Dobrý den. K celému případu vám mohu sdělit následující:

v cca 13.30 hod. došlo k úniku kyseliny dusičné z poškozeného kontejneru na podlahu skladu, která tvoří nepropustnou jímku. Při úniku došlo k výronu nitrózních plynů. Po zjištění úniku byla kyselina, ve spolupráci s HZS, zneutralizována a bylo rozhodnuto, že po zchladnutí (při neutralizaci se uvolňuje teplo) bude přečerpána do náhradních obalů. Asi 2 hodiny po ukončení zásahu došlo v cca 19:50h k obnovení výronu nitrózních plynů. Při opakovaném zásahu byla dokončena neutralizace, naředění směsi a směs byla přečerpána do náhradních obalů bez spodní výpusti. Směs bude předána k odstranění prostřednictvím oprávněné firmy.

Z hlediska dopadů na bezpečnost a ekologii nedošlo, dle mého názoru, k žádnému ohrožení osob a životního prostředí. Nebylo zaznamenáno žádné zranění osob. Prokazatelně nedošlo k žádnému úniku nebezpečných látek do vod nebo půdy. Výron nitrózních plynů byl viditelný (plyny jsou zbarveny hnědooranžově), ale mimo vnitřní prostor zmíněného skladu nebyla jejich koncentrace nebezpečná.

Věřím, že informace je pro vaší potřebu dostatečná.

S pozdravem Ing. Petr Kára, ředitel výrobní divize, Penta, s.r.o.

V rozpočtu Pardubického jsou na vzdělávání každoročně určeny dvě položky, pro zaměstnance a samosprávu, schvaluje je stejně jako celý rozpočet Zastupitelstvo Pardubického kraje.

Z položky pro samosprávu lze hradit vzdělávání zastupitelů. Z tohoto byl poskytnut příspěvek na studium náměstku hejtmana Romanu Línkovi v letech 2010-2011. U něj bylo přihlédnuto k tomu, že byl uvolněným členem zastupitelstva a po ukončení jeho mandátu se předpokládá jeho návrat do Krajského úřadu Pardubického kraje. Ivo Tomanovi byl v letech 2009-2010 poskytnut příspěvek na studium ve výši poloviny finanční částky vzhledem k tomu, že byl v té době členem Zastupitelstva Pardubického kraje, předsedou výboru pro dopravu a členem výboru NUTS II Severovýchod.

Pardubický kraj uhradil studium zakončené tituly MBA/MPA v plné výši také 11 zaměstnancům s ohledem na zájem zaměstnavatele na trvalém zvyšování kvalifikace těch nejperspektivnějších pracovníků. Pro zaměstnance vyplývá ze smlouvy závazek po skončení studia 5 let pracovat pro Pardubický kraj, nebo část nákladů vrátit.

Krajský úřad Pardubického kraje věnuje zvyšování kvalifikace pracovníků velkou pozornost, což ostatně vychází ze zákona o úřednících, který tuto povinnost ukládá. Za dobu existence úřadu 39 zaměstnanců úspěšně dokončilo vysokoškolské studium a dalších 20 studuje. Počet vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců se od roku 2007 zvýšil z 53 procent na 70 procent. Podpora vzdělávání je jedním z benefitů, které může státní správa nabídnout schopným lidem s tabulkovými platy.

PhDr. Zuzana Nováková
oddělení komunikace a vnějších vztahů
kancelář hejtmana

Když jsem viděl prořezávat nejstarší škrovádský strom, nevěřil jsem svým očím. Strom chráněný státem se prořezává těsně před květem. Rány tohoto velikána se ani neošetří po řezech motorovou pilou, která do nich zanese olej a zapříčiní hnilobu a brzký konec tohoto stromu. Přemyslovská lípa, typický strom českých návsí, musí ustoupit třešničkám, které živoří uprostřed návsi na pevném podkladu ze škrovádského pískovce. Lípa, která zanedlouho rozkvete, přiláká stovky včel a její omamná vůně, hlavně v podvečer, se bude linout celým Škrovádem. 

