Chrudim – Vzduch už je čistý. Je na úřadě bezpečno? Jaké kroky podniká město proti šíření nemoci COVID-19, se Chrudimské noviny ptaly přímo starosty už 25. února. Během čtrnácti dnů od našeho dotazu vyplynulo na povrch, že se sám starosta nakazil koronavirem, a otázka zůstala tudíž bez odpovědi. Po té se na městském úřadu objevila první čistička vzduchu, o které město 23. března informovalo v tiskové zprávě. Nyní město zveřejnilo informaci, že vzduch čistí dokonce další speciální přístroj. Tedy už dvě čističky vzduchu. Úředníci budou vysílat v případě nutnosti i S.O.S. signály.

[[img:chrn_fullwidth:18026:]]

Abychom zpětně přiblížili situaci na městském úřadě, v souvislosti s přednostním očkováním politiků a úředníků se 20. března veřejně vyjádřil také Filip Mezera (Piráti), když na sociální síti napsal: „Faktem je, že třeba Chrudim má 2 mrtvé úředníky MÚ a úřad jede v totálním provizoriu, protože spousta dalších úředníků je nemocných, někteří těžce. Přitom přenesenou působnost musíš zajistit.“ A tři dny na to informoval všechny tiskovou zprávou mluvčí radnice Aleš Prokopec, že: „Na chodbě v přízemí budovy úřadu v Pardubické ulici je pro vyšší bezpečnost klientů i zaměstnanců úřadu umístěn ventilátor pro čištění vzduchu, redukci pachů a cirkulaci vzduchu,“ což lidé, kteří musí absolvovat například focení na novou občanku, jistě oceňují.

[[img:chrn_fullwidth:18024:]]

Nyní město zveřejnilo informaci už o celkově dvou čističkách, které čistí vzduch od virů, bakterií a pylů v úřední budově na Pardubické ulici. Lampy emitují vysokou koncentraci UV-C záření, bez použití ozónu. Podle posledních informací to ale není vše a úředníci budou mít navíc k dispozici pod stoly speciální tísňová tlačítka, která v případě nebezpečí přivolají městské strážníky k vyhodnocení situace. Taková signalizační tlačítka mají i v domovech s pečovatelskou službou a vyprávět by mohli i zaměstnanci čerpacích stanic, kam už raději strážníci před výjezdem předem telefonují, protože zavadit nepozorovaně o S.O.S. tlačítko není nic těžkého.

[[img:chrn_fullwidth:18025:]]

Chrudim – Na celé záležitostí okolo chystaných destiček o husitských událostech je pikantní, že organizátoři si nakonec stejně texty doupraví podle svého, a také to, že Jiří Motyčka rezignoval na své členství v historické a letopisecké komisi. Po tom, co byly schváleny původní návrhy, jsme jej oslovili, aby čtenářům osvětlil ze svého pohledu poselství, které budou texty předávat nejen současným obyvatelům, ale i všem přicházejícím turistům. Texty připomínají události, které se za hradbami města odehrály před 600 lety, kdy sem vtrhlo husitské vojsko.

[[img:chrn_fullwidth:17783:]]

Jiří Motyčka, člen realizačního týmu projektu Bojovnící Boží – 600 let, reagoval nejdříve jen na skutečnost, že byly nakonec schváleny původní návrhy textů k připomínce několika událostí z roku 1421 spojených s husity ve městě Chrudim: „Mám pochopitelně radost, protože jak by řekl náš mistr Jan Hus, pravda opět zvítězila. Pochopitelně já píši o pravdě relativní, kdežto Jan Hus měl na mysli vždy Pravdu absolutní.“ 

Konkrétně se však veřejně o poslání projektu vyjadřovat nechtěl a vypadalo to, že pravé poselství a paralely se současností si tak bude muset domyslet každý sám. Nakonec se ukázalo, že hlavním cílem by měla být objektivní prezentace významu husitství namísto jeho černobílého posuzování: „Je to typicky česká metoda ve stylu ‚ode zdi ke zdi‘, kterou brilantně ovládáme jako málokdo. Tudy však cesta k objektivnímu výkladu a prezentaci husitství opravdu nepovede!“ Násilností se dopouštěly obě znesvářené strany, katolická i utrakvistická. Nakonec došlo ke smíru a v roce 1485 byl podepsán v Kutné Hoře mezi nimi náboženský mír. Ostatní si museli počkat až do roku 1609, do vydání Rudolfova majestátu.

