Chrudim - Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Pardubice zahájil proti obecně prospěšné společnosti Lůžkové a sociální centrum Chrudim podnikatele Milana Jirušky správní řízení, v němž ho vyzval, aby doložil, že je klientům i nadále poskytována služba domova se zvláštním režimem, jinak mu odejme registraci.

Stalo se tak z podnětu Stavebního úřadu Chrudim, který předtím neuspěl s nařízením, podle něhož měla uvedená společnost do konce letošního května vystěhovat z provizorní ubytovny nad diskotékou a wellness centrem v areálu bývalého pivovaru asi 40 seniorů s různým stupněm postižení, tedy z budovy, která nesplňuje základní podmínky pro poskytování sociálních služeb.

Jiruška se však snažil rozhodnutí stavebního úřadu obejít tím, že změnil účel využití objektu se zvláštním režimem na ubytovnu a tím prakticky donutil chrudimské úředníky celé řízení zastavit. Pokud mu ale nyní bude na základě zahájeného správního řízení odejmuta registrace domova se zvláštním režimem, může se připravit o čerpání veškerých příspěvků na poskytovanou péči.

Postižení senioři jsou teď v provizorních prostorách v podkroví nad diskotékou umístěni proto, protože se investorovi nepodařilo v termínu dokončit nový domov pro seniory ve stejném areálu. Podnikatel podle všeho tedy hraje o čas, který potřebuje k jeho dokončení a kolaudaci.

Chrudim - Senior centrum v bývalém pivovaru na okraji města změnilo svůj status z domova se zvláštním režimem na pouhou ubytovnu. Podle vedoucího stavebního úřadu Vladimíra Bálka se tak jeho provozovatel - společnost Lůžkové a sociální centrum pro seniory, snaží obejít nařízení o svém uzavření, které od konce května ignoruje.

Důvodem k vystěhování seniorů byla na jaře pro Stavební úřad Chrudim skutečnost, že jsou penzisté ubytováni v nevyhovujících prostorách, které neodpovídají předpisům pro požární bezpečnost, jež jsou vyžadovány u sociálních zařízeních. Nyní však uvedená společnost předložila úředníkům smlouvy o ubytování, které se seniory podepsala a připojila k nim ubytovací knihu. Tím se změnil charakter užívání budovy a stavebnímu úřadu zřejmě nezbyde nic jiného, než celé řízení proti Domovu pro seniory zastavit.

Radnice ale mezitím předala podnět krajskému úřadu, aby prověřil, zda jsou deklarované sociální služby v bývalém pivovaru v souladu s provedenými stavebními úpravami v tomto areálu a zda domov pro seniory splňuje účel sociálního zařízení, pro který má u krajského úřadu registraci, na jejímž základě může například čerpat dotace.

Chrudim - Nová autobusová zastávka v Palackého ulici v místech na Kalábrii budí emoce motoristů. Pro část občanů je vítaným zkrácením cesty, řidiči aut se však rozčilují, že je brzdí zastavující autobusy.

„Autobusová zastávka naproti zastávce Chrudim - Kalábrie byla zřízena pro městskou hromadnou dopravu (MHD). Důvodem je prověření možnosti jízdy autobusů MHD Škroupovou ulicí a vysledování vlivu na provoz MHD," vysvětluje důvody zřízení zastávky vedoucí odboru dopravy MěÚ Chrudim Martin Klimek.

Podle něj tak dojde k úspoře jízdní doby, neboť autobus MHD nebude muset absolvovat jízdu až na okružní křižovatku u hotelu Bohemia. "Autobus odbočí vlevo před nákupním střediskem Dukla a pojede Škroupovou ulicí na zastávku u železniční stanice. Tady budou zastavovat linky č. 2 a 3 MHD Chrudim,“ pokračuje Klimek.

[[img:chrn_fullwidth:1741:Zastávkou běžně projíždějí auta.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Objevily se však i názory, že zmiňovaná zastávka dopravu na hlavní chrudimské dopravní tepně ještě více zahustí. Jeden z účastníků diskuse na známých webových stránkách netají svoje rozhořčení.

