Chrudim - "Nehledejte v tom žádnou politiku," komentoval pro Chrudimské noviny změnu svého rozhodnutí při pondělním hlasování mimořádného zastupitelstva o přijetí třímilionové dotace a zafinancování opravy tribuny na bývalém stadionu AFK městský zastupitel Ivan Bělohlávek (KSČM). Ten se totiž nechal poté, co nezvedl ruku pro tento záměr, v následném dohadovacím řízení přesvědčit, aby svoje stanovisko přehodnotil a pomohl ho tak radniční koalici těsnou většinou jednoho hlasu protlačit.

"Měli jsme od začátku o celé rekonstrukci pochybnosti. Kdyby se totiž dělala od shora a ne od zdola jako v případě tohoto stadionu, nenastal by akutní problém s tím, že do opravených vnitřních prostor tribuny zatéká a hrozí tak znehodnocení celé této dřívější investice," vysvětluje Ivan Bělohlávek, proč se komunističtí zastupitelé nejprve zdrželi hlasování o dalším zafinancování opravy tribuny. "Byl tu ještě jeden aspekt, který nás k tomu vedl, a to třímilionová dotace, která je kapkou v moři v porovnání s tím, kolik peněz spolkne celková rekonstrukce tribuny a zázemí stadionu," dodává městský zastupitel. "Měli jsme a stále máme zato, že by se vedení města mělo snažit získat na investice takového rázu daleko více dotačních peněz, než jen pouhé tři miliony," míní Bělohlávek.

[[img:chrn_fullwidth:11762:]]

A proč nakonec pomohl vedení města záměr podpořit? "Byl jsem si dobře vědom toho, v jak špatném stavu je tribuna a nechtěl jsem proto úplně potopit peníze, které se sem v minulosti investovaly, přestože to nebylo v pořádku. Jde ale přeci o peníze nás všech, o které bychom tady přišli, proto jsem svoje stanovisko přehodnotil a dotaci včetně další investice, byť s výhradami, podpořil. Nic jiného v tom není. Za celý náš klub mohu v této souvislosti uvést, že respektujeme potřeby zásadních oprav a nejsme proti nim, avšak v tomto případě by tento problém nenastal, kdyby se na stadionu investovalo uvážlivě. Pak bychom nemuseli být do něčeho takového narychlo tlačeni," uzavírá Ivan Bělohlávek.

Chrudim - Městského zastupitele za ANO 2011 Františka Pilného zaráží před pondělním zasedáním zastupitelstva skutečnost, že se kvůli nízkému výběru daní zastavují ve městě některé investiční akce a už podruhé v krátké době za sebou se přitom radnice chystá investovat miliony korun do místních fotbalových areálů. Právě pondělní schůze zastupitelstva má totiž rozhodnout o přijetí třímilionové státní dotace na rekonstrukci tribuny na bývalém stadionu AFK a současně také o tom, že město kvůli tomu sáhne hluboko do svých finančních rezerv.

"Zatím nevím, co si mám o těchto masivních investicích do zdejšího fotbalového klubu myslet, pokud vezmu v úvahu ještě novou tribunu na stadionu Za Vodojemem, kterou platilo město celou ze svého. Není to totiž tak dávno, kdy pan starosta v médiích ´naříkal´, jak je na tom náš městský rozpočet kvůli nízkému výběru daní špatně a že se kvůli tomu budou muset letos zastavit investice do oprav chodníků a další infrastruktury ve městě, kterou všichni užíváme," namítá městský zastupitel. "V případě fotbalového klubu to ale evidentně takový problém není, proto mi přijde upřednostňování jedné zájmové skupiny na úkor všech občanů minimálně dost podivné," dodává vzápětí.

K dotaci bude třeba přihodit takřka šest milionů

"Rovněž třímilionová dotace od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), o které máme jednat, je žalostně nízká v porovnání s celkovou investicí, kterou se město chystá do rekonstrukce tribuny vložit," poukazuje František Pilný. Jen pro úplnost - město bude muset totiž k získané dotaci přihodit dalších takřka šest milionů, aby se mohlo do akce pustit a dotaci od státu získat. "Ověřoval jsem si proto u MŠMT, kolik peněz bylo možné prostřednictvím dotace na takovou akci obdržet a zjistil jsem, že v případě rekonstrukce či modernizace sportovního areálu ve vlastnictví klubu nebo města a obce to mohlo být až 70 procent z celkové částky, zatímco Chrudim získala pouze 33,9 procenta z celkového objemu této investice," dokladuje Fratišek Pilný svá zjištění.

