Chrudim – Poprvé po prázdninách a zdaleka ne v plném složení. Městští zastupitelé se sešli, aby probrali nekonečně dlouhý program, jehož projednávání také nekonečně dlouho trvalo. Celých pět hodin rokovali ve velké zasedačce na Pardubické ulici.

Úvodní slovo patřilo, jako ostatně vždy, šéfce Finančního odboru MěÚ Chrudim Haně Vránové, která přítomné seznámil s dalším rozpočtovým opatřením. Nebála se označit jako kritickou situaci, v níž referovala o propadu příjmu města z hazardu. Celkem má jít prozatím téměř o šest milionů korun, které v už tak dost „vymetené“ kase budou chybět.

[[img:chrn_fullwidth:15568:]]

Jako liché se též ukázaly sliby Chrudimáků a Pirátů o úsporách v oblasti odměňování členů komisí, rady, zastupitelstva a osadních výborů. Zkrátka a dobře, město na odměny členům osadních výborů uvolní sto tisíc korun a avizovaná úspora 12 tisíc se tak přehoupla na výdaje 88 tisíc. Hlavní však je, dle městského zastupitele Daniela Lebdušky (Piráti), že došlo k „...narovnání odměňování za práci v komisích mezi zastupiteli a nezastupiteli...“.

[[img:chrn_fullwidth:15611:]]

Jak opozici, tak starostovi Františku Pilnému (ANO 2011) se nepozdával půl milion korun, jejž by radnice měla vydat za demolici zastávky v Malecké ulici. Podle místostarosty Aleše Nunváře (Piráti) jde prozatím o projektantský rozpočet a jeho výše se může změnit. Starosta nadhodil do plenéru úvahu, zda by nebylo pro město výhodnější zastávku zrekonstruovat a zbourat jen novinový stánek. Cena by prý mohla být nižší. V každém případě se touto kauzou chtějí politici ve vedení města podrobněji zabývat.

Poloprázdná městská kasa nezabránila radniční koalici, navýšit si finance v položce „dary rady a zastupitelstva města“. Celkem si sem „nalila“ tři sta tisíc korun. Prý pro případ, že by se objevilo něco zajímavého. Jan Čechlovský (ODS) přítomné upozornil, že do září stačilo nejužší vedení druhého největšího města Pardubického kraje v tomto smyslu rozházet již 278 tisíc korun. Utratí koalice i další statisíce, aby si koupila přízeň voličů?

Po dotazu Čechlovského místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti) seznámil politiky také s radostnou zprávou – peníze do sociální oblasti konečně dorazily.

[[img:chrn_fullwidth:15891:]]

V diskusi dále vystoupil chrudimský galerista Luboš Jelínek, který chtěl vědět, kam směřují zmiňované peníze z hazardu. Bývá prý zvykem, že je města vracejí veřejnosti ve formě dotací na opravu památek. Jelínek také připomněl nebezpečí, jež hrozí neudržovanému Morovému sloupu na Resselově náměstí. Věnuje mu město péči tak, jak předepsali restaurátoři před deseti lety?

Dle slov šéfa Odboru investic MěÚ Chrudim Petra Peciny existuje více názorů, i mezi odborníky, jak o tuto památku pečovat. „Nechme proto rozhodnutí, co s Morovým sloupem dělat, na odbornících. My dva jimi nejsme,“ kontroval Jelínek.

Starosta Pilný, v jehož gesci se nachází kultura a památková péče, poděkoval za připomínky a slíbil se jimi zabývat.

[[img:chrn_fullwidth:15644:]]

Zpráva o hospodaření města, jež následovala po schválení rozpočtového opatření, jen demonstrovala neradostné výhledy. Výběr daní neroste jako dřív, zaměstnanost totiž dosahuje svého maxima. Jistý propad finanční odbor zaznamenává i u kapitálových příjmů.

Velkou a dlouhou diskusi znamenalo schvalování změn v územním plánu. S příspěvkem a powerpointovou animací vystoupil i zdejší developer Milan Kušta, jehož se hned několik těchto uvažovaných změn dotýkalo. Šlo mu především o pozemky „Na Výsluní“. Kauze se Chrudimské noviny pro její obsáhlost budou věnovat ve zvláštním textu.

Není žádným překvapením, že předložený materiál zastupitelé schválili a Kuštovi vstříc nevyšli.