[[img:chrn_fullwidth:18035:]]

[[img:chrn_fullwidth:18037:]]

Městu se původně nelíbily tyto dva, nyní napodruhé schválené texty:

Chrudim – Skoro na měsíc přesně se v Chrudimi opravovala další zeď. Pomalé rozpadání se tarasní zdi nad Kopanicí donutilo město k rychlému kroku. Řešení na rozdíl od opravy nábřežní zdi u Restaurace Kateřina nic nekomplikovalo a není tedy provizorní.

[[img:chrn_fullwidth:18012:Původní vzhled vrchní vrstvy zdi.  Foto: Chrudimské noviny]]

Flámující mládež ani kolemjdoucí už se nemusí od pátku bát, že by jim přistál na hlavě kus zvětralé opuky z tarasní zdi nad Kopanicí. Tato část hradeb sice nezažila velké záplavy v roce 1880 přímo, ale tehdejší obyvatelé Chrudimi se odtamtud 13. srpna vykláněli, aby viděli velká jezera vody, která se rozprostírala nejen pod Kopanicí, ale voda z Chrudimky zaplavila nejníže položené ulice jánské, novoměstské i kateřinské čtvrti: „Zvláštní smutné podívání bylo na krajinu ‚Pod kopanicí‘“, vyšlo tehdy v Národních listech. „... četné zahrady byly již zaplaveny a domky mezi nimi stojící širým jezerem oblity. (…) V domkách vodou zalitých viděti bylo tu na střechách, tu zas na vyrovnaném dříví kolem plotů obyvatele domků těch, pokoušející se marně o to, aby se na sucho dostali.“

[[img:chrn_fullwidth:18013:Po výměně.  Zdroj: Město Chrudim]]

Voda nemusí ani pocházet ze záplav, aby dokázala narušit povrch kamene. Opuka se často rozpadá právě vlivem zamrzání vody v její porézní struktuře. Pokud byl kámen v minulosti navíc neodborně ošetřen, třeba fluáty či vodními skly, což se negativně projevuje až za pěknou řádku let, není podle odborné firmy možné provádět pouhou sanaci a je nutné přistoupit ke kompletní výměně kamene, jak se také stalo.

[[img:chrn_fullwidth:18014:Pod tarasní zdí už se nejednou válely kromě opilců a opuky i střepy.  Foto: Chrudimské noviny]]

Chrudim – Zatímco dříve se přiváděla voda do kašen i pramenitá, v dnešní době abyste se v některých městech báli si do vody (s nadsázkou) i jen namočit ruce. I když je to celorepublikový trend. Citlivějším jedincům by mohla voda s vyšší koncentrací chlornanu sodného způsobit i kožní problémy. Jak jsou na tom tedy chrudimské městské kašny? O tom pověděl více Jaroslav Fišer z Technických služeb města Chrudim.

[[img:chrn_fullwidth:17900:]]

Dříve se například v Praze na Koňském a Dobytčím trhu (nynějším Václavském a Karlově náměstí) dala pít údajně z kašen i pramenitá voda, v Chrudimi byla nejdříve do kašen přiváděna voda říční. V dnešní době se voda chemicky upravuje tak, aby v ní prakticky ani nebyl možný život, chlornan sodný v dezinfekčních prostředcích je vysoce toxický pro vodní organismy, takže zelené řasy v kašně nenarostou, ale vysvětlení bychom našli vícero.

