Chrudim – Pondělní setkání ve velkém sále Muzea mělo přinést zásadní posun v otázce využití areálu letního kina. Názory přítomných však naprosto jasně demonstrovaly, že to, co funguje, není třeba měnit. A také určitou do sebe zahleděnou zaťatost těch, kdo konzervování současného stavu požadují.

V Muzeu se sešli prakticky jen příznivci nynější podoby areálu letního kina, několik úředníků a městských politiků, architekti. Výsledek jednání tak byl předem jasný, přesto hlavní mluvčí večera, architekt Petr Klápště, neztrácel naději. Přítomným nejprve předložil dvě varianty možného budoucího využití „Leťáku“, z nichž jedna počítala s podstatnými změnami celého prostoru – šlo především o přesunutí hlediště a plátna směrem k řece. Druhá „kosmeticky“ upravovala současnou podobu.

Při následujících faktických dotazech, k nimž účastníky setkání Klápště vyzval, však přítomní deklarovali, že předložené varianty nesplňují jejich požadavky. Prý se mají de facto rozhodovat mezi návrhy, které nikdo z nich nechtěl a neschválil. Oba navíc navrhují „kacířskou“ myšlenku, kterou je rozšíření počtu parkovacích míst za budovou Muzea. Jak na samotný závěr zdůraznil architekt Josef Kopečný, tradičně rudý vzteky, auta do těchto prostor podle něj nepatří. Mají i nadále blokovat Lázeňskou ulici. Případní návštěvníci kulturních akcí v Muzeu si přece mohou zaparkovat na některém ze vzdálenějších parkovišť.

Oba předložené návrhy poněkud redukovaly počty míst v hledišti, což kriticky ohodnotil přestavlcký malíř z Chrudimě Ivan Baborák. Přestože toto snížení množství potenciálních diváků vychází z republikového průměru návštěvnosti letních kin a reflektuje i návštěvnost toho chrudimského, podle Baboráka prý nelze zaručit, že počet zájemců o promítání pod širým nebem neporoste. Malíř zapomíná na běžnou praxi každého fungujícího kina – navštěvované „trháky“ lze promítat i několik dnů po sobě tak, aby byl každý zájemce uspokojen.

Zakonzervování současného stavu vyplynulo z hlasování přítomných. Ti dali jasně najevo, že nestojí o otevření areálu široké veřejnosti ve chvílích, kdy promítačky stojí. Mohlo zde vzniknout funkční ohniště, altánek, lávka přes Chrudimku a celá řada odpočinkových i sportovních prvků a též několik tolik potřebných parkovacích míst. Všechny tyto úvahy architektů a pracovní skupiny tvořené i zástupci MaChru zapracované do návrhů, jsou však veskrze hypotetické. Úpravy areálu by spolky zhruba 50 milionů korun. Ty město nemá a jen tak mít nebude.  

Chrudim – Je to rok, co veřejnost šokovala informace o pokutě, kterou se rozhodlo Ministerstvo zdravotnictví České republiky a hygienická stanice udělit Mateřské škole Na Rovině v Chrudimi. Přijímání neočkovaných dětí mělo být správním deliktem a školka za něj musela zaplatit 40 tisíc korun. O jejím následném odvolání teď rozhodoval soud.

Peníze školka, která vzdělává děti v rámci principu „Montessori“, získala od dárců. Veřejnou sbírku jí pomohla zorganizovat Liga lidských práv. Po udělené pokutě chrudimská školka svůj boj nevzdala a obrátila se na soud. Podle představitelů školky totiž není možné nutit rodiče, aby své děti nechali očkovat. Očkování prý má celou řadu negativních vedlejších účinků. Zdraví ohrožující důsledky očkování přitom řada lékařů údajně systematicky tají.

„Soukromá školka, kterou zastupujeme, neuspěla se žalobou proti pokutě 40 tisíc korun za přijetí několik dětí bez kompletního očkování. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka Pardubice se ztotožňuje s pokutováním a neracionálním vměšováním se státu do podnikání a svobody občanů. Podle soudců není ani pokuta 40 tisíc nijak nepřiměřená,“ uvádí ve svém prohlášení Liga lidských práv.

