„Přínosy očkování známe docela dobře, na základě věku, BMI, komorbidit a tak dále jsme docela dobře schopni odhadnout riziko vážného průběhu či smrti v případě nákazy a přepočítat ho pomocí účinnosti vakcín, kterou taky známe docela dobře. Problém je, že toho víme žalostně málo o nežádoucích účincích vakcín,” varuje matematik Tomáš Fürst, spoluzakladatel Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků. Ten ParlamentnímListům.cz sdělil, že celková úmrtí jsou v covidové době na dlouhodobém průměru, PCR test nevypovídá o ničem a volby nic nezměnily. Orgány dle něj odmítají vydat podrobná data o pacientech a úmrtích.

Co vám o vývoji koronavirové epidemie pro příští týdny u nás ukazují statistiky posledních dnů?

Jednak mi čísla vždy znovu připomenou, jak nevyzpytatelná epidemie je. Veřejný prostor je plný zaručených expertů na epidemiologii, ale správně predikovat neumí nikdo. Dále se při pohledu na ta čísla nemohu ubránit pocitu absolutního zmaru co se týče oficiální koronavirové response. Těžko vymyslet systém, který by se ke zvládání epidemie hodil méně než ten, který vláda zavedla. Napřed jsme namluvili očkovaným, že se nemůžou nakazit. Potom, když se ve skutečnosti nakazili, jsme je nechali roznosit infekci po celé zemi, protože očkované v opatřeních úplně ignorujeme. Místo toho, abychom chránili ohrožené – tedy staré a nemocné bez ohledu na jejich vakcinační status, vyhazujeme spoustu času a peněz na buzeraci neočkovaných a zejména dětí, kterých se epidemie v podstatě netýká. Vypadá to, že vláda nebojuje s virem, ale s neočkovanými. A na statistikách je to vidět.

Jaká data či ukazatele související s nemocí Covid-19 považujete za klíčové sledovat, aby nová opatření proti šíření nákazy byla co nejúčinnější a dávala co nejvíce smyslu?

Z oficiálně zveřejňovaných dat se já osobně už dívám v podstatě jen na celková úmrtí. Ta jsou ale zveřejňována s šestitýdenním zpožděním, takže teď v datech vidím, že během léta až do 10. října 2021 se celková úmrtnost u nás nijak nelišila od dlouhodobého průměru. Dívat se na počty „nově nakažených“ za den nemá smysl – jednak to nejsou nakažení v tom smyslu, že by měli živý virus na sliznici, ale – skutečně či falešně – pozitivní, a navíc je testovací strategie těžce vychýlená. U neočkovaných totiž provádíme několikanásobně více testů než u očkovaných. Dívat se na počty PCR pozitivních hospitalizovaných taky nemá moc smysl, protože nemocnice testují každého neočkovaného, ať už do nemocnice přišel z jakéhokoliv důvodu. U úmrtí platí to samé. Takže data zveřejňovaná ÚZISem jsou podivuhodnou směsí výsledků testů, které mají neznámé parametry, aplikovaných záměrně vychýleným způsobem na populaci neznámých charakteristik.

Jaká data bychom tedy podle vás potřebovali, abychom se konečně něco smysluplného dozvěděli?

Potřebovali bychom pro každého člověka – samozřejmě anonymně, bez rodných čísel – pohlaví, BMI, hlavní diagnózy, se kterými se léčí, a potom časovou řadu dat a výsledků všech PCR a antigenních testů, dat očkování a typů vakcín a dat a příčin hospitalizací a úmrtí. Z takové datové sady by bylo možné odpovědět na mnohé palčivé otázky, například kdo bude benefitovat z třetí dávky vakcíny, jaké jsou skutečně nežádoucí účinky vakcín, co mají společného lidé, kteří po druhé či třetí dávce vakcíny končí na JIP, a tak dále. Ale tato data dle mého názoru ÚZIS nikdy nevydá. V pátek ÚZIS odmítl paní senátorce Dernerové vydat i mnohem méně podrobné údaje, o které požádala.

