Chrudim – Práce na rekonstrukci kanalizace pod Palackého třídou, pokračují podle všeho dle plánu. V současné době se však chystá další změna uzavírky této páteřní městské komunikace. Začít by měla prvního srpna.

„V současné době pracují na stavbě celkem tři pracovní čety. Jedna řeší pokládku kanalizace od ulice Rooseveltova směr Čáslav, druhá od této ulice směrem na Slatiňany a třetí pokládá a přepojuje vodovodní potrubí,“ říká ředitel společnosti VaK Chrudim Ivo Doskočil. Kromě toho se na stavbě pohybují i pracovníci Vodárenské společnosti, kteří montují odbočky z kanalizace a řeší postupné přepojování na nový vodovodní řád. Nad rámec zadaných prací potom zhotovitel stavby musí postupně řešit i žádosti majitelů přilehlých objektů na výměnu kanalizačních nebo vodovodních přípojek.

[[img:chrn_fullwidth:14952:]]

„V každém případě je možné říci, že z hlediska dodržovaných termínů realizace akce zatím probíhá stavba podle předpokladu a neregistrujeme žádné zdržení,“ doplňuje Ivo Doskočil.

[[img:chrn_fullwidth:14954:]]

„V období od 1. do 20. srpna je plánována uzavírka křižovatek Palackého se Škroupovou a Fibichovou,“ informuje místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD). Po dobu této uzavírky bude přístup k poliklinice umožněn od nádraží a výjezd přes Palackého ulici směrem na Čáslav. 

[[img:chrn_fullwidth:14955:]]

Uzavírka další křižovatky, tentokrát s ulicí Vrchlického, by měla následovat od 21. srpna do 3. září. Uzavření této křižovatky je však podmíněno otevřením křižovatky s ulicí Škroupova. 

[[img:chrn_fullwidth:14956:]]

„Konečně, začátkem září, až se otevře křižovatka s Vrchlického ulicí, je plánováno zahájení prací na rekonstrukci kanalizace v úseku od křižovatky se Škroupovou ulicí směrem na Slatiňany po ulici Obce Ležáků,“ říká místostarosta Trávníček.

[[img:chrn_fullwidth:14957:]]

O plánovaných omezeních v ulici Víta Nejedlého Chrudimské noviny informovaly již minulý týden. Přečíst si o nich můžete zde.

Chrudim – Územní studie veřejných prostranství zatím není hotova, přesto radnice vesele pokračuje ve výměnách městského mobiliáře. Po diskutabilní rekonstrukci schodiště pod Myší dírou teď přijdou na řadu i nedaleké lampy veřejného osvětlení.

Odbor investic MěÚ Chrudim v čele se svým šéfem Petrem Pecinou proto objednal nové lampy, které nahradí staré kousky. Celkem půjde o výměnu dvou svítidel v Soukenické ulici pod Myší dírou stojících ve směru k mlýnu. Odstranit přijdou staré stožáry a chrudimská firma ETS spol. s.r.o. z Fibichovy ulice namontuje také lampy na bázi LED technologie. Ta šetří jak elektrický proud a tím i finance, tak i noční oblohu, protože eliminuje „světelný smog“. Výměna přijde městskou kasu na bezmála 78 tisíc korun a hotova by měla být do 20. října letošního roku.

[[gal:14943]]

Samotnou Myší díru čeká rovněž výměna osvětlení, jež v současné době dělá městu skutečně spíše ostudu. Také této opravy se zhostí výše zmiňovaná chrudimská firma. Částka, kterou se podařilo radnici vysoutěžit, však v tomto případě přesahuje 207 tisíc korun.

Chrudim – Stavba druhé části obchvatu města ještě nezačala, ale řidiči si již dávno našli cestu, která jim umožňuje rychleji cestovat do Slatiňan, respektive dále po císařské silnici na Nasavrky. Polozapomenutou silnici z města na Tři Bubny však využívají i šoféři náklaďáků a ničí tak již dost zkoušenou vozovku.