Již v biblických dobách bylo největším trestem pro poražené otrávit studně a skácet stromy. To vždy byly a jsou největší cennosti pro člověka, které se nedají ničím nahradit. Vojáci po lokte zatřísnění krví nepřátel to odmítali dělat. Nastoupili vyvrhelové a zločinci, kteří se vždy přidávají na vítěznou stranu. Ve středověku se kati zakrývali kápí, když vykonávali konečný  rozsudek. Nyní se ti, kteří vykonávají konečné rozsudky nad likvidací stromů, zakrývají do různých komisí, odborů na ochranu zelení a péče o životní prostředí. Naši hlídací psi demokracie mi spíše připomínají mopslíky, kteří pod stolem olizují páníčkovy nohy. Jinak by už dávno zveřejňovali jména těch, kteří tato nevratitelná rozhodnutí dělají, kteří vypracovávají odborné posudky i jména těch, kdo hlasují.

[[img:chrn_fullwidth:3749:V Chrudimi se bezohledný městský úředník nezastavil ani před vykácením napučených sakur.  Foto: Chrudimské noviny]]

Musím se ještě vrátit ke stromům, němým svědkům minulého století, které toto řádění nepřežily. Dominanta Škrovádu byl tis, který zpevňoval základy Bartůňkovy chaloupky. O jeho likvidaci se usilovalo více než třicet let. Jeho kmen s dutinou větší než dva metry odolal nedávnému orkánu Kiril. Dutinu, kterou odhalí každý hajný pouhým poklepem, odborníci nepoznali. Jinak by už dávno museli korunu tohoto stromu odlehčit. Strom mohl žít dál a zpevňovat základy. Hlavně ale měl mít vedle sebe třicetileté brášky. V olšině také nemuselo padnout tolik olší. Opět se nikdo nehlásí k ortelu, který byl na nich vykonán.

Před více než padesáti lety se rozhodl profesor Přibyl strávit důchod ve Škrovádu. V této době měla být olšina vykácena. Stromy už byly rozděleny podle zásluh. Protože o dřevo jde, stejně jako nyní, až v první řadě. Dokázal přesvědčit tehdejší vedení národního výboru o významu a přínosu stromů k životnímu prostředí a hlavně lidem. Tenkrát se občanům na úřadu ještě naslouchalo. Profesor byl člověk vážený a nebál se žáků jako ti současní. Hlavně však olšina měla před sebou padesát let života. Nyní je zde díra jak po dobře mířeném direktu do předních zubů. Za sokolovnou ohrožovaly občany také dvě lípy. Lípy, které sázeli sokolové za německé okupace, přežily i okupaci ruskou. Za Němců byli hrdinové ti, kteří tyto stromy, symbol československé státnosti, sázeli. Nyní se považují za hrdiny ti, kteří je kácí. Na návsi vadila více než stoletá mohutná krasavice. Okolo jejího pařezu se válely větve plné pupenů a sám pařez znovu obrůstá. Vzpomeňme na Jiráskovu Lucernu, jak museli lípu před vrchností bránit. Jakoby se historie opakovala.

[[img:chrn_fullwidth:7309:V Nerudově ulici šly k zemi lípy, o něž se město roky nestaralo. Záměrně?  Foto: Chrudimské noviny]]

Nechápu, proč se nevysazují na návsi stromy desítky let staré, jako se vysazovaly při zakládání zámeckého parku. Už slyším, jak by to bylo drahé. Kdyby se nerealizovala betonová nesmyslná kreace „božích prstů“, která zlikvidovala jediný veřejný prostor ve Slatiňanech, mohly si dnes děti hrát ve stínu lip.

Jsou lidé, kteří mají beton rádi, dokonce si fotografiemi New Yorku vyzdobí interiéry. Těm doporučuji je doplnit barevně vyvedenou rakovinou vyžraných dětských plic. O králi zámeckého parku, mohutném buku, toho bylo napsáno tolik, že bych se opakoval. Opět mi nejsou známí ti, kteří se ho rozhodli poslat k zemi. Jsem přesvědčen, že by i s několika větvemi byl okrasou parku. Parku, který už dávno neodpovídá původním plánům. Stromy rostou tam, kde ořech vypadl vráně ze zobáku.

