Chrudim/Škrovád - Nesmyslně umístěných značek na návsi ve Škrovádu si teď všimla i „velká média“. Reportáž o dopravním paskvilu v pátek 5. srpna odvysílala Česká televize a nyní nastává čas, aby zodpovědné osoby zaujaly k celé kauze odpovídající stanovisko – značky musí zmizet.

Jako první o dopravní situaci ve Škrovádě informoval spolupracovník Chrudimských novin Tomáš Velendorf a patřičně ji i popsal v článku, jenž atakoval dva tisíce přečtení. Velendorf v něm upozorňuje na umístění dopravních značek v místech, kde je nikdo nebude sledovat. Na návsi se jich nachází zbytečně moc a venkovskou atmosféru Škrovádu nejen hyzdí, ale i připojují k místům, která jsou dopravním značením doslova zaplevelena. V důsledku se značkami nikdo neřídí a tím pozbývají smysl. Cena jednoho takového stojanu se značnou se pohybuje kolem tří tisíc korun a dá se tak říci, že ve Škrovádě se promrhaly desítky tisíc korun naprosto zbytečně.

[[gal:13842]]

V uvedené reportáži o kauze hovoří i známý malíř Jaroslav Koreček, jemuž se samozřejmě značení také nezamlouvá. Hlavní ideový „motor“ škrovádského okrašlovacího spolku zde přitom v minulosti vysázel celou řadu stromů a bojoval i proti špatně navržené silnici vedoucí kolem jeho domu.

Starosta Slatiňan Ivan Jeník (SNK – ED) zkouší zodpovědnost za nesmyslně umístěné značky přehodit na chrudimské úředníky, ale faktem zůstává, že jen slabý starosta si nedokáže zjednat patřičný respekt a vyjednat takové úpravy, které jsou ve prospěch škrovádských obyvatel a ne všemocné byrokracie. Situaci a ztrátu důvěry svých voličů z řad těchto lidí může ještě zvrátit kategorickým „bouchnutím do stolu“. Nyní tedy zbývá čekat na okamžik, kdy značky ze škrovádské návsi zmizí. Chrudimské noviny budou celou kauzu i nadále sledovat.

Chrudim - Opravy střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie, nejvýraznější dominanty centra města letos pokračují v mimořádném stylu. Místní katolické farnosti se podařilo získat příslib výjimečných finančních prostředků ve formě dotací, které pomohou zafinancovat rekonstrukci jak střešního pláště, tak především krovů.

Přestože farnost se chystá investovat do vícero svatostánků, které má ve správě, je to právě pokračující oprava střechy, kdo si vyžádá největší objem financí. „Ve výběrovém řízení byla s nejnižší cenou zvolena firma Pario. Jedná se o částku dosahující téměř k šesti milionům korun,“ uvádí chrudimský arciděkan Jiří Heblt. „Prosili jsme na všech stranách a přestože celou částku na dotacích nezískáme, máme přislíbeny čtyři miliony korun. Celou situaci navíc poněkud zkomplikoval fakt, že výrobce tašek letos s jejich výrobou končí, bylo proto nutné zajisti akutně zásobu na celou opravu střechy hlavní lodě a případné budoucí vysprávky,“ říká arciděkan. Celá oprava střechy se však dokončí až příští rok, protože letos zkrátka finance stačit nebudou.

[[img:chrn_fullwidth:13832:]]

Momentálně již probíhá na střeše i pod střechou čilý ruch. „Nejprve byla postavena lešenová věž a visuté lešení, odstranit přišel měděný plech, na půdě začali pracovat tesaři. Zejména spodní partie krovu jsou v žalostném stavu, přesto doufáme, že podaří letošní opravu provést v plánovaném rozsahu a vše bude vyúčtováno ke spokojenosti všech stran,“ doplňuje Jiří Heblt.

