Řapíkatý celer je afrodisiakum, pomáhá hubnout a účinkuje i proti depresím. Podporuje imunitu, je skvělý při zánětech močových cest. Napomáhá správné funkci dýchacího ústrojí. Obsahuje mimo jiné draslík, vitamín A, vápník a hořčík. Jeho použití je velmi široké – syrový ho jedí například Italové s gorgonzolou, přidává se do polévek a zeleninových jídel. Kamarádka Míša mě nadchla krémovou polévkou.

Suroviny:

1 svazek řapíkatého celeru
2 mrkve
4–5 středních brambor
1 cibule
1 l vody nebo vývaru
200 ml smetany na vaření nebo šlehačky
3 stroužky česneku
sůl, bílý pepř

Postup:

Do vody nebo vývaru vložíme na kousky pokrájenou zeleninu, osolíme a vaříme doměkka.



Rozmixujeme ponorným mixérem, prolisujeme česnek a opět uvedeme do varu. Nakonec zjemníme smetanou či šlehačkou a krátce povaříme.

Papriková polévka je u nás poněkud nezvyklá, ale díky sladkosti a vůni paprik je velmi lahodná a věřím, že pokud vyzkoušíte a jste příznivci polévek, rádi ji zařadíte jako obměnu do jídelníčku.

Suroviny:

3 syrové červené i žluté papriky
1 mírně pálivou chilli papričku
2 lžičky mleté sladké papriky
1 velká cibule
2 lžíce olivového oleje
2 lžíce rajčatového protlaku
¾ l zeleninového vývaru
1 lžíce hladké mouky
1dcl smetany na vaření
sůl, bílý pepř

Postup:

Na oleji osmažte drobně nakrájenou cibuli, přidejte mletou papriku a na kousky pokrájené čerstvé papriky a chilli papričku.

Po chvíli restování přilijte vývar a vařte doměkka.



Přidejte rajčatový protlak, rozmixujte ponorným mixérem a nechte na vařiči probublávat. do smetany vmíchejte mouku a za stálého míchání vlijte do vařící se polévky. Dochuťte solí a pepřem.



Zdobíme čerstvou pokrájenou bazalkou.

Asi málokterý milovník ředkviček ví, že nať, kterou většinou vyhazujeme, je mnohem cennější než samotná bulva. Obsahuje až 6 krát více vitamínu C než ředkvička samotná, dále vitamín A, B6, hořčík, draslík, fosfor, kyselinu listovou či železo. A co je nejdůležitější – báječně chutná. Až budete mít ředkvičky, zkuste z jejich nati udělat třeba špenát či polévku. Ta osloví zejména ty, kteří mají rádi krémové polévky.

Suroviny:

2 svazky ředkviček (cca 30 ks)
1 velká cibule
máslo pod cibuli
3 střední brambory
1 l vody
1,5 dcl plnotučného mléka nebo smetany na vaření
sůl
pepř

Postup:

Ředkvičky omyjte, oddělte nať a vše pokrájejte asi na 1 cm velké kousky. Brambory a cibuli oloupejte a rozkrájejte na kostičky. Ve velkém hrnci do rozpuštěného másla vložíme pokrájenou cibuli a asi po 1 minutě přidáme ředkvičky. Společně necháme zesklovatět. Pak přidáme pokrájenou nať a po další chvíli, kdy nať mírně povadne, brambory.



Zalijeme vodou, osolíme a vaříme, dokud brambory nezměknou. Rozmixujeme ponorným mixérem, přidáme mléko či smetanu, dochutíme solí a pepřem.

Tip na závěr: na začátku si oddělte několik ředkviček, které nahrubo nastrouhejte, jarní cibulku nakrájejte na malá kolečka a smíchejte se zakysanou smetanou a trochou soli (lze nahradit i 2 lžičkami pomazánkového másla). Tuto směs servírujte na talíř doprostřed polévky.

Ribollita je slavná toskánská zimní polévka, která je sama o sobě vydatným jídlem obsahujícím bílý chléb a zeleninu. Existuje mnoho variací, ale hlavními složkami jsou vždy zbytky chleba, fazole canellini, černá kapusta (lacinato) a ostatní zelenina jako například mrkev, celer, brambory a cibule. Název doslova znamená „předvařená“...
Jako většina toskánské kuchyně má i tato polévka venkovský původ.  Zpočátku se dělala ze základu minestrone či jiné zeleninové polévky z předchozího dne. Některé prameny uvádějí, že vznikla za středověku, kdy sluhové využili zbylé potraviny z banketu feudálních pánů a z nich si uvařili vlastní večeři. U nás je asi známější minestrone, ale ribollita s ní může směle soupeřit o nejchutnější polévku.