[[img:chrn_fullwidth:2644:]]

Diskusi u dalšího bodu, jímž se stala žádost spolku „Hurá na výlet“ Tomáše Martinka o další peníze na „Senior festival“, vyvolal bývalý starosta města Petr Řezníček (SNK – ED). Podle jeho názoru zde město za své finance kryje Martinkovo manažerské selhání. Řezníček také upozornil na kauzu bývalého šéfa Chrudimské besedy Jiřího Kadeřávka, jenž měl, dle současného vedení města, manažersky selhat v souvislosti s pořádáním festivalu „Zlatá Pecka“.

Slovo si vzal místostarosta Pavel Štěpánek. Nejprve informoval o své podjatosti, protože ve spolku „Hurá na výlet“ má přátele. Pracuje zde i jeho žena Nikola, to už však Pirátovi za zmínku nestálo. Bývalému starostovi následně připomněl, že manažerské selhání Kadeřávka město také bez ptaní „zapláclo“ a šlo o podstatně vyšší částku. Dar byl následně schválen.

[[img:chrn_fullwidth:2910:]]

Hřbitovy město od církve nepřevezme. Předkladatel materiálu, místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) nevyloučil budoucí změnu názoru vedení radnice. Nejprve však musí katolická farnost uvést nekropole do odpovídajícího stavu. S Lichtenbergem souhlasil i starosta Pilný.

Překvapivě hladce prošlo i vzdání se předkupního práva k pozemkům Na Skřivánku, o jejichž koupi projevil zájem Milan Kušta. Město je od soukromníka nekoupí. Cena se radnici zdála příliš vysoká, což převedeno do řeči běžného smrtelníka znamená, že Chrudim nemá ani halíř navíc.

Politici dále diskutovali o odkladu koupě části kanalizace v Medlešicích od majitelky tamějšího pivovaru, terminálu veřejné dopravy a schválili též změnu jednacího řádu tak, aby v budoucnu mohlo dojít na on-line přenosy z jejich jednání.

Chrudim - Ve sporech, které do jisté míry opanovaly virtuální prostor po nezvolení chrudimského starosty Františka Pilného (ANO 2011) do vedení společnosti Vodovody a kanalizace, je velmi těžké rozpoznat, oč vlastně jde. Pro Chrudimské noviny se teď opět rozhodl vyjádřit předseda představenstavenstva VaKu, hlinecký starosta, Miroslav Krčil (Nez.) a vnést trochu světla.  

Kolem společnosti VaK panuje po poslední valné hromadě do určité míry stále napjatá atmosféra. Čím si to vysvětlujete?

Je to spíše snaha o napětí, snaha uměle vyvolávat tento stav. Na práci představenstva to ale žádný vliv nemá. I nadále je naším cílem efektivní chod společnosti. Daří se nám. A nadále budeme také chránit zájmy všech občanů našeho regionu. Od toho nás prostě nikdo neodradí.

[[img:chrn_fullwidth:15890:]]

Proč ty snahy o napětí vznikají, nevíme. Asi to někomu vyhovuje. Určitě by teď pomohlo, kdyby představitelé chrudimské radnice svoje vnitřní spory řešili u sebe doma. Neměli by se pokoušet ze společnosti VaK dělat bojiště. A hlavně neměli by vlastní problémy svalovat na jiné a vinit z nich ostatní starostky a starosty v okolí. Vůbec by nás do ryze chrudimských podivných politických her neměli zatahovat. Nestojíme o to. Takové praktiky do našeho regionu a do naší spolupráce mezi starosty nepatří. Dobrá spolupráce může být totiž založena pouze na důvěře a vzájemném respektování.

Začíná období vyjednávání o ceně vodného a stočného s provozovatelem, tedy Vodárenskou společností Chrudim. S čím do těchto jednání letos vstupujete?

Stejně jako každý rok mého působení v představenstvu. Chceme udržet cenu vody a chceme získat více peněz na investice. Očekávám opět složitá a tvrdá jednání. Jako člen představenstva mohu hodnotit poslední čtyři roky. Považuji za úspěch, že se nám podařilo navyšovat nájemné a prakticky nezvyšovat ceny vodného a stočného. Víme, že cena vody na Chrudimsku není i kvůli pevné složce nejlevnější. Zároveň ale není zdaleka nejdražší ve srovnání s ostatními. Vodárenská soustava VaKu v našem regionu má ale svá specifika a náklady, které jiné oblasti neznají.