V Chrudimi ohrožovala občany lípa nedaleko sokolovny, ale hlavně alej lip k městskému nádraží. Když jsem stromy v dubnu prohlížel, z jedné dutiny po odřízlé větvi rostl více než šestiletý stromek. Nejméně tak dlouho se o toto stromořadí nikdo nestaral. Lípy zmizely. Mají je snad nahradit javory. Nedovedu si představit, že by někdo v Kanadě vykácel alej národních symbolů javorů a nahradil by je lípami. Na toto musí být hodně drzé čelo.

Když jsem minulou zimu viděl na skládce obrovskou hromadu listnáčů, zajímal jsem se, odkud ty stromy jsou. Byly z Vaňkových školek. Musely ustoupit hale japonského investora. Pochybuji, že by si doma dovolil vykácet stromy a postavit tam halu. A kdyby, tak až by vylezl z vězení, by si nikde ani neškrt. V kolonii Česko si však může dovolit všecko.

V chátrajícím areálu bývalé Transporty, která dříve zaměstnala půl okresu, by se místo jistě našlo a nemusela se nenávratně ničit další půda. Nedávno mi psala známá z cesty po Novém Zélandu. Ten navštěvují turisté a obdivují aleje stromů podél silnic. Nejdražší pokoje mají okna přímo do korun stromů. U nás stromy ohrožují řidiče a stíní do oken. Proto musí padnout.

Před léty jsem mohl doprovázet Markétu na její výstavě soch v Paříži. Denně jsem chodil podél parčíku, kde bylo vykáceno sedm stromů, asi takových jako ve Vaňkových školkách. Pobouření Pařížané svůj hněv obrátili proti firmě, která zde měnila eskalátory. Ta to lehce vyvrátila tím, že technologii výměny změnila až po vykácení stromů. Demonstranti svůj hněv obrátili proti starostovi tamnějšího obvodu. Ještě koncem týdne se pan starosta poroučel. Jak jsem se později dozvěděl, zanedlouho ho následoval i prefekt. Vyšlo najevo, že stromy stínily při ranní toaletě starostově milence. Hlavní heslo demonstrantů bylo: "Kdo nemá rád stromy, nemá rád lidi." Připomínám, že Paříž má zhruba tolik obyvatel jako naše republika.

Musím uznat, že ti naši jsou jiní držáci. Hlavně však pro naprostou apatii občanů, všelijakých kavárenských zelených, ochranářů přírody, zdravotníků, vlastně nás všech, kterým je jedno, jaký vzduch budou dýchat naše děti. Všichni umožňujeme svou nečinností řádění lidí, kteří mají na starosti péči o veřejnou zeleň a kterým chybí sociální cítění, což dnes není in.

Jaroslav Koreček, Škrovád

Hnutí ANO představilo 26. 5. 2014 v Pardubicích v prostorách krajské kanceláře pardubického lídra hnutí do podzimních komunálních voleb společně se základními body volebního programu. Už nějakou dobu bylo přitom veřejným tajemstvím, že zmiňovaným lídrem na pardubickou velkou radnici je Ing. Martin Charvát. Ten je v současné době ředitelem Rozvojového fondu Pardubice a.s.

Martin Charvát během tiskové konference představil základní body volebního programu. Jeho konstrukce je jasná: každý konkrétní problém města bude řešit odborná pracovní skupina, kterou zaštiťuje jeden garant - osoba kvalifikovaná jak svou odborností, tak zkušenostmi. "Garant bude vždy zodpovědný za správné a akční řešení dané problematiky,“ dodal Martin Charvát. Přehled oblastí a jednotlivých garantů volebního programu naleznete v závěru tiskové zprávy.

Současně by však pardubičtí lídři ANO rádi do tvorby programu zapojili širokou veřejnost. ,,Ano, program dotvoříme v diskusi a spolupráci s občany Pardubic. Ke každé z programových oblastí svoláme veřejnou debatu. O postoje našich občanů jde v první řadě.“ doplnil sám pardubický lídr. Zároveň upozornil na nově vznikající webové stránky ANO pro Pardubice, které budou veřejnosti představeny v červnu. "Ty vytváříme právě za účelem efektivní výměny informací mezi námi a občany Pardubic.“

Během konference byl zároveň představen nejužší základ kandidátky na velkou radnici statutárního města Pardubice. Vedení kandidátky tvoří už zmiňovaný lídr Ing. Martin Charvát, oblastní předsedkyně hnutí ANO Ing. Helena Dvořáčková a oblastní místopředseda hnutí ANO Ing. Jan Řehounek. Lídři kandidátek městských obvodů budou představeni veřejnosti taktéž během následujícího měsíce.