[[gal:13833]]

Změny se dějí i v interiéru kostela. V minulých dnech získala farnost darem nové koberce, vylepšení se dočkal i rozhlas. V budoucnosti plánuje arciděkan Heblt také sjednotit podušky v lavicích, pořídí také nové oltářní plátna. Nově se v kostele objevila třeba kadidelnice a do příštího roku se pokusí opravit i kostelní lavice. Zde je třeba i stanovisko památkářů, protože lavice jsou kulturní památkou. Provizorní obětní stůl by mohl nahradit kamenný oltář. „Jsme omezeni finančními prostředky, protože žádnou z těchto akcí nechci dělat na dluh. Budeme pořádat pravidelné sbírky a vybrané finanční prostředky použijeme na tyto účely,“ uzavírá arciděkan Heblt. 

Pokud se dá jmenovat věc, na níž jsou všichni místní patrioti náležitě pyšní, jde jednoznačně o charakteristické panorama města. Tomu nikdo neřekne jinak, než „Malé Hradčany“ a obsahuje kromě „minaretu“ Mydlářovského domu samozřejmě dvě věže kostela Nanebevzetí Panny Marie. Ne vždy je však pohled na toto panorama hezký.

[[img:chrn_fullwidth:275:]]

Toho, kdo přijížděl od Pardubic, již ze silnice u Medlešic vítalo dvojvěží arciděkanského chrámu. Situace se však postupně měnila. Nejprve přibyly „Havlovy prsty“ Na Větrníku, později se s výstavbou obchvatu města zjevila i „slavobrána“ přeložky horkovodu, jež utopila kostel v trubkách.

[[img:chrn_fullwidth:13799:]]

V nedávné minulosti využili prostory bývalého vojenského depa v Pardubické ulici podnikatelé a začali budovat své výrobní haly. Snad chtěli napodobit obrovitou stavbu sladovny, která také statečně zakrývá chrudimskou dominantu milou ne jen katolíkům. Obrovské haly se opět pustily do nerovného boje s kostelem a ten tiše kapituloval. Průmyslová zóna podle všeho musí být vidět a lidé vlastně ani příliš neprotestovali. Zvykli si, protože záplava nevkusných novostaveb a plastových truhlíků je postupně vychovala k netečnosti, v níž se zajímají jen o slevy v obchoďáku a večerní program v televizi. Estetické cítění je slovem takřka vulgárním.

[[img:chrn_fullwidth:13801:]]

V minulosti tomu však bylo jinak. Příjezdová trasa od Čáslavi a smutný Hotel Bohemia, jehož stavbu kdysi navrhla předsedkyně svazu rumunských architektů, je ukázkovým příkladem, jak lze respektovat výrazné dominanty města a citlivě začlenit i takové budovy, jako je přímořský hotel ve východních Čechách.

[[img:chrn_fullwidth:13821:]]

Někdy to zkrátka jde...

[[gal:13822]]

Ve čtvrtek, těsně po šesté hodině večerní se nad chrudimským náměstím zvedlo hejno jinak ospale posedávajících holubů. Zkušení mazáci mezi nimi již vědí, že až do neděle budou moci na chrudimské náměstí koukat leda z věží chrudimského kostela. Malí Chrudimáci několik týdnů dávají dohromady peníze od babiček a vesničané z okolí se zase těší, že se v bývalém okresním městě trochu povyrazí. Pro jiné Chrudimáky, hlavně z centra, je první srpnový týden znamením pro naplánování dovolené u moře či na chalupě.

Přijela totiž slavná staročeská pouť, jejíž tradice sahá daleko do 18. století. Tenkrát se jí říkalo Salvátorská a byla zasvěcena samotnému Ježíši Kristu. Na jeho zázračný obraz v chrámu Nanebevzetí Panny Marie lákala Chrudim poutníky z poloviny Čech a pro chrudimské řemeslníky a obchodníky to byla příležitost, jak si vylepšit příjem do rodinné kasy. Již od pradávna se v Chrudimi prodávaly proslavené močáky, místní nabízeli své výrobky, malíři dokonce malovali kopie obrazu sv. Salvátora k prodeji, občas byl k zaslechnutí flašinetář hrající oblíbené odrhovačky a pamětníci dokonce vyprávějí, že na pouti se objevoval i stan, kde promotér předváděl drezůru blech.

Dnes jsou blechy k vidění leda na začátku školního roku, obchodníci nabízejí žluto-fialové formaldehydové hračky z Číny a místo pouťových odrhovaček se na poutníky valí z několikasetwattových reproduktorů techno.