„Písemné vyhotovení rozsudku zatím nemáme k dispozici, ale po doručení podáme kasační stížnost. Soud nepřihlédl k tomu, že školka udělila výjimky rodičům z důvodu svědomí, ani k tomu, že jedno dítě mělo potvrzenu kontraindikaci od psychiatra. Navíc soud ignoruje chybějící racionalitu právní úpravy, kdy 3-4leté neočkované děti do školky nesmí a 5leté neočkované musí, a kdy u personálu se očkování vůbec nezjišťuje, v žádném sousedním státě se očkování pro přístup do školky nevyžaduje. Podle našeho názoru tak jde o omezování podnikání, které nenaplňuje test racionality.
Argument ochranou veřejného zdraví považujeme za záminku, ve skutečnosti je odpírání školky dětem formou sankce vůči rodičům. Přitom v případě sankce by podle Ústavního soudu měla být umožněna výhrada svědomí,“ tvrdí právníci Ligy lidských práv. Naráží tak na zajímavou skutečnost. Je sice zakázáno přijímat do školky děti nenaočkované, ale zároveň mají školky povinnost v posledním předškolním roce přijmout jakékoliv dítě. Zákon si tak protiřečí. 

Chrudim – Změny v placení parkovného ve městě se neobešly bez negativních emocí. Lidem vadila především ztráta možnosti zaplatit si půlhodinu parkování. Emoce se však usadily a dnes již převládají ty pozitivní. Modernizace byla jednoznačně krokem k lepšímu.

Svou pozitivní zkušenost sdělila městu také Andrea Částková. „Chtěla bych poděkovat a pochválit za výměnu parkovacích automatů ve městě. Konečně můžu i tady platit parkovné skrz aplikaci ClickPark. Sice už není možnost zaplatit si jen půl hodinu, ale na tuhle prima věc ráda přispěji. A sedm korun za hodinu na nábřeží Karla Čapka je prostě za hubičku. Díky, že město se rozvíjí i tímto způsobem,“ chválí radnici Částková.

[[img:chrn_fullwidth:8415:Před třemi lety se tu ještě za parkování neplatilo.  Foto: Chrudimské noviny]]

V současné době nabízejí parkovací automaty v centru města hned několik možností, jak zaplatit za stání. Klasicky mincemi, platební kartou – tady lze využít i bezkontaktní platby, pomocí mobilní aplikace stažené z webu clickpark.cz a nakonec též přes SMS. Právě placení pomocí SMS zpráv bylo zprovozněno až jako poslední. 

Chrudim – Součástí vzpomínek na vojáky, je už roky oblíbený pochodu „Memoriál Československých parašutistů“. Přihlášky do něj však bylo možno podávat pouze do 15. října. V těchto dnech tak finišují přípravy, aby zájemci mohli 11. listopadu, na Den vojenských veteránů, vyrazit do přírody v okolí Chrudimě.

Místní paragáni slibují, že letošní, již šestý ročník, bude trošku odlišný. Také letos však půjde o sedmdesátikilometrový pochod, v jehož rámci dojde na připomenutí paraskupin, které exilová Československá vláda vysílala na okupované území republiky v průběhu Druhé světové války. V sobotu se tak účastníci pochodu mohou těšit na putování po stopách skupiny „Tungsten“. Start je stanoven na 11. hodinu v lokalitě chrudimského letiště – vjezd ze Škroupovy ulice.

V rámci sobotního Dne veteránů položí zástupci výsadkářů také kytici v urnovém háji u památníku „Přísaha“. Den veteránů má své počátky v roce 1918, kdy maršál Foche podepsal příměří s poraženou armádou císařského Německa. Lidé na celém světě ho připomínají symbolickým květem vlčího máku v klopě. Vlčí mák se symbolem stal na základě básně vojáka Johan McCrea „Na flanderských polích“.

