Chrudim – Skupina Myštet včera 4. července dokázala roztančit nejen nejmenší posluchače. Přestože vedro bylo na padnutí, cestu si do Parku republiky našly přes dvě stovky fanoušků dívčího tria z Chrudimi.

Hned od počátku se pod pódiem začala tvořit silná skupina místních fanoušků, jejichž věk rozhodně dával jasně najevo, že nejsou tak zcela cílovou skupinou textů, které se začaly linout z reprobeden.

[[img:chrn_fullwidth:1676:Mladé publikum...]]  

Chytlavé melodie však zaručovaly, že újma na mladých dušičkách bude jistě minimální.

[[img:chrn_fullwidth:1669:...bylo rozhodně nadšené.]]  

K pohupování do rytmu se brzy přidaly i maminky zmiňovaných slečen.

Po hodině, kdy už všichni byli zcela rozšmelcováni, svedeni, nacpáni pomelem a nadšeni kouzlem Londýnských čtvrtí pochybné pověsti, skupina se začala loučit.

[[img:chrn_fullwidth:1667:Myštet v akci.]]  

Obecenstvo však tak zcela nesouhlasilo, takže sedmi účinkujícím na pódiu nezbylo, než přidávat.

Vtipně strávený letní podvečer skončil krátce po deváté.

Pardubice - Společnost Paramo v budoucnu nepočítá s obnovením chodu jednotek atmosférické a vakuové destilace ropy a hydrogenačního odsíření středních destilátů. Vedení společnosti takto rozhodlo po důkladné analýze stávající makroekonomické situace, zahrnující nízké rafinérské marže, nízkou poptávku po naftě nebo rafinérskou nadprodukci v Evropě.

Jedním z faktorů, který rozhodl o ukončení zpracování ropy, je i nízká komplexnost rafinérie Paramo. Oleje, maziva a asfalty se budou vyrábět z polotovarů jiných rafinérií.

„V posledních letech rafinérie Paramo prohlubovala své ztrátové hospodaření. Špatné hospodářské výsledky byly způsobeny mimo jiné nepříznivým ekonomickým prostředím, nízkými rafinérskými maržemi, rafinérskou nadprodukcí v Evropě, ale také malou komplexností a kapacitou pardubické rafinérie,“ říká Milan Kuncíř, generální ředitel Parama. „Olejářský a asfaltářský segment změna neohrozí. Naopak pracujeme na projektech, které by je měly posunout dále a zatraktivnit,“ dodává Milan Kuncíř.

V loňském roce společnost musela přistoupit k jednorázovému zaúčtování snížení hodnoty fixních aktiv v hodnotě přibližně 1,7 miliardy korun. Tento krok je dokladem toho, že za současných podmínek Paramo neočekává zlepšení situace v rámci rafinérského sektoru.

Ve společnosti Paramo budou i nadále provozovány technologie v hospodářském středisku Kolín k výrobě olejů, v hospodářském středisku Pardubice k produkci procesních olejů. Asfalty budou vyráběny v omezeném množství ze surovin dovážených z litvínovské rafinérie.

Ukončení zpracování ropy znamená zrušení cca 60 pracovních míst. Společnost Paramo těmto zaměstnancům pomáhá s hledáním práce u potencionálních zaměstnavatelů v rámci pardubického regionu.

Stát se vzduchoplavcem. Kolikrát po něčem takovém toužil každý, kdo někdy otevřel starými časy vonící knížku od Julese Verna a nechal se pět neděl unášet v balóně. Vznášet se nad neznámými krajinami, poznávat obyvatele naší modré planety.

Ale také sledovat, jak je ten náš lidský svět titěrný, malinký. Jak naše největší domy vypadají už z tříset metrů jako dětské hračky, vlaky jako modelářův sen.

Kolik našich spoluobčanů naříká nad krizí a přitom bazénů u domků je nespočet.

Klukovský sen jsem si díky pozvání chrudimských balonářů splnil. Neletěl jsem sice balonem plněným nějakým plynem lehčím než vzduch jako vzpomínaný Fergusson, ale balonem horkovzdušným, takže ticho občas přerušovaly plynové hořáky. Přesto se jednalo o zážitek, na nějž se nezapomíná.

Přes výjimečnost okamžiků nad naší krásnou zemí, někteří spolucestující nebyli schopni odložit své běžné starosti. Napětí starých šrámů a manželských hádek se občas dostalo na povrch. Ve stísněném prostoru balonového koše je situace o to dusivější.

[[img:chrn_fullwidth:1636:Chrudim]] 

Neumíme odpočívat, vypnout, bavit se. Je to ale jen naše vina? Není těch starostí se složenkami, platbami, pojištěním a virtuálními problémy, které nám přidává často televize přeci jen trochu moc? Možná ano. Možná opravdu šťastný ten, kdo televizi hodil z okna. 

Je nesmírně obtížné umět odfiltrovat to, co se nás opravdu týká a co můžeme ovlivnit od toho, co jen proplouvá a z nás dělá kolemstojícího pozorovatele.