Sobotní počasí ale bude pouti přát, slavné močáky atak hotdogů zatím ustály a makrela u sportovní haly je dobrý důvod, proč se prodrat přes davy lidí až na samý okraj celé poutě. V neděli ráno zase slabší jedinci doplní svým dětem vydrancované peněženky, a přesto večer budou světští přepočítávat své tržby se slovy, že je to rok od roku horší.

A potom u poloprázdných stánků si pár nostalgiků bude u piva vyprávět, že chrudimská pouť je pořád stejná. Tatínkové prohlásí, že příští rok je na centrifugu už nikdo nedostane a v pondělí si v novinách prohlédneme fotky neznámých krasavic od Jindřicha Balouse. Holubi opět usednou na svá místa a opálení chalupáři se vrátí do svých domovů s košíky plnými hub a malin.

No řekněte, není ta pouť krásná? 

Chrudim - Město disponuje dvěma hřbitovy, na nichž je možné ukládat nebožtíky k poslednímu odpočinku. Tím větším je hřbitov U Kříže, menším a trošku pozapomenutým hřbitov U Václava. U Kříže se letos konalo odhalení informačních tabulí, opravují se hrobky významných zesnulých. Chrudimské noviny zajímalo, čekají-li podobné akce i hřbitov U Václava.

Komornější atmosféra pod korunami prastarých lip a také absence houkajících vlaků, taková je atmosféra na hřbitově u vodojemu v Novoměstské ulici. Leží zde celá řada známých osobností, spousta hrobů je evidována jako kulturní památka České republiky. Dostane i tento hřbitov své informační tabule, dočkají se zanedbané hroby opravy?

[[img:chrn_fullwidth:13146:Krásných náhrobků je tu stejně...  Foto: Chrudimské noviny]]

„Historická a letopisecká komise se otázkou informačních tabulí na hřbitově u Václava a dalšími opravami hrobů významných osobností pravidelně zabývá. Letos byly osazeny tabule U Kříže a v plánu je obdobné řešení i U Václava,“ říká tisková mluvčí chrudimské radnice Sylva Drašnarová. „Pro realizaci této akce je třeba, aby komise na svém jednání dala konkrétní návrhy řešení tohoto problému a zároveň stanovila požadavky do rozpočtu na příští rok.“ Opravovat zanedbané hroby není pro město právě jednoduché, protože ne všechny jsou v jeho vlastnictví. A získat takový hrob do majetku města trvá mnohdy roky, stojí mnoho úsilí. Přesto i takové kroky se snaží radnice podnikat a unikátní památky zachraňovat.

[[img:chrn_fullwidth:13135:... jako zanedbaných.  Foto: Chrudimské noviny]]

Kolik financí je v rozpočtu určeno na hřbitovy? I na tuto otázku má tisková mluvčí odpověď. „Odbor investic počítá v rozpočtu na rok 2016 v kapitole pohřebnictví na opravy oplocení a vstupů celkem se 100 tisíci korunami. V kapitole obnova místního kulturního povědomí čeká 55 tisíc na opravu hrobů významných osobností. Technické služby pak na údržbu hřbitovů vynakládají částku přes dva a půl milionu korun,“ uzavírá Drašnarová. 

[[gal:13806]]

Chrudim - Bydlení v paneláku se může někdy stát hodně nepříjemným. Dost často se najdou bezohlední sousedé, kteří svým jednáním ruší pohodu ostatních a nic nedají ani na domluvy a vlídné slovo. Městská i státní policie je často bezmocná a nezbývá, než se obrátit na soud.

Své o tom ví i Dana Havlíková, která bydlí v Husově ulici a má tu smůlu, že v přízemním bytě. Cokoliv se tak děje na lavičce před domem, reflektuje velmi citlivě. „Bydlím téměř 15 let v panelovém bytě v soukromém vlastnictví v Husově ulici,v přízemí. Nikdy jsme nemuseli řešit hluk a neustálý zápach cigaret v našem bytě. Situace se bohužel změnila po nastěhování určitých typů lidí. Mají pronajaté byty a neustále nás obtěžují hlukem a tím zmiňovaným zápachem z cigaret. Velkým problémem je lavička, která se nachází před vchodem. Na ní tito lidé stále posedávají. Již se jim neodvažuji nic říkat, protože mne ignorují. Nezbývá mi proto nic jiného, než si zavřít v tomto horku okna a čekat, až odejdou. Již několikrát jsme volali po 22 hodině městskou policii. Ale jak mám žít v pohodě, když musím řešit neustále nevychovanost druhých,“ ptá se Havlíková.