„Ta zastávka na Kalábrii je fakt bomba. Kterýpak dement na to přišel. Pokud někdo neseřídí semafory, aby fungovaly tak, jak mají, tzn. navazování zelené na jednotlivých křižovatkách na hlavní silnici, tak stejně nic nikdo tímhle paskvilem nevyřešil,“ nebere si servítky diskutér s nickem "Cenzura". Doba, kterou musí řidiči strávit v autě, aby autobus mohl bezpečně vyložit a naložit cestující, je podle něj prý moc dlouhá.

Umístění autobusové zastávky přímo na silnici, několik metrů od jedné z nejvytíženějších křižovatek v Chrudimi, před níž nezřídka stojí dlouhé kolony aut, nevypadá opravdu moc šťastně. Její posunutí směrem k místu, kde teď procházejí chodci, však nevypadá příliš reálně. 

Chrudim - V posledních dnech se mohli Chrudimáci setkat v ulicích Sladkovského a Svěchyňova s rozkopanými chodníky a částečně i vozovkou. Pod zem byla totiž ukládána nová optická síť.

„Kope se optická síť, která postupně nahrazuje bezdrátová pojítka. Ta už kapacitně nestačí,“ vysvětluje Lukáš Pleskot z firmy OMEGA plus.

Ještě tento rok se mohou uživatelé těšit na zvýšení rychlosti a vyšší kvalitu přenosu.

„Optická síť umožňuje vyšší rychlosti přenosu. Kapacita je do budoucna vlastně omezena už jen prvky na každé straně kabelu. Uživatelé po přepojení mohou využívat dvojnásobnou rychlost za stejnou cenu. V nabídce je i připojení s rychlostí 100Mbit,“ upřesňuje Pleskot.

[[img:chrn_fullwidth:1742:Část výkopu ve Sladkovského ulici.  Foto: Chrudimské noviny]]  

Nejen pro počítačové geeky je pak příjemnou informací, že optická síť umožňuje i přenos digitální TV. Nemusíte proto už montovat nikam satelit, připojíte se jednoduše pomocí internetového kabelu a Set Top Boxu.

„Tato technologie umožňuje i provozování digitální televize a spoustu programů můžete sledovat v HD kvalitě. Nabízí také celou řadu funkcí, které satelit, poskytnout nemůže - přetáčet živý pořad na začátek, pauzovat pořady až na 30 minut, týdenní archiv a další.“ popisuje výhody nového přenosového systému Lukáš Pleskot.

Opatovice nad Labem - Elektrárny Opatovice (EOP) se dohodly s firmou Czech Coal na dodávkách hnědého uhlí pouze do konce letošního roku. V praxi to bude znamenat, že budou muset nechat přestavět svoje kotle na jiný druh paliva. Podle všeho to ale do ledna 2013 nestihnou. Dodávky tepla a teplé vody do Hradce Králové, Pardubic, Lázní Bohdaneč a Chrudimi jsou tak od příštího roku vážně ohroženy.

Předseda představenstva EOP Jan Špringl už v této věci upozornil, ať se lidé v krajním případě připraví na omezené dodávky tepla, kdy nebudou elektrárny schopny zajistit vytápění v domácnostech na 23 stupňů, ale pouze temperování bytů na úrovni patnácti až šestnáci stupňů Celsia.

Na dodávkách tepla z Opatovic jsou však závislé i nemocnice v Pardubicích a Chrudimi, což nenechává v klidu radního zodpovědného v kraji za zdravotnictví, Martina Netolického, který bude za ČSSD kandidovat na podzim na hejtmana. Podle něj by musela do obchodního sporu mezi EOP a Czech Coal vstoupit vláda i Královéhradecký a Pardubický kraj, které by vyhlásily stav nouze a nebezpečí. To by umožnilo nařídit firmě Czech Coal obnovení dodávek uhlí do Opatovic.

