Chrudim - Senior rezidence sídlící Na Kopečku stačila už přijmout první klienty a nyní se personál připravuje na Den otevřených dveří. Veřejnost tak bude mít poprvé šanci prohlédnout si interiéry budovy, nad níž před časem visela i hrozba totální demolice.

Dům, v němž původně sídlil zemědělský výzkumný ústav a je unikátní ukázkou rondokubistické architektury, zachránil zdejší podnikatel Milan Kušta. Ten původně dokonce uvažoval o tom, že se Na Kopečku objeví pobočka krajského soudu, ale z těchto plánů nakonec sešlo ve prospěch současné Senior rezidence Chrudim. Tu provozuje společnost Senecura, kterou koupila francouzská firma Orpea. Ta patří mezi největší poskytovatele péče o seniory v celé Evropě.

Den otevřených dveří, jímž se Senior rezidence představí veřejnosti, se bude konat 28. ledna a přítomný personál zájemcům rád odpoví na všechny otázky. Opravenou budovu si zájemci mohou prohlédnout prakticky od sklepa po půdu. Součástí objektu je i revitalizovaná zahrada a takzvaná „memory garden“, jež má sloužit především klientům s Alzheimerovou chorobou.

Chrudim - Tříkrálová sbírka je pro letošek minulostí a zástupci Farní charity Chrudim mohou s uspokojením konstatovat, že ta letošní se opět vydařila o něco lépe než vloni. Přestože se objevily zkreslené informace o využití darů ze sbírky, lidé otevřeli svá srdce a peněženky zase o něco více než v roce předchozím.

Někteří nacionalisté se totiž snažili sbírku, jež pomáhá všem potřebným bez rozdílu, poškodit vypuštěním informací o údajném využití financí na podporu uprchlíků. Jejich příliv přitom většina obyvatel České republiky odmítá. Kolik se tedy letos vybralo?

Celkem bylo vydáno 168 kasiček a stejné množství koledujících skupinek se rozešlo nejen do samotné Chrudimi, ale také okolních vesnic. Tři králové letos vybrali 776 tisíc korun a jde tedy o nejlepší výsledek v celé historii Tříkrálové sbírky. Část peněz chce charita využít k dofinancování provozu pečovatelské služby, na níž si především senioři již zvykli. Další část prostředků půjde na provoz dobrovolnického centra nebo na pomoc rodinám s dětmi v obtížných životních situacích. Jako rezerva zůstane v rozpočtu Farní charity Chrudim částka používaná v případě výjimečných událostí, jako jsou třeba povodně.  

Chrudim - Města Chrudim a Slatiňany usilují o snížení rychlosti na frekventované silnici I/37 v úseku od chrudimských kasáren až k ceduli sousedního města, kde došlo v posledních pěti letech ke třemi tragédiím a několika dalším závažným dopravním nehodám. Naposledy tady zabil loni 26. srpna 24letý řidič mercedesu 66letého cyklistu na odbočce ke zdejší zahrádkářské kolonii. Místním proto došla trpělivost a založili občanskou iniciativu, která chce urychlit záměry pardubické pobočky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na úpravy nebezpečné komunikace a snížení její rychlosti na 70 kilometrů v hodině. Nyní ale dorazila zpráva, že k tomu letos ještě nedojde. Spíše až za rok.

Ačkoliv jsou radnice obou měst pod tlakem veřejnosti, nemohou s tím momentálně nic dělat, protože jde o komunikaci, která je ve vlastnictví ŘSD. A právě ŘSD nyní plánuje daleko větší úpravy této silnice, než bylo původně přislíbeno. Vyplývá to z prozatím poslední informativní schůzky, při níž byli zástupci obou měst seznámeni se záměrem projektanta, který zde vedle zpomalovacích ostrůvků u odboček na Píšťovy, k protilehlé zahrádkářské kolonii a také k nově vznikající obytné zóně těsně před Slatiňany navrhuje po obou stranách komunikace daleko širší krajnice, než jsou nyní. Slibuje si od toho vedle požadovaného snížení rychlosti především větší bezpečnost pro pěší a cyklisty, kteří tudy míří každý den za zaměstnáním nebo domů. Úsek by se tak proměnil v pomalejší městskou trasu.