[[img:chrn_fullwidth:13278:]]

Potenciální přestupky má ve své gesci také Správní odbor MěÚ Chrudim a odbornicí na slovo vzatou je proto i jeho šéfka Eva Doležalová. „Podle ustanovení § 12 občanského zákoníku každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc. Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud. Z uvedeného vyplývá, že pokud se obyvatelka Husovy ulice domnívá, že hlučná mluva a zápach z cigaret od jejích sousedů působí v nepřiměřené míře, má právo obrátit se na soud s žalobou, v níž se bude domáhat, aby se sousedé určitého jednání zdrželi,“ říká Doležalová. Výsledek takového soudního jednání je však nejistý a táhnout se může dlouhé měsíce i roky. Stěžovatelka by se musela obrátit na chrudimský okresní soud s tím, že důkazní břemeno je na její straně. „Důkazní břemeno nese žalobce. To znamená, že by v případě podání žaloby byla paní Havlíková povinna soudu označit důkazy, na základě kterých by rozhodoval,“ upřesňuje Eva Doležalová.

[[img:chrn_fullwidth:13275:]]

Pokud se nepravosti před domem dějí v době takzvaného nočního klidu, mohly by spadat do kompetence zmiňované komise. „Za určitých podmínek by bylo možno spatřovat v popisovaném jednání znaky přestupkového jednání dle zákona o přestupcích, ale pouze v případě, pokud by sousedé byli hluční v době od 22 hodin do 06 hodin. Tato skutečnost by mohla naplnit skutkovou podstatu přestupku proti veřejnému pořádku dle ust. § 47 odst. 1 písm. b) zákona o přestupcích, rušení nočního klidu. Řešení tohoto přestupku by pak náleželo do kompetence Komise k projednávání přestupků města Chrudim. K zahájení takového řízení je nezbytné, aby bylo možno v souladu se zákonem vymezit konkrétní zaviněné jednání fyzické osoby, které je jako skutek přesně vymezeno jednak osobou pachatele, ale také časem a místem jeho spáchání. Skutek je tedy vhodné co nejpřesněji určit a spolehlivě svědecky prokázat například sousedy, policisty nebo strážníky městské policie přivolanými na místo, nebo správnímu orgánu navrhnout jiné důkazní prostředky,“ radí správný postup šéfka správního odboru a nabízí i kontakt na pracovnice, které mají podobné případy v „malíku.

Chrudim - Tři týdenní futsalové kempy mládeže zaplní chrudimskou sportovní halu již od pondělí 1. srpna. Veškerý program bude znamenat velkou zátěž pro všechny, kteří se na pořádání kempu podílí. Bude se jednat o vůbec první akci podobného typu ve futsalovém prostředí v Chrudimi, čehož si všiml i primář Dětského oddělení Nemocnice Pardubického kraje, a.s. Chrudimské nemocnice David Kasal, který se rozhodl podpořit dobrou věc částkou 40 000,- Kč!

Nadějné mládí futsalového klubu ERA-PACKu Chrudim dostane kvalitní příležitost společných tréninků s hráči A-týmu, výuky angličtiny ve spojení s pestrým doprovodným programem. Zážitky a zkušenosti bude mládež sbírat již od prvního srpnového dne, myšlenka pořadání kempů se velmi zalíbila i MUDr. Davidu Kasalovi (ANO 2011): „Vzhledem k mému vztahu k dětem a podpoře zdravého způsobu života mládeže jsem se rozhodl věnovat na futsalové kempy 40 000,- Kč, které přispějí k bezproblémovému průběhu celé akce,“ popsal ve stručnosti důvody pomoci primář Dětského oddělení nemocnice v Chrudimi.