Chrudim – Zdravé město a cyklistika k sobě neodmyslitelně patří. Přesto právě v tomto odvětví se místní radnice právě „nepřetrhne“. Cyklostezka v Dašické ulici stále není kompletně hotová, cyklostezka na Podhůru se ještě ani nezačala stavět.

A je to právě cyklostezka do posledně zmiňované lokality, jejíž osud chtěla znát Martina Vojtičková. Obrátila se proto na ochotné městské úředníky s dotazem a tisková mluvčí radnice Sylva Drašnarová přispěchala s odpovědí.

[[img:chrn_fullwidth:11285:Vášnivým cyklistou je i neuvolněný místostarosta Miroslav Tejkl.  Foto: Facebook]]

„V tuto chvíli město finalizuje projekt cyklostezky na Podhůru tak, aby byl v souladu s plány majitelů pozemků na trase, především pak nad areálem technických služeb. V průběhu října 2017 bylo také dokončeno dědické řízení na jeden z pozemků a současný majitel bude osloven ve věci vydání souhlasu, resp. uzavření smlouvy,“ uvádí Drašnarová. Pozornému čtenáři, jenž disponuje pamětí delší, než je paměť běžného voliče, možná její reakce něco připomene.

V únoru 2014 místostarosta Jan Čechlovský (ODS) optimisticky hleděl do budoucna s tím, že v tomto roce cyklostezka možná přecijen vznikne. V září téhož roku byla do světa vyslána dobrá zpráva – sporný pozemek má majitele! Začátkem prosinice 2014 se však stavba cyklostezky už oddalovala, protože nebyla připravena projektová dokumentace. Rok 2016 přinesl jednak informaci o probíhajícím dědickém řízení a potom také o vstřícném gestu podnikatele Milana Kušty, na nějž však úředníci a politici reagovali tak, jak je v Chrudimi jejich nedobrým zvykem. 

Chrudim – Jasný vzkaz lidem, kteří si koupili parcely v Gorkého ulici a následně od nich město začalo vyžadovat stavbu silnice, poslala teď politická reprezentace v čele se starostou Petrem Řezníčkem (SNK – ED). Došlo totiž k dokončení příprav parcel v Markovicích. Součástí  je i nová asfaltová cesta.

Vše je zde vyvedeno nově, krásně a čistě. Stavební parcely jsou samozřejmě zasíťované. Starosta nešetří slovy, v nichž se zračí politikova pýcha z vydařené akce. „Touto investicí dává město Chrudim po letech možnost individuálním stavebníkům realizovat vlastní bydlení v rodinných domech přímo na území města,“ říká starosta Petr Řezníček. „Velký zájem o parcely v této lokalitě je důkazem, že se jednalo o správné rozhodnutí města,“ dodává. Budoucí obytná zóna s 28 parcelami, z nichž většina již svého zájemce našla, se koncem října podrobila hned třem místním šetřením kolaudačních řízení – pro kanalizaci, veřejné osvětlení a komunikace. Osadní výbor Markovic navrhl nazvat tuto lokalitu podle Františka Jandery, který se coby předseda občanského výboru aktivně zasadil o rozvoj Markovic a rovněž spoluzaložil hasičský sbor. Zhotovitelem stavebních prací se stala společnost MBM TRADE CZ z Újezdu nad Lesy, která ve výběrovém řízení zvítězila s částkou téměř 11 milionů korun.

[[img:chrn_fullwidth:15131:Silnička krásná, daňový poplatník ji rád zaplatí.  Foto: Město Chrudim]]

Peníze, jež zde radnice investovala, však nepocházejí odjinud, než z kapes daňových poplatníků. Tedy i těch, jimž město nechce vyjít vstříc v Gorkého ulici. Vlastníci parcel v této lokalitě přitom od radnice chtějí pomoc pouze ve formě financí. Jedná se jim zhruba o desetinu částky prostavěné v Markovicích.