[[gal:11761]]

"Záměr projektanta nejspíš projde, protože se s ním počítá i v územním plánu města," říká jeden z účastníků schůzky, první místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). "Rád bych ale v této souvislosti podotkl, že se nás nebudou tyto stavební úpravy týkat, protože půjde o stavbu na pozemcích ŘSD," zdůrazňuje Trávníček. Jak dodává, potěšitelné je, že by rozšířené krajnice se zpevněnými okraji mohly už od příštího roku suplovat v těchto místech cyklotrasu, kterou by zároveň mohli využívat i chodci. ŘSD současně plánuje spojit uvedené práce také s výměnou povrchu vozovky. Letos chce proto stihnout dokončit projektovou dokumentaci a zažádat o všechna potřebná povolení. Stavbu přitom plánuje na rok 2017.

Foto: Jindřich Balous

Chrudim - Práce na sanaci části areálu bývalé Transporty skončily už před rokem, přesto zde probíhá pravidelný monitoring. Sleduje se především účinnost vodní stěny, která má zabránit kontaminaci podzemních vod. Prozatím se zdá, že jsou výsledky sledování prostoru zvaného „Korea“ nadmíru dobré.

V celém areálu „Korea“ došlo k odtěžení stovek tun zeminy, která byla kontaminována uhlovodíky. Ty se do země dostaly především z jímky, jíž využívali pracovníci Transporty k vylévání rozpouštědel a jiných chemických látek. Ty pak hrozily proniknout do podzemních vod a dokonce až k jezeru, které se má pod celou Chrudimí a okolím rozkládat. Sanace tak probíhaly za pět minut dvanáct a naštěstí byly úspěšné.

V loňském roce také proběhl první odběr vzorků poté, co sanační práce oficiálně skončily. Na základě provedeného monitoringu podzemních vod se přišlo na zajímavý fakt. Ve všech lokalitách, kde byla provedena sanace, byly naměřené koncentrace sledovaných škodlivin pod cílovými limity. Koncentrace sledovaných škodlivin se ukázaly být oproti roku 2014 nižší, u některých látek dokonce výrazně nižší. Na projekt postsanačního monitoringu byla v roce 2015 poskytnuta dotace z rozpočtu Pardubického kraje, která pokryje všechny náklady až do roku 2019, kdy sledování oficiálně skončí.  

Celý projekt byl spolufinancován z prostředků Evropské unie prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí. Celkové náklady projektu činily téměř 167 miliónů korun, přičemž Evropská unie poskytla 147 milionů. Zbytek hradil Pardubický kraj, takže samotné město nemuselo sáhnout do své kasy.

Chrudim - Drobnou zprávičkou o dalším úspěchu v oblasti péče o historické a kulturní bohatství se teď pochlubila radnice. Město získalo cenu za opravu severní hradby ležící nedaleko Zlaté stezky a bašty Prachárna. Ocenění udělila Chrudimi při svém zasedání krajská sekce Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a opravené opevnění obsadilo druhé místo.

Díky skvělé práci archeologů pod vedením Jana Frolíka tak získali ocenění za svou práci, kdy se jim podařilo zhroucením hrozící část městského opevnění kompletně zrekonstruovat a zakonzervovat. Na místě se navíc podařilo najít historické porcelánové dýmky a třeba také nádoby na pěstování chřestu. Město by teď s projektem opravy hradby, jenž si vyžádal miliony korun, rádo aspirovalo i na vítězství v soutěži „Památka roku 2015“. Tu vyhlásilo zmiňované Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Výhra však nebude snadná, protože už nyní je do ankety přihlášeno několik desítek památek, z nichž nejvýznamnější je třeba zrekonstruovaný objekt kláštera v Českém Krumlově nebo kompletně opravený komplex bývalého kláštera augustiniánů v České Lípě.