Pilného zároveň mrzí, že město nezačalo stavět s pomocí dotace také tribunu na hřišti Za Vodojemem. "V případě této tribuny nám někdo z vedení radnice neříkal pravdu, když tvrdil, že na její výstavbu nelze získat žádnou dotaci. U MŠMT jsem si teď ověřil, že Chrudim mohla obdržet na tuto novostavbu až polovinu všech nákladů z celkových 17,5 milionu korun, které radnice na tuto stavbu vynaložila. Podle všeho bylo tedy město v tomto případě poškozeno. Kdyby totiž vedení radnice před posledními komunálními volbami se stavbou této tribuny tolik nespěchalo, nemusela být Chrudim chudší o několik milionů, a to je další věc, o kterou se budu zajímat," tvrdí zastupitel Pilný.

Dojde k vyčerpání víc než poloviny finančních rezerv

František Pilný se nechal před pondělní schůzí zastupitelstva informovat městskými úředníky také o tom, kolik peněz z letošních finančních rezerv spolkne plánovaná rekonstrukce tribuny na bývalém stadionu AFK, protože se bude hlasovat i o rozpočtové změně, za kterou se skrývá právě spotřeba rezervního fondu města. "Tato investice spotřebuje víc než polovinu všech letošních finančních rezerv," upozorňuje městský zastupitel. "Chápu, že je tribuna ve špatném technickém stavu, měli bychom si ale také umět spočítat, zda město něco získá z pronájmu těchto prostor, aby neneslo na svých bedrech jen samé finanční mínusy, a klub MFK Chrudim, který tento areál využívá, zase jen samé plusy. Měli bychom se v této souvislosti ptát, jak moc se klub snaží získávat na svou činnost sponzory, anebo zda se jen spoléhá na pomoc města. Všechny tyto informace by přitom měli mít zastupitelé před hlasováním k dispozici," říká městský zastupitel.

Rekonstrukce tribuny na bývalém "Emiláku" byla městem vysoutěžena za částku 8 854 044 Kč včetně DPH. Tři miliony z této částky by měla nyní pokrýt dotace. Zvednou pro ni tedy zastupitelé hnutí ANO 2011 nakonec ruku? "Nejprve je třeba zmínit, že už z principu naše hnutí vítá, že chce město investovat do údržby svého majetku. Na druhé straně je ale třeba zvážit, zda v tuto chvíli peníze v městské pokladně máme, nebo nemáme, a jestli je tato investice opravdu prioritou, když jsme nuceni další akce kvůli nedostatku financí zastavit. Zastupitelé ANO 2011 se proto nad tímto tématem sejdou na konci tohoto týdne, aby se mezi sebou poradili a dohodli, jak budou během pondělní schůze postupovat," uzavírá František Pilný.

Chrudim - Městský zastupitel František Pilný (ANO 2011), který přiměl vedení radnice k větší aktivitě při zajištění bezpečnosti obyvatel sídliště Na Šancích po nedávných povodních, si teď chce více "posvítit" také na další často diskutovaný problém, jímž je střecha kostela Nanebevzetí Panny Marie, které se ve městě začalo kvůli dvojí použité střešní krytině přezdívat hanlivě "kočkopes".

Pilný, který je vlastní profesí stavitel, se chce zajímat hlavně o to, zda jsou peníze použité z městské kasy na výměnu střešní krytiny kostela vynaloženy účelně. "Mrzí mě, že se z celé záležitosti stala spíše politika, než uvážlivá investice," poukazuje Pilný na nedávnou schůzi zastupitelstva města, kterou se snažil marně přesvědčit, aby odložila rozhodnutí o poskytnutí půlmilionové dotace katolické farnosti na opravu kostela s tím, že jde o zbytnou investici. Už proto, že v městské pokladně schází miliony a Chrudim zůstala na financování rekonstrukce střechy kostela v podstatě sama. "Výměna střešní krytiny má přijít ještě asi na šest milionů, přičemž stát prostřednictvím ministerstva kultury na ni přestal přispívat úplně a kraj se zúčastňuje této akce finančně už jen symbolicky, takže veškeré břímě zůstává na městu," argumentuje zastupitel. "Obávám se proto, že budeme o dotacích pro kostel jednat znovu a znovu, aniž víme, zda jsou tyto peníze vynaloženy účelně," dodává vzápětí.