Pravděpodobný příští ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v rozhovoru pro Echo24 řekl, že pokud by koncem listopadu vystoupaly počty pozitivně testovaných na 15–20 tisíc, bude na Vánoce zavřené skoro všechno. Ty počty opakovaně překročily 20tisícovou hranici, takže pokud bude chtít držet slovo, čeká nás na Vánoce lockdown. Je 20 tisíc pozitivně testovaných v matematických modelech sloužících ke sledování covidové situace hranicí, při které začne blikat varovná kontrolka, že je třeba sáhnout k těm nejrazantnějším opatřením?

Jak jsem zmínil výše, počty pozitivních testů neříkají vůbec nic. Pozitivní test neznamená dokonce ani to, že virus je na sliznici přítomen. Rozhodně neznamená, že je člověk nemocen nebo že může někoho nakazit. Pokud se politici rozhodnou, že všechno zavřou, a my jim to dovolíme, tak to udělají. Budou se u toho vymlouvat na počty pozitivních testů, ale to nic neznamená. Ten problém není medicínský, je politický a filozofický. Mé zdraví není majetkem státu a stát tu není od toho, aby dělal reklamu vakcínám, vozil lidi autobusem nebo vlakem, zavíral a otevíral stánky s punčem či testoval na mých dětech genovou terapii. Dokud si tohle lidé v naší společnosti neuvědomí, nic se nezmění. Všimněte si, že ani volby nic nezměnily. Jeden mančaft s totalitním myšlením nahradil jiný mančaft s totalitním myšlením. Dvacet tisíc pozitivně testovaných s tím souvisí docela málo.

Kdybyste měl přesvědčovat lidi k očkování, jaké argumenty a na základě jakých dat byste zvolil? A v opačném gardu, jaká čísla či ukazatele by mohly posloužit ke zdůvodnění, proč se nenechat očkovat?

V rámci standardní medicíny založené na důkazech je třeba pro každého pacienta zvlášť srovnat přínosy a rizika očkování a na základě toho, jak tento výpočet vyjde, pacienta poučit a nechat jej se svobodně rozhodnout. Přínosy očkování známe docela dobře, na základě věku, BMI, komorbidit a tak dále jsme docela dobře schopni odhadnout riziko vážného průběhu či smrti v případě nákazy a přepočítat ho pomocí účinnosti vakcín, kterou taky známe docela dobře. Problém je, že toho víme žalostně málo o nežádoucích účincích vakcín.

Co je toho příčinou?

Vytvořili jsme totiž atmosféru, ve které nahlásit nežádoucí účinek je pomalu akt občanské statečnosti. Já osobně odhaduji, že nahlášeno je u nás něco kolem jednoho procenta nežádoucích účinků – tedy jedna setina! SÚKL například eviduje 122 úmrtí po vakcíně. Vakcinační roztleskávači vám řeknou, že většina z těchto úmrtí s vakcínou nesouvisí. Takže dolní odhad počtu úmrtí po vakcíně je třeba někde kolem deseti lidí. Pokud by to byla pravda, mělo by smysl očkovat asi skoro všechny, možná s výjimkou dětí do 12 let, kde očkování nelze dle mého názoru racionálně zdůvodnit nijak. Ovšem pokud je na SÚKLu nahlášeno jen 10 procent úmrtí, tak ve skutečnosti po vakcíně zemřelo kolem tisíce lidí a risk-benefit začne vycházet úplně jinak. A pokud si myslíte, že je nahlášeno spíše pouze jedno procento, vyjde vám, že jsme vakcínami zabili skoro tolik lidí, co zemřelo na covid! Pak by asi mělo smysl očkovat jen staré a nemocné. Ta nejistota u nežádoucích účinků je přes tři řády. Jak chcete rozumně počítat risk-benefit analýzu, když máte na straně rizika nejistotu přes tři řády? Jak je ale možné, že téměř rok po začátku vakcinace máme na straně rizika nejistotu přes tři řády?