Ta dostala zabrat již od samotných silničářů, kteří ji využívali v průběhu stavby první části obchvatu. Po skončení prací ji sice provizorně vyspravili, ale přes veškerou možnou péči jí chybí část krajnic. Problém s vyhýbáním mají řidiči osobních aut, natož náklaďáků.

[[gal:14930]]

Cestám nákladních automobilů nad šest tun by  rád učinil přítrž Odbor dopravy MěÚ Chrudim. Na svět proto „vykoukla“ vyhláška, která stanovuje umístění nových dopravních značek. Pozor by na jejich ne ně měli dávat právě zmiňovaní „tiráci“, kteří snad se svými auty chtějí ušetřit pár minut času a zkrátit si cestu do Slatiňan přes okolní obce. Nové značky se objeví i v samotné Chrudimi a to třeba na kruhovém objezdu u nemocnice a také na známém sjezdu z první části obchvatu. "Vysazeny" však budou třeba i ve Slatiňench a Kočí. 

Příloha: 

vyhlaska_znacky.pdf

Chrudim – Obchod s čajem, kávou, čokoládou a rámařskými službami s názvem „Mlsný pecivál“ zná ve městě asi každý. Patří manželům Švecovým, kteří v samotném srdci Chrudimě vsadili na kvalitu a specializaci v tomto sortimentu. Své zákazníky si již za téměř desetiletí provozování obchodu našli.

„Začínali jsme ve Slatiňanech, kde bydlíme, s rámařskými službami v malém prostoru“ říká Jaromír Švec. „Nabídku služeb jsme postupně rozšiřovali o další zpočátku spíše dárkový sortiment a zároveň se dvakrát stěhovali do větších prostor,“ doplňuje svého muže Jana Švecová.

[[img:chrn_fullwidth:14885:]]

„Koncem roku 2007 se nám naskytla možnost otevřít obchod v samotném centru Chrudimi. Ve stejném domě, kde před více než 60 lety provozovala obchod s čajem a kávou rodina Stejskalova, která zde měla i pražírnu kávy. Považujeme to za dobré znamení, že se ve stejných prostorách, tak specifický sortiment bez jakékoliv osobní vazby, opět prodává,“ vysvětluje volbu Resselova náměstí Jaromír Švec.

[[img:chrn_fullwidth:14881:]]

Z malého obchůdku za deset let vyrostl větší a dnes už jde o samozřejmou součást podnikatelského podhoubí Resselova náměstí. Kvalitu rámařských služeb Jaromíra Švece znají zákazníci v celé České republice. „Klíčem k úspěšnému fungování je realismus. Neklást si nesplnitelné cíle, nezakládat hned x různých poboček. Raději se zaměřit na budování přátelských vztahů se zákazníky a kvalitu. Dbáme u nás na opravdu osobní přístup ke každému, poradíme nebo si jen popovídáme, nabídneme k ochutnání,“ odkrývá podnikatelskou strategii Mlsného pecivála Jana Švecová. Nikdy by třeba neprodávali zboží, které lze najít ve velkých marketech, zaměřují se na značky, které jdou jinou cestou. „Náš pokus provozovat obchod ve velké nákupní galerii v Pardubicích se ukázal také jako slepá cesta. Osobní přístup k zákazníkům tam nebyl možný, anonymita davu by nás udusila. Návrat k jednomu kamennému obchodu v centru Chrudimě byl tak samozřejmým řešením,“ uvádí Švecová.

[[img:chrn_fullwidth:14878:]]

Obchod má v nabídce stovky sypaných čajů, desítky druhů kávy a čokolády to jsou spíše umělecká díla. „Jako vše v životě, je i volba toho, co jím nebo piji otázkou priorit. Pokud si zákazník spočítá, kolik zaplatí za obyčejný porcovaný čaj v papírovém sáčku a porovná s cenou několikanásobně kvalitnějších čajů z naší nabídky, s překvapením zjistí, že obyčejná čajová drť v pytlíku je vlastně dražší.“ zamýšlí se Jaromír Švec.