"A co mne k tomu vede? Dostáváme se totiž do situace, kdy měníme na střeše kostela obrazně řečeno mercedes s ojetými gumami za novou Škodu Fabii. Co tím chci říct? Že měděná krytina, pokud je správně položena, vydrží celá staletí a je prakticky nezničitelná, zatímco tašky, které tam jsou pokládány, mají maximální životnost 80 let," upřesňuje svoje pochybnosti František Pilný. "Také mne nepřesvědčily argumenty, že jsou tašky šetrnější ke gotickým krovům kostela, protože případné teplo, které měď vytváří, se dá poměrně snadno a levně odvézt izolací, jež se vloží pod plech, který je navíc oproti taškám asi tak desetkrát lehčí. U měděného plechu lze totiž počítat se zátěží čtyři až pět kilogramů na metr čtvereční, zatímco u pálené tašky zhruba 50 kilogramů na metr," vypočítává Pilný. "Proč myslíte, že mají všechny významné chrámy ve větších městech v České republice na střeše měď? Protože je praktičtější, takřka nezničitelná a dotváří od 18. století, kdy se začala měď používat, jejich monumentálnost," tvrdí zastupitel města. "Navíc věže kostela Nanebevzetí Panny Marie z tašek nikdy neuděláte, takže to pořád bude ten ´kočkopes´, o kterém se teď ve městě mluví. A přestože byly tašky na střeše kostela ještě dříve než v 18. století, je nutné rovněž připomenout, že i kostel vypadal tenkrát jinak," podtrhuje městský zastupitel.

"V situaci, kdy má výměnu střešní krytiny na kostele zafinancovat v podstatě celou město, mi přijde taková investice zbytečná. Kostel totiž vyžaduje z mého pohledu jiné nutnější opravy, než je střecha, protože je zabezpečena velmi kvalitním střešním pláštěm. Měnit měď za tašky je z mého pohledu opravdu krok zpátky. I proto bych se chtěl v dohledné době sejít s panem arciděkanem Hebltem, abych si mohl kostel v jeho doprovodu prohlédnout a detailněji se seznámit s plány na jeho rekonstrukci. Může mě pochopitelně odmítnout, přesto si myslím, že by město mělo vidět do věcí, které financuje. Stále mám totiž za to, že zastupitelé posledně rozhodli spíše pod dojmem jednání zastupitele Jaroslava Moučky z KSČM, který upozornil na předchozí chybné využití dotace katolickou farností při opravě kostela, než aby uvážlivě zhodnotili účelnost investice, kterou umožnili z peněz občanů města. Proto podle mne také dotace prošla. Z věcných problémů by se však neměla stávat politika," uzavírá František Pilný.

Chrudim - Starosta města Petr Řezníček (SNK-ED) přijal hned druhý den ráno po skončení veřejného zasedání městského zastupitelstva jednoho z největších kritiků postupu vedení radnice při řešení protipovodňových opatření v sídlišti Na Šancích, městského zastupitele a profesí stavitele Františka Pilného (ANO 2011). Ten se přitom neúspěšně pokoušel přesvědčit svoje kolegy v zastupitelstvu, aby nasměrovali půlmilionovou dotaci určenou původně na další rekonstrukci střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie raději do příprav zabezpečení ohrožené lokality Na Šancích před dalšími možnými povodněmi. Starosta mu nyní nabídl spolupráci při hledání řešení, jak sídliště do budoucna zabezpečit.

"Byl jsem neprávem osočen z toho, že mě střecha kostela nezajímá, ale to není vůbec žádná pravda. Naopak. Jen si myslím, že jde v tuto chvíli o zbytnou investici. Zvláště ve chvíli, kdy si současné vedení radnice stěžuje na velký propad příjmů z vybraných daní a chystá se škrtat v chystaných investicích, a přitom tu máme akutní potřebu zabezpečit životy, zdraví a majetky občanů žijících v sídlišti Na Šancích," říká na úvod František Pilný. "Minimálně proto by mohla rekonstrukce střechy kostela počkat a peníze by šly vynaložit daleko účelněji," dodává vzápětí.