[[img:chrn_fullwidth:17946:]]

Starosta připomenul blížící se opravu dvou kašen

„Vodu mám rád, patří do naší krajiny a do našeho města. Bez vody by nebyl život. Tato kašna na náměstí je zcela funkční, voda je chemicky upravena, aby nechutnala holubům,“ uvedl starosta František Pilný (ANO 2011) na svém facebooku k napuštění kamenných nádrží na Resselově náměstí u morového sloupu, které tam byly dostavěny na konci 19. století, a zároveň připomněl, co se chystá v blízké době na některé další městské kašny, konkrétně na sídlišti Víta Nejedlého, která dostane nové „technické zázemí“ a kašny v parčíku v Husově ulici. Protože námitky v internetové diskusi nestačí a je potřeba napsat přímo dopis na úřad, kašna u Pramene na Borzně zatím není na pořadu dne.

[[img:chrn_fullwidth:17948:]]

Kašna na Popperově náměstí je výjimečná

Zajímavá je i od podzimu nová žulová desetitunová kašna u nádraží z mrákotínského kamene, leč vyrobená strojově, která je také opět v provozu.  Ráno a večer tu mohou kolemjdoucí obdivovat různé vodní cykly. A navzdory očekávání se zatím jako pověstné kašny na Husovce a u Borzny nestala dalším odpadkovým košem, možná proto, že nápisy vyryté v kašně podle návrhu architekta Poláčka vymýšleli sami chrudimští občané. Tady se navíc kromě bazénové chemie používají i změkčovadla vody.

Chrudimáci se vody v městských kašnách bát nemusí

A jak vysvětlil Jaroslav Fišer, který má údržbu kašen a pítek na starosti, zrovna Chrudimáci se vody v kašnách bát opravdu nemusí: „Je to opravdu normální běžná bazénová chemie, jakou používají domácnosti nebo firmy, a v klasických dávkách, v podstatě jako na koupání. Akorát v nové kašně na nádraží ještě přidáváme přípravek na změkčování vody. Dává se tam ze začátku ‚chlor šok‘ a pak už se to jenom udržuje tabletami 3 v 1, na vysrážení a likvidaci řas.“ 

Ptákům můžete vyrobit pítko i sami

Samozřejme, člověk musí brát v úvahu, že i přes použitou chemii se voda v kašnách nevyrovná kvalitou ke koupání jako na koupalištích, kde se parametry zdravotní nezávadnosti neustále kontrolují a dodržují, a rovněž není vhodná k pití, ale i tak je dobré vědět, že koncentrace chemie ve vodě alespoň nepřesahuje klasickou mez a není se čeho bát. A pokud vám nedá spát, že se nemají ptáci v centru kde napít, můžete navrhnout městu v projektu Tvořím Chrudim třeba nakoupit ptačí pítka nebo jim je můžete vyrobit sami.

Byl první májový den. Sice trochu zachmuřený, ale nepršelo. Sedláci říkali, májový déšť je, jako když padá zlato z nebe. Mně zacinkalo dokonce v umyvadle. Vypadl mi totiž můstek. Svoje si poctivě odsloužil.

Mám teď jednu životní jistotu. Vlastně dvě. Ne, dokonce tři.

Že si do konce života nezakousnu do krajíce chleba.

Žebračenku, které říkají starobní důchod, mám tak malou, že na nový můstek nemohu ani pomyslet.

[[img:chrn_fullwidth:17939:Ať žije První máj ...]]

Také budu chodit do konce života na veřejných místech v roušce. Kdyby jí nebylo, tak bych se nemohl ani zasmát. Když totiž zatnu zuby, tak vypláznu jazyk. Jsem si jistý, že bych u málokoho vzbudil soucit, ale veselí určitě. Kdesi jsem četl, že domorodci v Malajsii si zuby upilují a vyrobí si nové, zlaté, z plechovky od konzervy... No, zkusím to. On to ale byl starý cestopis. Možná bych se nyní divil.

[[img:chrn_fullwidth:17938:Ať žijí roušky ...]]

