Hnutí ANO představilo 26. 5. 2014 v Pardubicích v prostorách krajské kanceláře pardubického lídra hnutí do podzimních komunálních voleb společně se základními body volebního programu. Už nějakou dobu bylo přitom veřejným tajemstvím, že zmiňovaným lídrem na pardubickou velkou radnici je Ing. Martin Charvát. Ten je v současné době ředitelem Rozvojového fondu Pardubice a.s.

Martin Charvát během tiskové konference představil základní body volebního programu. Jeho konstrukce je jasná: každý konkrétní problém města bude řešit odborná pracovní skupina, kterou zaštiťuje jeden garant - osoba kvalifikovaná jak svou odborností, tak zkušenostmi. "Garant bude vždy zodpovědný za správné a akční řešení dané problematiky,“ dodal Martin Charvát. Přehled oblastí a jednotlivých garantů volebního programu naleznete v závěru tiskové zprávy.

Současně by však pardubičtí lídři ANO rádi do tvorby programu zapojili širokou veřejnost. ,,Ano, program dotvoříme v diskusi a spolupráci s občany Pardubic. Ke každé z programových oblastí svoláme veřejnou debatu. O postoje našich občanů jde v první řadě.“ doplnil sám pardubický lídr. Zároveň upozornil na nově vznikající webové stránky ANO pro Pardubice, které budou veřejnosti představeny v červnu. "Ty vytváříme právě za účelem efektivní výměny informací mezi námi a občany Pardubic.“

Během konference byl zároveň představen nejužší základ kandidátky na velkou radnici statutárního města Pardubice. Vedení kandidátky tvoří už zmiňovaný lídr Ing. Martin Charvát, oblastní předsedkyně hnutí ANO Ing. Helena Dvořáčková a oblastní místopředseda hnutí ANO Ing. Jan Řehounek. Lídři kandidátek městských obvodů budou představeni veřejnosti taktéž během následujícího měsíce.

Co se samotných městských obvodů týká, během konference byl též diskutován postoj hnutí ANO v Pardubicích směrem k zachování / rušení obvodů. Bylo konstatováno, že v danou chvíli nevnímá pardubické vedení hnutí ANO rušení obvodů jako vhodné. Jejich efektivita však bude analyzována a bude také předmětem další diskuze jak interně v rámci hnutí, tak směrem k široké veřejnosti.

V poslední části konference vedení oblastní organizace informovalo o struktuře hnutí v Pardubickém kraji (oblasti Pardubice, Svitavy, Chrudim a Ústí nad Orlicí) a také o historickém vývoji členské základny ANO v Pardubicích, která k dnešnímu dni čítá několik desítek členů a stále nabývá na síle díky masivnímu zájmu o členství.

Oblasti a garanti volebního programu ANO – Pardubice:

* strategický plán – Ing. Martin Charvát – ředitel Rozvojového fondu Pardubice a.s.

* územní plán - Ing. Arch. Jaroslav Menšík – architekt a starosta Městského obvodu I

* rozvojové studie - Ing. Helena Dvořáčková – majitelka projekční kanceláře

* rozvoj města – čerpání dotací Ing. Jan Řehounek – ředitel zahraniční finanční společnosti

* funkční a úsporné město + doprava Ing. Gabriela Křížková – dopravní inženýrka a tajemnice MO I

* děti – koncepce školství a volnočasové aktivity - Mgr. Bc. Radek Hejný - ředitel ZŠ Polabiny 1

* život v našem městě

* koncepce kultury - MgA. Jaromír Krygel – šéfdirigent

* koncepce sportu - Ing. Miroslav Herudek – podnikatel a předseda TJ Tesla Pardubice, Dušan Salfický – sportovní manažer HC ČSOB Pardubice

* sociální oblast - p. Iva Dolečková - ředitelka České abilympijské asociace, o. s.

* provoz města - Ing. Lea Tomková - ředitelka Služeb města Pardubic a.s.