Co se samotných městských obvodů týká, během konference byl též diskutován postoj hnutí ANO v Pardubicích směrem k zachování / rušení obvodů. Bylo konstatováno, že v danou chvíli nevnímá pardubické vedení hnutí ANO rušení obvodů jako vhodné. Jejich efektivita však bude analyzována a bude také předmětem další diskuze jak interně v rámci hnutí, tak směrem k široké veřejnosti.

V poslední části konference vedení oblastní organizace informovalo o struktuře hnutí v Pardubickém kraji (oblasti Pardubice, Svitavy, Chrudim a Ústí nad Orlicí) a také o historickém vývoji členské základny ANO v Pardubicích, která k dnešnímu dni čítá několik desítek členů a stále nabývá na síle díky masivnímu zájmu o členství.

Oblasti a garanti volebního programu ANO – Pardubice:

* strategický plán – Ing. Martin Charvát – ředitel Rozvojového fondu Pardubice a.s.

* územní plán - Ing. Arch. Jaroslav Menšík – architekt a starosta Městského obvodu I

* rozvojové studie - Ing. Helena Dvořáčková – majitelka projekční kanceláře

* rozvoj města – čerpání dotací Ing. Jan Řehounek – ředitel zahraniční finanční společnosti

* funkční a úsporné město + doprava Ing. Gabriela Křížková – dopravní inženýrka a tajemnice MO I

* děti – koncepce školství a volnočasové aktivity - Mgr. Bc. Radek Hejný - ředitel ZŠ Polabiny 1

* život v našem městě

* koncepce kultury - MgA. Jaromír Krygel – šéfdirigent

* koncepce sportu - Ing. Miroslav Herudek – podnikatel a předseda TJ Tesla Pardubice, Dušan Salfický – sportovní manažer HC ČSOB Pardubice

* sociální oblast - p. Iva Dolečková - ředitelka České abilympijské asociace, o. s.

* provoz města - Ing. Lea Tomková - ředitelka Služeb města Pardubic a.s.

* bezpečnost – Jiří Chmelík - voják z povolání a velitel JDH MO VI

Mgr. Tomáš Krátký
Krajský manažer hnutí ANO 2011 - Pardubický kraj

Zúčastnil jsem se jednání na Stavebním úřadu Chrudim, který se nachází nahoře v posledním patře Městského úřadu Chrudim v Pardubické ulici. Chtělo se mi tady na WC, ale jaké bylo moje překvapení, že jsou na dveřích záchodků zvenčí koule, aby nešly otevřít. Seběhl jsem proto rychle o patro níž, tady ale koule na dveřích byly také. Ptal jsem se tedy úředníků, kam si mohu odskočit, kam chodí na městském úřadě na WC občané, tedy jejich zákazníci. A oni mě odkázali do přízemí. Tvářili se přitom soucitně, chtěli mi půjčovat klíče od "svých" záchodků a když jsme se o této situaci bavili, moc ji nechápali. Prý tam lidé dělají nepořádek, tak je to tak prostě nařízeno. V přízemí nakonec otevřeno bylo. Celé mi to ale přijde dost hloupé a vůči občanům minimálně netaktní.

Čtenář Chrudimských novin

P.S. Adresu čtenáře má redakce k dispozici.

[[img:chrn_halfwidth:7691:Většina záchodků na Městském úřadu Chrudim v Pardubické ulici slouží výhradně úředníkům. Poznáte je podle toho, že jsou opatřeny zvenčí koulemi na dveřích. Občanům je určeno jediné WC v přízemí, a to bez ohledu na to, že má budova několik podlaží.  Foto: Chrudimské noviny]]

Tak přesně takto to v Chrudimi dlouhodobě funguje: Široká ulice za 17 milionů korun, tribuna na fotbalovém stadionu za 30 milionů, Lesovna za 12, sportovní hala za 150, Muzeum barokních soch za 100, 2 mega profesionálním sportovcům, které se vypařily do neznáma, parčík u kina za 500 tisíc a výsledek?