[[img:chrn_fullwidth:12433:Opravená hradba se nyní utká v soutěži s dalšími památkami z celé České republiky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska mělo k loňskému roku 214 členů a za svůj cíl si klade popularizaci a zvýrazňování kulturního dědictví zúčastněných měst a obcí. Pomáhá také ve spolupráci s Ministerstvem kultury České republiky v získávání grantů a dotací. Každé město má na webu sdružení svůj malý medailonek s odkazy na nejvýznamnější památky a rodáky. V případě Chrudimi se zde nachází informace o Josefu Resselovi, Janu Pavlu Čechpauerovi a třeba také „Chrudimské šatlavě“. Chrudimská šatlava dokonce v seznamu památek zaujala první místo, přestože se jedná o soukromý podnik, jehož hlavní tváří je neuvolněný místostarosta a tajemník tohoto zařízení Roman Málek (Koalice pro Chrudim).  

Chrudim - Sotva byla dokončena první etapa silničního obchvatu města, vedení radnice už uvažuje o přímém sjezdu z frekventované ulice Milady Horákové k městským sportovním areálům, jako jsou zimní stadion, krytý plavecký bazén nebo letní stadion MFK Chrudim. Doteď se sem musí motoristé dostávat složitě oklikou, zejména po druhém břehu řeky Chrudimky podél sídliště U Stadionu a poté po úzké komunikaci na druhém břehu.

Vadí to nejen obyvatelům největšího chrudimského sídliště U Stadionu, kterým to komplikuje život, ale i řidičům autobusů, kteří do uvedených sportovišť přepravuji pravidelně sportovce a školáky. Přímé napojení na městský komunikační okruh, který představuje již zmíněná ulice Milady Horákové, by tento problém jednou pro vždy vyřešilo. A přestože radnice prověřuje možnost přímého sjezdu k uvedeným sportovištím, starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) upozorňuje, že základní podmínkou pro realizaci tohoto záměru je dokončení obchvatu Chrudimě. "Po ulici Milady Horákové v současnosti projíždí doprava, která se sem vrací z dokončené první etapy obchvatu. Proto není možné, aby sjezd ke sportovištím fungoval dříve, než bude dokončena i jižní část obchvatu," vysvětluje starosta města, proč nelze záměr realizovat okamžitě.

Chrudim - Tradiční středeční a sobotní trhy na Resselově náměstí by měly být pro malopěstitele a lokální výrobce příležitostí, jak své produkty za levný peníz prodat obyvatelům města. Delší dobu však trhy nepřipomínají přehlídku lokálních produktů, ale ne příliš vkusné přehrabování ponožek a oděvů pochybné kvality.

Sortiment, jenž smí prodejce na trhu nabízet, upravuje městská vyhláška a ta je nekompromisní. Domácí vajíčka zde například nenajdete, protože je jejich prodej zakázán. Dalšími produkty, které bude kupující na trhu marně hledat, jsou třeba léčivé byliny, neošetřené mléko, sušené houby, zvěřina a také jateční skot či selátka. Zakázáno je také prodávat syrové maso z domácích porážek.

Jak dokazuje ohlas článku v Chrudimských novinách, který se věnoval firmě rozvážející mléko a domácí sýry, jsou to právě tyto výrobky, které nakupující přitahují. Město se vyhláškou snaží chránit zákazníky před případnými škodlivými a potenciálně zdraví škodlivými produkty, rostoucí obliba „farmářských“ trhů ale dokazuje, že zákazník není hloupý a kvalitu pozná.

[[gal:10802]]

Anketa Chrudimských novin navíc dokazuje, že právě selské produkty a lokální potraviny jsou tím, co místním na středečních a sobotních trzích chybí. Pavel Pithart navíc upozorňuje na problém, který musí mnozí kupující řešit. Jsou opravdu všechny produkty skutečně od uvedených dodavatelů? „Trhům by možná prospěla větší kontrola označování původu zboží, neb některé stánky vyvolávají silné pochybnosti, jestli ty hory beden například rajčat i mimo jejich sezónu nejsou tak úplně vlastní výpěstky, jak jsou označované, ale výsledek návštěvy Makra,“ podotýká Pithart. Městská vyhláška přitom i na toto pamatuje a prodávat zboží nakoupené v hypermarketech zakazuje. „Proč není více farmářských potravin a více hand made od českých šikovných výrobců,“ ptá se pro změnu Marie Herzogová. Větší pestrost v sortimentu by zase uvítala Petra Šprojcarová a nízká úroveň trhů vadí Davidu Hessovi. „Aspoň, že je ten trh, díky němu jednou za týden ožije chrudimské centrum,“ říká Vojtěch Hájek.