Mluvíte o vyjednávání s provozovatelem. Na Chrudimsku funguje model, kdy majiteli infrastruktury jsou převážně města a obce. Provozní společnost má ovšem jiného vlastníka.

Je to tak. Tohle je naše dědictví po předchůdcích. Nejsme v tomto samozřejmě v rámci ČR sami. V roce 2005 bylo takto rozhodnuto a smlouva platí do roku 2030. Naši „předci“ v zastupitelstvech měst a obcí nám zkrátka vykolíkovali hřiště a my na něm teď hrajeme.

Jak tento model hodnotíte?

Záleží na úhlu pohledu. Pokud jde o udržení stability vodárenské infrastruktury v celém našem regionu, to se bezpochyby daří. Je to zájmem obou společností. Hodně je to o komunikaci. Těší mne, že se díky dobré spolupráci starostů podařilo v posledních letech VaK dostat do pozice silného partnera. Za to velmi děkuji. Nehrajeme si na velké a malé starosty, nepovyšujeme se jeden nad druhého. V tom je naše síla a to je základ.

Nicméně jaký je tedy podle Vás ten ideální model?

Obecně je známý můj názor a v něm se shoduji s drtivou většinou starostek a starostů. Za ideální model považuji vodárny zhruba okresní velikosti, které vlastní i provozují města a obce z daného regionu. A to z několika důvodů. Podle mne v takovém případě společnost dobře zvládne obnovovat majetek a zvládá efektivní řízení i komunikaci především mezi zástupci měst a obcí. Což je velmi důležité. A hlavně voda je pro mne naprosto strategická oblast!

V případě opravdu malých městských společností se domnívám, že ty budou mít časem problémy právě s obnovou majetku. A pokud by byla společnost naopak třeba celokrajská, myslím, že by byl problém v řízení zejména z pohledu podchycení specifik jednotlivých regionů.

Starostky a starostové tento můj náhled na věc dobře znají. Zná ho samozřejmě i současný provozovatel. Jsem však v našem případě realista. Máme smlouvu a bylo by nefér nalhávat nesplnitelné sliby. Já dávám přednost dialogu, protože ten vede k řešení.

Jak je to tedy s případným ukončením stávající smlouvy?

Nemyslím si, že je tahle varianta na pořadu dne – právně ani finančně. Teď je hlavně naším cílem efektivně investovat do obnovy vodovodů a kanalizací v celém regionu tam, kde je to skutečně potřeba. Ne podle toho, kolik kdo má akcií. Dále udržet stabilitu sítě a přijatelnou cenu pro občany. Samozřejmě s blížícím se koncem smlouvy se musíme zabývat i otázkou jak dál po roce 2030. Ovšem ne mediálními výkřiky, ale seriózní debatou mezi akcionáři.

Přesto hlasy ohledně ukončení provozní smlouvy stále zaznívají. Budou vyslyšeny?

Někteří představitelé především chrudimské radnice sice na planých slibech okolo vody zčásti postavili a stále staví kariéru. To je ale krátkozraké. Na mne a na mnohé ostatní starosty a starostky útočí v médiích a na sociálních sítích, obviňují nás z různých nepravostí. Některá jejich vyjádření jsou vyložené lži. V podstatě je to kampaň vedená proti nám. Nerozumíme jí. Výsledek tohoto chování ale už známe – tito lidé nezískali důvěru starostů a starostek při poslední valné hromadě VaKu. A rádoby výhrůžkami ji nezískají ani v budoucnu.

[[img:chrn_fullwidth:15620:]]

My se ale raději soustředíme na práci, ne na pomluvy. Připravujeme investice a snažíme se dělat maximum pro občany bez rozdílu na velikost města či obce. A to se nám daří.

Jakou odměnu vlastně pobírají členové představenstva a dozorčí rady VaKu Chrudim za své působení v těchto orgánech?

Pokud jde o uvolněné představitele měst a obcí, je to čistá nula - nic. Tak jsme nastavili pravidla. V představenstvu tedy nyní odměnu nepobírá nikdo. V případě dozorčí rady je placen pouze chrudimský zastupitel MUDr. Haase. Osobně zastávám názor, že jde prostě o součást naší práce.