Už předtím této společnosti nařídil do konce letošního roku dodávky uhlí do Opatovic soud. Přestože se firma Czech Coal proti tomuto předběžnému opatření odvolala, není vyloučeno, že soud lhůtu nakonec prodlouží do doby, než EOP zprovozní všechny svoje kotle na jiný druh hnědého uhlí. Společnost finančníka Pavla Tykače Czech Coal však avizuje ochotu s Elektrárnami Opatovice dál jednat, avšak za předpokladu, že se cena dodávaného uhlí od ledna 2013 zvýší. Za současných podmínek dodávat uhlí už nechce, přestože se k tomu smluvně zavázala až do roku 2015. Nyní chce od této smlouvy odstoupit.

Chrudim - V pátek třináctého se nad Chrudim vznesly čtyři balóny a zahájily tak akci, která po celý víkend bude nabízet nejrůznější zajímavé aktivity.

Startovat se mělo už v 19 hodin, ale vzhledem k nepříznivým povětrnostním podmínkám, museli diváci i účastníci půl druhé hodiny počkat.

[[img:chrn_fullwidth:1720:Centrum dění tvořili Pouličníci.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Po celý čas na ploché dráze vyhrávalo trio Pouličníků z Tábora šlágry konce devatenáctého a začátku dvacátého století.

[[img:chrn_fullwidth:1719:Táborští muzikanti.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Když zástupci balonářů oznámili, že se let odsouvá, někteří nevydrželi a Plochou dráhu opustili. Zastupitel Málek, jemuž asistovala drobná blondýnka a radní z Vysočiny Tomáš Škaryd, však vydrželi až do konce.

[[img:chrn_fullwidth:1717:Úsměv z tváře Romana Málka nemizí.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Ve čtvrt na devět balonáři rozhodli, že se poletí a začali vybalovat své „nádobíčko“.

[[img:chrn_fullwidth:1726:Ano, toto je balon.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Při tom jim sekundovali i zástupci města, z nichž někteří se později vznesli i do oblak.

[[img:chrn_fullwidth:1725:Městští úřednící ve slušivých trikotech.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Podle důvěrných informací v pořádku přistáli, takže se můžeme těšit, že svou službou nám budou zpříjemňovat život i nadále.

[[img:chrn_fullwidth:1729:Nakonec to byl docela fofr.  Foto: Chrudimské noviny]] 

Chrudim/Topol - Nedávno se na úřední desce chrudimské radnice objevila výzva, v níž město vyzývá vlastníka smírčího kříže umístěného při silnici v místní části Topol, aby se o svůj majetek přihlásil. Pokoušeli jsme se tedy zjistit, komu tato kulturní památka patří.

Smírčí kříž je kamenný kříž postavený nejčastěji na místě, kde se v minulosti stal hrdelní zločin nebo neštěstí. Ve středověku bylo možno při trestání provinilců uplatnit systém tzv. smírčího práva, kdy byl provinilci uložen nějaký úkol, kterým odčinil svůj zločin. Takovým úkolem, kromě vyrovnání s postiženou rodinou, mohlo být i vytesání a vztyčení kamenného kříže na místě, kde byl zločin spáchán.

Podobným symbolem je křížový kámen, tedy kříž vytesaný do kamene, který nemá klasický „křížový" obrys. Tolik praví definice o významu a funkci smírčích křížů na našem území. A protože zanícených odborníků na tuto specifickou problematiku je u nás jako šafránu, rozhodli jsme se jít přímo k prameni. Od chrudimského historika Tomáše Pavlíka se nám podařilo získat informaci, že o křížích pravidelně bádá ve Státním okresním archivu Chrudim Josef Smlsal.

„Topolský kříž samozřejmě znám. Byl dokonce třikrát přemísťován kvůli budování silnice,“ pokyvuje souhlasně hlavou Josef Smlsal.

[[img:chrn_fullwidth:1709:Topolský smírčí kříž.  Foto: Chrudimské noviny ]] 

„Zjistit majitele ale bude asi nemožné. Ke kříži se váže krátká pověst, která souvisí se znakem na jeho zadní straně, dnes už nezřetelným. Jednalo se o stylizované vidle a kdysi dávno zde prý čeledín vidlemi probodl pantátu. Proč se to stalo a kdo byli aktéři této tragédie, dnes už jen těžko zjistíme,“ vysvětluje okolnosti vztyčení topolské památky Smlsal.

