Chrudim – Ve středu 18. prosince 2019 byla slavnostně zahájena stavba druhé části chrudimského, respektive slatiňanského obchvatu. Politická reprezentace se ve svých projevech předháněla v přisvojování si zásluh o tuto akci, došlo i na poklepání základního kamene. Město Chrudim reprezentoval starosta František Pilný (ANO 2011) a místostarosta zodpovědný za dopravu Pavel Štěpánek (Piráti).

Své myšlenky k zahájení stavby na sociálních sítích sdílel i úřadující hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). „Stát konečně zahájil stavbu obchvatu u Chrudimi ale… Čtyři roky čekali obyvatelé Chrudimi a okolí na pokračování stavby obchvatu města. První část byla dokončena a předána k užívání v prosinci roku 2015 a Chrudim si částečně oddechla. Pardubický kraj tehdy pomohl stavbou přivaděče do města,“ píše politik.

[[img:chrn_fullwidth:15995:]]

„Doprava středem města se zlepšila, zátěž se ovšem přesunula k nemocnici. Obchvat se totiž navázal na silnici 1/17 vedoucí na Hrochův Týnec a hlavní směr na Vysočinu skončil dočasně v polích. Nyní se konečně investice posunula dál a bylo předáno staveniště na výstavbu etapy druhé, která přijde na půl miliardy a má trvat dva roky. Slavíme? Ano i ne. Je jistě dobře, že se alespoň staví, stavba ale měla bezesporu navazovat. A mimochodem, problém nevznikl kvůli stavebnímu zákonu a uspořádání stavebních úřadů, ale zcela jinde. Takže rekodifikace by stavbu určitě neuspíšila! Přeji nám všem zdárné dokončení a hlavně urychlené pokračování obchvatu směrem na Čáslav,“ uzavírá hejtman Netolický.

Chrudim/Vlčnov/Slatiňany - Najít hrob z doby stěhování národů, který by se nestal obětí vykradačů, je velká vzácnost. Archeologům Východočeského muzea v Pardubicích a Regionálního muzea v Chrudimi se to v místě výzkumu pod budoucím obchvatem Chrudim - Slatiňany podařilo hned dvakrát. Muž a žena, kteří spočívali nedaleko Vlčnova jen pár metrů od sebe, byli na poslední cestu vypraveni s vzácnými skleněnými nádobami. Ty, stejně jako další dary i samotné kosti se nyní podrobí dalším výzkumům.

Kostry archeologové objevili už před měsícem, lokalitu ale tajili. Vylupování hrobů je totiž typické pro tehdejší dobu a hrozilo i v současnosti. „Oba kostrové hroby pochází z doby stěhování národů. Konkrétně se jedná o pohřby datované do období druhé poloviny 5. století našeho letopočtu. Tento časový úsek spojují archeologové s takzvanou vinařickou skupinou, což byly germánské kmeny,“ vysvětluje Tomáš Zavoral, vedoucí archeologického oddělení Východočeského muzea.

Nevyloupené hroby jsou vzácné

Páté století představovalo velmi zajímavou etapu dějin – v materiální kultuře barbarských populací se mísily elementy domácí pozdně svébské kultury (východogermánské etnikum) s prvky typickými pro římské provincie a znaky spojovanými s nomádskou kulturou. „Hrobové nálezy od Slatiňan představují v tomto kontextu jednoznačné příklady tohoto druhu ve východních Čechách. Doposud archeologické bádání totiž pracovalo pouze s několika celky z pohřebiště v Plotištích nad Labem na Hradecku, které neměly příliš bohatou hrobovou výbavu nebo byly vyloupeny,“ upozorňuje Zavoral.