[[img:chrn_fullwidth:14880:]]

Jana Švecová není navíc žádným amatérem, který by nevěděl, co zrovna svým zákazníkům nabízí. Absolvovala celou řadu školení a seminářů a dokonce cestu na čajové plantáže Srí Lanky. „I tohle považuji za samozřejmý přístup. Pokud mám za kvalitu zboží ručit, měla bych znát i jeho původ,“ zamýšlí se Jana Švecová.

[[img:chrn_halfwidth:14894:]]

Pozorný návštěvník Mlsného pecivála si nemůže nevšimnout čokolád s motivy staré Chrudimě. „Chtěli jsme něco výjimečného, originální dárek. Obvykle bývají takové čokolády nic moc, ale ty naše jsou naopak exploze chuti, protože se jedná o ruční výrobu. Stačí sníst pár dílků a člověk je doslova nasycen. U běžné čokolády z obchodu může sníst tabulku a stejně je výsledek dost rozpačitý,“ komentuje Jaromír Švec další unikátní produkty v nabídce Mlsného pecivála.

[[img:chrn_fullwidth:14875:]]

Na otázku, co by si přáli do budoucna, manželé odpověděli, že oživení centra města, které jakoby se stávalo spíše velkým parkovištěm a o víkendech úplně „vymřelo“. „Resselovo náměstí, historické centrum by mělo být výkladní skříní města, většina budov je krásně opravených, ale chybí tu život. V tom zcela souhlasíme se sýrařem Gianfrancem Zanonim. Recept na změnu asi nemáme. Jsme jen majitelé obchodu, ne odborníci na urbanismus a koncepci kultury ve městě. Přesto je zřejmé, že něco je špatně. Možná by pomohlo trošku víc diskutovat s těmi, kdo v centru žijí a podnikají,“ uzavírá Jaromír Švec.

[[img:chrn_fullwidth:14882:]]

Obchod Mlsný pecivál a jeho majitelé, manželé Švecovi, představují se svým osobním přístupem k zákazníkům zvláštní úkaz. V době anonymních nakupujících v obřích halách supermarketů však stále více lidí touží po pocitu jedinečnosti a také zájmu. Toho všeho se jim v obchodě na Resselově náměstí dostane měrou vrchovatou.  

Chrudim – Jak již Chrudimské noviny informovaly, někteří chovatelé drobného zvířectva na území města svou bezohledností omezují své sousedy. Konkrétním případem byl kohout, jenž v brzkých ranních hodinách budil svým kokrháním obyvatele lokality u nádraží. Situace se teď opakuje.

Lidé se opět zlobí a poté, co minulá reakce úřednice Kateřiny Mrózkové neuspokojila jejich touhu po nápravě, volí těžší „kalibr“. Samotného šéfa strážníků Lukáše Dvořáka. „Zajímalo by mne, zda mohu volat městskou policii z důvodu rušení nočního klidu. Každý den ráno od 3.30 hodin mne budí kokrhání sousedova kohouta,“ uvádí Josef Skřivánek. Tentýž muž, který si na řádění opeřence stěžoval již počátkem letošního roku.

Lukáš Dvořák však optimistickými prognózami příliš nehýří. „Na městskou policii se samozřejmě obrátit lze. Strážníci věc na místě nezávisle posoudí. Lepší by však bylo se v tomto případě obrátit na soud v rámci občanskoprávního řízení (§1013 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). O klasický případ rušení nočního klidu ve smyslu ustanovení §5 odst. 1, písm. d, zák. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, se v tomto případě nejedná. Navíc celou situaci ztěžuje skutečnost, že městská policie nedisponuje žádným technickým zařízením, kterým by mohla být hladina hluku relevantně změřena. Jinak je tomu v případě Krajské hygienické stanice, na kterou se s žádostí o měření hladiny hluku může občan v klidu obrátit,“ uvádí na webu města strážník.

Strážníci by si jistě mohli pořídit hlukoměr, protože obsluha náročné techniky jim není cizí, jak dokazuje úspěšný lov na zlodějku z hřbitova, kterou odhalili za pomoci fotopasti. Samotný hlukoměr by pak našel uplatnění i při nelehkých výjezdech k rušení nočního klidu na území města.  