[[img:chrn_fullwidth:7505:Podivné priority chrudimské radnice si na paškál vzal městský zastupitel za Stranu svobodných občanů Petr Lichtenberg. Místo oprav chodníků se prý budují pomníky.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim je zadlužena nejvíce za dobu své existence a občané tohoto města dále klopýtají na neopravených chodnících. Nemá to být náhodou obráceně? Nejdříve opravené chodníky, město bez dluhů nebo alespoň s podstatně menšími a pak si teprve mohou politici stavět své "pomníky" (když už tedy musí...). A jak vůbec místní politik? Pohoda, klídek a tabáček. Nenese žádnou zodpovědnost ...občané to přeci vše zaplatí.

Musím se důrazně ohradit proti vyjádření pana Jana Linharta pro Českou televizi. Tvrzení, že projekt revitalizace Tyršových sadů už nelze realizovat, není podložen reálnými fakty. Jedná se pouze o zbožné přání některých lidí. Je pravda, že antimonopolní úřad prošetřoval výběrové řízení a rozhodl o jeho zrušení. Doufáme, že brzy zasedne rozkladová komise předsedy a já pevně věřím, že ta toto prvoinstanční rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zruší. Pokud by se tak nestalo, jsme připraveni vypsat nové otevřené jednokolové výběrové řízení. I v tomto případě jsme přesvědčeni, že budeme moci evropské peníze vyčerpat.

Rád bych podotknul, že podání, na jehož základě začal antimonopolní úřad šetřit Tyršovy sady, bylo anonymní. Můžeme proto jen spekulovat, kdo za tím stojí, komu revitalizace sadů nejvíc leží v žaludku a komu je lhostejné, že případným zastavením projektu budou nejvíc trpět obyvatelé Pardubic. Ve spolupráci s odborem hlavního architekta a odborem majetku a investic a po vyslechnutí námitek ze strany veřejnosti jsme připravili propracované projekty revitalizace, kterou si Tyršovy sady, park Na Špici i Vinice bezesporu zaslouží. Pokud se nezrealizují, bude to mít velmi negativní vliv pro rozvoj našeho města.

František Brendl, náměstek primátorky Pardubic

Dostal jsem e-mailem odkaz: Radní nebyli z návrhů na udělení cen Osobnost města Chrudim ve stylu “já na bráchu, brácha na mě” příliš nadšení | Chrudimské noviny. Samé nepravdy. Narodil jsem se a mám trvalé bydliště v Chrudimi.

Nejsem smutný, že nedostanu ocenění Osobnost města Chrudim, jako se dostalo malíři panu Alexovi a malíři panu Lušovskému. Ze srdce jim ocenění přeji. Nominaci od pana arch. Kopečného (CHRPAT), kterou zpracovala paní Mgr. Dostálková, jsem chápal jako odměnu za mou práci i za to, že jsem navrhl dva kandidáty, o kterých si myslím, že si titul zaslouží - F. Nový a ing. L. Štěpán, ketří byli oceněni. Myslím si, že když někdo někoho navrhne, nemůže trpět obludnou vlastností, které se říká závist. Jsem rozhodnut, s lehkým úsměvem na rtech, dožít bez medaile jako Anton Špelec ostrostřelec.

PS. Jako člen kulturní komise na její zasedání pravidelně docházím a pokud se hlasuje o věcech, které se mne dotýkají, nehlasuji.

Čtenářům Chrudimských novin i Vám přeji vše dobré.

Ivan Baborák

Ve čtvrtek má zastupitelstvo Pardubického kraje rozhodnout o tom, zda se pět nemocnic zřizovaných krajem spojí v jeden celek. Výsledkem mají být úspory, které zastaví ekonomický propad krajských zdravotnických zařízení. Posuzuji tento záměr ze tří pohledů, z pohledu lékařky pracující celý život v pardubické nemocnici, primátorky krajského města a zároveň krajské zastupitelky. Tato trojrole je pro mne přínosem, nutí mě totiž vnitřně hledat cestu, kompromis, řešení přínosné pro všechny.