[[img:chrn_fullwidth:14892:]]

Starosta Řezníček však těmto lidem v minulosti již odpověděl. Tam, kde město nevlastní pozemky určené k individuální výstavbě, nebude prý investovat do infrastruktury. „Pokud stavební odbor, respektive odbor dopravy vydá souhlas s provedením stavby – stavební povolení – tak podmínka přístupu řádné komunikace k rodinnému domu je směřována k tíži stavebníka. Město Chrudim nemůže postupovat jiným způsobem s ohledem na předchozí případy individuálních stavebníků. Z tohoto důvodu nelze žádosti vyhovět,“ tvrdil Řezníček. Místní tak musí hledat zdroje jinde.  

Chrudim – Obyvatelé města se obvykle vyznačují velmi úzkým vztahem k jeho historickému a kulturnímu dědictví. Chrudimáci jsou svým „patriotismem“ proslulí. Stačí jen vzpomenout, jaké vášně vyvolala svého času zmínka o možné stavbě hotelu přímo na Resselově náměstí. Není proto divu, že jim v „žaludku“ leží esteticky nepříliš povedený dům Na Kopanici.

Malou zmínku o budově, která v průběhu let doslova „nabobtnala“ do současné podoby, přinesl článek Chrudimských novin letos v květnu. Lidem žijícím v okolí Kopanice i samotným chodcům, kteří tudy směřují do centra města, vadí tento dům, jenž se do lokality prý příliš nehodí. Někteří nespokojenci se proto obracejí na radnici s dotazem, kdo mohl takové úpravy povolit.

[[img:chrn_fullwidth:15130:]]

„Velice by mně zajímalo, kdo povolil tu hrůzostrašnou stavbu Na Kopanici. Je to betonová, ohromná stavba, která vůbec do této lokality nepatří. Byla to krásná, historická ulice s malými domky a dnes je to ulice k politování. Zase se zničila historická část města Chrudim. Jak je možné takové paskvily povolit do historických částí? Od čeho máme chrudimského architekta na úřadě? Nebo se mu to líbí? Na některé,drobné stavební úpravy jsou přísné zákony a tuto hrůzu radnice povolí. Je to ostuda,“ říká jedna z nespokojených Chrudimaček, která však neuvádí své jméno.

[[img:chrn_fullwidth:15127:]]

Tisková mluvčí města Sylva Drašnarová však ve své reakci na dotaz tápe. Netuší, o který dům se zde jedná. Budovu, o níž se stěžovatelce jedná, nelze přitom přehlédnout. Svým tvarem a umístěním rozhodně nezapadá do zdejší zástavby. Celý dům je dokonce na prodej. Jeho majitel Rudolf Kriško by rád od kupce získal osm milionů korun.

[[gal:15125]]

Současná podoba kdysi malebné uličky Na Kopanici je častým předmětem diskusí jak odborné, tak laické veřejnosti. Ulici dříve lemovaly drobné domky, které z ní tvořily druhou „Zlatou uličku“. Prakticky všechny však zmizely a byly nahrazeny často ne právě vkusnými stavbami. Jedinečný „spiritus loci“ - duch místa je tak nenávratně pryč a současné stesky nad podobou Kopanice už na tomto faktu nemohou nic změnit.  

Chrudim – Silný vítr, který se v noci na neděli a dále pak celý druhý den víkendu proháněl po městě, nezpůsobil škody jen na nemovitostech. Vichřice Herwart zasáhla také městské lesy. Ani tady však nedošlo k zaváhání a pokácená dřevní hmota bude okamžitě zpracována.

Vichřice poškodila 400 m3 dřeva v lesích Města Chrudim, což činí přibližně 10 % ročních těžeb. Z důvodu těžby a dopravy dřeva v poškozených porostech je do porostů, kde se provádí těžba a doprava dřeva, zákaz vstupu. Tento zákaz platí pouze po dobu těžby a dopravy dřevní hmoty z poškozených porostů.