Tak na to já vám určitě neodpovím. Před chvilkou jste upozornil, že pro každého pacienta zvlášť je třeba srovnat přínosy a rizika očkování. Existují data, z nichž vyplývá, jaké věkové skupiny by s vakcinací neměly váhat a do jakého věku je očkování proti Covid-19 prakticky zbytečné?

Rozhodnutí, zda se očkovat, či nikoliv, je svobodným rozhodnutím každého člověka, které by mělo být učiněno poté, co se svým praktickým lékařem projde a pochopí přínosy, rizika a jejich vzájemný poměr. Informace, je-li člověk očkován, je soukromá a nikdo není povinen ji sdělovat ani svému zaměstnavateli, ani číšníkovi, ani kadeřníkovi, ani žádnému ouřadovi, který se zrovna zeptá. Já na otázku „jste očkován“ reaguji dotazem „máte syfilis?“ Nechtějte – myšleno vy, novináři – po matematicích, biochemicích, parazitolozích, politicích, herečkách, zpěvácích a kuchařkách, aby lidem v novinách radili, jestli se mají očkovat.

Na nynější stav v zemi už se nemohly dívat některé vědecké kapacity a kolem dvou tisíc z nich v čele s imunologem Václavem Hořejším se podepsaly pod petici za povinné očkování proti koronaviru v Česku. Měli bychom jako stát jít touto cestou, a pokud ne, na koho bychom měli ještě více dát než na autority z Akademie věd?

Tuhle petici považuji za nehoráznou. Prostřednictvím petice se většinou lidé dožadují nějakých práv a svobod pro sebe. Jen lidé s totalitním myšlením píšou petice, aby uvalili povinnosti na někoho jiného. Petici jsem veřejně kritizoval na stránkách SMIS v článku Anticharta na Akademii, kde signatářům krom výše uvedeného vyčítám neuvěřitelně totalitní jazyk a také poněkud úsměvný fakt, že se text petice neustále za pochodu mění. Jako by ani nešlo o to, co vlastně podepisují, jako spíše o to, že podpisem ukazují, a to především svým nadřízeným, že jsou v té správné, progresivní části společnosti. Proto tomu říkám Anticharta.

Podle autora petice „menšinová skupina odmítačů očkování protidemokraticky blokuje návrat k normálnímu životu nás všech“. Jak pravděpodobné je, že se při povinné vakcinaci a proočkovanosti pár procent pod sty procenty vrátíme k normálnímu životu?

Je to téměř vyloučené. Podívejte se například do Portugalska. Tam je přes 90 procent obyvatel očkovaných, a přesto počet případů strmě roste. Takové míry očkovanosti u nás nelze dosáhnout patrně ani za cenu občanské války. Míra proočkovanosti nijak nesouvisí s dynamikou epidemie – ta se řídí zcela jinými hledisky, kterým moc nerozumíme.

Navíc povinná vakcinace u nás na Balkáně dopadne jako vždycky všechno: Najde se tisíc a jeden způsob, jak systém obejít a podvést. Nakonec budou mít potvrzení všichni, ale skutečná míra proočkovanosti se nijak zásadně nezmění. Organizovaný zločin už se těší...

Společnost se rozdělila v pohledu na Covid-19 na nesmiřitelné tábory, které nešetří nenávistnými a urážlivými výpady na své oponenty. Co by mohlo ten jejich střet ukončit a rýsuje se podle vás nějaké rozuzlení nynější situace, když očkování to zřejmě nebude, ačkoli jsme této víře na nějakou dobu podlehli?

Ano, samozřejmě je možné tento střet okamžitě ukončit. Je třeba, aby nás vrchnost konečně nechala na pokoji. Jsme svobodní občané demokratického státu, umíme se o sebe postarat sami, nepotřebujeme na to hordy pražských ani bruselských úředníků. Zrušme všechna „protiepidemická“ opatření, přestaňme lidi děsit, přestaňme je nesmyslně testovat, přestaňme je nutit k vakcinaci. Začněme lidem v klidu podávat pravdivé informace o nemoci, její léčbě a prevenci a nechme je, ať se sami rozhodnou, jak se chovat. Pojďme spojit síly, abychom pomohli starým a nemocným. Tímto směrem by mohl stát – když už si neumí dát pokoj – napřít své úsilí. Distribuovat mezi staré a nemocné informace, vitamíny a profylaktika, pravidelně je kontrolovat, uklidňovat a zařídit, aby se jim dostalo adekvátní lékařské péče včas.