Žijeme tady a teď, nechme minulost být, apeluje zastupitel
Zastupitel Pilný iniciativu starosty Řezníčka vítá, přesto je dál přesvědčen, že vedení města mohlo a mělo pro bezpečnost lidí Na Šancích udělat daleko více, než doposud vykonalo. "Nemělo se hlavně zarazit hned při prvním problému, ale zcela určitě mělo hledat další cesty a možnosti, jak riziko v této lokalitě minimalizovat, což se za celých devět let od poslední povodně bohužel nestalo. Poznatků o tom mám celou řadu. I proto jsem byl hluboce lidsky zklamán z toho, že se vina svalovala na ty, kteří neměli se zaplavením sídliště Na Šancích vůbec nic společného. To, si myslím, že do politiky v 21. století už dávno nepatří a že je zcela na místě, aby vedení města přiznalo i vlastní podíl viny na současném neutěšeném stavu v této hustě obydlené lokalitě a nerozptylovalo zbytečně pozornost lidí tím, co tu bylo, nebo se mělo stát před sto či padesáti lety. Žijeme tady a teď a nechali jsme se občany zvolit pro to, abychom jim poskytovali určitý servis, který je v případě sídliště Na Šancích, jak se nyní ukázalo, nedostačující," pokračuje městský zastupitel.

První návrh: udělejme ze silnice v Topolské ulici hráz
"A jelikož je třeba hledat řešení namísto svalování viny na někoho jiného, přišel jsem přirozeně na schůzku se starostou připraven a měl pro něho nachystáno několik variant řešení, jak zmírnit Na Šancích možné přívaly vody z okolních polí," tvrdí František Pilný, který už mezitím stihl jednat jak se zástupci samospráv bytových domů postižených povodní, tak i zainteresovaných organizací, které mohou situaci v sídlišti významně ovlivnit. "První můj návrh spočívá ve změně výškové úrovně silnice v Topolské ulici. Jejím navýšením by vznikla přirozená hráz mezi kritizovaným polem a sídlištěm pod ním a voda by tak nemohla téct do silnice. Ke zvážení jsem dal i změnu výškové úrovně silnice Na Šancích, která potřebuje vyspádovat a vyvážit, aby odsud mohla voda volně odtékat. Za současné situace spočívá její vrchol paradoxně uprostřed a nikoli až dole u posledního bytového domu, takže zde při ucpání kanalizace vzniká oblast bez odtoku a voda se pak hrne přepadem rovnou do domů," popisuje situaci na místě zastupitel Pilný. "Na základě tohoto zjištění jsem zpracoval jednoduchou skicu, kterou jsem nyní předal panu starostovi ke zvážení," poukazuje František Pilný.

Protipovodňová stěna, retenční nádrž a zkapacitnění kanalizace v Malecké ulici
Dalším návrhem městského zastupitele je možnost přebudovat přímo v sídlišti současnou betonovou stěnu, která zpevňuje sráz hlíny nad parkovištěm, jež bylo opakovaně zatopeno, ve větší protipovodňovou stěnu. "Vím, že by šlo o další betonový prvek v sídlišti, které je samo plné betonu, avšak taková stěna by se stala dalším účinným prvkem zádržného systému a odvedla by vodu mimo parkoviště a oba nejvíce postižené bytové domy. Navíc by ji bylo možné nechat celou zarůst, například břečťanem, aby nebyla tolik na očích," vysvětluje zastupitel. "Další můj návrh, který není až tak z mojí hlavy, protože vznikl z iniciativy vedení VaKu Chrudim, s nímž jsem mezitím jednal, počítá se vznikem retenční nádrže na pozemku města v místě parkoviště hned za poštou. Pan starosta mi sdělil, že už o tomto návrhu ví a že prý o něm také uvažuje. A nakonec by mohla být ještě více zkapacitněna současná kanalizace v Malecké ulici, která by tak pojala větší množství vody přitékající z polí a odváděla by ji tak z této ohrožené lokality pryč," uvádí k návrhům, které předložil starostovi během ranní schůzky, městský zastupitel.