* bezpečnost – Jiří Chmelík - voják z povolání a velitel JDH MO VI

Mgr. Tomáš Krátký
Krajský manažer hnutí ANO 2011 - Pardubický kraj

Zúčastnil jsem se jednání na Stavebním úřadu Chrudim, který se nachází nahoře v posledním patře Městského úřadu Chrudim v Pardubické ulici. Chtělo se mi tady na WC, ale jaké bylo moje překvapení, že jsou na dveřích záchodků zvenčí koule, aby nešly otevřít. Seběhl jsem proto rychle o patro níž, tady ale koule na dveřích byly také. Ptal jsem se tedy úředníků, kam si mohu odskočit, kam chodí na městském úřadě na WC občané, tedy jejich zákazníci. A oni mě odkázali do přízemí. Tvářili se přitom soucitně, chtěli mi půjčovat klíče od "svých" záchodků a když jsme se o této situaci bavili, moc ji nechápali. Prý tam lidé dělají nepořádek, tak je to tak prostě nařízeno. V přízemí nakonec otevřeno bylo. Celé mi to ale přijde dost hloupé a vůči občanům minimálně netaktní.

Čtenář Chrudimských novin

P.S. Adresu čtenáře má redakce k dispozici.

[[img:chrn_halfwidth:7691:Většina záchodků na Městském úřadu Chrudim v Pardubické ulici slouží výhradně úředníkům. Poznáte je podle toho, že jsou opatřeny zvenčí koulemi na dveřích. Občanům je určeno jediné WC v přízemí, a to bez ohledu na to, že má budova několik podlaží.  Foto: Chrudimské noviny]]

Tak přesně takto to v Chrudimi dlouhodobě funguje: Široká ulice za 17 milionů korun, tribuna na fotbalovém stadionu za 30 milionů, Lesovna za 12, sportovní hala za 150, Muzeum barokních soch za 100, 2 mega profesionálním sportovcům, které se vypařily do neznáma, parčík u kina za 500 tisíc a výsledek?

[[img:chrn_fullwidth:7505:Podivné priority chrudimské radnice si na paškál vzal městský zastupitel za Stranu svobodných občanů Petr Lichtenberg. Místo oprav chodníků se prý budují pomníky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim je zadlužena nejvíce za dobu své existence a občané tohoto města dále klopýtají na neopravených chodnících. Nemá to být náhodou obráceně? Nejdříve opravené chodníky, město bez dluhů nebo alespoň s podstatně menšími a pak si teprve mohou politici stavět své "pomníky" (když už tedy musí...). A jak vůbec místní politik? Pohoda, klídek a tabáček. Nenese žádnou zodpovědnost ...občané to přeci vše zaplatí.

Musím se důrazně ohradit proti vyjádření pana Jana Linharta pro Českou televizi. Tvrzení, že projekt revitalizace Tyršových sadů už nelze realizovat, není podložen reálnými fakty. Jedná se pouze o zbožné přání některých lidí. Je pravda, že antimonopolní úřad prošetřoval výběrové řízení a rozhodl o jeho zrušení. Doufáme, že brzy zasedne rozkladová komise předsedy a já pevně věřím, že ta toto prvoinstanční rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zruší. Pokud by se tak nestalo, jsme připraveni vypsat nové otevřené jednokolové výběrové řízení. I v tomto případě jsme přesvědčeni, že budeme moci evropské peníze vyčerpat.

Rád bych podotknul, že podání, na jehož základě začal antimonopolní úřad šetřit Tyršovy sady, bylo anonymní. Můžeme proto jen spekulovat, kdo za tím stojí, komu revitalizace sadů nejvíc leží v žaludku a komu je lhostejné, že případným zastavením projektu budou nejvíc trpět obyvatelé Pardubic. Ve spolupráci s odborem hlavního architekta a odborem majetku a investic a po vyslechnutí námitek ze strany veřejnosti jsme připravili propracované projekty revitalizace, kterou si Tyršovy sady, park Na Špici i Vinice bezesporu zaslouží. Pokud se nezrealizují, bude to mít velmi negativní vliv pro rozvoj našeho města.

František Brendl, náměstek primátorky Pardubic

Dostal jsem e-mailem odkaz: Radní nebyli z návrhů na udělení cen Osobnost města Chrudim ve stylu “já na bráchu, brácha na mě” příliš nadšení | Chrudimské noviny. Samé nepravdy. Narodil jsem se a mám trvalé bydliště v Chrudimi.

Nejsem smutný, že nedostanu ocenění Osobnost města Chrudim, jako se dostalo malíři panu Alexovi a malíři panu Lušovskému. Ze srdce jim ocenění přeji. Nominaci od pana arch. Kopečného (CHRPAT), kterou zpracovala paní Mgr. Dostálková, jsem chápal jako odměnu za mou práci i za to, že jsem navrhl dva kandidáty, o kterých si myslím, že si titul zaslouží - F. Nový a ing. L. Štěpán, ketří byli oceněni. Myslím si, že když někdo někoho navrhne, nemůže trpět obludnou vlastností, které se říká závist. Jsem rozhodnut, s lehkým úsměvem na rtech, dožít bez medaile jako Anton Špelec ostrostřelec.