Chtěl bych zde veřejně poděkovat naší prozíravé vládě. Všem ministrům zdravotnictví i těm budoucím. Je klidně možné, že než tento příspěvek vyjde, tak tam bude sedět další. Děkuji všem odborným komisím a znalcům, ze kterých se ministerstvo skládá. Děkuji, že zavedli povinnost nosit roušky a respirátory. Děkuji za všechny bezzubé, že můžeme svobodně a bez hanby vycházet na veřejnost. Ať žije 1. máj. Ať žijí roušky.

Chrudim – Po městě se v posledních dnech šíří zajímavá fáma. Místostarosta Aleš Nunvář (Piráti) se prý nechal, bez ohledu na pořadník, naočkovat proti covidu. Není přitom žádným tajemstvím, že sám starosta města František Pilný (ANO 2011) covid přestál a nabídnutou vakcínu odmítl.

Starostův krok je samozřejmě logický. Ten, kdo covid „absolvoval“ – těchto lidí je s největší pravděpodobností mnohem více, než uvádí oficiální čísla, disponuje imunitou. Vakcinace by v jeho případě byla zbytečná. Co tedy s dávkou, kterou starostům zařídil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD)? Poslat ji dál?

Dobře informovaný zdroj proto tvrdí, že očkování skončilo až u Nunváře. Místostarostové Petr Lichtenberg (Chrudimáci) a Pavel Štěpánek (Piráti) ho totiž měli odmítnout.

[[img:chrn_fullwidth:15623:]]

Chrudimské noviny se proto obrátily přímo na místostarostu Aleše Nunváře, aby do této kauzy vnesl trochu světla: „V rámci očkovací strategie Pardubického kraje se počítalo nejen na starosty obcí, ale i s místostarosty. Starostovo rozhodnutí tedy na mě nemělo žádný vliv. Nadto mi byla vakcína nabídnuta i v rámci mého pracovního úvazku v sociálních službách, kde se potkávám s klienty a kde mi bylo přijmutí vakcíny doporučeno. Očkování jsem již podstoupil, ale odmítám, že by to bylo mimo pořadník a že vakcína určena pro starostu skončila v mém rameni. Vlastně se divím, kdo takové pomluvy vymýšlí, ale oceňuji, že se mě na to přímo ptáte,“ uvádí místostarosta.

Dašice – Závěry archeologického průzkumu budou možná překvapivé. Archeologové Východočeského muzea při výzkumu na obchvatu v Dašicích odkrývají neznámé pohřebiště, které se využívalo kontinuálně více než 3 600 let. Archeologický průzkum probíhá jižně od Dašic od začátku března. Přesný plošný rozsah nekropole určí geofyzikální průzkum. V budoucnu tudy povede napojení silnice II/322 na dálnici D35. První nález kostrového hrobu vzbuzuje mnohé otázky.

[[gal:17848]] Zdroj: Východočeské muzeum

Ze zahloubených linií zemních žlabů se vyklubalo jádro mohylového pohřebiště pravděpodobně ze 7. nebo 8. století: „Postupně jsme narazili na podstatně starší žárové pohřby v nádobách a jamkách, ukládali je sem příslušníci takzvané lužické kultury popelnicových polí, z mladší doby bronzové, mezi lety 1250 a 1000 před naším letopočtem,“ vypověděl archeolog Tomáš Zavoral. V zalesněných terénech ve 4 kilometry vzdálených Dvakačovicích na Chrudimsku bychom našly obdobný unikát, ale na Pardubicku je podobně rozsáhlá nekropole zcela jedinečná, protože díky intenzivní zemědělské činnosti veškeré nadzemní památky zanikly:  „Chrudimsko je v tomto opravdu unikátní, do Dvakačovic se proto půjdeme podívat i kvůli zaměření a způsobu archeologizace mohyly," vysvětlil Tomáš Zavoral.

Hrob princezny bojovnice?

„Velkou zajímavostí je nález zatím jediného kostrového hrobu, který pochází z pozdní doby kamenné – eneolitu. Podle způsobu uložení pravděpodobně patří ke kultuře se šňůrovou keramikou, z období 2800 až 2500 před naším letopočtem, ale nenacházejí se v něm žádné další artefakty, kromě kamenné čepele,“ zmínil Tomáš Zavoral.