Město samo však složení prodejců, kteří si od něj pronajmou místo na Resselově náměstí a postaví sem svůj stánek, může ovlivnit jen velmi obtížně. Přesto se nabízí otázka, zda by nepomohlo alespoň částečné uvolnění pravidel a třeba i výjimka pro prodejce z regionu v tom smyslu, aby za zabrané místo nemuseli městu platit.

Chrudim - Kuriózní žádost budou na svém pondělním zasedání řešit zastupitelé města. Předsedkyně Okresního soudu Chrudim Soňa Soukupová požádala totiž politiky o spolupráci v souvislosti s rozšířením řad přísedících u zdejšího soudu. Neuvolněný místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD) proto přichází s několika možnými kandidáty. 

Podmínkou k získání lukrativní pozice a také pocitu odpovědnosti za lidské osudy je bezúhonnost, věk vyšší než třicet let a také bydliště v Chrudimi. Za svou funkci tito poradci řádně jmenovaných soudců dostávají také náhradu mzdy. Znalosti práva však mít nemusí, přesto by předsedové soudů měli dbát o jejich průběžné vzdělávání. Přísedící volí městské zastupitelstvo.

Na koho se tedy usmálo štěstí? Prvním jménem na seznamu je Jitka Kandusová, která pracuje jako vedoucí Odboru tajemníka Městského úřadu Chrudim. Dalším kandidátem by měl být městský zastupitel a bývalý ředitel Technických služeb Chrudim Miroslav Skokan, jehož následuje lékařka Hana Ženková. Předposledním jménem na seznamu je Olga Stará, dlouholetá učitelka v mateřských školách, která jediná má s funkcí přísedící zkušenosti. V sedmdesátých letech totiž působila jako „soudce z lidu“ u Okresního soudu Chrudim a také v roce 1993 jako přísedící u Krajského soudu v Hradci Králové. Posledním kandidátem je pak Jiří Starý, dlouholetý vedoucí slatiňanské pošty. Všichni kandidáti se svou nominací souhlasí a bude teď už jen záležet na městských zastupitelích, zda jejich posty potvrdí.  

Chrudim - Kdo stojí za zrušením sjezdu z obchvatu města u místní části Medlešice? Zástupci města v čele s neuvolněným místostarostou Jaroslavem Trávníčkem (ČSSD) a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) si tento dotaz přehazují jako horký brambor. Město tvrdilo, že na vině jsou silničáři, stavitelé silnic pro změnu obviňují město. Chrudimské noviny nyní mají k dispozici materiály, které situaci osvětlují.

Vedení ŘSD se totiž podařilo objevit zápisy ze schůzek, které se konaly před 14, respektive 11 lety. Z nich plyne, že zástupci města, jimiž byli třeba současný šéf Stavebního odboru MěÚ Chrudim Vladimír Bálek a právě neuvolněný místostarosta Trávníček, už v této době věděli, kudy se výstavba první části obchvatu bude ubírat a s tímto nastaveným směrem souhlasili.

[[img:chrn_fullwidth:12397:Místostarosta Trávníček se situaci pokouší zachránit a o vybudování sjezdu se snaží, seč mu síly stačí. Trápí snad tohoto politika špatné svědomí?  Foto: Chrudimské noviny]]

Primárně o zrušení sjezdu u Medlešic rozhodli úředníci Ministerstva dopravy (v roce 2001 ještě Ministerstvo dopravy a spojů České republiky) při schůzce s tehdejším starostou Ladislavem Libým (ODS). Tato schůze se konala 4. listopadu 1999 a zápisy z ní neexistují.