Matematik René Levínský, který je členem Mezioborové skupiny pro epidemické situace, bývalého poradního orgánu vlády, pro Aktuálně.cz řekl, že se dostaneme do situace ještě horší, než která tu kdy byla, a že jednotky intenzivní péče nebudou za několik týdnů stačit náporu pacientů s covidem-19. Hrozí nám to?

S dovolením se nebudu vyjadřovat k práci kolegů Ludwiga, Levínského, Kulveita, Flegra, Konvalinky, Hajdúcha ani jiných. Každý svoji společenskou odpovědnost vnímáme jinak a každý se snažíme dělat to, co považujeme za rozumné. Lidé mají dost vlastního rozumu, aby zhodnotili, jak mají se všemi těmi radami a proroctvími naložit.

 Zdroj: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Tajena-data-1-umrti-po-vakcinach-hlaseno-Cesky-matematik-citi-zmar-685018

Chrudim – V Chrudimi narozeného vědce Jiřího Šinkoru netřeba příliš představovat. Svými názory, které mnohdy příliš nekorespondují s převládajícím proudem slova řinoucím se z obrazovek a rozhlasových přijímačů, si získal celou řadu příznivců a odpůrců. Jedno mu upřít jistě nelze. Nebojí se. A to v době všeobecného strachu, autocenzury a boje o základní lidská práva je významným plusem. 

„Počet SARS Cov-2 nakažených je už jen Orwell. Když budete PCR testem takhle masívně sledovat výskyt jakéhokoli jiného respiračního viru, dojdete ke stejným, nebo i vyšším číslům. Lžou vám a straší vás. Ty zrůdy z epidemiologické a vakcinologické společnosti a všechny další obskurní spolky chtějí zůstat viditelní a někteří na tom chtějí ještě vydělat. A hlavně v okamžiku, kdy už máme prokazatelnou kolektivní imunitu, nezastavili očkování dětí, za což snad přijde nějaký trest. Když ne tady, tak potom, pokud nějaké potom je,“ říká Šinkora. 

„„Jsem bezmocný – můžu o tom jen psát a poukazovat na to. A teď všem, kteří mě kdy četli nebo poslouchali a byli prokazatelně imunní anebo nemocí prošli, přesto se nechali očkovat a měli a budou mít potíže – jste dospělí a příčetní. Můžete si za to sami. Jen idiot se nechá očkovat po prodělané nemoci,“ myslí si Jiří Šinkora. 

Chrudim – Druhé největší město Pardubického kraje se může pochlubit nejrůznějšími osobnostmi, které jsou s jeho opukovými hradbami spjaty. Jan Nepomuk Štěpánek a Josef Ressel si na svou rodnou hroudu nejspíše nikdy nevzpomněli. Z Chrudimě však pochází třeba i známý imunolog Jiří Šinkora.

V souvislosti s nejnovějším rozvolňováním opatření, která prý měla zkrotit covid, Jan Šinkora svými názory poněkud plave proti proudu většinové společnosti. „Tak je tady ještě někdo, komu nedošlo, že proti SARS Cov-2 máme kolektivní imunitu? První dávku dostalo přes 3 800 000 lidí, ukončené očkování má 1,4 milionů. Přes 1,6 milionů infekci prokazatelné mělo, nejméně jednou tolik se k tomu nepřiznalo,“ píše na facebook doktor Šinkora.