Skleněné nádoby unikly vykradačům

Podle předběžného antropologického určení se jedná o hrob muže a ženy. Obě hrobové výbavy obsahovaly skleněné nádoby – pohár a baňatou lahev, výrobky římských provincií. „Takto zachovalé sklo je unikátní. Místo výroby obou nádob zatím čeká na rozluštění, předběžně však můžeme přemýšlet o severozápadních provinciích a římském Podunají,“ naznačuje archeolog Východočeského muzea Jan Jílek. „Jedna ze skleněných nádob – prozatím označovaná jako picí pohár – spočívala ve výklenku vydlabaném v podloží ve stěně hrobové jámy. Umístění vedle hlavní hrobové jámy mělo zajistit ochranu před vykradením,“ doplňuje Jílek. Tento jev byl již popsán na pohřebišti ze stejného období v Praze – Zličíně, tamní pohřebiště ukrývalo 177 hrobů vinařické skupiny.

Meč, opasek a křesací souprava

Pohřbení patřili k vyšší sociální skupině. V hrobě muže se našel železný meč se zbytky zachovalé dřevěné pochvy, železné součásti opasku (přezka a kování) a křesací souprava, sloužící k rozdělávání ohně. „Meč, takzvaná spatha, je zhruba metr dlouhý a v dané době byl rozšířenou zbraní nejen mezi germánskými kmeny, ale tento typ již hojně využívala i římská armáda. Oba hroby měly ve svých výbavách také kostěné či parohové hřebeny s bronzovými nýty. Jelikož se zachoval i zbytek oděvu zemřelého, pokusíme se i o jeho rekonstrukci,“ slibuje Tomáš Zavoral.

Další analýzy prozradí více

„Klíčové poznatky týkající se datování a charakteru předmětů bude možné sdělit až po komplexní konzervaci nálezů,“ zdůrazňuje Tomáš Zavoral s tím, že středem zájmu odborníků nebudou pouze milodary, ale také antropologický materiál. „Již nyní na základě antropologického ohledání víme, že věk muže byl okolo 50 let a na jeho kostech nebyly objeveny žádné výraznější patologické změny vyjma třeba výraznějšího opotřebení obratlů, které pravděpodobně souviselo s věkem. Zajímavý je výrazný obrus zadních zubů, který není běžným jevem. Mohl například souviset s částečným ochrnutím obličejového svalstva,“ uvažuje Zavoral.

Naopak u ženy, jejíž věk byl určen na 30 až 40 let a která podle pánve minimálně jednou porodila, bylo možné pozorovat výraznější svalové úpony a deformace kostí pravděpodobně související s vykonáváním těžší práce například v kleče. Další specializované analýzy budou prováděny ve spolupráci s oddělení klasické archeologie Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. „Hlavním cílem přírodovědných analýz bude zjištění stravy zemřelých, jejich životospráva a taktéž ověření stáří obou hrobů. Do budoucna by všechny tyto poznatky měly pomoci nahlédnout do života našich předků a více poodhalit jejich způsob života či lépe mapovat pohyb celých etnik v rámci Evropy v dobách stěhování národů,“ uzavírá Zavoral.

Chrudim – Obchvat města, který čeká na své dokončení, v posledních dnech doslova přitahuje vážné nehody. Poté, co zde bouralo několik aut v minulém týdnu, došlo zde v úterý 6. srpna k další nehodě. Bohužel, s velmi vážnými následky.

„Krátce před úterní devátou hodinou ranní byla na Zdravotnické operační středisko Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje nahlášena dopravní nehoda dvou dodávek na hlavní komunikaci nedaleko obce Medlešice. Po vyhodnocení události na místo okamžitě vyrazilo celkem šest posádek Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje včetně dvou lékařů, letecká záchranná služba Hradec Králové a po žádosti o výpomoc i dva vozy dopravní zdravotní služby Chrudim,“ uvádí tiskový mlvčí ZZS Pardubického kraje Aleš Malý.

[[img:chrn_fullwidth:15851:]]

„Na místě bylo zraněno celkem šest osob, z toho jedna osoba svým velmi vážným zraněním podlehla na místě, další tři osoby musely být po připojení k umělé plicní ventilaci a monitoru životních funkcí přepraveny do traumacentra FN HK. Zbylé dvě osoby byly s lehčími zraněními transportovány do Chrudimské a Pardubické nemocnice,“ doplňuje informace mluvčí.