Zmiňoval jste investice. Někteří hovoří o tom, že Chrudim je podinvestovaná na úkor jiných částí regionu.

Není to pravda. Čísla hovoří jasně. VAK Chrudim na rekonstrukce a obnovu vodohospodářské infrastruktury za období 2006–2018 vydal více než jednu miliardu korun. Více než 428 milionů investoval na Chrudimsku, 352 milionů na Hlinecku a více než 222 milionů v oblasti Heřmanova Městce (Heřmanův Městec, Seč, Třemošnice a Ronov nad Doubravou). V současné době VAK ročně investuje do rekonstrukcí a obnovy částku 70 až 80 milionů korun. Jen za posledních pět let bylo na Chrudimsku investováno více než 214 milionů Kč. V žádném případě tak není pravda, že by Chrudim a okolí byla investičně zanedbávána, naopak.

Proč byly v Chrudimi letos investice zastaveny?

Realizace nových investic byla na jaře v Chrudimi ze strany VaKu skutečně pozastavena, ale pouze dočasně. Do doby přijetí obecných pravidel, za kterých VaK provádí opravy a investice. Probíhající investice byly dokončeny a normálně pokračovala i projektová příprava dalších oprav.

[[img:chrn_fullwidth:15612:]]

Důvodem pozastavení byly neúměrné požadavky ze strany chrudimské radnice. Jako investor jsme ze zákona povinni uvést pracemi dotčené pozemky do původního stavu. Po nástupu nového vedení radnice v Chrudim byla po společnosti VaK, nad rámec zákonných povinností, ovšem požadována rekonstrukce komunikací téměř v celé šíři a skladbách. To však v žádném případě neodpovídalo původnímu stavu. Jako představenstvo jsme jasně řekli, že pro nikoho nebudou platit žádné VIP podmínky.

Přesto některé investice neproběhly ani po přijetí pravidel. Z jakého důvodu?

Protože se vedení chrudimské radnice rozhodlo, že opravy dotčených lokalit odsune na rok 2023 a pozdější období. VaK tedy v takovém případě nepotřeboval vlastní sítě opravovat. Skutečný důvod je tedy třeba hledat na radnici v Chrudimi. Jde například o ulice Víta Nejedlého nebo 

V Tejnecku. Představenstvo VaKu se totiž snaží koordinovat investice s obcemi, aby finanční prostředky byly vynakládány co nejefektivněji.

V souvislosti s investicemi je velkým tématem získávání dotací. Daří obcím a městům v regionu v tomto směru?

Budeme-li mluvit o budování infrastruktury, tak stejně jako město Chrudim je akcionářem společnosti VAK i město Luže, Ronov nad Doubravou, Chrast nebo Slatiňany, obec Lozice a mnoho dalších. Všichni dokázali vybudovat kanalizace nebo je právě budují za přispění dotací. Úspěšné získávání dotací je tedy spíše otázkou schopností vedení dané obce či města. Určitě to ale není lehká disciplína.

Chrudim – Nikdo o to příliš nestojí, přesto je třeba některé z předvolebních slibů dotáhnout do konce. Snáze se pak třeba zapomene na ty, jež zůstanou pouze na papíře. Jde, samozřejmě, o snahu současného vedení msta o údajnou větší transparentnost, k níž má dopomoci možnost sledovat rozhodování politiků přímo na obrazovce počítače.

On-line přenosy v barvě a zvuku „tlačí“ především zdejší Piráti. Jsou to však právě milovníci digitalizace, kdo může posloužit jako svědek neúspěchu, s nímž se jejich nápad setkal. V dobách ne tak dávno minulých totiž již k on-line přenosům z jednání zastupitelů docházelo, zájem o ně však byl pramalý. Sledovaly je desítky, spíše ale jednotky zájemců. Přesto nyní dostanou všichni městští zastupitelé na stůl materiál, v němž jde o změnu jednacího řádu zastupitelstva tak, aby případná budoucí videa z jejich jednání byla právně pokryta.