„Dá se také předpokládat, že přes děti to většinou nepozorované přešlo. Takže klidně můžu napsat, že kýžených 70 % populace je již imunní. Stejně tady budou zavádět diskriminaci neočkovaných a pokusí se naočkovat děti. I s rizikem komplikací, i bez znalosti dlouhodobého účinku experimentálních vakcín. A budeme nosit respirátory, abychom si nemohli posílit získanou imunitu. Pamatujte si, kdo to prosazoval,“ varuje Jiří Šinkora.

Výzva médiím, vládě a ministrům k ukončení šíření hysterie a k zamyšlení nad psychikou národa

Příklad:
„Nejvíce nakažených na milion. ČR má za minulý týden nejhorší čísla na světě.“ (Mladá Fronta Dnes 4. 1. 2020)

Ve článku evidují „rekordních“ 932 nakažených na milion obyvatel. To znamená 93 na 100 000, 9,3 na 10 000, a tedy 0,9 na 1000 obyvatel. Tedy v městě s 10 000 občany je nakaženo devět z nich.

Takže pane šéfredaktore Plesle, tady máte správný titulek: „Přestože momentálně vedeme v počtu nakažených covidem-19 ve světě, stále to vychází na jednu osobu z tisíce.“

[[img:chrn_fullwidth:17100:Neurolog Martin J. Stránský]]

Další příklad:
„Krematorium Ostrava nestíhá zpopelnit všechny zemřelé, jejich počet kvůli koronaviru narůstá.“ (Lidové noviny 4. 1. 2021)

Teprve po dočtení prvního odstavce se dozvíme to podstatné: „V Ostravě je jediné krematorium v kraji, který je jedním z nejlidnatějších regionů České republiky.“

Kdo chce, snadno zjistí, že v Moravskoslezském kraji žije 1,2 milionu občanů, zatímco v sousedním Olomouckém kraji, (kde mají taky jediné krematorium), žije 632 000 občanů. Tam vše stíhají. O tom, že krematoria nejsou alikvotně umístěna dle počtu občanů, nenajdete v článku ani slovo.


Takže pane šéfredaktore Léko, tady máte správný titulek: „Zpomalení při zpopelňování zemřelých v Ostravě odhalilo, že v regionu (oproti ostatním) chybějí krematoria.“

Další příklad:
Ve všech novinách: „Země se stále drží v pátém, tedy nejhorším stupni PES.“

Když se podíváte na stránky MZ ČR, tak zjistíte, že se ke dnešku covidem-19 nakazilo 746 714 občanů, tedy 7 % populace, a že dnes (4. 1. 2021) je 119 561 občanů aktivně nakažených. Jedná se tedy o 1 % nakažených z celé populace (rozumí se jedno procento, tedy jeden ze sta lidí). Dále tamtéž zjistíte, že ke dnešku (4. 1. 2021) zemřelo 12 070 lidí, tedy 0,1 % (rozumí se jeden člověk z tisíce). Když dělíme počet nakažených covidem-19 počtem zemřelých, tak šance, že někdo nakažený CoV zemře, je 1,6 %.

Takže dámy a pánové, kteří toto šíříte, tady máte správný titulek: „Přestože jsme v nejhorším stupni PES, je úmrtnost nakažených stále pod 2 %.“

Vybral jsem pouze dva deníky, považované za „seriózní“. Ve všech ostatních mediích to ale není o nic lepší, o televizním zpravodajství vůbec nemluvě.

A co se týče politiků, tak si stačí poslechnout vystupování odborníků, střídajících se ministrů a dnes samozvaného „hlavního vakcinologa“ A. Babiše – každodenně s urputnou análností taktizují, modifikují vyhlášky tak, že ze všeho zbývá kočkoPES.

Jako lékař se ptám:

Kolik lidí zemřelo a zemře následkem mediální a vládní hysterie?

Jsme svědky rekordního nárůstu úzkosti a deprese, což zhoršuje všechny rizikové faktory pro tzv. „rychlé“ smrti, jako jsou mozkové mrtvice a srdeční infarkty.

Počet sebevražd se ztrojnásobil (9. 11. 2020 Medical Tribune).

Dále je tu omezení lékařské péče „běžných“ nemocí, jako je cukrovka, zvýšený krevní tlak atd.