[[img:chrn_fullwidth:14276:]]

V současnosti dvě čety dřevařů intenzivně pracují na likvidaci poškozených porostů. Těžba probíhá pomocí jednomužné motorové pily, přibližování pomocí univerzálního kolového traktoru nebo vyvážecí soupravy. Porosty ve, kterých bude těžba a doprava dřeva ukončena, lesníci opět zpřístupní veřejnosti.

[[img:chrn_fullwidth:14272:]]

Sezóna v městských lesích – především v té části, která bývá označována jako „lesy rekreační“ však již oficiálně skončila. Obslužný domek, lanový park jsou nyní uzavřeny, rozhledna Bára je opatřena zimními zábranami. Po ukončení odklízení kalamity však návštěvníkům nic nebrání, aby se do lesů znovu vydali a nasáli něco z podzimní atmosféry.

Chrudim – Obrovský „boom“ zájmu o zdravou a chutnou stravu samozřejmě zasáhl i Chrudim. Vznikla zde proto celá řada podniků, které umožňují tuto touhu uspokojit. Jedním z nich je i Bistro Feast na Masarykově náměstí, jemuž s laskavostí sobě vlastní „vládne“ Ivana Verner.

„První podnik se zdravým jídlem jsem vlastně v Chrudimi otevírala před čtrnácti lety. Nacházela se v místech, kde dnes funguje čínská restaurace, tedy ve Filištínská ulici, pár kroků od budovy soudu,“ přibližuje Ivana Verner počátky své snahy o trošku jiný druh stravování ve městě. „Ze začátku to bylo trošku kruté, protože vegetariáni byli většinovou společností považovaní za blázny, takže jsme museli čistě vegetariánskou restauraci přizpůsobit i těm, kdo jedí maso.“

[[img:chrn_fullwidth:15098:]]

Ivanu Verner v samotném centru tehdy oslovil především samotný dům, renesanční „palác“ s dlouhou a bohatou historií. „Postupně zákazníci přibývali a já se musela rozhodnout, zda pokračovat v této práci, která si brala stále větší část ze mě samotné, nebo ji opustit a věnovat se spíše poskytování terapií. To je má druhá velká láska a cítím ji jako poslání,“ popisuje Ivana Verner nelehkou volbu. Nakonec se rozhodla pro pomoc druhým ve formě duchovní a restaurace zanikla.

[[img:chrn_fullwidth:15101:]]

Říká se sice, že nelze vstoupit dvakrát do stejné řeky, ale to v případě energické Ivany Verner neplatí zcela beze zbytku. „S mužem jsme se rozhodli, že do toho půjdeme znovu. Manžel je profesionální kuchař, má mnoho zkušeností, nebyla to tedy cesta do neznáma. Dům na Masarykově náměstí mě zaujal na první pohled. Přišla domluva s majiteli, trošku náročnější úpravy vnitřního prostoru. Aby nebyly narušeny historické omítky a zdivo. Velkou oporou a pomocí mi byla samozřejmě má rodina. Synovi je vlastní velká dávka kreativity, navrhl nám proto design celého podniku, dcera provozuje rodinnou farmu v Částkově u Žumberka. Čerstvé suroviny pro přípravu pokrmů tak byly zajištěny. Brzy oslavíme první rok existence bistra,“ říká Ivana Verner.

[[gal:15118]]

Čím je však Bistro Feast jedinečné? „Jstě tím, že si zakládáme na určité formě rodinné atmosféry. Naši zákazníci, kterých stále přibývá, to cítí. Samozřejmě nejvíce jich přichází kolem poledne, kdy nabízíme i menu a to jak bezmasé, RAW, tak i s masem. Ochutnat mohou i sladké pokrmy. Vybrat si u nás zájemci mohou z opravdu pestré nabídky. Mnohdy tak pestré, že výběr toho, co by potěšilo jejich chuťové buňky, nechávají na nás. Zkrátka přijdou a chtějí něco, co jim bude chutnat. Často se tu zastaví i ti, kdo kolem pouze projíždějí a v takových chvílích se ukazuje výhoda umístění bistra nedaleko frekventované silnice na Masarykově náměstí. Veškeré jídlo si totiž lze samozřejmě vzít i s sebou a sníst později,“ vysvětluje Ivana Verner, proč se zákazníkům v bistru tolik líbí.