PS. Jako člen kulturní komise na její zasedání pravidelně docházím a pokud se hlasuje o věcech, které se mne dotýkají, nehlasuji.

Čtenářům Chrudimských novin i Vám přeji vše dobré.

Ivan Baborák

Ve čtvrtek má zastupitelstvo Pardubického kraje rozhodnout o tom, zda se pět nemocnic zřizovaných krajem spojí v jeden celek. Výsledkem mají být úspory, které zastaví ekonomický propad krajských zdravotnických zařízení. Posuzuji tento záměr ze tří pohledů, z pohledu lékařky pracující celý život v pardubické nemocnici, primátorky krajského města a zároveň krajské zastupitelky. Tato trojrole je pro mne přínosem, nutí mě totiž vnitřně hledat cestu, kompromis, řešení přínosné pro všechny.

Fúze jako taková má bezpochyby svá pozitiva, ale musím říci, že nejsem spokojena s její přípravou. Ani jako primátorka, ani jako lékařka, ani jako krajská zastupitelka. Troufnu si říci, že pro zodpovědné rozhodnutí zastupitelům chybí zásadní informace. To co je z pohledu kraje výhodné se nejeví stejně výhodně z pohledu lékaře pardubické nemocnice či občana Pardubic. Výhodnost připravované transakce pro pardubickou nemocnici nebyla nikterak doložena, ona totiž přímo pro ni výhodnou nebude. Hospodaření pardubické nemocnice se natolik vylepšilo, že v roce 2013 dosáhla několikamilionového zisku. Fúze v podstatě počítá s tím, že by měla krýt ztráty ostatních nemocnic.

Z titulu krajské zastupitelky však můj pohled nemůže být krátkozraký a na zdravotnictví v PK se musím dívat jako na celek, který by měl být životaschopný v našem celém kraji a měl by sloužit pro všechny obyvatele, kteří v něm žijí. K zodpovědnému rozhodnutí mi však chybí jasná analýza funkčnosti všech pěti nemocnic, jasný popis příčiny propadu u čtyř nemocnic i kroků, které budou muset být v nemocnicích v Chrudimi, Ústí nad Orlicí, Svitavách a Litomyšli učiněny, aby se zvýšila jejich efektivita. V materiálu, který nám byl předložen, jsem se dočetla, že na základě centralizace, snížením počtu pracovníků a zvýšení produktivity práce se do dvou let předpokládá celkové snížení mzdových nákladů o pět procent. Ani slovo o tom, kde a proč jaké ztráty vznikají, ani jak budou řešeny, jaká je vytíženost nemocnic a jejich oddělení, kde je možno ušetřit a kde je naopak třeba „přidat“. Chybí zkrátka jak analýza současného stavu nemocnic, tak vize do budoucna. Nikde jsem nenašla zmínku o tom, kolik vlastně fúze jako taková bude stát, jaká je softwarová připravenost, kdy a jak bude řešeno to, že účetní systémy jednotlivých nemocnic nejsou kompatibilní a dokonce ani to, jaký je vlastně kompletní cílový stav a kdy nastane.

Myslím, že nejen já, ale všichni zaměstnanci nemocnic, a vlastně všichni obyvatelé našeho kraje mají právo vědět a znát jaká v budoucnu bude ta „ jejich“ nemocnice. Deklarace, že všech pět nemocnic zůstanou nemocnicemi s akutní péčí a budou dále majetkem PK je opravdu málo.

MUDr. Štěpánka Fraňková, primátorka města Pardubic a členka zastupitelstva Pardubického kraje

V těchto dnech se loučíme s občanem Slatiňan, Lubomírem Čmelíkem. Jeho život vyhasl v brzkých ranních hodinách dne 25. 1. 2014 ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové následkem těžké dopravní nehody.