[[img:chrn_fullwidth:1699:Josef Smlsal.  Foto: Chrudimské noviny ]] 

„Další kříž se nacházel v Chrudimi u přejezdu na Slatiňany. Když se zde ale prováděly zemní práce, kříž byl bagrem odstraněn a následně rozdrcen na menší části. Tento osud potkal mnoho těchto svědků minulosti. Především za kolektivizace byly kříže necitlivě odstraňovány a nadšenými členy zemědělských družstev ničeny. Tak skončil i křížový kámen u Tří Bubnů,“ přibližuje osudy dalších křížů badatel.

Ale ani dnes není o nové objevy nouze. „Podařilo se mi najít torzo kříže v Rozhovické Doubravě. Obě ramena jsou uražená a kříž také nestojí na svém původním místě. Kdysi ho před úplnou destrukcí zachránil místní učitel,“ popisuje objev.

Na Chrudimsku najdeme celkem pět těchto specifických památek. Josef Smlsal se však věnuje i dokumentaci Božích muk a drobné církevní architektury po celém bývalém okrese. Do současnosti nafotil 186 křížů a bezpočet kapliček. Jen těžko se najde nějaký zapomenutý svědek zbožnosti našich předků, který by vášnivý badatel chrudimského archivu neviděl a nepopsal.

Rád by vydal i knihu, ale nejsou finance.

„Když už vydávat knížku, tak pořádnou. Tvrdé desky, křídový papír. Před lety jsme s přáteli vydali knihu o trampingu na Chrudimsku a po 700 výtiscích se jen zaprášilo. Dotisk by přicházel v úvahu jen tehdy, pokud bychom sehnali ne zrovna malou počáteční investici. To samé platí o knize věnující se problematice křížů, Božích muk a kapliček,“ uzavírá Josef Smlsal.

Majitele topolského kříže se tedy nalézt nepodařilo. Možná je to tak lepší. Tyto monumenty byly totiž stavěny z jiných důvodů, než pro připomínání majitele. Byla to vzpomínka na špatný skutek a výzva kolemjdoucím k modlitbě. Za duši zemřelého i viníka. 

Jde o jakýsi kolorit - co volby (poslanecké, senátní, krajské či komunální), to téma chrudimského obchvatu. Jakoby Chrudimi ničím jiným ani nežila, anebo místním politikům došla témata či fantazie. Není to například tak dávno, co zdejší Véčkaři nechali povalit vedle Family centra starý autobus, na němž demonstrovali, jak obchvat hravě zařídí. Na dopravní téma s Vítem Bártou za zády se tehdy kasal nejeden z nich. Přestože s tím u voličů relativně zabodovali, s problémem si nedokázali později poradit. Proč? Vysvětlení je jednoduché - i když je obchvat ryze chrudimskou záležitostí, rozhoduje se o něm výhradně v Praze na úrovni vlády a ministerských úředníků a tam má z Véčkařů opravdové konexe jen málokdo, stejně jako mnozí jejich předchůdci či následovníci z ostatních politických stran v místě.

Jednat o nutnosti výstavby silničního obchvatu města je zapotřebí, ne však na něm stavět politickou kariéru. Je to stejné jako mlátit prázdnou slámu. Čím více slibů na dané téma, tím méně respektu a důvěryhodnosti před občany. Jen si vzpomeňte před posledními parlamentními volbami na pardubického poslance Váňu z ČSSD, jak skoro plačky líčil neudržitelnou dopravní situaci v Chrudimi, za kterou slíbil bojovat, a pak už jsme ho tady takřka neviděli. A takových příkladů bychom našli v historii zatím neexistujícího obchvatu bezpočet.

Tohle téma tedy slouží řadě politiků jako výtah k moci, protože je obchvat stěžejním bodem jejich volebního programu. Je to pro ně pohodlné - nemusí nic vymýšlet, a nesplnitelným slibem, který dají, nikoho předem nezarmoutí. Jde o agónii, trvající skoro dvě desetiletí, kdy chybějící obchvat decimuje nejen životní prostředí v centru města, ale i zdejší politickou kulturu. Čím déle se tedy bude výstavba obchvatu odkládat, tím méně budou místní politici namáhat svoje mozkové závity a více prázdné slámy vyprodukují. Uvidíme, kolik změn přinesou nadcházející senátní volby. První signály však naznačují, že se pojede dál ve vyjetých kolejích.