[[img:chrn_fullwidth:12350:Rovněž dopravní značení na obchvatu připomínkovali zástupci města a výsledek jejich jednání je takový, jaký je. Ukazuje se tak absolutní impotence místní samosprávy v jednání se státem a firmami.  Foto: Chrudimské noviny]]

Během dalšího jednání v roce 2001 navíc krajští úředníci v čele s úředníkem Odboru dopravy Krajského úřadu Pardubice Lutoborem Lipanem na základě studie firmy Higway Design zpochybnili výstavbu zmiňovaného sjezdu u Medlešic. Zástupci města, jimiž byli místostarosta Trávníček, vedoucí Stavebního odboru MěÚ Chrudim Vladimír Bálek a vedoucí Oddělení územního plánovaní MěÚ Chrudim Alena Stará, však nedokázali prosadit závěry, jimiž v současné době Trávníček operuje a na zrušení sjezdu kývli. Veškerá doprava tak byla odkázána na sjezd u místní části Vestec a na křižovatku za supermarketem Kaufland. Dokument, který naleznete v příloze pod textem, navíc doslova uvádí „přítomní, včetně zástupců Města Chrudim se po diskusi ztotožňují s názorem silničního správního úřadu, že jakákoliv křižovatka jižně od Medlešic je nadbytečná“.

[[img:chrn_fullwidth:12217:Při slavnostním otevření obchvatu místostarosta Trávníček chyběl.  Foto: Jindřich Balous]]

V této souvislosti se tak nabízí otázka, proč místostarosta Trávníček po jakémkoliv dotazu na podrobnosti zrušené křižovatky u Medlešic mlčí a mnohdy i „mlží“. Není možné nevzpomenout jeho slova, že se patřičné dokumenty ztratily a nelze proto dohledat, kdo za tuto skandální situaci může. Tomuto přístupu se nelze divit ve světle nově objevených faktů, protože sám Jaroslav Trávníček má „máslo na hlavě“. Jeho současná horečná snaha o získání plusových bodů v jednáních o znovuvybudování sjezdu u Medlešic pak působí jako hašení požáru, jenž sám pomáhal založit.

Dalším Trávníčkovým pozitivním přínosem má být i snaha o zrušení dočasného přehrazení spojky u Medlešic betonovými profily a otevření tohoto provizorního napojení na „pardubickou silnici“ motoristům. Byl to přitom opět zástupce města, tentokráte šéf Odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek, kdo se pod toto řešení v roce 2005 podepsal a tím ho za město schválil. Jen těžko k uvěření působí fakt, že místostarosta zodpovědný za dopravu o tomto rozhodnutí předem nevěděl. I tento materiál najdete v příloze pod textem.

Příloha: 

priloha_odpovedi_-_zapis_z_jednani_z_21.11.2001.pdf

i-37_cr_obchvat_zapis_z_jednani_2.6.2005.pdf

Chrudim - Nebýt pozorných obyvatel města, mohlo by se brzy stát, že si majitelé pozemků budou se svým majetkem dělat, co je napadne. Posledním příkladem může být zelená plocha před Lékárnou Pod Břečťanem, kde se tráva pomalu mění v místo posypané štěrkem.

Proč se tak stalo? Protože majitelé pozemku se rozhodli udělat ze „zeleně“ (tak je plocha označena v katastru nemovitostí) parkoviště. Využívají ho běžně jak dodavatelé zmiňované lékárny, tak třeba i návštěvníci fitcentra, jež se nachází v nevzhledné přístavbě nad lékárnou. Na tuto skutečnost teď Stavební odbor MěÚ Chrudim upozornil jeden z všímavých Chrudimáků. Vedoucímu odboru Vladimíru Bálkovi tak nezbývá, než konat.

[[gal:12396]]

„Stavba příjezdové komunikace z prostranství před starou poliklinikou k budově lékárny Pod Břečťanem určená pro zásobování lékárny byla povolena rozhodnutím ze dne 5. května 1995. Povolená komunikace měla šířku 3,5 metru a byla z betonových zatravňovacích tvárnic. Pozemek nepatří městu. Parkování na pozemku povoleno nebylo, záležitost proto budeme řešit,“ říká na to Bálek. Dokázat majitelům pozemku, že skutečně jde o načerno zřízené parkoviště, však nebude snadné.