Podle posledních informací po převozu do královéhradecké nemocnice zemřel i druhý člen posádky z jedné z dodávek.

Chrudim – Není žádným tajemstvím, že vrůstající teploty v letních měsících zvyšují agresivitu. Své o tom ví především řidiči, které v parnech neochrání ani klimatizace. Nedokončený obchvat města nejrůznější „závodníky“ doslova přitahuje. Stejným magnetem je i na dopravní nehody.

Nad dopravní nehodou, jež se udála v pátek 26. července v odpoledních hodinách, zůstává rozum stát. Na vině ji nemělo ani tak vedro, jako spíše neuvěřitelně nezodpovědné jednání jednoho z šoférů. Výsledkem byli dva těžce zranění lidé a pět rozbitých dopravních prostředků.

„K dopravní nehodě kamionu, dvou osobních vozů a motocyklu vyjíždělo šest posádek Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje včetně dvou posádek lékařských 26. července krátce po páté hodině u Chrudimi. Na místě se nacházelo celkem pět zraněných osob z toho dvě utrpěly vážná zranění dolních končetin, pánve a hrudníku. Okamžitě po příjezdu vozů ZZS byl u pacientů zjištěn rozsah poranění, po ošetření a léčbě je posádky převezly do FN Hradec králové. Ostatní zranění po ošetření posádky převezly do Chrudimské a Pardubické nemocnice.“ uvádí k nehodě Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje.

[[gal:15849]]

A co se vlastně stalo? „Řidič osobního vozidla Škoda Fabia vezl na vleku namíchanou čerstvou betonovou směs. Podle velitele zásahu hasičů se pravděpodobně při vysoké rychlosti vozík rozkýval a utrhl. Postupně tak došlo k nehodě motocyklu a dalších dvou osobních vozidel a nákladního vozu,“ stojí ve zprávě, kterou vydali chrudimští profesionální hasiči. Podle svědectví přímých svědků neštěstí si řidič fabie za auto připojil bržděný vlek plný tekutého betonu. Jako by to nestačilo, zkusil s ním prý ještě předjíždět.

Chrudim – Fantastické archeologické nálezy u místní části Vlčnov nadchly nejen odbornou ale i laickou veřejnost. Přestože některé z vykopávek opět zakryla hlína a pravděpodobně navždy tak zmizí pod budoucí vozovkou, část z nich archeologové vyzvedli. V jaké fázi je ale celá stavba druhé části obchvatu města?

Ozývaly se totiž hlasy, že archeologové svým „kutáním“ zahájení stavebních prací oddálí. Jako mnoho podobných legend, ani tato není pravdivá.

„Práce na archeologickém průzkumu začaly v listopadu 2018. Dle smlouvy měly trvat pět měsíců, mezi které se nepočítá zimní přestávka. V listopadu 2018 byla provedena pozemková úprava. Po dřívějším schválení se upravilo napojení silnice II/358 na hlavní trasu, které bude ve směru na Pardubice vedeno nově po samostatné připojovací větvi. Vzhledem k četným archeologickým nálezům bude prodloužen termín pro dokončení těchto výzkumů do listopadu 2019, kdy se zároveň počítá se zahájením stavby, takže průzkum nebude mít vliv na samotnou stavbu. Dne 9. května 2019 zahájil Krajský úřad Pardubického kraje stavební řízení na celkem 19 stavebních objektů včetně hlavní trasy. Řízení se dále týká mostů, odvodnění či protihlukových stěn. V červnu 2019 byly dokončeny výkupy pozemků,“ uvádí ve svém čerstvém informačním letáku Ředitelství silnic a dálnic.

Chrudim/Slatiňany - Od listopadu roku 2018 probíhá rozsáhlý archeologický průzkum v trase budoucího obchvatu Chrudimi. Jak ukázaly dosavadní průzkumy Regionálního muzea v Chrudimi a Východočeského muzea v Pardubicích, vede tato 4,57 kilometru dlouhá stavba u Slatiňan přes několik významných archeologických nalezišť, o kterých před započetím odkryvů nikdo nevěděl.