Fúze jako taková má bezpochyby svá pozitiva, ale musím říci, že nejsem spokojena s její přípravou. Ani jako primátorka, ani jako lékařka, ani jako krajská zastupitelka. Troufnu si říci, že pro zodpovědné rozhodnutí zastupitelům chybí zásadní informace. To co je z pohledu kraje výhodné se nejeví stejně výhodně z pohledu lékaře pardubické nemocnice či občana Pardubic. Výhodnost připravované transakce pro pardubickou nemocnici nebyla nikterak doložena, ona totiž přímo pro ni výhodnou nebude. Hospodaření pardubické nemocnice se natolik vylepšilo, že v roce 2013 dosáhla několikamilionového zisku. Fúze v podstatě počítá s tím, že by měla krýt ztráty ostatních nemocnic.

Z titulu krajské zastupitelky však můj pohled nemůže být krátkozraký a na zdravotnictví v PK se musím dívat jako na celek, který by měl být životaschopný v našem celém kraji a měl by sloužit pro všechny obyvatele, kteří v něm žijí. K zodpovědnému rozhodnutí mi však chybí jasná analýza funkčnosti všech pěti nemocnic, jasný popis příčiny propadu u čtyř nemocnic i kroků, které budou muset být v nemocnicích v Chrudimi, Ústí nad Orlicí, Svitavách a Litomyšli učiněny, aby se zvýšila jejich efektivita. V materiálu, který nám byl předložen, jsem se dočetla, že na základě centralizace, snížením počtu pracovníků a zvýšení produktivity práce se do dvou let předpokládá celkové snížení mzdových nákladů o pět procent. Ani slovo o tom, kde a proč jaké ztráty vznikají, ani jak budou řešeny, jaká je vytíženost nemocnic a jejich oddělení, kde je možno ušetřit a kde je naopak třeba „přidat“. Chybí zkrátka jak analýza současného stavu nemocnic, tak vize do budoucna. Nikde jsem nenašla zmínku o tom, kolik vlastně fúze jako taková bude stát, jaká je softwarová připravenost, kdy a jak bude řešeno to, že účetní systémy jednotlivých nemocnic nejsou kompatibilní a dokonce ani to, jaký je vlastně kompletní cílový stav a kdy nastane.

Myslím, že nejen já, ale všichni zaměstnanci nemocnic, a vlastně všichni obyvatelé našeho kraje mají právo vědět a znát jaká v budoucnu bude ta „ jejich“ nemocnice. Deklarace, že všech pět nemocnic zůstanou nemocnicemi s akutní péčí a budou dále majetkem PK je opravdu málo.

MUDr. Štěpánka Fraňková, primátorka města Pardubic a členka zastupitelstva Pardubického kraje

V těchto dnech se loučíme s občanem Slatiňan, Lubomírem Čmelíkem. Jeho život vyhasl v brzkých ranních hodinách dne 25. 1. 2014 ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové následkem těžké dopravní nehody.

Fity, jak ho ve Slatiňanech všichni znají, ke Slatiňanům patřil, měl je rád a měl zde také mnoho přátel, kteří ho nikdy nenechali na holičkách i přes jeho zvláštní způsob života, který si do značné míry sám zvolil. Jeho pojetí svobody se mnohým z nás může zdát nepochopitelné, ale byl to jeho projev, jeho život… V azylovém domě, kde mu město Slatiňany zajistilo bydlení, pobyl opravdu jen pár dní. Se svým kolem a kárkou cestoval z místa na místo připraven přespat tam, kde momentálně byl. A tak mu zůstali přátelé, kteří jeho volbu respektovali a zároveň byli připraveni mu vždy pomoci a věřte, Fity to moc dobře věděl. Věděl, kde vždycky dostane najíst, kde se může ohřát, kde se může občas umýt, kde dostane oblečení, kde si může přivydělat trochu peněz, i když poslední roky už mnoho práce nezastal, odvážel alespoň sběr.

A tak, věnujeme-li dnes Fitymu tuto vzpomínku, chci také poděkovat všem, kteří na tohoto človíčka nikdy nezapomněli svou pomocí i svým přátelstvím. Mnoho dobrých lidí ještě žije, a to pro nás může být povzbuzující i inspirující.

MVDr Ivan Jeník, starosta města Slatiňany