Nakolik je důležité pro život maloměšťáka chrudimského, že se válčí v Sýrii? Není snad důležitější otázkou chrudimský Skřivánek, jehož kousanec byl z nebeských výšin k nepřehlédnutí? Sobeckost některých našich drahých spoluobčanů, v níž nechtějí povolit stavbu na poslední zelené ploše kousek od centra, je nepochopitelná. Ne, nemusí se mi líbit, jaké domy tam vzniknou. Ale měl bych chápat, že je dost lidí, kteří by možnost zakoupit domek, nebo byt uvítali. Jenže to bych musel odstranit klapky ze svých očí a přestat hledět jen na své jabloně. On totiž můj budoucí soused by je třeba pěstoval rád taky. Nebo choval včely, nebo prodával zmrzlinu...

Jen díky brzkému sobotnímu ránu - startovali jsme o půl sedmé – jsem neviděl hada, který se obvykle plazí našimi ulicemi. Obchvat chybí a všichni to víme. Plané sliby našich politiků, vykrucování a vyhýbání se přímé odpovědi nám ho ale nezíská.

Každému doporučuji podobný let. Ať už skutečným balonem, nebo jen tím imaginárním. Pomáhá to vidět  každodenní realitu z té správné perspektivy. 

Na Chrudim z výšky se můžete také podívat do rubriky DEN V OBRAZECH

Chrudim/Slatiňany/Sezemice - Brzké sobotní ráno a já spěchám do zámeckého parku ve Slatiňanech. Každý normální člověk by si v sobotu rád přispal, ale já si naopak rád přivstanu. Čeká mě totiž jedinečný zážitek – let horkovzdušným balonem.

Když vcházím na louku „ke koni,“ balonáři i budoucí prvoletci jsou už na místě. Žlutá dodávka má na vleku naložený proutěný koš a neforemný balík, takže nikdo nemůže být na pochybách, co se tu chystá. 

Nejprve je vypuštěn nafukovací balonek, aby bylo jasné, kam že to dnes vlastně poletíme. Balon se prakticky nedá moc řídit. Ještě tak stoupání a klesání, ale směr určuje příroda se svým prouděním.

[[img:chrn_fullwidth:1569:Technici Balonklubu připravují vše potřebné.]]

Balík se vyloží z káry, koš ho následuje po chvilce. Postupně se začínají rozmotávat všechna lanka a řídící provazy, probíhá nakládka plynových bomb.

[[img:chrn_fullwidth:1595:Už se to formuje.]] 

Z balíku se najednou vylíhne červená látka, která postupně, s tím, jak probíhá její roztahování do stran, začíná dostávat tvar budoucího balonu.

[[img:chrn_fullwidth:1593:Balon získává svůj tvar.]] 

Ventilátor je nastartován a začíná plnit látku vzduchem. Textilní obr se pomalu zvedá k letní obloze.

V další fázi už Tomáš Pirner převezme hořáky a co dříve vypadalo jako splasklá bublina, narůstá do známého tvaru horkovzdušného balonu OK 7117.

[[img:chrn_fullwidth:1583:Hořáky jsou zažehnuty.]] 

Prodlevy jsou zbytečné, takže honem nastupovat a už už se odlepujeme od země. Míjíme koruny staletých buků, přeletíme výběh koní Przewalského a Slatiňany i s hřebčínem máme jako na dlani.

[[img:chrn_fullwidth:1578:Koně se nás nebojí, to takoví psi...]] 

Mírný větřík nás unáší směr Chrudim, kterou nakonec jen tak lehce „lízneme“ přes Vlčí horu, nemocnici, obchodní centra a Větrník.

Překvapením pro vzduchoplavce je, kolik bazénů pod sebou vidí.

[[img:chrn_fullwidth:1615:Modré oči bazénů hledí vzhůru]] 

V dálce není možné, i přes lehký opar, přehlédnout vykousnutou louku Skřivánku, které by jistě domky slušely více, než luxusní prostor pro venčení psů.

Stoupáme až do 350 metrů, průměrná rychlost kolem10 kilometrů za hodinu. Hodně záleží na výšce, protože u země to dnes, překvapivě, fouká více. Což nám později znemožní přistání na vyhlédnuté louce u Sezemic.

Blíží se Pardubice, respektive Černá za Bory. Po sebou vidím ráj všech železničních modelářů – koridor vedoucí na Moravu. Vlaky opravdu připomínají dětské hračky.

Největší problém s balonem mají psi. Štěkají a jako správní hlídači upozorňují své pány, že něco není v pořádku. Koním je červená věc na obloze vcelku lhostejná, kravám nestojí ani za zvednutí hlavy.

Kunětická hora už je na dohled a s ní se náš let chýlí ke konci. Tomáš Pirner hledá vhodné místo, kde bychom snadno a bez problémů přistáli. Nejvhodnější je louka, protože zdupané obilí by nikomu radost neudělalo. Klesáme k Sezemicím, ale silné proudění nás donutí se opět lehce vznést. Jinak bychom skončili v zástavbě. Neobsazená stavební parcela se zdá být tím pravým místem.

[[img:chrn_fullwidth:1652:Tomáš Pirner ve svém živlu.]] 

Zkušený vzduchoplavec Pirner zatahá za několik provazů, přidá i ubere plyn do hořáků a po pár skocích sedíme na zemi. Vystupovat nelze, balon by se opět vznesl.

Chvilka čekání na doprovod a už se z koše drápeme ven. Proutěný výrobek brněnské firmy je třeba ještě dostat na valníček, takže opět trocha plynu a přemístění je otázka okamžiku.

Balon se pomalu vypouští a skládá na blízkou louku. Lanka se odpojují. Následuje opačný postup, než byl ten v zámeckém parku ve Slatiňanech.