Dále je tu odložení předem objednané péče, například vybavení ortézy či operace kyčle, takže pacienti žijí dál v bolestech.

Dále jsou tu poškození dětí, které jsou ponořeny do toxického prostředí digitální výuky na dálku, omezení příjmů matek, které s nimi musí zůstávat doma, a rozklad podnikatelského prostředí a všeho s tím spojeného.

Netvrdím, že se nemáme epidemii věnovat. Ale pánové a dámy, takhle ne.

MUDr. Martin J. Stránský, MD FACP
Asistentní klinický profesor neurologie, Yale
ředitel, Poliklinika Na Národní

Já čekám dál, já čekám dál,
až se k nám právo vrátí.
—Spirituál Kvintet: Chci Sluncem být

Tuvalu je malý ostrovní stát v Tichém oceánu, s necelými jedenácti tisíci obyvatel. Jeho armáda má 0 stíhaček, 0 bojových vrtulníků, 0 tanků, 0 obrněných transportérů, 0 křižníků a 3 oštěpy (to přeháníme: možná čtyři). Jestliže by tento státeček vyhlásil České republice válku, byl by podle čl. 43 odst. 1 Ústavy vyhlášen válečný stav a následně by se suspendovala téměř všechna základní práva obyvatel země, přesně v souladu s platným právem. Zní to divně? Snad, ale tak je právní řád postaven: ochrana před vnějším ohrožením má přednost téměř před vším ostatním, notabilně pak před ochranou ostatních práv obyvatel.

V zákonech chybějí účinné mechanismy, jak zabránit zneužití výjimečných instrumentů k řešení situací, které jejich aktivaci nevyžadují: není příkladmo předepsáno, aby o tom, zda je napadení nepřítelem nebo epidemické risiko dostatečně intensivní, rozhodli sami občané v referendu. Vše je ponecháno v rukou vlády, kterou korigovat může pouze parlament; arci jen tehdy, není-li sám paralysován vládou a jejími medii vyvolanou panikou.

Proto, zeptá-li se nás někdo v těchto dnech a měsících, co se vlastně děje a co tomu všemu říkáme, a proč nepíšeme tak často jako dřív o právu, pokrčivše rameny odpovídáme, že právo v této zemi už není: onemocnělo. Nakazilo se covidem, má těžký průběh a není jisto, zda a kdy se opět uzdraví.

Že veřejné právo, pokud jde o ochranu základních práv lidí, prakticky přestalo existovat, dokládá osud vládního opatření o povinnosti nošení roušek: když ho Městský soud v Praze – loyalně a alibisticky s odloženou účinností – zrušil, bylo přijato v identickém znění, a až dodatečně, poté, co se odborná veřejnost nad takovou insolencí zděsila, přičinili mu úředníci nové odůvodnění. Tolik k autoritě a faktické moci soudů v České republice v roce 2020.

Nemá tak smyslu, aspoň prozatím, cokoli o právu psát. Od občana se vyžaduje, že se bude státotvorně bát, a až se, někdy zkraje následujícího jara, neméně státotvorně dobojí, nejspíš se nestačí divit, jak se jeho země v mezidobí změnila: kolik nových covidových miliardářů přibylo a přiřadilo se k privatisační galerce (jak tento segment místní elity pertinentně nazývá jeden kamarád) a k solárním baronům, kolik drobných, leckomu příznivých novel a přílepků bylo v epidemické panice přijato, a jak si zakrátko polepší ti, jejichž oborem je obchod s chudobou.

Tato země nebude po už nikdy stejná jako předtím: život v ní po covidu bude drsnější, zpupnost vítězů předcházejících bitev neomalenější, kohese slabší a pocit, že líp už bylo, běžnější a všudypřítomnější.