SUROVINY:

1 velká červená cibule
4 mrkve
3 řapíky celeru
2 střední brambory
popřípadě další zelenina zimního období
8 lžic olivového oleje
6 stroužků česneku
6 středních rajčat – oloupaných a nakrájených nebo 1 plechovka krájených rajčat
1 l masového nebo zeleninového vývaru (lze použít i z polotovaru)
4 bobkové listy
větvička rozmarýnu
6 velkých listů černé kapusty nebo kadeřávku, pokud není, je možné nahradit běžnou kapustou
500 g uvařených bílých fazolí canellini nebo 1-2 plechovky předvařených ve slaném nálevu
2 plátky bílého chleba nebo 4 plátky veky (lepší je starší)
sůl
pepř
½ chilli papričky – není nutné

POSTUP:
Cibuli nakrájíme na drobné kousky, mrkev, brambory a celerové řapíky na asi centimetrové plátky. Ve větším hrnci rozehřejeme olivový olej a pokrájenou zeleninu na něm za občasného míchání osmažíme – asi 5 minut.



Oloupaný česnek prolisujeme nebo podrtíme nožem a přidáme do osmahlé zeleniny. Společně asi 1 minutu restujeme a mícháme. Přilijeme vývar, rozkrájená oloupaná rajčata a fazole (do ribollity se mají dávat bílé canellini, ale já dávám přednost drobným černým nebo červeným fazolím, jejichž konsistence je pevnější a nerozvaří se). Nakrájený bílý chléb bez kůrky lehce navlhčíme a vložíme k zelenině do vývaru.



Pokrájíme kapustu na asi centimetrové kousky a spolu s bobkovým listem, popřípadě i snítkou rozmarýnu přidáme do hrnce. Pokud je polévka příliš hustá, přilijeme vodu či vývar. Vše dobře promícháme a necháme pomalu vařit asi ½ hodiny. Nakonec dochutíme solí a pepřem. Ribollita se podává v misce či hlubokém talíři, hustě posypaná strouhaným nebo plátkovaným parmezánem a s opečeným chlebem, potřeným směsí z česneku a olivového oleje.

Jedna z nejstarších polévek, která se v nezměněné podobě připravuje dodnes. Kyselo je polévkou různých oblastí, kde se liší typem přípravy i surovin. Známé je chlumecké kyselo, kam se přidává místo sladké zakysaná smetana a chybí zde houby. V posázavském kyselu se kromě kysané smetany objeví i kopr.
Krajovost ovlivnila suroviny, které byly i tomu nejchudšímu obyvatelstvu dostupné. Jde o vydatnou hustou polévku, jež často nahradila celé jídlo.


Suroviny:

300 g chlebového kvasu, náhradou může být i sušený kvásek k dostání v obchodech se „zdravými“ potravinami



60 g másla
20 g sušených hub nebo 200-250 g směsi čerstvých hub
1 velká cibule
5 vajec
200 ml smetany 12% tuku
600 g brambor
sůl
kmín
1,5 l vody

Postup:

Chlebový kvásek rozředíme trochou vlažné vody a necháme přes noc stát. Sušené houby namočíme a necháme rovněž stát do druhého dne.



Druhý den vlijeme kvas do celkového množství vody, rozšleháme, přidáme sůl, kmín a namočené houby včetně houbové vody a necháme zvolna asi půl hodiny vařit. Občas promícháme, protože se díky mouce v kvasu může přichytávat ke dnu.



Nakrájíme cibuli a na másle smažíme do „sklovita“.



Mezitím si dáme vařit brambory ve slupce, které před vařením osolíme. Vejce usmažíme na troše másla se solí tak, aby nebyla příliš hustá.



Cibulku a vejce vmícháme do uvařeného kvasu s houbami. Smetanu pokojové teploty (studená by se v horké polévce mohla srazit) vlijeme za nejlépe stálého míchání do polévky. Pokud je polévka příliš řídká, můžeme ji zahustit moukou (nejlépe žitnou) rozmíchanou ve smetaně. Dobře promícháme, necháme pár minut povařit a přidáme na kostičky nakrájené oloupané brambory.