[[img:chrn_fullwidth:1638:Balon je třeba důkladně zabalit.]] 

To ale zdaleka není všechno. Prvoletce je třeba „pokřtít“. Tomáš Pirner nás tedy vyzve k pokleknutí. Po krátké řeči, v níž seznámí přítomné s historií balonového létání se chopí zapalovače a ve jménu větru, země, ohně a vody „křtí“ všem uděluje nové šlechtické přídomky. Rázem jsou tu dvě hrabata, jedna baronka a jeden markýz (moje maličkost).

Zapalovačem spálí trošku vlasů, zemí posype hlavu a následně lahví sektu zlehka polije. Nadšení vzduchoplavci poté obdrží Křestní listy prvoletce.

[[img:chrn_fullwidth:1650:Křest prvoletců.]] 

Sekt je vypit, nasedáme do auta a vracíme se do Slatiňan plní dojmů a nezapomenutelných zážitků. Nikdo z letců se nebál. Možná je to způsobeno zvláštním pocitem jistoty, který obrovský balon vytváří kombinovaný se zkušeným přístupem balonáře Pirnera.

Rozhodně lze let balonem jen doporučit. Jedná se o zážitek na celý život, který si budete chtít jistě zopakovat.

Další fotografie si můžete prohlédnout v naší galerii DEN V OBRAZECH. 

Chrudim - Snad každý, kdo v posledních dnech kráčel kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie, si musel všimnout, že maličkou věžičku na jeho střeše zahalilo lešení. Sanktusník je v neutěšeném stavu a je nutné ho opravit.

S arciděkanem Jiřím Hebltem jsme se tedy vydali po lešení do míst, kam se běžný smrtelník jen tak nedostane.

[[img:chrn_fullwidth:1508:Sanktusník halí lešení]] 

Pater Heblt se ukázal jako odvážný průvodce, protože ačkoli má z výšek strach, rozhodl se mě doprovodit až k věžičce po vratkých podlážkách lešení.

Postupně jsme minuli stavební prvek, který nese stopy středověkých mistrů kameníků,

[[img:chrn_fullwidth:1565:Torzo hlavy]] 

nebo flóru bojující s dílem lidských rukou.

[[img:chrn_fullwidth:1511:Břízka štípající kámen]] 

Když jsme konečně zdolali všechny žebříky, naskytl se nám úžasný výhled na město.

[[img:chrn_fullwidth:1536:Balustráda]] 

Opravy postupují pomalu. Část financí spolkne samotná stavba obrovského lešení, se zbytkem peněz se pak musí hospodařit opravdu s rozmyslem. Přesto je vidět, že po letech laxního přístupu a nicnedělání se dominanta našeho města konečně začala převlékat do nového. Je to jistě věc názoru, ale současná podoba střechy nad presbytářem odpovídá historické realitě gotické stavby rozhodně víc, než měděný plech.

Držme arciděkanovi palce. Svatý Salvátor bude jistě také.

Podívejte se na další fotografie v rubrice DEN V OBRAZECH

Chrudim - Po jednání některých zástupců bývalé radniční koalice zůstala pachuť. Nepříjemný pocit, v němž se stále znovu vynořuje otázka - „Opravdu bylo nutné jednat s námi jako se zrádci?“.

Zeptali jsme se místostarosty a sociálního demokrata Miroslava Tejkla, považuje-li jednání své i svých kolegů za korektní.

„To, jestli jsme se ke zbývajícím koaličním partnerům (po odchodu Svobodných) zachovali korektně, závisí na tom, jak pojímáte odpovědnost jednotlivých zástupců ze skupiny malých stran (7 zastupitelů), kteří 19. nebo 20. 10. 2010 přišli na sekretariát ČSSD s tím, že budou jednoznačně podporovat Jaroslava Trávníčka na místo STAROSTY, neboť je lídrem vítězné strany komunálních voleb z podzimu 2010,“ říká Tejkl.

Místostarosta dále pokračuje ve vysvětlování stylem, který připomíná známé heslo tří mušketýrů.

„Pokud to pojímáte tak, že se jednalo o společné ručení „všech za všechny“, pak i zástupce Věcí veřejných nese odpovědnost za to, že sedmička v této roli zásadně selhala 12. 11. 2010, kdy Trávníčka nepodpořila na místo starosty (šlo o TOP09 aMálkovu Koalici pro Chrudim) a pak nedávno, kdy dva zástupci Svobodných koaliční seskupení opustili.“

A bylo to právě před necelými dvěma lety, kdy prý vznikla traumata, která prý vyplavala na povrch před pondělním odvoláním radních.

„V této souvislosti je třeba uvést, že ČSSD ve svých strategiích počítala na počátku s celou Sedmičkou, než byla 12. 11. 2010 v zastupitelstvu ke svému překvapení poražena. Ostatní partneři si možná ani neuvědomovali, jak silné trauma tehdy vzniklo, které například vztah lídra ČSSD k Romanu Málkovi změnilo natrvalo.“

[[img:chrn_fullwidth:1506:Miroslav Tejkl]] 

Podle Tejkla tak obětí byla vlastně sociální demokracie, kterou podvedla Sedmička a Řezníčkovi Evropští demokraté, když místo dvou místostarostů z řad socialistů, byl ustanoven jeden místostarosta z jedné pidistrany - Roman Málek.     