„Velikým překvapením je objev několika sídlišť z období mladší doby kamenné – neolitu, která jsou umístěna na naprosto netypických polohách pro toto období. Z tohoto období pochází učebnicově dochované půdorysy tzv. dlouhých domů z období kultury s lineární keramikou, kultury s vypíchanou keramikou a kultury lengyelské, což je pro tuto oblast naprostá vzácnost,“ popisuje nálezy archeolog Regionálního muzea v Chrudimi Jan Musil. Poslední stavba tohoto druhu na Chrudimsku byla odkryta v roce 2013 na Masarykově náměstí v Chrudimi. Jednalo se ovšem o jeden jediný dům. Na archeologickém nalezišti u Slatiňan je takových domů zachyceno více než pět.

[[img:chrn_fullwidth:15759:]]

Nálezové spektrum doplňují objekty a sídlištní situace s dalších pravěkých období. „Našli jsme například skrčené hroby kultury únětické v sídlištních objektech nebo tři urnové hroby kultury lužických popelnicových polí z doby bronzové. Velmi zajímavý nález představuje i obydlí historicky dobře známých Keltů,“ dodává Tomáš Zavoral, vedoucí archeologického oddělení Východočeského muzea. Archeologické odkryvy jsou ještě v počátcích, ale je již zřejmé, že na archeology tu číhá nejedno překvapení.

Chrudim – Ředitelství silnic a dálnic Pardubice (ŘSD) by v přístupu k informování veřejnosti mohlo jít ostatním institucím příkladem. Zatímco Město Chrudim svou poslední tiskovou zprávu zveřejnilo téměř před měsícem, ŘSD o situaci týkající se obchvatu města, informuje prakticky neustále. Jaký je tedy nejnovější vývoj?

Prvním, kdo na druhé části obchvatu kopnul do země, byli archeologové. O tomto výzkumu Chrudimské noviny již informace přinesly. Práce na archeologickém průzkumu tak začaly v listopadu 2018. Dle smlouvy mají trvat pět měsíců, mezi které se nepočítá zimní přestávka. V listopadu loňského roku byla provedena pozemková úprava. Po dřívějším schválení se upravilo napojení silnice II/358 na hlavní trasu, které bude ve směru na Pardubice vedeno nově po samostatné připojovací větvi.

[[img:chrn_fullwidth:15682:Úprava usnadní řidičům najíždění na obchvat.  Foto: Forum.ceskedalnice.cz]]

O těchto dílčích změnách v projektu obchvatu se diskutuje na veřejném internetovém fóru. Nejvýraznější úpravou je  teď podle všeho výstavba nájezdové rampy ze směru Chrast – Pardubice (respektive Chrudim), dle výše vloženého obrázku.

V ideálním případě začne stavba v letošním roce a skončí za dva roky, tedy v roce 2021.

Příloha: 

infoletak_s37-chrudim-slatinany.pdf

Chrudim – Práce na přípravě stavby druhé části obchvatu města jsou dle všeho skutečně v plném proudu. Poté, co Ředitelství silnic a dálnic začalo v létě hledat zájemce o provedení záchranného archeologického výzkumu, zdálo se, že dojde k neočekávaným zdržením. Výsledky výběrového řízení jsou však již známy.

Silničáři byli ve výběrovém řízení o něco málo úspěšnější, než řada místních samospráv, tu chrudimskou nevyjímaje. V posledních letech se totiž stává, že zájemci o stavební zakázky rozhodně „nebombardují“ zadavatele svými nabídkami, protože mnohdy zkrátka přijdou k lepším penězům jinde. ŘSD teď dostalo do schránky pouze jednu nabídku a tu také vybralo. Společnost Eurovia si za průzkum naúčtuje více než osm a půl milionu korun.