Chrudim – Místní vládnoucí politická garnitura dělá vše proto, aby své živitele občany opět pořádně naštvala. Nejen že včas neinformuje o chystaných uzavírkách souvisejících s rekonstrukcí kanalizace pod ulicemi Palackého třída a Obce Ležáků, ale ještě má dost hroší kůže na to, aby svá rozhodnutí o dopravních komplikacích antedatovala. Tvrdí to alespoň obyvatelé ulice Víta Nejedlého.

Na tento naprosto nepřijatelný přístup úředníků, kteří vydali zmiňované rozhodnutí a vyvěsili ho na úřední desku, upozornila Chrudimské noviny jedna z obyvatele ulice Víta Nejedlého. Redakce její jméno pochopitelně zná, ale uvádět ho nebude.

„Chtěla bych vás požádat, abyste informovali občany o plánovaném zavedení obousměrného provozu a zákazu zastavení v ulici Víta Nejedlého od 1. srpna do 15. září. Město totiž tuto informaci tutlá a odmítá také zajistit náhradní parkovací místa pro zhruba sto aut. Dokument informující o rozhodnutí zavést tyto změny zveřejnila radnice pouze na úřední desce, ale antedatovali ho tak, abychom se proti němu nemohli odvolat,“ říká rozzlobená Chrudimačka z ulice Víta Nejedlého. Zmiňovaný dokument je přiložen pod textem.

Není to poprvé, kdy úředníci v souvislosti s touto monstrózní akcí selhávají a informace neposkytují včas. O předchozím případu si můžete přečíst zde. 

Příloha: 

2017-043241.pdf

Chrudim – Diskuse o sekání trávy ve městě stále nekončí. Poslední jednání městského zastupitelstva opět navštívili zástupci obyvatel sídliště U Stadionu, kde prý vinou města bují nejen tráva, ale také alergie. Chrudimáci však svou kritiku formují občas i ve zcela opačném gardu.

„Zajímalo by mě, proč se neustále seká tráva sekačkami na sídlištích a na různých místech ve městě v Chrudimi? Trochu tráva povyroste a už se seká. Když rostly pampelišky a jiná květena, na které sedaly včelky - kterých je už tak poskrovnu, přijeli se sekačkou a všechno lehlo popelem a ty včelky taky. Ve městě není jediného motýla, žádný brouk a hmyz. Nechápu smysl takového sekání trávy. Proč se to dělá?Alergii žádnou nemám, ale když jdu zrovna kolem čerstvě posekané trávy, ta vůně z ní mi dobře nedělá. Sekáním se roznáší ještě akorát více pyly z pampelišek a různých trav,“ stěžuje si na stránkách města Alena Nováková.

[[img:chrn_fullwidth:4691:]]

Podobně kritická názor má tato Chrudimačka také na zimní solení chodníků, což je aktivita, kterou se Chrudimské noviny také několikrát intenzivně zabývaly. „V zimě se sypala sůl jak napadlo trochu sněhu, konkretně na nádraží kolem domů. Dodnes jsou tam od soli mapy, ani déšť to nespláchl. Sůl dle mého do přírody nepatří, ale do moře, maximálně trochu do jídla a někdy ani tam ne. Rozežírá a ničí přírodu, tam už se brouk neukáže a není tam ani mravenec. Dříve se sypalo pískem, štěrkem,popelem, to je vhodnější pro přírodu než sůl. Nechápu, proč se to již nedělá,“ upozorňuje Nováková na nešvar technických služeb.

Kateřina Jánská, technik údržby zeleně MěÚ Chrudim vysvětluje, že radnice proti hmyzu rozhodně zaujatá není. „Ve městě se snažíme o pobytové trávníky, což znamená především nižší a hustší trávník. To je i jeden z důvodů, proč je v Chrudimi od roku 1995 nastaveno sekání mulčováním, tedy sekání do 12 sečí. Protože si uvědomujeme absenci hmyzu ve městě, snažíme se některé méně frekventované plochy nechat vykvést – stráně, třeba na ploše vedle Penny marketu. Speciální hmyzí a motýlí záhon je založen před Českou spořitelnou,“ říká Jánská.