Bez pevných termínů nemá prý smysl ve snaze dál pokračovat
"Pan starosta mě pozval na půl osmou ráno a naše schůzka trvala asi 45 minut, během které jsem mu nastínil výše uvedené návrhy, jak řešit z mého pohledu možné záplavy v sídlišti Na Šancích. On mi na oplátku nabídl, jestli bych přijal účast v pracovní skupině, která by měla vedení města pomoci s danou situací. Osobně považuji takovou iniciativu za velmi pozitivní záležitost, nesmí ale zůstat jen u snahy a slibů, které zatím od roku 2006 nikam nevedly. Proto, pokud byla nabídka míněna starostou upřímně a budu k této práci přizván, budu trvat na tom, abychom se řídili pevnými termíny a věci se daly konečně do pohybu. Tohle se musí oproti dřívějšku změnit, jinak by ani nemělo smysl v takovém snažení dál pokračovat," uzavírá městský zastupitel František Pilný.

Chrudim - Česká pirátská strana zřídila prostřednictvím portálu YouTube.com přístup k online přenosům z jednání městského zastupitelstva a zároveň zde začne po nezbytných úpravách archivovat záznamy z jednotlivých schůzí zastupitelů. Chrudimské noviny o tom informoval lídr zdejších Pirátů Jiří Stuna.

"Musíme totiž vyhovět liteře zákona a z jednotlivých záznamů vystříhat pasáže, jejichž zveřejněním bychom mohli případně porušit zákon o ochraně osobních údajů," vysvětluje chrudimský lídr. Přímé přenosy je však možné odvysílat na internetu v nezkrácené podobě. Kdo tedy bude chtět vidět své zastupitele přímo při práci a jak řeší úkoly ve prospěch města a jeho občanů, může dnes, tj. v pondělí 22. června od 16 hodin sledovat průběh šestého letošního zasedání městského zastupitelstva na tomto odkazu, stačí na něj jen kliknout myší:

https://www.youtube.com/watch?v=8H3TihblBbY

Odkaz na archiv jednotlivých veřejných schůzí zastupitelstva města zveřejníme, jakmile ho Chrudimské noviny dostanou od Pirátů k dispozici.

Chrudim - V pondělí 22. června se po celé České republice bude slavit den, kdy lidé přestávají pracovat na daně. Výjimkou nebude ani Chrudim, kde se před budovou Muzea od devíti do 15 hodin chystají oslavit tento svátek příznivci politické strany Svobodných. Chtějí tak upozornit na to, že jsou daně příliš vysoké a byrokracie přebujelá.

Svobodní jsou politickou stranou, která prosazuje nižší daně, méně byrokracie a nepřijetí eura. V posledních celorepublikových volbách, kdy se volili čeští europoslanci, získala více než pět procent hlasů a jednoho europoslance, kterým se stal šéf této partaje, Petr Mach. Po posledních komunálních volbách stranu zastupuje také téměř 100 zastupitelů. „Daně v naší zemi jsou tak vysoké, že v podstatě do 22. června pracujeme na stát. To znamená, že nám stát na daních bere téměř polovinu výdělků. Je to vlastně, jako kdybychom každý den celé dopoledne pracovali na zaplacení daní a až odpoledne na sebe,“ říká předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach.

Nejkratší dobu pracují na stát z Evropanů Litevci, kteří slaví den daňové svobody posledního dubna. Švýcaři o den později. „Daňový systém v České republice je z hlediska své struktury podobný ostatním daňovým systémům v Evropské unii. Podle našeho nedávného průzkumu je však v České republice poměrně pesimisticky vnímána daňová jistota, tedy schopnost stanovit, jak vysoké daně a v jakém členění bude poplatník v krátkodobém i dlouhodobém časovém horizontu ze své podnikatelské činnosti povinen platit. Daňovým poplatníkům přitom nejvíce vadí časté změny v daňové legislativě a nejednoznačnost a náhlé zvraty stanovisek daňové správy,“ upřesňuje Radka Mašková, ředitelka daňového oddělení společnosti Deloitte, která termín dne daňové svobody spočítala.

