdílení knih.

„Jde o bezplatné půjčování, výměnu nebo adopci knih. Zájemce si vezme knihu a klidně si ji může nechat. Ideálně by však měl přinést jinou. Knihobudky se nacházejí ve vestibulech plaveckého bazénu v ulici V Průhonech a sportovní haly na Tyršově náměstí. Poličky knihobudky počítají i s obdobným sdílením originálních CD/DVD nosičů. Startovní nálož knih s láskou věnovali zaměstnanci Městského úřadu Chrudim,“ uvádí k projektu „knihobudek“ tiskový mluvčí místní radnice Aleš Prokopec. Výroby poliček se opět chopila brněnská firma Meva. Jedna bez DPH stála 10 tisíc korun a město na jejich pořízení čerpalo dotace.

[[img:chrn_fullwidth:15138:Zaplní se poličky?  Foto: Chrudimské noviny]]

Projekt „knihobudek“ vznikl v létě 2013 za podpory jednoho z programů společnosti O2. Původním cílem bylo proměnit sedm vysloužilých telefonních budek na malé bezplatné veřejné knihovny. Umístěny byly do veřejného prostoru v Praze a okolí. V těchto dnech funguje již 30 „knihobudek“ s více než 100 tisícem knih v oběhu po celé České republice.  

Příloha: 

smlouva_meva.doc

Chrudim – Unikátní příležitost sledovat usazování ozdobných prvků na budovu radnice měli v úterý 14. listopadu všichni ti, kdo vyrazili na Resselovo náměstí. Jeřáb totiž postupně zvedl ze země šest „váz“ z umělého pískovce a zanechal na štítu historického domu.

Jedná se samozřejmě o repliky původních váz. Ty pocházely z 90. let 19. století. Protože původní kousky se nedochovaly, musel je Jiří Vomela z Miletína ve spolupráci se SPŠ kamenickou a sochařskou z Hořic vyrobit podle fotografií z 20. let 20. století. Větší váza váží 370 kilogramů, menší pak 220.

[[img:chrn_fullwidth:15136:Jiří Vomela je právem hrdý.  Foto: Chrudimské noviny]]

V minulosti měla na štítu domu číslo popisné 77 stát dokonce socha, ale k její instalaci nikdy nedošlo. Větší z domů, původní čp. 78/I, v němž je nyní vchod do radnice, byl dříve znám jménem Boleslav, které odkazovalo na vlastnickou rodinu Boleslavských. V polovině 17. stol. dům vlastnil Jan Hendrych Pfeiffer, známý z historie chrudimského zázračného obrazu. Zázrak se měl stát kdesi v zadní části tohoto domu. V 18. století by dům označován jako várečný, šenkovní a hostinský. Později jej získala z dědictví prvního konstitučního purkmistra Jana Martiniho chrudimská nemocnice, která dům prodala Občanské záložně. Ta zakoupila i sousední užší objekt čp. 77/I a oba je roku 1883 podle plánu chrudimských stavitelů Josefa a Františka Staňkových upravila do jednotné podoby. V budově působily občanská záložna i Chrudimská spořitelna, po pracovně ředitele záložny zůstala zachována výrazná vitrážová okna.

[[img:chrn_fullwidth:15135:Zase je centrum krásnější. Tak teď už snad jen vyřešit ty nevkusné reklamní poutače...  Foto: Chrudimské noviny]]

V současné době se mezi Chrudimáky šušká, že nejlépe by radnice udělala, kdyby se kompletně a navždy přestěhovala do budovy v Pardubické ulici a ze současného sídla vznikly třeba byty.