Zemřelý, u kterého archeologové zatím definitivně neurčili pohlaví, v ruce svíral nůž s kamennou čepelí s nedochovanou dřevěnou střenkou. Muži se sice u této kultury pohřbívali striktně na levém boku s hlavou k západu, ale v nedávné době museli archeologové vzít na vědomí i výjimky potvrzující pravidlo.

Výjimky se najdou poměrně často

Je znám totiž i konkrétní případ naleziště kostrového hrobu kultury se šňůrovou keramikou, odhaleného před deseti lety v Praze, kdy byla mužská kostra pohřbena na pravém boku jako žena, s ženskou výbavou, tudíž si archeologové zatím nechávají možná otevřená zadní vrátka. A fanoušci seriálu Xena už jistě sní o tom, jak se z nálezu stane další senzace, tentokrát v podobě ženy pohřbené jako válečnice. Na závěry si zatím budeme muset počkat.

Změny v určování pohlaví kosterních hrobů potvrzuje i Jan Musil

„Díky genetice se u řady pravěkých hrobů ukazuje, že původní antropologický posudek byl špatně, když se po moderních genetických testech zjistilo, že místo muže se z genetického hlediska jednalo o ženu. Máte i v dnešní populaci ženy s gracielními, robustními rysy, ženy, které jsou hrubší, a muži, kteří jsou jemnější," vysvětlil k určování pohlaví koster Jan Musil dnešní badatelské postupy a dodal: „Opravdu existují hroby, které byly původně interpretovány jako mužské, a když se udělala genetika, zjistilo se, že šlo o ženy."

Podle moderních výzkumů posledních desetiletí víme, že genetika nemusí nutně souviset s genderovou rolí ve společnosti ani se vzhledem, protože na vývoji sekundárních pohlavních znaků se podílejí hormony: „Samozřejmě známe hroby z raného středověku nebo doby římské, ženské hroby, ve kterých jsou zbraně. Jednou z hypotéz jsou ženy bojovnice a druhá hypotéza, známá z etnoarcheologie, říká, že to mohly být svobodné dívky, které neměly děti, tak aby dostaly do vínku, aby se jim třeba na tom onom světě narodil chlapec," zmínil námi oslovený archeolog Jan Musil z Regionálního muzea v Chrudimi různé pohledy na věc.

Tomáš Zavoral možnost nevyvrátil a potvrdil existenci hrobů žen bojovnic

Tomáš Zavoral z Východočeského muzea v Pardubicích, které se výzkumem v Dašicích zabývá, odhaduje, že výsledky genetického testu budou známy příští rok, pokud se podaří odebrat vhodný vzorek: „Ano, mohla by to být žena, která byla pohřbena na způsob pohřbu muže, s dnešním světem by to rezonovalo, proč ne, i muži byli pohřbíváni jako ženy, stává se to docela často," nevyvrátil spekulace. „Samozřejmě existují hroby, kde má žena v hrobu artefakty spojované s mužem, nátepní destičky, lukostřeleckou výbavu a tak dále. A tyto informace právě potvrzují, že v minulosti opravdu existovaly ženy bojovnice, nacházejí se i jejich pohřebiště."

 Pardubický kraj/Chrudimsko – Sčítání 2021, které už je možné po počátečních výpadcích vyplnit i online dokonce až do mezního termínu 11. května, kdy končí i možnost vyplnit papírový formulář, běží už více než dva týdny. Už jste se sečetli? Mezi top 10 z celého kraje zatím není ani jedna obec v okrese Chrudim! Vytvořili jsme pro vás přehlednou tabulku top 10 obcí ve Sčítání 2021 na Chrudimsku i seznam všech obcí podle prozatímního zapojení do sčítání, více najdete v příloze.