„Navíc téma, které při jednáních SNK-ED s ČSSD leželo před příchodem Sedmičky na sekretariát ČSSD na stole, totiž byli DVA místostarostové za ČSSD. Po příchodu Sedmičky vedené zastupitelem MUDr. Hradcem byla předchozí strategie zcela a naprosto opuštěna, druhý zástupce ČSSD ve vedení přestal být natrvalo tématem a ČSSD se na Sedmičku JAKO NA CELEK zcela a plně spolehla.“

Nakonec se dočkáme i ocenění osoby bývalého radního Kasala. Který, ač si přístup bývalých partnerů nezasloužil, dostalo se mu ho. Kdepak Skřivánek!

„Pokud bychom ale vycházeli z odpovědnosti typu „každý za sebe“ (která je mimo politiku typická a logičtější), musím zcela otevřeně říci, že MUDr. David Kasal za Věci veřejné (nyní pravděpodobně LIDEM) byl vůči ČSSD vždy zcela korektní, neselhal – na rozdíl od TOP 09 - ani 12. 11.2010 akoalici nikdy neopustil. Pokud zvolíme tento úhel pohledu, je naprosto evidentní, že MUDr. David Kasal si tento postup svých bývalých partnerů vůči sobě prostě ničím nevysloužil a nezasloužil. Možná proto byl také odvolán jen těsnou většinou hlasů …

Proto vycházím z toho, že pondělním jednáním zastupitelstva byly osobní vztahy mezi námi pravděpodobně hrubě, nevratně a trvale narušeny.“

Jaká byla realita pohledem jedné z odvolaných? Vladislava Michalová se na jednání svých bývalých partnerů dívá, samozřejmě, odlišně. Právě proto jsme ji oslovili a s Tejklovými názory konfrontovali.

„Pan doktor má v jistém ohledu pravdu. Nová radnice se po volbách v roce 2010 rodila velmi těžce. A všichni si to pamatujeme.

To, že v žádném případě nemohu sekundovat na ustavení radnice za podpory KSČ, jsem deklarovala dopředu. Vysvětlovala členům vyjednávacích týmů, že pokud mám v ruce usnesení výkonného výboru TOP09, které mi tuto spolupráci zapovídá, nelze tento model z mé strany akceptovat.

Z tohoto vyplývá, že na tuto možnou variantu byli do jisté míry připraveni. Ve chvíli kdy 12.10.2010 došlo k hlasování a bylo zřejmé, že by nová radniční koalice byla postavena právě a jen na podpoře KSČ, nebylo pro mne jiné východisko, než se od tohoto kroku veřejně distancovat.“

[[img:chrn_fullwidth:1507:Vladislava Michalová]] 

Skřivánek tedy, podle Tejklova vyjádření, nebyl důvodem pro odvolání radních. Nebo možná byl a místostarosta se snaží věc zahrát do autu. Klasický úhybný manévr.

„Z komentáře pana doktora nicméně vyplývá, že důvod není ani tak v našem fungování v radě města, ale rok a půl starý šrám a osobní animozity.

Já jsem přesvědčena, že zájmy občanů musíme stavět nad ty osobní. Pak marně v řádcích hledám, jak se během roku a půl práce na radnici, TOP09 a VV proti tomuto přesvědčení provinila. A proč si tedy minimálně pan primař Kasal nezasloužil osobnější formu sdělení vypovězení spolupráce,“ uzavírá svou analýzu Michalová.

Všiml jsem si ji už na letišti. Alexandra. Celá v bílém, sportovní postava, opálená krásně do meruňkova. Typická Řekyně. Nepřehlédnutelně stála v letištní hale severořeckého Aktia a vyhlížela své ovečky.

Koukali jsme na sebe a radši jsem ji pomohl. „Luboš, zlomil jsem si tu před časem ruku …" "Jasně", usmála se, "jedete k nám?“ Přirozeně se zeptala česky, protože Alexandra se jmenuje Bartoňová a je z Brna. To tatínek a dědeček byli tak zamilovaní do Řecka, že dcera dostala typické jméno a když dospěla, začala pracovat v otcově cestovní kanceláři, která se na milovanou zemi specializuje.

Druhý den ráno sedím s Alexandrou v taverně u hotýlku Perighiali Beach a poslouchám vyprávění o událostech posledních dní v Řecku. V Čechách je v poslední době moderní strašit osudem Řecka, a tak mě přirozeně nejvíc zajímalo, jak to vidí Řekové a hlavně Alexandra, která tu polovinu roku, téměř deset let žije. Rychlý sled jejích vět trochu kontrastuje s ospalou náladou hotýlku schovaného mezi staletými olivami na kraji moře, ale vypráví tak zajímavě, že přestávám vnímat azurovou oblohu, palmy nad našimi hlavami i vůni klasického „grik“ kafe.

[[img:chrn_fullwidth:1566:Alexandra, delegátka Lefkada Tour.]]
„Pár měsíců po té, co jsme se viděli na Lefkadě naposled, jsem odjela do Čech pracovat pro jeden prestižní ekonomický magazín. Taková nabídka se neodmítá a také jsem po těch letech na ostrově potřebovala změnu. Rok jsem tedy působila v tomto oboru, mimo jiné jsem jela i do Athén, abych napsala reportáž o nepokojích vyvolaných nespokojeností Řeků se zadlužením a korupcí vlastní vlády. Po roce jsem si však uvědomila, že to není práce pro mě a vrátila jsem se sem na Lefkadu.“

Alexandro, asi největší novinkou nejen zde, ale v celém Řecku, jsou volby. Co na jejich výsledek říkají Lefkáďané?