Dochutíme solí, při malé výraznosti kvasu můžeme použít i pár kapek octa.

Jednou z nejčastěji vyskytujících se polévek v českých restauracích je česnečka. Existuje mnoho variant této polévky, ale původní českou česnečku neboli oukrop jsem v žádné z restaurací neobdržela. K uvedení tohoto receptu mě vedla jedna zkušenost z tzv.dobré restaurace,...
kdy jsem si podle jídelního lístku objednala „Pravou staročeskou česnečku“ a dostala slabý vývar, ve kterém plaval pórek, šunka, kousky granulovaného česneku a na dně ležel roztavený kus nízkotučného eidamu. Tento nechutný „jev“, který bohužel zaplavil naše pohostinství, nelze při nejlepší vůli ani kultivovaně konzumovat - od pusy vám na dno polévky visí provazy rozteklého rádoby sýru, které nelze přerušit. Zkuste tuto nejstarší variantu, jež byla chutným a poctivým jídlem často i nejchudších obyvatel.

Suroviny:

4 větší brambory
1 l vody
sůl
kmín
majoránka
5 stroužků česneku
2 lžíce vepřového nebo husího sádla
tmavý chléb
máslo či sádlo na osmažení chlebových krutonů

Postup:

Oloupané brambory nakrájíme na menší kostky, vložíme do hrnce s vodou, přidáme sůl, kmín, sádlo a vaříme doměkka. Po odstavení z plotny přidáme 2 lžičky majoránky a prolisovaný česnek. Necháme chvíli stát, aby se majoránka a česnek měly možnost „rozvinout“. Podáváme s opečenými kousky tmavého chleba.

Minestrone je snad nejtypičtější italskou polévkou. Již sám název je jakousi zdrobnělinou slova minestra, což v italštině znamená polévka. Je to druh syté, avšak lehce stravitelné polévky, jejíž obměněnou podobu najdeme v Německu jako Eintopf, či v Rusku jako Boršč, která může nahradit i letní oběd.
Vaří se po celé Itálii, pouze s krajovými rozdíly v použití surovin. Myslím, že každá varianta chutná vždy trochu rozdílně, protože lze použít zeleninu, kterou právě máme doma.

Suroviny:

4 velká rajčata
2 cibule
máslo, olivový olej
mrkev
řapíkatý celer
fazole (bílé či jakékoliv jiné drobnější velikosti, lze použít 1 konzervu či 200 g suchých)
těstoviny (polévkové hvězdičky, mušličky, mašličky či jiné drobnější velikosti)
zelenina dle chuti (cuketa, brambory, zelí, kapusta, zelené fazolky, brokolice, květák, pórek…)
1 plechovka krájených loupaných rajčat
1 malý rajský protlak
oregáno, tymián, saturejka
čerstvá bazalka
sůl
3 stroužky česneku
parmezán - čerstvě strouhaný na posypání
 

Postup:



Na másle do sklovita usmažíme 1 cibuli (pro větší sytost můžeme přidat i jemně krájený špek), přidáme na kostičky krájenou mrkev, spařená a oloupaná rajčata, která nakrájíme na koustky, řapíkatý celer a další zeleninu, pokrájenou na asi 1 cm velké kousky, přidáme vodu, uvařené fazole, můžeme přidat i konzervu loupaných rajčat, sůl a zelené koření a vaříme asi 20 minut.



Po té vmícháme těstoviny a vaříme opět asi 10 minut. Nakonec prolisujeme česnek a zakapeme olivovým olejem. Kdo má rád pikantnější jídla, může přidat chilli olej nebo sušené mleté chilli papričky. Vznikne nám hustá polévka, která by neměla mít příliš vody. Pro její zahuštění či kyselejší chuť můžeme přidat rajčatový protlak. Polévka chutná nejlépe druhý den, kdy se všechny suroviny s česnekem proleží. Česnek by měl uzavřít a podtrhnout chuť všech surovin, neměl by však být sám příliš výrazný. Na talíři sypeme polévku čerstvě strouhaným parmezánem nebo jiným tvrdým sýrem typu grana padano.