Fity, jak ho ve Slatiňanech všichni znají, ke Slatiňanům patřil, měl je rád a měl zde také mnoho přátel, kteří ho nikdy nenechali na holičkách i přes jeho zvláštní způsob života, který si do značné míry sám zvolil. Jeho pojetí svobody se mnohým z nás může zdát nepochopitelné, ale byl to jeho projev, jeho život… V azylovém domě, kde mu město Slatiňany zajistilo bydlení, pobyl opravdu jen pár dní. Se svým kolem a kárkou cestoval z místa na místo připraven přespat tam, kde momentálně byl. A tak mu zůstali přátelé, kteří jeho volbu respektovali a zároveň byli připraveni mu vždy pomoci a věřte, Fity to moc dobře věděl. Věděl, kde vždycky dostane najíst, kde se může ohřát, kde se může občas umýt, kde dostane oblečení, kde si může přivydělat trochu peněz, i když poslední roky už mnoho práce nezastal, odvážel alespoň sběr.

A tak, věnujeme-li dnes Fitymu tuto vzpomínku, chci také poděkovat všem, kteří na tohoto človíčka nikdy nezapomněli svou pomocí i svým přátelstvím. Mnoho dobrých lidí ještě žije, a to pro nás může být povzbuzující i inspirující.

MVDr Ivan Jeník, starosta města Slatiňany

Vracím se k článku z minulého týdne o smrti cyklisty při nehodě u Slatiňan. Fiti, Fitinka - oblíbená jména našich miláčků. Pro naše odložené kamarády obce dotují útulky. Jsou sice za dráty, ale v suchu a dostanou nažrat. Fiti byl však také člověk. Člověk, který celý život trávil na silnicích jako závozník. Profese, jež zanikla jako mnoho jiných. Stačila na obyčejný život se střechou nad hlavou. Na silnici také svůj život skončil. Možná to bylo pro něho vysvobozením před mrazy, které by bez omrzlin nepřežil. Kolo s vozíkem byl celý jeho majetek. Bivakoval pod plachtou u Valchy na Borku.

[[img:chrn_fullwidth:6654:Vždy usměvavý Fiti, tak si ho budeme pamatovat.  Foto: Chrudimské noviny]]

Železo a jablka, která sbíral podél silnic, mu muselo k životu stačit. Vždy pozdravil, nikdy si nestěžoval, nežebral. Umýt se mohl v řece a ohřát u ohně nebo v hospodě. Takovýto ozdravný týdenní lednový pobyt by měl být povinný pro různé sociální pracovníky, aby poznali životní podmínky bezdomovců. Dříve platilo dokonce domovské právo. Pro každou obec by bylo hanbou, kdyby se nedokázala postarat o lidi bez prostředků. Zajistit jim důstojné bydlení a jídlo. Málokdo si připouští, že ho může takový krutý osud potkat. Z kopce se ale někdy jede velice rychle. Možná by současným chudým pomohl výtěžek různých obecních a městských plesů, které jsou v plné sezóně. Ale to bych chtěl asi na současných měšťanech příliš. Čest tvé památce, Slatiňáku, Lubomíre Čmelíku.

Jarda Koreček, srab který ti nedokázal v životě pomoci.

O pardubických Automatických mlýnech se v posledních měsících popsaly desítky stran v řadě místních i celonstátních periodikách. Situace kolem této významné stavby zbudované podle návrhů architekta Josefa Gočára je však velmi spletitá. Následující řádky přinesou shrnutí událostí posledních měsíců.

Provoz v areálu Automatických mlýnů, jehož stávajícím majitelem je společnost GoodMills Česko a.s., začal být utlumovaný v druhé polovině roku 2012, částečně mlýn fungoval až do března 2013. To vyvolala vznik nezávislé iniciativy Mlýny městu, jejímž hlavním cílem je vést otevřenou diskuzi nad budoucností Automatických mlýnů. V červnu byly prostory mlýnů poprvé bezplatně zapůjčeny Kulturnímu centru Pardubice - Divadlu 29. Ve spolupráci se čtrnácti dalšími subjekty zde uspořádaly dva festivaly s cílem otevřít areál široké veřejnosti. Festivaly navštívilo přibližně 4300 diváků a prokázaly, že tato jedinečná stavba není jen jednou z mnoha památek ve městě, ale že jsou místem, se kterým se obyvatelé ztotožňují.

Třebaže diskuse o možném odkupu areálu mlýnů probíhaly již dříve (Rada města Pardubic vzala 23. dubna minulého roku na vědomí prohlášení areálu Automatických mlýnů za objekt veřejného zájmu), oficiální nabídku od společnosti GoodMills na jeho prodej za částku 40 milionů korun obdrželo město Pardubice až v září 2013. Tehdy byl také bod „Automatické mlýny“ poprvé oficiálně diskutován na zasedání zastupitelů města, kteří se například vyjadřovali ke zprávě koordinátora, která obsahovala výstupy z think tanku nad budoucností Automatických mlýnů. Kompletní znění zprávy je dostupné na této adrese: http://1url.cz/Pp2b.