Přestože místní od voleb, které proběhly minulou neděli, neočekávali nic nového, bylo zde všude cítit zvláštní napětí. Volby však dopadly podobně jako ty předešlé a mnozí místní si myslí, že dojde i na třetí volby. I když nikdo samozřejmě s jistotou neví, co se bude dít. Všichni počítají s dalšími škrty, s propouštěním a snižováním důchodů, které už tak rapidně klesly. Běžný důchod v Řecku loni byl okolo 890 euro, dnes je to 490 euro. To je jako u nás, kdyby důchodci měli dvacet tisíc korun a stát by jim důchod snížil na deset tisíc. Pokud to chcete porovnávat, nezapomeňte, že je to tu dražší. Například za malé pivo v baru zaplatíte dvě eura, za večeři v restauraci deset euro.

Ale to je důchod, který většina českých důchodců dnes má. To se Řekové měli docela dobře.

To je pravda. Oni to však brali za naprosto normální a běžné. Takhle jim to říkaly všechny vlády v posledních letech, ať pravicové nebo levicové. A Řekové si na to zvykli. takže se nedivte, že se teď najednou bouří.

Krize se ale nedotýká jenom důchodců. Můj dobrý známí dlouho stavěl penzion na západním pobřeží ostrova, na který si musel vzít velkou hypotéku. Loni ho dostavěl, dnes ho chce prodávat. Jediná rezervace, kterou má na celou letní sezónu, se týká deseti dní v srpnu.

[[img:chrn_fullwidth:1502:Majitel hotelu pan Andreas koupil krásnou měkkou trávu u Onassisů na protějším ostrově.]]
I v restauracích a barech je lidí méně. Začalo to demonstracemi v Aténách před dvěma lety. Spousta lidí se teď bojí vyjet do Řecka, věří tomu, co čtou v médiích. A Češi na tom nejsou jinak. Bojí se a kladou typické otázky jako: Co tam budeme jíst? Čím budeme platit? Co když budou Řekové stávkovat nebo se objeví nějaké demonstrace, požáry a podobně.

Zajímavé je, co to s Řeky udělalo. Dříve, když jste se kohokoli zeptal, jak se má, on vždy odpověděl: Dobře. Dnes na stejnou otázku většina odpovídá: Co nadělám?

[[img:chrn_fullwidth:1501:Pomalu se svažující mořské dno v letovisku Nidri je vhodné pro dovolenou rodin s dětmi.]]
Řekové se trošku změnili, už to nejsou ti bezstarostní pohodáři. V jejich životech se objevila nejistota a strach a mrzí je, jaký pohled si na ně zbytek Evropy udělal.

To si Řekové nikdy neuvědomovali, že žijí nad své možnosti? Že mají větší důchody než např. důchodci v Česku?

A v tom to možná je. Jak já znám Řeky, ani to nevěděli. Nestarají se o to, kdo co má, kdo si jak žije. Se závistí se tady nesetkávám. Ale je možné, že doposud neměli co závidět. Tedy do okamžiku, co vstoupili do Evropské unie. Tu totiž berou prostí obyvatelé jako nejhorší věc, která je mohla potkat. Všichni teď už jen vzpomínají na plné kapsy zmačkaných papírových drachem, které mnohdy využívali jako papír na poznámky, kterým posléze ještě zaplatili.

Přesto všechno, Řekové před týdnem zvolili opět strany, které vládly doposud, a které se hlásí k Evropské unii. Co si o tom máme myslet?

Nezapomeňte, že nějakých 38 procent voličů vůbec k volbám nešlo. A potom si také myslím, že Řekové jsou hlavně velmi znechuceni ze všech minulých vlád a vlastně ani nevědí, koho mají volit. Nevěří v jakoukoli změnu.

Vraťme se ještě k těm demonstracím. Vy jste je zažila na vlastní oči.

Ano, poslal mě tam zmíněný pražský ekonomický týdeník. Viděla jsem, jak radikálové zapalovali obchody, viděla jsem lidi, kteří se dusili výpary slzného plynu. Do toho hory odpadků, protože stávkovali popeláři.. Byla jsem s lidmi na ulici, když o něčem máte psát, musíte toho být součástí. Smutný však byl pohled na novináře z ostatních světových redakcí, kteří v klidu seděli na balkonech hotelů, popíjeli kávu a v klidu tak referovali do svých zemí. Právě takto se rodí zkreslený obraz o Řecku. Pěkně z dálky a z bezpečí se nedozvíte, co si Řekové myslí, a proč jednají jak jednají.

O co Řekům v ulicích Athén vlastně šlo?

Především, Řekové vždy říkají, co si myslí. Chtěli tam všem dát najevo, co si myslí o své zkorumpované vládě, která rozkradla peníze nejen ty řecké, ale i ty z Evropy. Samozřejmě si uvědomují, že nic než momentálně šetřit a uskromnit se, jim nezbývá. Hlásali, ať politici ukážou své zahraniční účty, chtěli se dovědět, kam všechny ty peníze zmizeli. K žádnému vyjednávání s vládou však nedošlo, demonstranty rozrazili těžkooděnci a slzný plyn. A tenkrát jsem si všimla další typické vlastnosti Řeků. Těžkooděnci srazili k zemi i starou paní, která jen procházela. Spousta lidí jí šla okamžitě pomoct a zbytek se vrhl na policisty, kteří něčeho takového přece nesmí dopustit. Jakmile Řek vidí někoho v nesnázi, hned se zajímá, jak mu pomoci.