Sám následně zdůraznil důležitost podobných sportovních akcí: „Sport je velká součást mého života. Jako malý jsem dlouhou dobu hrál velký fotbal, pětkrát týdně jsem byl na hřišti. Následně jsem se sportu věnoval i v dalším studiu na gymnáziu a vysoké škole. Díky sportu jsem zvládal řešit stresové situace, sloužil jako skvělé odreagování během zkoušek,“ popisuje. „Podle mého názoru díky sportu získává člověk kolektivní návyky a učí se táhnout za jeden provaz,“ poukazuje na konkrétní prospěšnost sportovních akcí poslanec Poslanecké sněmovny PČR MUDr. David Kasal.

[[img:chrn_fullwidth:1178:]]

Právě hlava Dětského oddělení chrudimské nemocnice zpočátku působil u ERA-PACKu jako klubový lékař, jak sám podotýká, v současné době si již hlavně užívá sportovního nadšení. „Futsal je v Chrudimi dělán srdcem a hlavně z toho důvodu jsou za ním vidět obrovské, ale bohužel nedoceněné úspěchy. Nestává se, aby se Chrudim v mezinárodním žebříčku vyjímala mezi evropskou špičkou a dokázala jí konkurovat,“ přemýšlí.

Vzhledem k tématu se MUDr. David Kasal zaměřil i na lékařské problémy současných dětí a mládeže: „Futsalové kempy vnímám daleko hlouběji než sport. Je to tvarování člověka jako takového. Doba se hodně změnila díky telefonům, internetu, sociálním sítí, kvůli čemuž již děti nejsou tolik na čerstvém vzduchu. Ze své zkušenosti vidím, že se vše podepisuje například na obezitě,“ zamyslí se a dodá: „Jsou to dobře investované peníze.“

Futsalové kempy odstartují vždy pondělí, pro děti je připraven bohatý program kombinující tréninky, výuku a odreagování. Kempů se zúčastní 80 dětí z blízkého i vzdáleného okolí.

Chrudim - Jako každý rok, i letos se úředníci zodpovědní za projekt Zdravé město rozhodli vyhlásit trošku pozapomenutou soutěž, jež má za cíl zjistit, kdo má nejkrásnější truhlíky za okny a nejlépe upravenou zahrádku. Ano, je tomu tak, po roce se vrací „Rozkvetlé město“.

Soutěž má dvě kategorie – květinová výzdoba oken, balkonů a lodžií obytných domů, květinová výzdoba předzahrádek obytných domů (rodinných, řadových, panelových) viditelných přímo z ulice. Hodnocení má probíhat od června do září a o výsledcích má rozhodovat, jak jinak, komise. Přihlášky bylo možné zasílat do 16. června. Kdo tak neučinil, má momentálně smůlu.

[[img:chrn_fullwidth:13790:Takto tedy ne!  Foto: Chrudimské noviny]]

Při pohledu na výzdobu samotné radnice, se kolemjdoucí neubrání pořekadlu o kovářově kobyle. Budovu na Resselově náměstí  „krášlí“ truhlíky plné nevzhledné zeleně. Ta pak rozhodně nepřipomíná třeba reprezentativně vyzdobenou radnici v nedalekých Pardubicích. Samotní úředníci, kteří mají tyto nebohé rostliny na starosti, mohou na cenu v soutěži nejspíše zapomenout. Ve městě, které má tradici okrasných zahrad a školek, jíž založil Josef Vaněk, je výzdoba radnice skutečně spíše pro ostudu.

[[gal:13805]]

V minulosti se radnice zase „předvedla“ nevzhlednými plastovými květináči na kruhových objezdech a betonovými truhlíky umístěnými přímo na Resselově náměstí. Koncepce zde stále chybí.  

Chrudim - Na internetu se teď objevil seznam faktur jednotlivých radnic z celé České republiky. Seznam zveřejnila pobočka Pirátské strany, která tak opět udělala další krok k větší transparentnosti místní samosprávy. Hledáčku Pirátů neunikla ani chrudimská radnice a její faktury z let 2010 – 2015.