[[img:chrn_fullwidth:17784:]]

„Z údajů o počtu odeslaných elektronických sčítacích formulářů na 100 bytů za každou obec si lze udělat obrázek, jak to v kraji vypadá z hlediska zapojení jednotlivých obcí do sčítání. Mezi nejaktivnější obce v rámci Pardubického kraje patří Němčice, Černá u Bohdanče a Koruna. Na opačné straně žebříčku pak je Hartinkov, Čenkovice a Hluboká,“ uvádí pardubická rodačka Jolana Voldánová, která je mluvčí Sčítání 2021.

My přinášíme přehled TOP 10 z Chrudimska 

Absolutně nejlepší v kraji ze všech 452 obcí jsou z Chrudimska momentálně ve sčítání na krajském 13. místě v Sobětuchách, Chrudim zaostává na 19. místě za Lány. Přinášíme top 10 chrudimského okresu i s údaji, jak si vedou v žebříčku celého kraje.

Hned za nimi by byly Bylany (46,0/81. místo), Hrochův Týnec (45,8/85. místo), Orel (45,4/94. místo) a Hlinsko (45,3/97. místo), které se ještě umístily do první stovky ze všech obcí v kraji. Protože ale za jeden byt je možné odeslat více než jeden formulář, uvedený ukazatel nepředstavuje podíl sečtených bytů v dané obci.

Vytvořili jsme pro vás kompletní seznam, který najdete v příloze. Jak si jednotilivé obce v chrudimském okrese vedou v poměru k ostatním obcím v kraji, kterých je 452?