To mi připomíná, jak jsem se seznámil s vámi. Přišel jsem za Vámi se zlomenou rukou a s představou, že strávím zbytek dovolené s rukou v pásce. Vy a hlavně váš tatínek, majitel cestovní kanceláře Lefkada Tours, jste se postarali, že jsem letěl za pár hodin do Česka do nemocnice. To mi nepřišlo běžné a přemýšlel jsem, čím to, že jste se tak zachovala.

Ale mě to přišlo úplně normální. Divila jsem se jenom, že jste mi za to nabízel peníze. Za tohle se přeci platit nedá.

Dobře, řekněte mi tedy, jak jste se k práci delegátky dostala?

Já na Lefkadu jezdím od dětství. Někdy před rokem 1996 sem můj děda Alexander jel na poznávací cestu a tenhle ostrov a mentalita lidí ho naprosto uchvátily. I když začátek byl prý celkem těžký, protože místní se do cestovního ruchu moc nehrnuli. No a když mi bylo 16 let, tak jsem tátovi začala pomáhat a od té doby sem jezdím téměř na každou sezónu.

[[img:chrn_fullwidth:1497:Pohled z hor na městečko Nidri a Onassisův ostrov.]]

Co Vás sem stále táhne? Přiznám se, že mimo přírodu a lidi, tu obdivuji hlavně fakt, že se tu nekrade. Je to pravda?

Je. I když v posledních letech, kdy je tu spousta cizinců, už si tím také nemůžete být tak jisti. Otec mi kdysi říkal, že pro Řeka je krádež to nejhorší, co může být. Dokonce i zabít je prý lepší, než někoho okrást. Ale podívejte se sám, nic se tu nezavírá, stoly, židle zůstávají venku. Když jsem byla mladší, tak jsem se jednou zeptala na problém s krádeží známého Řeka. Musel jsem tu otázku třikrát opakovat. Rozuměl, ale nechápal. Když pochopil, odpověděl: Proč by to ten člověk dělal?

Když se projedu po vesničkách nahoře v horách, nemohu si nevšimnout, že tam lidi žijí velice chudě. Přesto mi přišlo, že jsou velmi spokojeni. Čím to?

Oni žijí tak, jako žili v minulosti. Mám pocit, že se brání novotám. Když se tu stavěl tehdy jediný moderní hotelový komplex, místní se tomu bránili. Ono je to pro Lefkadu docela typické. Tenhle ostrov není pro lidi, kteří hledají vzruch, luxus, full servis a zábavu. Je pro ty, kteří mají rádi přirozenost, jednoduchost a poctivost. Taková je Lefkáda a takoví jsou i její obyvatelé.

Češi, kterým je to blízké, jsou našimi stálými klienty. A řeknu vám, největší radost mám z těch, kteří běžně očekávají luxus a po pár dnech se do Lefkády zamilují. Právě pro její přirozenost a půvab ...

Na břehu moře jsme seděli ještě dlouho. Slunce pomalu zapadalo, já poslouchal Alexandřin hlas a díval se na azurovou zátoku před hotelem Perighiali Beach v Nidri. Vyprávěli jsme si o ostrově Scorpios, který vystupoval z moře pár set metrů přede mnou, o jeho majiteli Onassisovi a jeho svatbě s Jacquelinou Kennedyovou právě na tomto ostrově, o nejlepších restauracích na Lefkádě i o tom, kde je co zajímavého k vidění.

Za pár dnů se vrátím do Čech.  Říkám si, že Řecko a hlavně řecké ostrovy jsou jiná země, než ta, o které nás informují media. Je to země lidí, kteří po generace žili prostě a hlavně chudě. Je to země obyčejných venkovanů, kteří chodí obdělávat své vinice a políčka s čočkou vysoko do hor a vstávají kvůli spalujícímu slunci dávno před jeho východem. Je to země pohostinných lidí, kteří se během posledních třiceti let naučili živit i turistickým ruchem a proto nedopustí, aby se hosté u nich necítili dobře. Myslím, že lidé zde na Lefkádě se nemají za co stydět a že i v době, kdy to není moderní, můžeme v Řecku najít inspiraci.

Chrudim - Radniční koalice se na včerejším jednání zastupitelstva zcela rozpadla a vznikla nová. V očích některých, dnes už bývalých, radních však celá akce připomíná známou filmovou akci kulový blesk. Do poslední chvíle totiž netušili, že se na ně něco chystá.

Přístup je to opravdu zvláštní. Není možné zapomenout na slova starosty Řezníčka (SNK-ED), který tak často hovoří o fair play. Jak se postup proti koaličním partnerům slučuje s férovou hrou? Evidetně nijak. Před necelými dvěma lety Řezníčkovi chyběly ke štěstí „lepší vztahy mezi lidmi, které jsou někdy velmi neosobní až nepřátelské.“ Způsob, jakým byli partneři informováni o zániku koalice, je jistě potěšil a mezilidské vztahy zlepšil.