„Svobodní se domnívají, že tou správnou cestou je snížit přerozdělování na úrovni státu, krajů, ale i obcí. Lidé by odevzdávali méně na daních a rozhodovali by se sami, kam své peníze investují. Poté by nebyly potřeba dotace a další nesmysly,“ říká chrudimský městský zastupitel Josef Káles mladší (Svobodní).

Chrudim - "Spojení jména Andreje Babiše se zatopením sídliště Na Šancích mi přijde od starosty Řezníčka hodně trapné," namítá městský zastupitel František Pilný (ANO 2011). "Mojí zásadou je hledat řešení, nikoli se vymlouvat a svádět vinu na někoho jiného, natož z toho dělat politiku, jak to nyní předvádí pan starosta," nebere si Pilný servítky.

Rozladila ho totiž starostova slova pro média, v nichž nařkl Babišovu firmu Oseva Agri z toho, že kdyby dělala, co má, tak by se víkendové záplavy v sídlišti Na Šancích nestaly. "Vyzval jsem na základě toho starostu, aby mi doložil smlouvu nebo znění dohody, kterou, jak říká, uzavřel se společností Oseva Agri Chrudim. A pokud tak doopravdy učinil, pak se budu ptát, jak město dbalo na to, aby byla tato dohoda naplňována v praxi," říká městský zastupitel. "Pokud se totiž prokáže, že byla dohoda firmou porušována a město na to nijak nereagovalo, pak by měla odpovědná osoba zvážit svoji rezignaci," dodává zastupitel Pilný.

Že je to dost přísný závěr? "Naopak, šlo by o odpovědný přístup konkrétních osob. V sídlišti Na Šancích je poměrně velká koncentrace lidí a nachází se zde značné majetky občanů města, které, jak se ještě teď po devíti letech ukazuje, jsou pořád v ohrožení. A stále trvám na tom, že svůj podíl viny na tom nese i město, které se zastavilo na jediném problému, kterým je nemožnost postavit zde protipovodňový poldr kvůli vysoké výkupní ceně pozemků. Za tu dobu mělo ale udělat mnohem víc. Mohlo se například pokusit prosadit protierozní omezení na sousedních polích anebo se zasadit o navýšení kapacity zdejší kanalizace. To vše dohromady mohlo lidem Na Šancích pomoci," vyjmenovává příklady František Pilný.

"Obávám se však, že dohoda s Osevou byla učiněna jen ústně někde u kafe nebo po telefonu a že ji nepůjde nijak uplatnit. Kdyby totiž měla všechny náležitosti, mohla se například Oseva Agri Chrudim podílet poměrnou částí na úhradě vzniklých škod. A jsme zase u toho, kdy je potřeba říct, co dělá nebo dělalo město špatně a proč pod vedením starosty Řezníčka nedotahuje věci do konce. Chápu, že je snazší svádět to na někoho jiného, než převzít vlastní odpovědnost, ale bez takových vlastností nelze město řídit. Byl jsem mezi lidmi Na Šancích a mimo jiné jsem zde zaslechl - ´ukazuje se, že nás cena z Dubaje před povodněmi neochrání´. To, si myslím, že vypovídá o mnohém v našem městě," uzavírá zastupitel František Pilný.

Chrudim - Podle zdejších zastupitelů ANO 2011 Davida Kasala a Františka Pilného vedení města situaci v sídlišti Na Šancích podcenilo a nese na obou víkendových záplavách v této lokalitě svůj podíl viny. "Už proto, že povodně a drobnější lokální záplavy budou obyvatele České republiky trápit stále častěji a je tedy zapotřebí přijímat taková opatření, která by mělá škodám, k jakým nyní došlo v sídlišti Na Šancích, zabránit," říká zastupitel a poslanec David Kasal.

„Je škoda, že město tuto situaci neřešilo hned po první povodni v roce 2006,“ pokračuje Kasal. „Za tu dobu se mohly jistě najít prostředky na realizaci nějakého protipovodňového opatření," dodává vzápětí. „Je nutné hledat účinná řešení a nejsou to jen ta drahá, jako třeba suchý poldr. Možná by stačilo zrekonstruovat stávající kanalizaci v Malecké ulici nebo upravit niveletu silnice. Stačí jen chtít,“ navazuje na svého předchůdce další městský zastupitel ANO 2011 František Pilný. „Bohužel se stále více setkáváme s tím, že vedení města neřeší běžné problémy svých občanů, my to však považujeme za hlavní smysl samosprávy,“ podotýká Pilný.