Obce umístěné od 104. do 198. místa v kraji

104. Stolany 45,0, /za okres 15.

106. Rozhovice 44,9 

121. Jeníkov 44,1 

137. Dřenice 43,3 

138. Tuněchody 43,0 

140. Trhová Kamenice 42,9 

145. Načešice 42,5 

147. Rosice 42,4

148. Úhřetice 42,4 

165. Svídnice 41,5 

166. Rabštejnská Lhota 41,5 

184. Proseč 40,7

186. Smrček 40,6

191. Lukavice 40,4 

197. Ostrov 40,3 

198. Předhradí 40,1 /za okres 30.

Obce od 201. do 300. místa v kraji podle pořadí

201. Chrast 40,0 /31. za okres

202. Skuteč 39,9 

203. Morašice 39,8 

206. Seč 39,7 

212. Trojovice 39,3 

214. Zaječice 39,2 

215. Úherčice 39,2 

226. Čankovice 38,8

228. Vápenný Podol 38,8 

230. Bojanov 38,7

231. Hošťalovice 38,7

232. Otradov 38,7

237. Nasavrky 38,5

248. Ronov nad Doubravou 37,7

251. Tři Břichy 37,6

252. Liboměřice 37,5

256. Zderaz 37,4

258. Kladno 37,3

266. Vysočina 36,9 /50. za okres

267. Křižanovice 36,8

269. Tisovec 36,7

270. Kostelec u Heřmanova Městce 36,6

271. Řestoky 36,6

276. Vyžice 36,4

278. Bítovany 36,3

281. Prosetín 36,1

282. Běstvina 36,0

283. Pokřikov 36,0

293. Kameničky 35,5

298. Krouna 35,2

300. Chroustovice 35,2

Obce na 310. až 398. místě v pořadí v kraji

310. v kraji: Krásné 34,4

311. Luže 34,4

312. Perálec 34,4

315. Jenišovice 34,2

317. Míčov-Sušice 34,1

319. Bořice 34,0

320. Mladoňovice 34,0

327. Horka 33,8

329. Podbořany u Ronova 33,3

330. Přestavlky 33,3

331. Vejvanovice 33,3

337. Bousov 33,0

338. Bor u Skutče 33,0

341. Nabočany 32,8

344. Holetín 32,7

345. Vítanov 32,6

346. Biskupice 32,6

349. Lozice 32,5

351. Raná 32,5

353. Miřetice 32,4

364. Hodonín 31,9

367. Hamry 31,6

371. Vrbatův Kostelec 31,2

376. Všeradov 30,8

377. Horní Bradlo 30,4

378. Kněžice 30,3

380. Ctětín 30,2

384. Libkov 29,8

387. Svratouch 29,3

394. Zájezdec 28,8

397. Honbice 28,7

398. Dvakačovice 28,4

Patnáct obcí, kde se zatím lidé sečetli nejméně z celého kraje

402. v kraji: Lipovec 27,7

407. Vojtěchov 27,5

410. Leštinka 26,8

416. Hroubovice 26,1

420. Dědová 25,3

427. Žumberk 24,4

429. Studnice 24,3

430. Mrákotín 23,6

431. Žlebské Chvalovice 23,6

435. Včelákov 23,0

436. České Lhotice 22,9

437. Licibořice 21,6

443. Střemošice 21,1

444. Vortová 20,7

450. Hluboká 16,9 /108. za okres

Příloha: 

Sčítání-2021-Chrudimsko-stav-12.duben

Chrudim – I když si nikdo nemůže být jist, co nastane od zítra, dneškem skončil nouzový stav a ve víru rozvolňování se točí momentální dění v Chrudimi. Prý díky příznivému vývoji pandemie je možné znova mnohé otevřít. Demontován byl včera i stan, kde trávili naposledy tři lidé bez domova karanténu a izolaci.

[[img:chrn_fullwidth:17781:]]

Jak sdílel s veřejností ministr Karel Havlíček už 6. dubna, od pondělí 12. dubna se otevírají „papírnictví, dětské oblečení a obuv, aby mohli rodiče v klidu poslat své děti do škol. A také čistírny a prádelny, farmářské trhy, zámečnictví, opravny zařízení pro domácnosti nebo prodej náhradních dílů pro auta,“ jmenoval schválená uvolnění ekonomických aktivit platících od dnešního dne. Je také opět možné skládat i zkoušky v autoškole.

[[img:chrn_fullwidth:17783:]]

Pod podmínkou dodržování hygienických opatření a rozestupů se v Chrudimi znova otevře i skatepark, kam ještě donedávna mohli díky pozměněnému opatření od 18. března oficiálně jen profesionální sportovci. Otevřená bude od úterka do soboty pro výpujční služby i knihovna. Dokonce i středeční a sobotní trhy na Resselově náměstí se znovu uskuteční. Z patnácti možných prodejních stanovišť jich bude podle aktuálních informací prodejci využito devět. Sortiment se prý bude převážně skládat ze sadby a jarních květin. 

Demontován byl dokonce i stan Českého červeného kříže, který stál vedle sídla SOPRE ČR v Tovární ulici. Někdo by tak vzhledem ke všem těmto událostem mohl dojít k mylnému dojmu, že koronavirus jednoduše mizí, což ale není pravda. 

Chrudim – Na mezinárodní den žen Rada města Chrudim rozhodla o nákupu dvou zbrusu nových elektromobilů. Kdo v nich bude jezdit, ale není tak jednoznačné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Před týdnem jsme oslovili mluvčího Aleše Prokopce, který dnes odpověděl, ale více informací si schovává do tiskové zprávy, kterou město v brzké době vydá. 

„Jde o vozy Škoda Citigo-e iV, jeden elektromobil poslouží odborům, které sídlí na radnici na Resselově náměstí, především odboru investic a odboru správy majetku, jejichž pracovníci se po městě pohybují intenzivně,“ naznačil mezi řádky tiskový mluvčí radnice Aleš Prokopec, kdo bude hlavně nový vůz využívat.  „Druhý vůz bude určen pro úředníky z velké budovy úřadu v Pardubické ulici, a to napříč odbory, pro jejich cesty po městě a kratší cesty v rámci naší ORP.“

Součástí koupě dvou nových elektromobilů v celkové hodnotě přesahující milion korun (1 029 459,56 Kč vč. DPH) je i příslušenství v podobě dvou dobíjecích stanic. Společnost Auto – Hybeš v Dřenicích, která pro zajímavost v roce 2018 sponzorovala SNK-ED patnácti stovkami, se zavázala, že městu oznámí dodání tři dny předem, lhůtu na předání elektromobilů měli až do konce června.