Místostarosta Jan Čechlovský (ODS) se v pondělí dopoledne vyjadřoval k situaci kolem odchodu Romana Málka takto: „V pondělí dopoledne platí, že stále ještě probíhají jednání a není uzavřena žádná písemná dohoda. Proto se v této chvíli nedá mluvit o žádném zemětřesení, to bude případně možné až po výsledku jednání dnešního odpoledního zastupitelstva města.“ 

Odvolání radních se tedy nejspíše dohodlo až odpoledne.  

Zvláštní případ otevřené politiky, když se ze dne na den, bez jakéhokoliv upozornění, vyhazují politici, kteří bez problémů plnili koaliční smlouvu. Chová-li se někdo takto k přátelům, jak se musí chovat k nepřátelům. 

Záminkou k vypovězení koaliční smlouvy byla kauza Skřivánek, kterou se prý Kasal s Michalovou chtěli intenzivněji zabývat. A to i přesto, že byla z jednání zastupitelstva stažena. Důvodem tak spíše bude nefungující rada, v níž malé strany byly pouze pověstným „pátým kolem u vozu“.

Vyjádření dalšího odvolaného radního, Davida Kasala se nám zatím získat nepodařilo. V kuloárech chrudimského zastupitelstva však byla slyšet jeho slova, v nichž se k odvolání vyjadřoval. Stal se prý nepohodlným proto, že chtěl začít podrobněji probírat plánovanou výstavbu na Skřivánku.

Zatupitel David Kasal se vyjádřil následovně: „Důvody vypovězení koaliční smlouvy nejsou a nebyly na straně tzv. uskupení malých stran. Pravé důvody vyplynou v následujících měsících, z mé strany bez dalšího komentáře.“  

Příloha: 

Vyjádření Vladislavy Michalové

Chrudim - V pondělí se opět sešli naši drazí zvolení zástupci. Tentokráte už podvanácté. Program zasedání byl bohatý. Dokonce i několik bodů přibylo, jeden místostarosta ubyl a dva přibyli. Matematika jednoduše přišla vhod.

Velký zasedací sál v budově Městského úřadu v Pardubické ulici byl zaplněný k prasknutí. Nešlo si nevšimnout známých tváří, které spojoval jeden společný záměr – výstavba na chrudimském Skřivánku.

A právě těmto lidem uštědřil místostarosta Tejkl (ČSSD) studenou sprchu hned na začátku, ještě než začalo samotné schvalování programu. Navrhl totiž, aby se bod číslo 4 neprojednával dnes vůbec, ale byl projednán až příště, v září. V sále zašuměl nesouhlas a především senioři se tvářili hodně nazlobeně. Zatím ještě místostarosta Málek (Koalice pro Chrudim) pak příchozí politoval a omluvil se jim.

[[img:chrn_fullwidth:1491:Mluvčí některých obyvatel Skřivánku - bývalý starosta Jiří Nový.]] 

Tejkl se snažil zastupitelům vysvětlit, že by v případě Skřivánku mohlo jít o obdobnou kauzu, jakou byl kdysi tzv. „Písecký případ“. V něm šlo o schválení pozemků městem za cenu nižší, než byla v dané lokalitě obvyklá. Tři roky neschopnosti městských úředníků vzkypěly jako mléko na horké plotně, když posléze zastupitelé vyjmutí tohoto bodu schválili.

Starosta Petr Řezníček (SNK-ED) poté navrhl další změnu v programu a sice rozšíření bodu číslo tři. V něm se měly projednávat záležitosti týkající se Rady města. Starosta by rád spojil tento bod s jednáním o odvolání místostarosty a některých členů městské rady. Zastupitel Jiří Hradec z Koalice pro Chrudim pak přidal pozměňovací návrh, v němž požadoval odvolání celé rady, starosty i obou místostarostů. Tento návrh přijat nebyl, zatímco Tejklův a Řezníčkův ano.

Ilonu Jeníčkovou, která se své funkce v zastupitelstvu vzdala, pak nahradil sociální demokrat Jan Chvojka. 

Skřivánci odlétli a místnost se vylidnila.

První na řadě byl prodej pozemků v průmyslové zóně německé firmě zabývající se výrobou automobilových komponent. Podrobněji jsme o něm informovali v článku, který se týkal zasedání Rady města. Zástupci firmy byli přítomni na jednání zastupitelstva.

Zastupitel Kasal (VV) měl obavu, nebude-li se jednat o provoz, který nadměrně zatíží životní prostředí města. Šéf odboru územního plánování Kopecký mu pak vysvětlil (za vydatné pomoci místostarosty Tejkla), že tyto starosti nejsou na místě. Vzduch z provozovny bude filtrován.

Zvolení zástupci občanů pak prodej pozemku schválili a pánové v kravatách z Německa se odebrali zpět do svých domovů.

Třaskovou směs sliboval bod číslo dvě, v němž se zastupitelům předkládalo něco nevídaného. Za celých 22 let starosta nikdy nepozastavil usnesení rady města. Až teď, v posledních dnech, tak Řezníček učinil. Jedná o známý případ městské sauny a podivných podmínek pronájmu bývalého Malibu.

[[img:chrn_fullwidth:1492:Roman Málek a jeho inspirace Matrixem.]] 

Opět se přihlásil David Kasal a chtěl znát mínění právního oddělení, protože Řezníčkovy závěry mu přišly moc subjektivně zabarvené. Starosta se pokusil vysvětlit, že jeho názory jsou de facto tvořeny názory právníků města.