"Říká se, že neporučíme větru, dešti, ale měli bychom se alespoň poučit z historie a snažit se škodám předcházet, to především. Konkrétně v ulici Na Šancích sice funguje, i když špatně, systém varování pomocí SMS, kdy v sobotu 13. 6. nepřišlo žádné varování a v neděli přišlo až ve 20.37 hodin, kdy už voda dávno kulminovala, ale je to určitě lepší než nic," dokládá Pilný svoje zjištění přímo z místa záplavy, kam se přijel osobně přesvědčit o vzniklé situaci. "Nejlepší ochranou je prevence. Je proto nutné dbát už při zpracování návrhů územních plánů, aby velká voda mohla proudit svými přirozenými koridory a nestavět jí do cesty například zmiňované bytové domy. Ovšem tam, kde už stojí, jako v tomto případě Na Šancích, je nutné hledat jiná ochranná opatření a nevzdávat to hned při prvním nezdaru," míní městský zastupitel, podle kterého bude zapotřebí překontrolovat také v místě stávající kanalizaci, zda v ní v důsledku zanesení nebo špatné údržby nedochází ke zmenšenému průtoku vody.

"Velký dík patří všem složkám Integrovaného záchranného systému, které v lokalitě postižené o víkendu velkou vodou zasahovaly," vzkazuje zastupitel a poslanec Kasal, který je prý připraven se zabývat všemi podněty občanů z postiženého sídliště a přijmout je ve své poslanecké kanceláři na Masarykově náměstí.

Chrudim - Česká pirátská strana nedoporučí svým členům v komisích města, aby podepisovali "Prohlášení mlčenlivosti", které jim předložila k podpisu radnice. Tento dokument totiž zavazuje všechny, kdo působí v městských komisích, že nesmí podávat veřejnosti žádné informace, s nimiž přišli v těchto poradních orgánech vedení města do styku. Nesmí dokonce s těmito informacemi ani dál pracovat a používat je ve svých podkladech.

Piráti to považují za jasné porušení základních principů "otevřené radnice", které většina stran a hnutí před posledními komunálními volbami v Chrudimi deklarovala. "Zejména druhý a třetí odstavec uvedeného prohlášení je z našeho pohledu diskriminující, proto jsme jej nechali podrobit důkladné právní analýze, která nám teď dává za pravdu," konstatuje lídr chrudimských Pirátů Jiří Stuna. "Předložené prohlášení o mlčenlivosti jde zcela zjevně nad rámec toho, co na poli ochrany (zveřejňování informací) stanoví příslušné právní předpisy. Problematické jsou zejména odstavce dva a tři, které jsou koncipovány příliš široce a stanoví povinnost mlčenlivosti na veškeré informace, s nimiž přijde člen komise do styku," uvádí pražský advokát Filip Hajný, u něhož si chrudimští Piráti právní rozbor před několika dny zadali. Advokát Hajný doporučuje proto nyní na základě svého zjištění sporné prohlášení nepodepisovat a Piráti se jej teď hodlají každopádně uposlechnout, aby se zbytečně nevystavovali případným sankcím ze strany města.

"Už dopředu ale deklarujeme, že tím nemíníme porušovat ochranu osobních údajů, nechceme se však upsat k něčemu, prostřednictvím čehož nám může být zakazováno cokoliv," říká rezolutně Jiří Stuna. "Tak trochu je mi zároveň smutno z toho, že to lidé z ostatních stran a hnutí podepisovali jako ovečky a nechali si vnutit vůli někoho jiného, aniž by domysleli důsledky svého konání," dodává lídr České pirátské strany. "Vyčkáme teď, jak se k tomu postaví vedení města, které nás může potrestat maximálně tím, že nás vyloučí z práce v městských komisích. I na tuto alternativu jsme připraveni. Znovu ale zdůrazňujeme, že chceme pro město pracovat, avšak za zcela standardních podmínek a nikoli jako něčí vazalové. Členové komisí, kteří budou mít v úmyslu zveřejnit určité informace z jednání komise, popřípadě je zpřístupnit třetím osobám, musí totiž vzít pokaždé v úvahu, zda tím neporuší některý ze zákonů. To platí bez ohledu na to, zda daný člen komise podepsal předložené prohlášení či nikoliv," uzavírá Jiří Stuna.