Zdroj: https://paragraphos.pecina.cz/all/uvahy-a-komentare/pravo-uz-neni

Ministerstvo zdravotnictví ve sporu s advokátem Adamem Černým uvádí, že o Covidu-19 nemá znalosti, a proto postupuje cestou pokusů, které nemůže ve vydaných opatřeních úplně odůvodnit. Současně přiznává, že je v zoufalé situaci: Kroky proti koronaviru činí pod časovým tlakem, přičemž před vydáním opatření není možné shromáždit objektivizované podklady. Bez znalosti a řádných podkladů došlo k plošnému omezení obyvatel, kontruje advokát. K jeho námitce, že úřad nepublikuje opatření omezující ústavní práva občanů ani ve Sbírce zákonů, zdravotnictví vzkazuje: „Vygooglete“ si je na webu.

Vyplývá to z přípisu ministerstva Městskému soudu v Praze v rámci advokátem podané žaloby na plošný zákaz pohybu bez zakrytých ústa a nosu s výjimkami (K sp.zn. 18 A 58/2020). Plošný zákaz vydalo ministerstvo zdravotnictví 17. září 2020, den poté podal advokát Adam Černý návrh na jeho zrušení, jak Česká justice informovala.

Plošná omezení ústavních práv bez jistoty, bez znalosti

„V nynější krizové situaci, a zejména v jejích okamžicích, které předcházely vydání napadených aktů, je totiž nezbytné pod časovým tlakem a bez úplné znalosti všech detailů (zejména bez konkrétní znalosti o přesném stavu rozšíření viru v populaci, bez znalosti konkrétní patogenity jednotlivých druhů koronaviru SARS-CoV-2, bez znalosti konkrétních mechanismů přenosu viru a jeho slabin) činit kroky vedoucí ke zpomalení šíření viru SARS-CoV-2 v populaci a záchraně životů osob v ČR,“ uvádí doslova ve vyjádření ministerstvo zdravotnictví.

Podle ministerstva zdravotnictví nelze před vydáním opatření ani shromáždit relevantní podklady: „Před vydáním jednotlivých opatření naopak není možné na rozdíl od standardního správního řízení shromáždit úplné a zcela objektivizované podklady (a to rovněž proto, že se poznatky o viru SARS-CoV-2 dynamicky vyvíjejí). Míra nejistoty a vyšší míra rizika související s epidemií COVID-19 je způsobena i tím, že se vir postupně vyvíjí a mutuje, což mění jeho vlastnosti. Genetická informace koronavirů je totiž ve srovnání s jinými viry poměrně proměnlivá, což je jedním z důvodů selekcí různých variant viru. Zároveň se dynamicky mění rovněž poznatky o koronaviru SARS-CoV-2 a jeho vlastnostech,“ uvádí ve vyjádření k žalobě advokáta Černého ministerstvo zdravotnictví.

Advokát: Neznalost rozhodných skutečností není zákonem aprobovaná

Advokát Adam Černý na to reaguje v replice lapidárně: „Uvedeným konstatováním žalovaný v podstatě připouští, že při přijetí napadeného opatření omezujícího pohyb a pobyt osob sám neměl jasno v tom, jestli je takovéto opatření v rozsahu, ve kterém bylo přijaté, nevyhnutelné, účelné a přiměřené k cíli, který jím má být dosažen. Bez znalosti těchto základních předpokladů pro zásah do základních práv přijal plošné opatření omezující obyvatelstvo.“

„Žalovaný svůj laxní přístup k odůvodnění napadeného opatření a svou neznalost skutečností rozhodných pro jeho přijetí považuje za zákonem aprobovaný s poukazem na zákonnou úpravu postupu přijetí opatření bez řízení o návrhu na opatření obecné povahy. Skutečnost, že zákon umožňuje přijetí takovéhoto opatření bez předchozího řízení, však neznamená, že žalovaný by byl oprávněn jej přijat bez znalosti a posouzení rozhodných skutečností odůvodňujících jeho přijetí. Takováto interpretace absence řízení o návrhu na opatření povahy je nepřijatelná,“ uvádí ve vyjádření advokát Adam Černý.