„Změna tohoto dokumentu je navrhována s ohledem na skutečnost, že město Chrudim má zájem informovat veřejnost o průběhu zasedání Zastupitelstva města Chrudim nejen prostřednictvím dosud pořizovaného zvukového záznamu, ale též prostřednictvím audiovizuálního záznamu a zároveň online přenosu ze zasedání ZM. Dále bude občanům dána možnost klást otázky k plánovaným bodům zasedání ještě před vlastním jednáním ZM, a to prostřednictvím webové aplikace Dotazy a odpovědi, dostupné na www.chrudim.eu,“ stojí v důvodové zprávě materiálu. Plány jsou tedy velké, velké peníze také bude stát jejich „realizace“. Nejskromnější odhady hovoří o stovkách tisíc korun, které město za kamery a další zařízení vydá.

[[img:chrn_fullwidth:15611:]]

O přenosech jednala na svém posledním setkání také „pirátská“ komise rady města pro digitalizaci. Letos se sešla pouze třikrát, takže očekávaná „smršť“ nápadů se rozhodně nekoná. Předseda komise a názorový oponent místostarosty Pavla Štěpánka (Piráti), Zdeněk Kubala (Piráti), si dal začátkem června za úkol zjistit od IT oddělení v Praze, jak tyto „onlajny“ fungují.

Chrudim – Hádka o schůdky do bazénu. I tak se dá nazvat výměna názorů mezi tiskovým mluvčím radnice Alešem Prokopcem a městským zastupitelem Jiřím Kubešem (ODS). Sportovní areály Města Chrudim nechaly instalovat do plaveckého bazénu nové stupínky, které mají ulehčit život především seniorům. Se zlou se ale potázaly.

„Na četné žádosti zejména seniorů již lze do krytého plaveckého bazénu vstupovat snadněji díky schůdkům s plochými příčlemi. Plavce se zdravýma nohama to ani nenapadne, ale kulaté příčle mohou seniorům při vstupování do vody činit výrazné potíže, někdy i bolesti chodidel,“ uvedl na sociálních sítích tiskový mluvčí Prokopec. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat.

[[img:chrn_fullwidth:15879:]]

„Považuji toto řešení za výsměch důchodcům, kteří nemají sílu lézt po žebříku ani s plochými příčlemi. Již přes rok žádáme - celá moje rodina o schůdky se zábradlím, které umožní důstojný vstup pro seniory a najednou toto,“ píše občanský demokrat Kubeš.

„Důvody pro toto řešení znáte, seznámil vás s nimi již ředitel Sportovních areálů Města Chrudim,“ reaguje mluvčí a dodává: „Bohužel ostych plavců s pohybovým omezením je silnější než touha plavat.“

Městský zastupitel ve své další reakci tiskového mluvčího vůbec nešetří. „Toto řešení spíše vypadá jako alibi, že se řeší problémy seniorů. Očividně vám navíc chybí úcta k seniorům, když tvrdíte že: ostych plavců s pohybovým omezením je silnější než touha plavat. Takhle sprosté chování je hodno nevychovaného teenagera, ne mluvčího města. Pouze už jen dodám, že máme mnoho příkladů jak to lze vyřešit, a ty jsme panu řediteli SAMCH předložili, namátkou se stačí zajet podívat do jakýchkoliv lázní, kde přenosné schůdky mají. A bezpečnostní. Se zábradlím.. Kde je vůle, tam je řešení. Kde vůle není, je útok na bezbranné seniory. Styďte se,“ zlobí se Kubeš.

Aleš Prokopec, který by v tomto okamžiku udělal lépe, kdyby začal používat svůj osobní facebookový profil, odpovídá na kárání tak, jak se dá očekávat. „Nechci bojovat se slaměnými panáky, nicméně mé, třeba lakonické, vyjádření nic nemění na skutečnosti, že takové zkušenosti mají pracovníci bazénu; o využití pomůcky pro plavce s pohybovým omezením nejsou žádáni. A já tomu naprosto rozumím, a přesně proto jsem užil slova „ostych“, protože to je právě to, co bych v takové situaci také cítil. Čili žádný sprostý útok na seniory, to si laskavě vyprošuji, stejně jako připodobnění k nevychovanému teenagerovi. Děkuji. Prosím, nečtěte mezi řádky něco, co tam není. Pokud se Vás nebo někoho z Vašich blízkých mé vyjádření dotklo, je mi to líto, protože cílem příspěvku byl pravý opak, a sice přiblížit čtenářům potíže, se kterými se mohou senioři potýkat, a radost, že vedle jedné možnosti, jak se do bazénu dostat, vznikla i možnost další,“ odmítá mentorskou Kubešovu pózu městský úředník.