Příloha: 

mlcenlivost.pdf

Chrudim - „Modrý hadr“ nebo symbol instituce, která pomohla mezi mnohými i městu Chrudim k miliónům korun? I toto dilema řešili na svém pondělním zasedání městští zastupitelé. Odpůrci Evropské unie (EU) jsou totiž místní Svobodní, kteří podrobili vlajku EU na chrudimské radnici tvrdé kritice. Za modrou vlajku s hvězdičkami se ale na druhé straně rozhodl bít městský zastupitel Jiří Hradec (Koalice pro Chrudim).

Byl to právě Hradec, který na výzvu dalšího místního politika, Josefa Kálese (Svobodní), jenž si nebral vůbec žádné servítky a označil vlajku za „modrý hadr“, reagoval podrážděně. Hradec totiž považuje EU za jedinečný projekt, který by neměl být haněn a dehonestován. Nakonec se naštavaný lékař vyjádřil v tom smyslu, že slova podobná Kálesovým by vůbec neměla veřejně zaznívat. „Česká republika nepatří mezi ty členské země, které považují modrou vlajku se žlutými hvězdičkami za symbol evropské sounáležitosti. Proto by měla z radnice zmizet,“ vysvětloval Káles důvody, proč podle jeho názoru nemá modrá vlajka na budově radnice co pohledávat.

Na jeho obhajobu se ozval i stranický kolega a další městský zastupitel Petr Lichtenberg. „Reakce doktora Hradce na příspěvek kolegy Pepy Kálese byla nepřiměřená a pro mne až nepochopitelná. Oficiální vlajka vždy zůstane oficiální vlajkou a kus látky, který si evropské elity určily za takzvanou vlajku Evropské unie, nikdy nemůže být oficiální vlajkou. To je jasné jak facka. Proto Pepovo označení hadr odpovídá skutečnosti rozhodně více. Jako občan České republiky nestojím o to, aby toto vlálo nejen na Hradě v Praze, ale i na radnici v Chrudimi,“ píše na svém facebookovém profilu Lichtenberg.

[[img:chrn_fullwidth:11372:Vlajka prý Evropské unii vůbec nepatří. Tvrdí to alespoň místní Svobodní.  Reprofoto: Chrudimské noviny]]

Vyvěšení vlajky mají přitom „na svědomí“ místostarostové z České strany sociálně demokratické. Konkrétním iniciátorem vyvěšení vlajky je pak první místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). Ten se také proti Kálesovým slovům ohradil a kategoricky je odmítl jako neuctivá. Podobně reagoval i další neuvolněný místostarosta Miroslav Tejkl (ČSSD). „Některé radnice unijní vlajku používají, jiné nikoli, leckdo by mohl tvrdit, že pokud bychom měli být důslední, tak by tam měla viset i krajská vlajka, protože jsme součástí nejen EU a České republiky, ale i Pardubického kraje. Jak vidět, jedná se v případě vlajky EU o nesmírně důležitý problém, se kterým vše existuje nebo padá,“ odmítá kritiku Svobodných Tejkl.

Reakce Petra Lichtenberga na sebe nenechala dlouho čekat. „Pane místostarosto, vztah Svobodných k EU moc dobře znáte a víte, že v tomto, a nejen v tomto, jsme jasní, čitelní, srozumitelní a konzistentní. V tomto duchu mluvil kolega Káles na zastupitelstvu a fundovaně svůj požadavek zdůvodnil. Já nepíši o ničem jiném, pouze o tom, že reakce MUDr. Hradce byla neadekvátní, podrážděná a příliš osobní. Jeho vyjádření, že si již nepřeje, aby podobný požadavek - rozumějte požadavek kolegy Kálese na sundání této pseudovlajky z radnice - někdy v budoucnosti na zastupitelstvu vůbec ještě zazněl, byl nepochopitelný a vůbec mi nejde dohromady se svobodou slova a svobodným vyjádřením svého názoru. To mě až zamrazilo,“ uzavírá diskusi nad vlajkou vlající na budově radnice na Resselově náměstí bývalý radní a neúspěšný kandidát do Senátu Parlamentu České republiky Petr Lichtenberg.