Rozpočet města je sice veřejnou záležitostí, do níž může zájemce nahlížet poté, co se mu podaří ho na nepřehledných městských webových stránkách najít a stáhnout do počítače, ale tabulky, jež tvoří Finanční odbor MěÚ Chrudim jsou přehledné zhruba stejně, jako jakékoliv jiné úřednické „lejstro“. Jeho obsah často neznají ani městští zastupitelé, nicméně úředník má dobrý pocit, že udělal vše pro to, aby se občan ke kýženým informacím dostal.

Piráti na věc šli jinak. Kompletní faktury, které se dají počítat na tisíce, zveřejnil v souboru xls. Tedy v materiálu běžně otevíraném v MS Excel. Pohodlně se tak prohlíží a zájemci o hospodařední chrudimské radnice pak často nestačí lézt oči z důlků, když vidí, za co všechno město utrácí.

Jen namátkou – v roce 2015 utratilo město pět tisíc korun za loutku Kacafírka, kterou obdržel při své návštěvě prezident republiky Miloš Zeman. Peníze inkasoval chrudimský výtvarník žijící v Přestavlkách Ivan Baborák. Krabice, do níž se Kacafírek uložil, však už stála dalších šest stovek. Vzdělávací seminář na téma „Základy komunikace a SP s mladistvými“ 16 tisíc korun a 40 tisíc stálo radnici víno z Vinařství Líbal. Položek v seznamu je však podstatně více a kompletní přehled lze najít v příloze pod textem.

Peníze uracené městem jsou samozřejmě z větší části tvořeny daňovými odvody obyvatel České republiky. Nakolik jsou nadšení z podobného rozhazování veřejných prostředků, ukáží až nadcházející volby. 

Příloha: 

chrudim_kdf-2010-2015_1.xls

Chrudim - Diskuse, kterou se opět podařilo rozvířit Michalu Jinochovi mladšímu, nabírá obrátky. Chrudimské noviny o reakcích na Jinochovy připomínky týkající se parkování již informovaly. Tento obyvatel sídliště Na Šancích se však s odpověďmi neuvolněného místostarosty Jaroslava Trávníčka (ČSSD) a architekta Marka Janatky zdaleka nespokojil a přichází s vlastními návrhy.

„Chtěl bych poděkovat nejprve panu místostarostovi za vyčerpávající odpověď, která mě sice moc nepotěšila, ale to tak občas bývá. Zajímalo by mne, kdy naposledy probíhal nějaký průzkum ohledně parkovacího domu? Volební právo mám čtyři roky, ale i po diskuzi s rodiči, se kterými tu bydlím od mého narození, si pamatujeme jen diskuzi na téma Fitness centrum v prostoru dnešního velkého parkoviště, nikoliv v souvislosti s parkovacím domem,“ říká Michal Jinoch. Radnice přitom veřejné diskuse v těchto místech pořádá. Naposledy se konala v souvislosti s plánovanou, ale nakonec odloženou revitalizací celého sídliště Na Větrníku. Ta se však obyvatel přidruženého sídliště Na Šancích týkala jen okrajově.

[[img:chrn_fullwidth:4245:I takto končí parkování Na Šancích.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Představa, že jsou okolní sídliště bez této plochy k odstavení vozidel, je dnes ještě více absurdní. Nemyslím si ale, že je situace řešitelná pouze stavbou parkovacího domu nebo jiného většího zásahu. Pro pana architekta Janatku jsem připravil amatérský nástřel toho, jak by šla některá místa v okolí - konkrétně sídliště Na Šancích - využít bez velkého zásahu a dle mého názoru bez výrazných finančních nákladů,“ popisuje Jinoch své nápady. Řešení složitých majetkoprávních vztahů mnohých pozemků a silnic je však často nad síly městských úředníků a politiků, proto se i jednodušší rozhodnutí často neúměrně vlečou.

[[img:chrn_fullwidth:13793:Šance zůstávají poněkud v pozadí za Větrníkem.  Foto: Chrudimské noviny]]

„Nejsem architekt, ale myslím, že ty návrhy dávají smysl. Je zachována zeleň, tedy veřejné prostranství pro pejskaře, kteří popisované lokality používají nejčastěji, a v některých případech je i řešena bezpečnost, což pochopíte v přiloženém dokumentu,“ uzavírá Michal Jinoch. Dokument s jeho návrhy obsahuje příloha pod textem.

Příloha: 

parkovani_sance.doc