Zahanbit se nenechal ani šéf technických služeb Zdeněk Kolář. „Vzhledem k tomu, že drtivá většina občanů vyžaduje v zimním období holé vozovky a chodníky, je z hledisky ekonomiky zimní údržby používána průmyslová sůl, která působí nejrychleji a rozpouští napadaný sníh. Použití inertních materiálů je časově náročnější, tím pádem se prodlužuje reakční doba v částech města. Následné odstranění zbytků posypů znamená další ekonomické náklady, které tuto službu prodražují. V neposlední řadě jde i o zanášení kanálových vpustí inertním materiálem, což zvyšuje ekonomické náklady a možnost ucpání kanálových vpustí v jarních měsících,“ uvádí Kolář důvody k používání soli a to přesto, že ve většině civilizovaného světa se od ní upouští. Kteří konkrétní občané však „honí“ Koláře do solení chodníků a silnic, ředitel TS Chrudim nezmiňuje.  

Stihnul jsem sice s  problémy poslední představení na letošní Loutkářské Chrudimi, Babička z vajíčka a nelituji. Iva Procházková, která hru napsala, žije v Německu, hrálo ji divadlo Piki z Pezinoku. Znalci vína ví, že se Pezinocké vinice rozkládají na úpatí Malých Karpat necelých dvacet kilometrů nad Bratislavou. Ten zeměpis proto, že to byl jeden ze zahraničních souborů a vinice proto, že bez vína, by se tak jiskřivé zpracování námětu nemohlo ani podařit. Markéta Plachá navrhla scénu a loutky, hudbu a ta byla výborná. Peter Vaňousech. Režii Katarina Auteilova s Ľubomírem Viktoriím zvládli a také si s chutí zahráli. Myslím, že dobře. 

Atmosféra na loutkárně je uvolněná, ale dávat si nohy na okraj jeviště je příliš. Neříkám, že nebyly pěkné. Ale seděl jsem až v poslední řadě na balkoně. Triedr jsem sebou neměl. Ten si sebou nosili důstojníci, aby ocenili detaily baletek, když tancovaly kankán. Tolik z Haškova Švejka. V řadě, kterou si vybírají maminy a mohou si i zdřímnout. Konečně si pohodlně sednout a uvolnit se. To by je ale nesměly neustále budit jejich robátka.

Loutkárna dá zabrat. Scéna tvořená z různých beden a bedniček byla dokonale promyšlená. To co v nich dokázali  herci zahrát, obdivuji. Jednou představovali domeček s různými dvířky, pračku, televizi, bazén, školu, okna, do kterých se herci rozložili. Výborné byly mezihry Ľubomíra. Po kouzlení s balonky kdy rychle navázal kontakt s malými diváky, kterým házel míč, se nohy urazily a odešly. Žonglování s klobouky se povedlo. Slováci to s klobouky umí. Chvílemi, jakoby se vytrácel příběh, ale zaujmout dítě není jednoduché. Loutka modré babičky mi spíše připomínala Indiánský totem z Jižní Ameriky. Možná to bylo tou dálkou. Co mě překvapilo, jak děti slovenštině rozumí. Pezinok v Chrudimi již hrál a svou dobrou pověst jen potvrdil. Diváci odcházeli spokojeni.

Po Chrudimi byly stále ještě poutače na loutkárnu ve tvaru jakéhosi barevného kříže zvoucí na představení. Pamatuji doby, kdy výzdobu dělal pan Řehulka. Chrudim byla plná veselých kašpárků a dalších postaviček z plakátů mistra Jana Hlíny. Toto mi spíše připomíná prkna, která se přibíjejí na vymlácené okenní rámy, aby tam nikdo nelezl. Doba se mění a vkus zřejmě s ní.

Tak nám začaly prázdniny, Loutkářská Chrudim a konečně začaly růst houby. Sice ne, že se všichni vracejí s plnými koši, ale najít se dají. Převažují Růžovky. Znalci je považují za nejchutnější houbu vůbec. Nejlepší je úprava tím nejjednodušším způsobem. Na másle s kmínem. Když ji upravíte klasicky na cibulce a přidáte trochu pohankové krupice, určitě si pochutnáte také. Nezoufejte kdyby se vám houbaření úplně nevydařilo a vrátili jste se jen s několika kousky.