Chrudim – Zrekonstruovaný, opravený a vyšperkovaný park Střelnice Chrudimáky okouzlil. Místo, které dříve připomínalo spíše zanedbanou džungli a z koryta olejovité vody vypouštělo nevábné odéry, zkrásnělo. K vodě si našly cestu děti, rodiče však zjišťují, že jedna vada na kráse tu stále ještě zůstává.

Jde o Penzion U Krkavce. Ubytovna nechvalně proslulá svou „sociálně slabší“ klientelou totiž postrádá napojení na kanalizaci. Disponuje pouze jímkou s přepadem. Přepadem, který končí právě v korytě řeky, která následně protéká parkem. „Velmi pracně byl vyčištěn a zrekonstruován náhon ve střeleckém parku a musím říci, že se to povedlo - jaké však bylo naše překvapení při procházce okolo, když jsme viděli, že do krásné čisté říčky vytékají odpadní splašky. Ve vodě si rády hrají malé děti a jejich maminky ani netuší, že to pro ně může být nebezpečné. Také je vidět, že se náhon již začíná opět zanášet. Ráda bych věděla kdy odpovědné orgány zakročí, aby se nestalo, že tu opět budeme mít smrdutou stoku,“ upozorňuje na webu města Jana Vacková na potenciálně nebezpečnou situaci v parku.

[[img:chrn_fullwidth:15788:]]

Vedoucí Oddělení vodního hospodářství MěÚ Chrudim Pavel Koreček o problému ví. Město se stav snaží řešit. „Jedná se o problematiku Ubytovny U Krkavce v Moravské ulici. Problematiku ubytovny řeší stavební úřad, vodoprávní úřad je věcně příslušný ke kontrole dodržování jednotlivých ustanovení vodního zákona, tedy i způsobu likvidace odpadních vod. Problematika likvidace odpadních vod je s vlastníkem nemovitosti již řešena. Na jednání v červnu letošního roku, kterého se zúčastnil i člen vedení města, bylo dohodnuto, že shromažďování odpadních vod v akumulační jímce a následný odvoz na ČOV není z dlouhodobého hlediska vyhovující, a je nezbytné objekt napojit na kanalizaci pro veřejnou potřebu. V současné době je již zpracována dokumentace na stavbu čerpací stanice a tlakové kanalizační přípojky do stoky kanalizace pro veřejnou potřebu v Moravské ulici. S ohledem na skutečnost, že se část stavby nachází v záplavovém území, vydal již vodoprávní úřad dne 13. srpna k předmětné stavbě souhlas podle ustanovení § 17 odst. 1 vodního zákona. K vydání územního souhlasu, kterým bude povolena vlastní realizace stavby, je příslušný obecný stavební úřad. Po povolení by měla být stavba v říjnu letošního roku realizována. Napojením objektu na kanalizaci by měl být definitivně problém vyřešen,“ uvádí Koreček.

Chrudim – O tom, že památková péče ve městě není, eufemisticky řečeno, na právě nejvyšší úrovni, ví nejspíše každý. Nejde zdaleka jen o zničený historický dům ve Štěpánkově ulici a brizolitovou omítku v ulici Široké. Několik let Chrudimské noviny upozorňovaly třeba i na poškozenou dlažbu v ulici Filištínské. A právě tento problém se teď vrací.

Jen již není k vidění „za rohem“, ve Filištíně, ale přímo „na ráně“, v Široké ulici. Opakuje se tu takřka jako přes kopírák. Na domě, který patřil v době ne tak dávno minulé zdejší vážené rodině Vápeníkových, byla v jedné části nahozena nová „omítka“. Akce proběhla koncem letošního srpna a neznámý vandal zde použil, opět, maltu s cementem. Absolutně se přitom nenamáhal přikrýt dlažbu a ta je teď podle všeho nenávratně znehodnocena. Velká část omítky na ni totiž stekla.

[[gal:15878]]

Denně kolem tohoto nadělení chodí strážníci městské policie, ale ochrana městského majetku je, podle všeho, v tomto konkrétním případě příliš nevzrušuje. Denně tudy procházejí i politické špičky zdejší radnice, úředníci. Ani oni se nezdají být spravedlivě rozhněváni. Péči o památky má v gesci ten nejvyšší z nejvyšších – starosta města František Pilný (ANO 2011).