Další smlouvu pardubičtí silničáři podepsali se společností M-Silnice. Tak by měla za 8 711 529,95 korun v rámci průzkumu provádět veškeré zemní práce. Samotná stavba obchvatu ideálně skončí v roce 2021.

Příloha: 

zem_prace_zav.pdf

Chrudim/Dražkovice – Nedokončený obchvat města a jeho navazující část umožňuje řidičům výrazně ušetřit čas při cestě do Pardubic. Rovná a zdánlivě přehledná silnice však přitahuje „závodníky“ všeho druhu, jimž není cizí překračování maximální povolené rychlosti. Někteří však za tento přestupek platí cenu nejvyšší.

Smrtelnou nehodu u Dražkovic ve čtvrtek 4. října řešili policisté, hasiči i zdravotnická záchranná služba. Podle svědectví ostatních řidičů měl šofér BMW nepochopitelně vyjet do protisměru a tam se střetnout s náklaďákem.

„Jednalo se o čelní střet osobního vozidla BMW a kamionu. Hasiči ihned po příjezdu započali s vyproštěním zaklíněné osoby ze zcela zdemolovaného vozidla. K vyproštění museli použít hydraulické vyprošťovací zařízení – hydraulické rozpínáky, nůžky i rozpěrné tyče. Vozidlo skončilo po střetu na svodidlech. Řidič na místě svému zranění podlehl,“ uvádí tisková mluvčí hasičů Vendula Horáková.

[[img:chrn_fullwidth:15576:]]

„Záchranáři byli na místě do pěti minut od přijetí tišnové výzvy. Bohužel, zranění řidiče osobního vozu byla natolik závažná že jim na místě podlehl. Řidič nákladního vozidla vyvázl bez zranění,“ doplňuje informace mluvčí ZZS Pardubického kraje Aleš Malý.

Chrudim – Nedokončený obchvat města Chrudimáky dráždí. Příliš optimistických vyhlídek jim nepřidala ani poslední informace o chystaném archeologickém průzkumu. Hledači pozůstatků dávných obyvatel okolí města jsou přitom ti poslední, kdo za případné zdržení může.

Podle informací, které poskytuje pardubické ředitelství silnic a dálnic, jež má stavbu obchvatu v gesci, se na termínech dokončení nic nemění. Práce mají začít v druhé polovině roku 2019 a skončit o dva roky později. V letech od otevření první části „bypassu“ druhého největšího města Pardubického kraje, se na stavbě a tím i na archeologickém průzkumu, zdánlivě nehnulo ani prstem. Běžely pouze výkupy pozemků a řešily se právní vztahy s jejich majiteli.

„Nejsem archeolog, ale mám k archeologii myslím díky svému koníčku celkem blízko a i několika průzkumů jsme se účastnil. Určitě nějakým způsobem archeologové stavbu ovlivní, ale rozhodně ne tak, jak se obecně traduje. Obecně už z několika staveb vím, že často má máslo na hlavě ŘSD, trvá mu než něco uzavře, zařídí atd. Nejsem zasvěcen přímo do této stavby, ale obecně to často visí na výkupech pozemků, domluvě ŘSD se zemědělci, kdy už mají a nemají zasít. Do zasetého archeology těžko pustí. Je kolem toho i legislativa - smlouvy atd a některé věci hold vinou byrokracie trvají,“ říká sociálních sítích Martin Hrubeš.

„Archeologové by se tam v zemi třeba hrabali, ale ŘSD vyhlásila soutěž na provedení průzkumu až teď. Z toho vyplývá, že problém je hlavně v zadání - mohlo být klidně před rokem a ne ve vlastní realizaci průzkumu, popisuje přístup ŘSD Václav Kalenda.

Chrudimsko a Pardubicko patří z archeologického hlediska mezi významné lokality. Před rokem třeba náhodný nález bronzového, tři tisíce let starého hrnce v lese na Pardubicku znamenal doslova senzaci. Podobnou „bombu“ skrývala zem u Hrochova Týnce. Tady pro změnu Keltové nejspíše vytvořili jeden z prvních vodovodů na našem území.