[[img:chrn_fullwidth:14905:Růžovky, jak je viděl Jaroslav Koreček. Kresba: autor]]

Stačí je přidat k právě dorůstajícím cuketám. Nakrájíme je na kostičky a na cibulce je orestujeme. Přidáme houby a nakonec můžeme přidat i vejce. Ochutíme pepřem a osolíme podle chuti nejlépe použit mořskou sůl. Takto je upravují v Provence. Cukety do sebe nasají houbovou chuť a jsou od hub k nerozeznání. Chybí jen ta francouzská křupavá bageta. No nemůžeme mít všechno. Narazit můžeme i na jiné houby. Ty hřibovité je možná lépe usušit. Po usušení doporučuji i se skleničkou dát do trouby a přejít je horkem, které zničí případné červíčky. V zimě vám ochutí jak polévky, tak omáčky a připomenou vám krásné letní dny. Houbaření si nenechte zkazit, ani kdyby jste náhodou narazili na nějakou uřvanou partu. Přeji hezké chvíle v lese a po návratu dobrou chuť.

Chrudim - Radní města na svém posledním jednání schválili rozšíření městského kamerového systému a jako dodavatele zakázky potvrdili firmu Jaroslava Břízy z Chrudimi, která systém spravuje od roku 2010 a jejíž pracovníci znají aktuální stav kamerového systému jako celku a současně do všech podrobností. Se zadáváním veřejných zakázek má totiž město v poslední době nemalé problémy.

Na základě jednání v průběhu roku 2016, jehož se účastnili zástupci vedení města, městské policie, odboru sociálních věcí a složek Policie ČR, byla vytipována nová riziková místa, kam bylo nutné umístit nové kamerové body. Na začátku roku 2017 se proto objevily kamery v Husově, Havlíčkově a Čáslavské ulici, na Resselově náměstí a na nádraží Českých drah. Na nádraží došlo na doplnění otočných kamer pevnými. Jejich souhrnná cena dosáhla částky 130 tisíc korun.

S jídlem však roste chuť, a protože je samozřejmě jednodušší sedět u monitoru, než provádět pravidelné obchůzky, rozhodlo se město v instalaci nových kamer pokračovat. „Případy z minulých měsíců jasně ukázaly, že doplnění systému o nové kamerové body je krok správným směrem, neboť díky novým kamerám bylo městskou policií odhaleno několik pachatelů nejrůznějších protiprávních jednání,“ tvrdí vrchní strážník Lukáš Dvořák.

Ve spolupráci s Jaroslavem Břízou bylo navrženo technické řešení pro posílení dalších lokalit města – umístění kamer na kruhových objezdech Na Bídě, v ulici Dašická a v ulici Slovenského národního povstání. Kromě toho dojde konečně na modernizaci spojů mezi retranslačními body a na operačním centru je také plánována výměna tří monitorů za nové LED monitory. Od tohoto kroku si město slibuje úsporu až ve výši zhruba 25 tisíc korun ročně. Celková cena za pořízení a instalaci veškeré techniky činí 808381 korun bez DPH. 

„Tyto výdaje se městu částečně vrátí i finančně – roční úspora elektrické energie na operačním středisku je skutečně výrazná. Ale hlavně jde o mnohem efektivnější dozor nad problémovými místy. Ostatně odhalení krádeží květin a hraček z hrobu zesnulé holčičky, o kterých jsme už informovali, bylo umožněno díky zařízení na stejném principu,“ podotýká Miroslav Tejkl (ČSSD), místostarosta, který má na starosti zejména bezpečnostní a sociální agendu. Návratnost investice je opravdu jen částečná, protože avizované výdaje a předpokládaná úspora nepočítá se zastaráváním celého systému a náklady na údržbu. Navíc místostarosta zapomíná, že k odhalení zmiňované zlodějky byla použita fotopast, což je zařízení, jehož cena se pohybuje ve zcela jiných cenových kategoriích a funguje docela jinak.