Funguje vůbec úsek památkové péče zdejšího městského úřadu?!

Chrudim – Vedoucí zaměstnanci firem zřizovaných městem mají minimálně jednu jistotu. Pokud budou pracovat tak, jak jim jejich chlebodárci z řad radních přikáží, získají ke svému platu i pravidelnou odměnu. Jde především o ředitele škol a školek, šéfa Chrudimské besedy. A právě čerstvě přiznaná odměna Martinu Dytrtovi se některým lidem příliš nepozdává.

Bývalého ředitele besedy, Jiřího Kadeřávka, „vyštípalo“ současné vedení města poměrně nevybíravě. Jeho osud mu dali jasně najevo už v okamžiku, kdy na prakticky nárokovou finanční odměnu k platu nekývli. To nelibě nesl především někdejším starosta, současný městský zastupitel, Petr Řezníček (SNK – ED).

Na městském webu se objevil dotaz, jehož předmětem jsou údajně nekorektní okolnosti přiznání odměny řediteli Chrudimské besedy. „Zajímalo by mne, zda je možné se dozvědět, jak velkou mimořádnou odměnu obdržel ředitel Chrudimské besedy za bezproblémový průběh 68.ročníku Loutkářské Chrudimě, když nebyl ani měsíc ve funkci. Nezasloužili by si ocenění spíš zaměstnanci Chrudimské besedy? Minulé ročníky byly snad problémové? Oceňován bude po každé kulturní akci? Nejsou tak trochu podezřelé okolnosti letošní výměny tanečního mistra,“ ptá se jeden z občanů města.

Tisková mluvčí radnice, Sylva Drašnarová, odpovídá, ale zdaleka ne na všechno. Utajování platových poměrů těch, kdo jsou placeni z daní, je totiž „na městě“ stále ještě přetrvávajícím nedobrým zvykem. „Odměňování ředitelů příspěvkových organizací města se řídí pravidly, která schválila před lety rada města. To znamená, že ředitel Chrudimské besedy obdržel částku, vycházející z těchto pravidel, která byla snížena právě z důvodu, že se podílel na organizaci Loutkářské Chrudimi až v její závěrečné fázi. Odměňování zaměstnanců Besedy je plně v kompetenci jejího ředitele, který také v letošním roce odměny přiznal všem, kteří se na bezproblémovém průběhu festivalu podíleli. Ředitelé příspěvkových organizací (včetně škol a školek) dostávají odměny dle schválených pravidel. Takže ne, po každé kulturní akci oceňován nebude… Na výměně tanečního mistra nic podezřelého není. Občané vznesli požadavek na dva kurzy - a méně nabitý sál muzea, takže byli osloveni dva taneční mistři – pan Aleš Novák a pan Martin Dytrt. První ze jmenovaných tuto nabídku odmítl, oba kurzy tedy povede pan Dytrt, kterého ve vedení kurzů potvrdili i radní města,“ uvádí Drašnarová.

Chrudim – Částečně omezený provoz ve Vlčnovské ulici si řidiči již „na ostro“ nedávno vyzkoušeli. Proběhly tu přeložky vodovodu a kruhová křižovatka proto byla neprůjezdná. Dnes, tedy 26. srpna, však začíná kompletní přestavba „kruháku“ a uzavírky se rozšíří.

Práce budou probíhat ve dvou etapách:

I. etapa potrvá od 26. srpna do 13. října. Řidiči neprojedou Vlčnovskou ulicí na kruhový objezd, pro velký „úspěch“ se v ulici Slovenského národního povstání objeví semafor řídící dopravu. „Nejezděte do Chrudimi od Slatiňan přes Vlčí Horu, kolona od KO u nemocnice skoro až k Janderovu,“ varuje v pondělí ráno před dopravními komplikacemi Miloš Soukup. Se začátkem školního roku zde doprava ještě pořádně zhoustne.

[[img:chrn_fullwidth:15863:]]

II. etapa startuje 13. října a skončit by měla do 24. listopadu. V souvislosti s těmito uzavírkami dojde i k uzavírce chodníků přilehlé křižovatky.