5. listopadu schválila Rada města Pardubic vznik pracovní skupiny s názvem Mlýny, složené ze zástupců Divadla 29, iniciativy Mlýny městu!, o.s. Offcity, Odboru hlavního architekta MmP, z Odboru školství, kultury a sportu MmP a Odboru kanceláře primátora MmP. Další odbory magistrátu města byly náměstkem primátorky Františkem Brendlem vyzvány k maximální součinnosti s touto pracovní skupinou. Skupina byla radou města pověřena zpracováním vize a strategie využití areálu Automatických mlýnů pro projekt „kultur fabrik“. Svou vizi tato skupina zastupitelům představila na pracovním semináři 31. října. „Kultur fabrik“ je celosvětově používaný termín pro průmyslové objekty přetvořené na víceúčelové zóny, které nově získávají funkci veřejného prostoru s kulturním, společenským i komerčním využitím.

Zastupitelé města téma budoucnosti Automatických mlýnů opět projednávali 17. listopadu na svém zasedání. Zde byli zastupitelé seznámeni s výsledkem nezávislého odhadu ceny areálu Automatických mlýnů (17 mil). Nabídka byla vzata na vědomí a zastupitelé pověřili náměstky Františka Brendla a Michala Koláčka hledáním strategického partnera a definováním optimálního podílu města na procesu konverze areálu Automatických mlýnů na areál sloužící veřejnému zájmu. Dále byl Odbor hlavního architekta pověřen zpracováním regulativů zástavby tohoto areálu.

Pracovní skupinu Mlýn čeká v novém roce 2014 mnoho zásadních úkonů, z nichž ani jeden není zanedbatelný a každý z nich vyžaduje náležitou pozornost. Věříme, že veškeré snahy povedou k tomu, že Automatické mlýny se stanou veřejným prostorem, jejich historická, kulturní i společenská hodnota tím bude nejen zachována, ale navíc znásobena.

Za iniciativu Mlýny městu! a pracovní skupinu Mlýny www.mlynymestu.cz Šárka Zahálková

Dne 20. prosince 2013 zemřel ve věku nedožitých 88 let dlouholetý vysokoškolský učitel Pedagogické fakulty v Hradci Králové (několik let byl i proděkanem fakulty) a přední literární vědec (jeho specializací byla teorie literatury a česká literatura 20. století) doc. PhDr. Miroslav Bastl, CSc.

Po odchodu do důchodu v roce 1991 udržoval dr. Bastl i nadále odborné kontakty se svým bývalým pracovištěm (patřil k předním členům autorského kolektivu ojedinělého literárního projektu - třídílného Slovníku spisovatelů Chrudimska), ale začal také, jak sám říkal, splácet dluh i oblasti, která se stala jeho rodným krajem - v letech 1938 studoval na chrudimském Reálném gymnáziu a do Chrudimi se vrátil po vysokoškolských studiích a pedagogickém působení na několika středních školách.

Zájemci o kulturní a literární dění Chrudimska a Chrudimi jej znali z desítek jeho článků do regionálních novin, fundovaných příspěvků do Chrudimských vlastivědných listů a odborných studií do Chrudimského vlastivědného sborníku Regionálního muzea v Chrudimi, Almanachu chrudimského gymnázia (1993), jako autora publikací o dr. Karlu Pippichovi (1999) a Chrudim v literatuře (27. svazku Edice Chrudim z roku 2004) a také z jeho přednášek. V posledních letech života se badatelský zájem dr. Basta ještě více rozšířil. V Chrudimských vlastivědných listech vyšel mj. seriál článků o významu jmen a míst našeho okresu, demografickém vývoji v chrudimském okrese v letech 1850 - 2001, o historii Chrudimi za nacistické okupace a v květnu 1945, Loutkářské Chrudimi, apod.

V dr. M. Bastlovi ztrácí literární věda ale i běžní zájemci o literární dění našeho regionu erudovaného odborníka, který důstojně navázal na dílo, jež po sobě zanechali v meziválečném období prof. Jaroslav Adámek a v období po druhé světové válce dr. Josef Petrtyl.

Mgr. Pavel Kobetič