Chrudim - Silnice I/37 je pro řadu občanů této země jen číslo označující silnici první třídy, která patří mezi významné dopravní tepny bývalého Východočeského kraje.

Spojuje města Trutnov, Dvůr Králové nad Labem (nepřímo), Jaroměř, Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Ždírec nad Doubravou, Žďár nad Sázavou a Velkou Bíteš (s návazností na dálnici D1 do Brna). Celková délka silnice je 145,367 km.

Silnice má také svoje strastiplné osudy, které se velmi zásadně dotýkají kvality života lidí z řady velkých měst ležících v její trase. Někdy na ní přicházejí o život i jako chodci, bohužel. Je pravda, že hlemýždím tempem a předvolebními sliby řady politiků se v průběhu času silnice mění.

Přibyl čtyřpruh mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, kde je pro dopravní policisty dobrá příležitost vyzkoušet řidiče ze znalostí dopravních předpisů a při překročení rychlosti nad 90km v hodině doplnit příjem státního rozpočtu z uložených pokut. Ke cti policie je vhodné přiznat, že tu radary tak často neinstaluje a vnímá tento úsek trošku jinak.

Ke zpomalení, mnohdy k zastavení dopravy, stačí úsek  Pardubice - Trojice. Pro Pardubice v této části I/37 však svítá naděje na brzké řešení problému. Soutěž na dodavatele stavby byla již vypsána a ve výhledu Státního fondu dopravní infrastruktury je zavedená.

To  Chrudim - obchvat, úsek Medlešice - silnice I/17, který měří 5,850 km a má od 24. dubna 1996 vydané Ministerstvem životního prostředí ČR souhlasné stanovisko, je na tom jinak. V březnu 2002 Optima Vysoké Mýto zpracovala dokumentaci pro územní rozhodnutí. V listopadu 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí, které bylo prodlouženo v roce 2008. V srpnu 2005 Sudop Praha zpracoval dokumentaci pro stavební povolení. Dne 26. května 2009 byla vyhlášena soutěž na zhotovitele.

Stavbu má realizovat Eurovia CS s vysoutěženou cenou 1,512 miliardy Kč. Řeč termínů a čísel by mohla být pro chrudimské občany uspokojivá, ale není tomu tak. Chybí v ní totiž to podstatné: Kdy se reálně začne stavět a kdy se druhé největší město v Pardubickém kraji dočká úlevy od projíždějící tranzitní dopravy. Co je platné, že archeologové dokončují svůj průzkum v trase obchvatu a stavbaři stojí na startovní čáře. Celá stavba je jakoby zakletá.

[[img:chrn_fullwidth:1691:Intenzita dopravy v roce 2005.]]

Před čtyřmi lety jsem v chrudimském divadle slyšel stejnou odpověď všech adeptů na post hejtmana, jak obchvat Chrudimě je jejich prioritou. Moc aktivity ze strany kraje jsem však za dobu čtyř let k naplnění veřejného prohlášení k nutnosti stavby obchvatu města Chrudimě nezaznamenal. Pravda je, že tato stavba patří do investic České republiky, stejně jako tříkilometrový kanál, plavební komora s vraty, nová přemostění nutná pro splavnění Labe z Přelouče do Pardubic a vybudování přístavu v Pardubicích se skladovacími prostory a překladištěm. Zastánci splavnění tvrdí, že po vodě by bylo možné výhodně vozit nadrozměrné náklady a sypké materiály, například obilí, písek, hnojiva či posypové soli.

"Když pro nic jiného, tak to bude sloužit pro rekreaci," řekl nedávno náměstek hejtmana Jan Tichý. Patrně správný odhad. Chápu snahu obou měst Přelouče a Pardubic, stejně i vyjádření pana ředitele Vodních cest ke stavbě, dokonce i fakt způsobu financování ze zdrojů Evropské unie. Ale nechápu, proč nemají prioritu systémová řešení při rekonstrukcích či stavbách významných dopravních tepen.