[[img:chrn_fullwidth:15102:]]

Ivana Verner se svým manželem však nabízejí i pravidelně pořádané kurzy vaření zaměřené na nejrůznější druhy světové kuchyně. V říjnu to byla třeba kuchyně řecká. I tyto kurzy, kdy zájemci ve dvojicích tvoří své vlastní pokusy o nevšední kulinářské výtvory, probíhají v rodinné a přátelské atmosféře. „Chceme, aby se u nás lidé cítili opravdu dobře, a proto se k nám také rádi vraceli. Jedinečný soulad mezi dobrým jídlem a příjemnou obsluhou pak působí na celého člověka. I to napomáhá ke zlepšení zdravotního stavu, nálady a psychické pohody. Část ze své psychoterapeutické praxe tak mohu realizovat i tímto způsobem.“

[[img:chrn_fullwidth:15100:]]

Nelze se však nezeptat na plány do budoucna. „Nějakou formu expanze v současné době neplánujeme. Chceme dělat dobře naši práci tady v Chrudimi. Podle reakcí našich zákazníků se zdá, že nám to prozatím jde docela dobře,“ uzavírá Ivana Verner. 

Chrudim – Místní bezdomovci jsou tématem, o němž již bylo mnoho napsáno a mnoho řečeno. Strážníci městské policie pravidelně řeší případy, k nimž je volají nejrůznější „pečovatelé“, jimž není lhostejný osud lidí bez domova a často také svinčík, který produkují. Existuje totiž hned několik lokalit, kde „bezďáci“ rádi tráví svůj čas.

Tato místa jsou samozřejmě dobře známa podřízeným vrchního strážníka městské policie Lukáše Dvořáka. Ať už jde o lavičku u kostela svaté Kateřiny Alexandrijské, autobusové zastávky nebo třeba most u zimního stadionu, pravidelně se sem strážníci vracejí a s bezdomovci vyjednávají. Občas také vezmou obyvatelé dotčených lokalit „spravedlnost“ do vlastních rukou a místo, kde „nepřizpůsobiví“ provádějí své nekalé rejdy, upraví do takové podoby, aby jim ve shromažďování bránila. Naposledy se tak stalo za domem číslo popisné 86 – 89 v Palackého ulici, kde zdejší obyvatelé uřezali prkna z laviček, na nichž výtečníci popíjející „krabičák“ a hulící špačky cigaret, pravidelně vysedávali a hlučili.

[[img:chrn_fullwidth:15117:Lidé nemusí mít o zdraví bezdomovců strach. Dobře znají všechny možnosti, jež jim město nabízí.  Foto: Chrudimské noviny]]

Utrpení bezdomovců nocujících pod mostem ulice Dr. Milady Horákové, není lhostejné těm, kdo tudy často a rádi chodí. S dotazem po lepším ubytování pro mrznoucí nebožáky se proto obrátili právě na vrchního strážníka Lukáše Dvořáka. „K problematice bezdomovců, kteří se nám čas od času vyskytují pod uvedeným mostem, mohu uvést, že tuto lokalitu opakovaně kontrolujeme a bezdomovce odtud vykazujeme. Součástí vykázání je i povinnost uklidit si po sobě způsobený nepořádek. O možnostech lepšího ubytování jsou bezdomovci pravidelně a v dostatečné míře informováni. To, že tyto nabízené možnosti nevyužívají, je pouze jejich volba. Městská policie je k tomuto bohužel nemůže přinutit,“ povzdechne si vrchní strážník, jemuž chybějící pravomoc evidentně dělá „vrásky“ na čele.

[[img:chrn_fullwidth:13332:Většinou jsou neškodní.  Foto: Chrudimské noviny]]

Lidem tak nezbývá, než strážníky pravidelně volat do těchto míst, aby bezdomovci vlivem vnějšího tlaku nakonec nabídky teplého ubytování využili a přestali děsit chodce.