 

Přestože je v Čechách chřest symbolem zahraniční luxusní lahůdky, málokdo ví, že v dobách Rakousko-Uherska byl chřest ve střední Evropě doménou českých pěstitelů na Mělnicku a byl vyhledáván pro svou vynikající kvalitu. Dodáván byl do císařské kuchyně ve Vídni, do Německa i Říma.
V dobách reálného socialismu byl zcela vymýcen z české kuchyně. Vypěstovat si ho můžete sami na své zahradě – stačí zasadit a čekat 3 roky, až jeho jarní výhony budou mít průměr alespoň 1 cm. Ač je běžně vyzdvihován bílý chřest, já osobně dávám přednost zelenému – je chuťově výraznější a především nemá tolik podélných vláken.

Suroviny:

0,5 kg chřestu
1 cibule
lžíce másla
1,5 l masového vývaru
sůl, bílý pepř
200 ml plnotučného mléka

Postup:

Na másle zpěníme nasekanou cibuli, zalijeme vývarem a přidáme chřest – pokud použijeme bílou odrůdu, musíme ho oloupat loupáčkem na brambory, abychom ho zbavili podélných vláken. Zelený chřest stačí pečlivě omýt a odříznout konce, které mou být lehce dřevnaté. Stonky nakrájíme na kolečka a spolu se solí a přidáme do vývaru. Vaříme, dokud nezměkne.



Rozmixujeme dohladka, vrátíme na oheň, přidáme mléko a nakonec bílý pepř. Převaříme. Podáváme s osmaženou houstičkou.

Kulajda je polévka původem z jižních Čech, kde se ve všech dobách, kdy bylo dobře i zle, vždy nacházely houby a brambory. Je jednoduchá a rychlá, jak prostá jídla bývají. Název tohoto pokrmu zná téměř každý, jak jsem ale zjistila, ne každý zná návod na jeho přípravu. K napsání tohoto receptu mě inspirovaly restaurace, které příležitostně tuto polévku nabízí, ale místo kulajdy podávají v polévkových miskách či talířích koprovou omáčku s vejcem a bramborami.

Suroviny:

4 větší brambory
10 ks čerstvých hub (zde jsem zvolila tmavé žampiony, které se svou vůní blíží lesním houbám)
1 l vody
sůl
200 ml zakysané smetany 1 vrchovatá lžíce hladké mouky
kopr (nejlépe čerstvý, může být i sušený)

Brambory a houby očistíme, nakrájíme na větší kostky a v osolené vodě vaříme doměkka.

Do většího hrníčku vlijeme zakysanou smetanu, kterou jsme mírně zahřáli na vlažnou teplotu. Přidáme mouku a dobře prošleháme (pokud bychom dali zakysanou smetanu studenou, v teplé vodě by se nám srazila).

Vmícháme do uvařených brambor s houbami a chvíli povaříme. Nakonec přidáme kopr (není nutný).

Pravou hrachovku jsem začala dělat, když se nám urodilo neplánovaně tolik hrachu, že jsme ho nestačili čerstvý sníst. Do té doby jsem tuto polévku vařila pouze z pytlíku – sušenou nebo mraženou. O té doby jsem na pytlíkovou už nesáhla.

Suroviny:

450 g čerstvého nebo mraženého hrachu, lze použít i zelený suchý hrách, ale musí se den předem namočit
1 lžička soli
asi 1 l vody, později lze ještě doplnit
máslo a mouku na jíšku
majoránka
1 menší stroužek česneku

Hrách vsypeme do osolené vody a uvaříme doměkka. 2 lžíce uvařeného hrachu si odebereme do hrnečku na potom. Ostatní hrách ve vodě rozmixujeme.

V hrnci usmažíme z másla a mouky světlou jíšku, kterou rozředíme asi 1/3 litru horké vody a potom rozšleháme metličkou.

Do hrnce s rozředěnou jíškou přecedíme přes síto rozmixovaný hrách a pasírovacím hříbkem (postačí i velká lžíce) protřeme skrz síto. V sítu pak zbudou pouze slupky z hrachu.

Přidáme rozetřený nebo prolisovaný česnek a asi 1 lžíci majoránky. Dobře promícháme a za občasného míchání přivedeme k varu. Dle chuti dosolíme a přidáme celý hrách, který jsme si odebrali po uvaření.
Hrachovku podáváme s na másle do zlatova osmaženou na kostičky nakrájenou houskou.