Dále Kasal poukázal na nesrovnalosti v cifrách, které ukazují hospodářské výsledky městské sauny. Někde se asi stala chyba...

Jeho kolegové však úsudku starosty a právníků uvěřili a návrh byl schválen.

Pokud předchozí bod byl rozbuškou, následovala skutečná seismická mina. Na řadě byl bod číslo čtyři a návrh na odvolání Romana Málka, Davida Kasala a Vladislavy Michalové (TOP 09). Kasal sice požadoval, aby se vše dělo formou veřejného hlasování, byl však přehlasován a schválení se dostalo návrhu starosty, který nabízel hlasování tajné. Hodina voleb začala.

Strany navrhly své zástupce do volební komise, rozdaly se lístky a zastupitelé se začali trousit k urně.

Petr Lichtenberg (Svobodní) ještě přednesl pár slov na vysvětlenou, proč ve své funkci po dvou letech končí a volby klidně pokračovaly. V tu chvíli od mnoha stolů obsazených novináři i prostými občany začaly zaznívat hlasy, které se dožadovaly tekutého chleba.

Vedro bylo k zalknutí.  

[[img:chrn_fullwidth:1493:Elegantní bílé sáčko Petra Lichtenberga.]] 

Málek byl odvolán, účinkování Michalové v radě je minulostí, David Kasal zapěl na radě labutí píseň. Všichni tři byli bez problémů odvoláni. Bývalý místostarosta Málek sundal sluneční brýle, a přesunul se s laptopem ke svým stranickým kolegům.

Další bod vzbudil údiv i posměšky – revokace usnesení zastupitelstva a s ním i zvýšení počtu místostarostů ze dvou na tři.

Jiří Hradec toužil po přesunutí na příští jednání, ale byl opět přehlasován. A protože jeho kolegové souhlasili se starostou, město Chrudim brzy dostane místo dvou, hned celé tři místostarosty. Po kolečku s volební komisí a urnou se jimi ne příliš překvapivě stanou Jan Čechlovský (ODS) a Jaroslav Trávníček (ČSSD). Volná místa v radě pak zaplní Kateřina Jánská (ODS) a Pavel Kobetič (ODS).

Následující jednání už se podařilo trošku popohnat, takže se schválilo poskytnutí dotace arciděkanství, která bude použita na opravu střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie, změna zřizovací listiny Chrudimské besedy a nákup objektů s pozemky za Gymnáziem Josefa Ressela – jedná se o místo, kde stával radar. Cena pozemků je 100 korun za metr čtvereční. Nákup se však bude realizovat až v příštím roce, protože letos město nemá finanční prostředky. Pozměňovací návrh Karla Théra (Volba pro město) na spojení akce se zakopáním horkovodu přijat nebyl. Bývalá radní Michalová mezi hlasováním ještě stihla projet aktualizace na svém Facebooku a už starosta uzavíral jednání.

[[img:chrn_fullwidth:1496:I na Facebook se najde čas.]] 

Zastupitelé se po více než čtyřech hodinách rozešli domů a červnový deštík zatím skrápěl hlavy bez rozdílu jejich politické příslušnosti.

Roman Málek oznámil, že v pondělí končí ve funkci místostarosty města Chrudim. „Konečně,“ chtělo by se říct.
Čteme radostné a úlevné komentáře na Facebooku, v diskusích pod články novin. Je to však opravdu „konečně“? Nebylo už včera pozdě?

Každý má jistě v živé paměti jeho eskapády a svérázné způsoby sebeprezentace. Pronájem sloupů veřejného osvětlení, snaha o upocené vysvětlení kauzy, pokuta a následné očištění slatiňanskou komisí.
Naprosto nestandardní postup v kauze bývalého Malibu, z nějž chtěl ambiciózní místostarosta nechat vybudovat moderní saunový svět. Že se přitom měla uzavřít prosperující městská sauna? Ale jděte! Taková maličkost!

Mučírna v bývalém kostele svatého Josefa, muzeum hlavolamů, vesmírné středisko Hurikán, počítačové hry v podzemních prostorách, hororová noc v kině... Mohli bychom pokračovat donekonečna.
Pozapomenutým faktem je, že to byl právě Málek, kdo dal dohromady současnou rozpadající se koalici. Kdo slepil pidistraničky s Řezníčkovými Evropskými demokraty a socialisty. Přislíbil podíl na moci, přitom dobře věděl, že díky absenci skutečných politiků, bude mít tyto trpaslíky pevně v rukách především díky svému politikaření a znalosti technik k ovládnutí moci. Spoléhal na jejich nezkušenost, nerozkoukanost a lenost. Starosta si jistě často trhal vlasy, když sledoval, co se mu na zasedání Rady děje. Chod radnice byl paralyzován.

Co bude dál? Možná se starostovi podaří vytvořit velkou koalici s ODS a ČSSD. Otevřené bojůvky konečně přestanou stejně jako pohádky o medvědech a zvířátkách.

Přesto důvodů k oslavám moc není. Děsivým faktem totiž zůstává, že současný volební systém může vynést na samotný vrchol člověka, který je schopen takových akcí, že rozum zůstává stát. Hvězdná kariéra Romana Málka je totiž především dílem všech těch, kdo mu dali hlas.