[[img:chrn_fullwidth:15864:]]

Náhradní trasa pro pěší bude vedena ulicemi Dr. Janského a Vlčnovská. Kruhový objezd se navíc uzavře ze směru od Vlčnova. Skončí ulička „K Presům“ opět jako nedobrovolná zkratka, nebo zde město ponechá zakázaný průjezd?

Chrudim – Neochota vedení města ustoupit údajnému tlaku vedení VaKu, může vést k nepříjemným situacím. Vliv, na nějž má druhé největší město Pardubického kraje z pozice významného vlastníka akcií nárok, se smrskává na sbírání drobků z pomyslného stolu vedení společnosti. Opoziční politici přitom mají jasno, jak postupovat dál.

„Odmítáme aby VaK určoval, koho máme nominovat do představenstva firmy, kde máme přes 20% podíl. Trváme na nominaci starosty Pilného,“ uvádí ve svém krátkém prohlášení zdejší vládnoucí Piráti. Zatvrzelost, s níž k situaci přistupují, může přitom souviset s tím, že pirátský kandidát do vedení VaKu, městský zastupitel Daniel Lebduška ve volbě absolutně „vybouchl“. V duchu švejkovského „zabili jste mi strejčka, tady máte přes držku“.

[[img:chrn_fullwidth:15623:]]

Opoziční politik Roman Málek (Koalice pro Chrudim) navrhl nedávno určitou formu smírného řešení. Nakolik byl tento nápad myšlen vážně, ví nejspíše jen sám Málek. Místostarosta Petr Lichtenberg (Chrudimáci) je totiž již dnes evidentně nejslabším článkem radničního řetězu a na svou funkci ve vedení města nestačí.

[[img:chrn_fullwidth:15614:]]

Jaký je názor bývalého starosty a člena dozorčí rady VaKu Petra Řezníčka (SNK – ED)? „Dobrá, neprošel kandidát do představenstva. Jedním z následků je, že příslušný segment investice do vodovodní a kanalizační soustavy pro letošní rok odpískal. Jak tedy vypadá v praxi ztráta vlivu ve VaKu a neschopnost něco dojednat? Letos se měl měnit vodovod V Tejnecku za 4,2 milionu korun a v České ulici za 1,5 milionu korun. Obě akce stojí,“ komentuje Řezníček tvrdohlavou politiku koalice ANO 2011, Pirátů, Chrudimáků a ČSSD.

[[img:chrn_fullwidth:15612:]]

V samotné koalici však na věc podle všeho nepanuje jednotný názor, jak by se možná na první pohled zdálo. Dle prosakujících informací z radničních kuloárů, které v podstatně „přefiltrované“ podobě předávají třeba Piráti členům své strany, se zdá, že především Chrudimáci se svou touhou po nezadlužování města jsou oním pověstným „kamenem úrazu“. „Máme dílčí koaliční neshody, především v souvislosti s nutnými investicemi do kanalizace v Medlešicích a koaliční dohodě o nezadlužování,“ uvádí v jednom z reportů místostarosta Pavel Štěpánek (Piráti).

Chrudim – Pod Kopanicí vykukuje omítka dostavované první části Rezidence Kopanický mlýn a už teď je zřejmé, že do této rozmanité lokality skvěle zapadne. Unikátní stavba perfektně dotváří charakter místa, jež dávno není rázovitým zákoutím s malebnými chaloupkami jako od Josefa Lady.

Chrudimské noviny se obrátily na Milana Kuštu, aby čtenářům přiblížil nejnovější vývoj stavby. „Předpokládáme finiš první etapy v říjnu letošního roku. V současné době je hotova fasáda přední části domu a provádí se vnitřní dokončovací práce. Jde zejména o vodu, topení, elektro a obklady koupelen,“ říká chrudimský developer.

[[img:chrn_fullwidth:15858:]]

„Na základě opakovaných jednání s Městem Chrudim se definitivně potvrdila varianta dopravního napojení Rezidence Kopanický mlýn do Koželužské ulice v místě stávajícího vjezdu do objektů bývalé dýhárny. Je připraven projekt pro územní rozhodnutí a v současné době se dokončuje projekt pro stavební povolení,“ doplňuje Kušta.

[[img:chrn_fullwidth:15861:]]

Kdy by se mohla začít stavět zmiňovaná druhá fáze? Pokud vše půjde dobře, podání pro získání stavebního povolení by investor rád poslal úřadům v září letošního roku.