Zdravotnictví: Opatření úřad zašle úřadu, ten ho na 15 dní vyvěsí

Zcela odmítavě se ministerstvo zdravotnictví staví k té části žaloby advokáta, ve které upozorňuje, že ministerstvo zdravotnictví opatření obsahující plošná omezení pohybu a práva na soukromí nepublikuje ani ve Sbírce zákonů, ani nevyvěšuje na úředních deskách obcí, ačkoli informování občanů o platném právu je základem právního státu: „Zákon nestanovuje odpůrci povinnost mimořádná opatření publikovat ve Sbírce zákonů, názor navrhovatele, že by tomu tak mělo být, je pro posouzení zákonnosti postupu odpůrce irelevantní. Mimo to je odpůrce toho názoru, že mimořádná opatření není nutná nijak složitě dohledávat, neboť zadá-li se do vyhledávače ,mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví´, hned na prvních místech bude hledající odkázán na stránky ministerstva, kde jsou mimořádná opatření zveřejňována. Kromě toho běžný občan zcela jistě nebude dohledávat aktuální platná opatření ve sbírce zákonů, ale právě pomocí internetového vyhledávače,“ odpovídá advokátovi ministerstvo zdravotnictví.

Poté ministerstvo popisuje byrokratický postup, kterým se informace mají přes hygienické stanice dostat k lidem: „Co se týče povinnosti odpůrce zveřejňovat mimořádná opatření na úředních deskách obecních úřadů, uvádí odpůrce, že zákon o ochraně veřejného zdraví obsahuje v § 94a speciální úpravu, kde je stanoveno, že jde-li o opatření obecné povahy ministerstva zdravotnictví, zašle je ministerstvo zdravotnictví též krajským hygienickým stanicím, které jsou povinny jej bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů. Z uvedeného tak vyplývá, že odpůrcem vydávaná mimořádná opatření se zveřejňují toliko na jeho úřední desce a dále má odpůrce povinnost tato opatření zaslat krajským hygienickým stanicím, které pak mají povinnost vyvěsit je na svých úředních deskách. Povinnost zveřejňovat mimořádná opatření dle zákona o ochraně veřejného zdraví na úředních deskách jednotlivých obcí zde však stanovena není,“ uvádí ministerstvo zdravotnictví.

Ignorance k základním principům právního státu

S tím ovšem advokát Adam Černý nesouhlasí a upozorňuje, že stejně jako v období jarního nouzového stavu, také v září zdravotnictví vyhlašovalo opatření na pouhý jeden den, přičemž na webu vyvěšený akt omezující ústavní práva hned následující den zmizel: „Žalovaný k námitce absence řádné publikace plošných celostátně závazných opatření obecné povahy poukazuje na skutečnost, že jeho opatření jsou jednoduše dohledatelná internetovým vyhledávačem (bod 7 vyjádření), což ale nepovažuji za adekvátní způsob publikace opatření určujícího plošné omezení základního práva. Nadto lze v obecné rovině rozporovat i samotný způsob zveřejňování opatření, když např. opatření žalobce ze dne 16. září 2020, č. j. MZDR 15757/2020-34/MIN/KAN, bylo na úřední desce ministerstva zveřejněno toliko jeden den a od 17. září se tam již nenachází (důkaz: výpis mimořádných opatření na úřední desce žalovaného z rozhodného období),“ uvádí v replice advokát.

„Z toho plyne, že žalovaný není schopný řádně dodržet zákonný postup zveřejnění vydávaných opatření obecné povahy ani na své úřední desce a jeho argumentace o použití internetového vyhledávače pro obeznámení se s právním aktem omezujícím práva všech osob v České republice je projevem ignorance k respektování základných principů demokratického právního státu, ke kterým nepochybně patří i možnost adekvátním, zákonem předvídaným způsobem se obeznámit s normami regulujícími chování jednotlivců,“ uzavírá repliku k tomuto bodu právník Adam Černý.

Irena Válová

Zdroj: https://www.ceska-justice.cz/2020/10/advokat-cerny-zpochybnuje-argumentaci-ministerstva-zdravotnictvi-kvuli-opatreni-proti-covid-19/