Proč díky absenci obchvatů na sinicích typu I/37 mají trpět, nezřídka i umírat lidé. Proč neumí naše země vyjednat pro čerpání financí z EU takové podmínky, abychom mohli řešit to, co nás nejvíce sužuje a trápí? Přál bych si, po řadě slibů od roku 2006, kdy se stavba na I/37 zastavila před Chrudimí, aby se stavbaři pustili do díla a došlo k opravdovému naplnění významu této silnice, důležité spojnice východních Čech s dálnicí D1 bez negativních vlivů na zdraví našich lidí. Připomínám to v době, kdy se chystá státní rozpočet na rok 2013, kdy budou poslanci za Pardubický kraj ve Sněmovně bojovat za splnění svých  předvolebních slibů občanům a kdy  by v resortu Ministerstva dopravy měla konečně dojít řada i na Chrudim.

Petr Řezníček, starosta města Chrudim

Chrudim - Senátní volby se nám kvapem přibližují počet kandidátů, které jsme vám představili se kvapem přiblížil jejich finálnímu číslu. Jací tedy jsou, ti naši budoucí senátoři?

Zajímavým ukazatelem je mezi kandidáty třeba množství financí, které jsou ochotni a schopni za kampaň vydat. Hezky se tu ukazuje propastný rozdíl mezi stranami, které jsou takříkajíc „u vesla“ a mohou čerpat z mnohamilionových částek, které poskytují stranické pokladny. Naproti tomu strany maličké, ve „velké politice“ prakticky nezastoupené, jen obtížně zafinancují kolotoč s předvolebními párky a pivem. Nakolik jsou startovní pozice vyrovnány a nakolik dají voliči na estrády prodejných umělců, kterým najednou došlo, jak je politik XY úžasný, skvělý a bezva, to je otázka do pranice. Ne však na mítincích. Tam se pije zmiňovaný mok a poslouchají nesplnitelné sliby.

Všichni bez rozdílu se zaklínají poctivostí, vědomím své sounáležitosti s regionem, jenž by jim měl dopomoci ke kýžené senátorské důstojnosti. Jistě dobře vědí, že paměť voliče je opravdu selektivní, takže nesplněné si pamatuje jen zřídka.

Až na malé výjimky, všichni senát milují a jsou si jisti jeho potřebností ve struktuře naší postdemokratické společnosti. A to i přesto, že mandát senátorů je slaboučký. Pravidelně se k volbám do druhé komory parlamentu dostavuje jen něco kolem 30 % oprávněných voličů. Nelze pak pomíjet hlasy (které i mezi našimi kandidáty zazněly v zajímavé shodě komunisty a svobodného), které volají po reorganizaci, nebo dokonce zrušení senátu. Těch nevolících 70 % si o tom myslí nepochybně své.

Profese kandidátů jsou opravdu rozmanité – od profesionálních politiků Řezníčka a Skřivanové, přes realitního makléře Plodíka, po správce nemovitostí Lichtenberga. Ruce nepotřísněné regionální politikou však může nabídnout málokdo.

Je také pravdou, že jeden, poslední kandidát nám na naše otázky neodpověděl. David Kasal, dnes už bývalý člen vládních Věcí veřejných, nenapsal nic. Do jisté míry pochopitelné roztrpčení, které mu připravili bývalí koaliční partneři na chrudimské radnici kombinované se zmatkem v mateřské straně by těžko nechalo normálního člověka v klidu. Přitom právě o Kasalovi hovoří chrudimský diskusní underground jako o slušném, poctivém a inteligentním člověku. 

Rozhodování voličů nebude snadné. Favoritů je několik. Snad převáží zdravý rozum a ne vidina nesplnitelných slibů, nabubřelé předvolební mítinky a afektované projevy kandidátů. Žijí tu s námi roky, tak si vzpomeňme, co pro nás ta léta dělali a dejme jim naším hlasem najevo, co si o jejich práci pro nás a za naše myslíme.