Přijde mi to jako schválnost. Nevíte, co mám na mysli? Neschválený prodej osmatřiceti metrů parcely na Podhůře, kterou chtěla nejhezčí žena České republiky v roce 1997 Terezie Dobrovolná využít pro zázemí vlastní tenisové haly.

Co její žádosti příliš nepomohlo?
Za prvé: Chrudimákům leží už řadu let v žaludku manžel Dobrovolné, miliardář Beran. Vystrnadil z města populární akrobatickou leteckou čtyřku Sky box a na čas vyřadil s pomocí právníků z provozu chrudimské letiště. Dostal se kvůli tomu do rozepře i s několika vlivnými regionálními politiky, kteří toho dokázali patřičně využít a svolat proti Beranovi demonstraci na Resslově náměstí. To se v Chrudimi nezapomíná.

Za druhé: Manželé prosadili v sousedství své vily na Podhůře uzavření oblíbené výletní restaurace Kometa, kterou navštěvovaly už babičky a prababičky Chrudimáků, a přetrhli tak pupeční šňůru na turistické trase mezi Kometou a další výletní restaurací Monaco na okraji Slatiňan. 

Za třetí: Přestože David Beran prohrál řadu soudních pří a arbitráží, je stále velmi bohatý, a to už se ve městě, jako je Chrudim, neodpouští vůbec. Novou tenisovou halou by tak nejspíš jen znovu jitřil už tak napjaté vztahy se svými spoluobčany, kteří kolem pozemku Davida a Terezie procházejí k rozhledně Bára nebo oblíbenému lanovému centru.

Tolik seznam hříchů. Ale existují i polehčující okolnosti a situace, za kterých by město i občané měli projevit dobrou vůli a udělat jako první vstřícný krok. Povznést se nad malichernosti "žabomyších" válek, které se v Chrudimi dost často vedou, a naslouchat potřebám druhé strany.

Jen tak se dají prolomit ledy. David Beran už delší dobu avizuje, že opouští kvůli svému chatrnému zdraví byznys. Po přesídlení z Rakouska do Čech se chce v bývalé Popperově vile nadobro usídlit a se svou manželkou a dvěma dcerami se tu hodlá ukrýt před stresem okolního světa. Budiž mu přáno.

Nebylo mu, a stejně tak i jeho manželce, ale dopřáno odkoupit malinký, pro město naprosto bezvýznamný cíp lesa. Údajně v zájmu půdního fondu.

Z mého postřehu malichernost, která však dokáže mezi lidmi postavit nepřekonatelnou hráz. Na Podhůře tedy budeme dál podle zažitých pravidel rozlišovat, kde je Chrudim a kde "Trautenberkovo" (Beranovo), a to je vskutku věčná škoda.

Aktivita "rozevláté" paní radní Michalové z TOP 09 na přejmenování parku Střelnice na Park Václava Havla narazila. Vyplývá to z vyjádření chrudimského starosty Řezníčka i jeho zástupce Tejkla. Ani jeden si nepřeje trhat vazby na zažitá pojmenování ulic, náměstí či parků ve městě na úkor momentálního populismu.

Stejně se vyjadřují v drtivé většině v anketě i čtenáři Chrudimských novin, aniž by měli něco proti našemu prezidentovi Václavu Havlovi. Jen dávají přednost chrudimským kořenům, které nechtějí přetrhat.

A tak dávám palec nahoru myšlence starosty Řezníčka pojmenovat po Václavu Havlovi v budoucnu některou z nově vzniklých ulic na Skřivánku.

Nejenže tím naše město vzdá hold nejvýznamnějšímu českému polistopadovému politikovi, ale především si ušetří emoce, pokud nebude muset s jakýmkoli přejmenováním měnit občanské průkazy, cedule či reklamní štíty a s tím související doklady. Takže, paní radní, myšlenka jistě chvályhodná, ale chybně namířená.

Dění v sociální demokracii v Pardubickém kraji by vydalo na román. Úplatky novinářům, rozporuplná výpověď krajského šéfa soc. dem. před soudem a jeho opakované telefonování přímo do policejní cely zatčenému Kodetovi, nabádání jeho zástupce Petržílka ke krácení veřejných zakázek a ulívání veřejných milionů bokem, zákaz mluvit řadovým členům strany na veřejnosti, několikrát nezdařený "puč" proti sobě, nekončící policejní vyšetřování, výzva senátora Drymla k očistě strany na Pardubicku, neklid předsedy ČSSD Sobotky a konečně vulgarity na nahrávce, která ukazuje, jak to v zákulisí boje o moc chodí...

Společným pojítkem mezi všemi těmito aférami je jméno Miroslava Váni - letitého předsedy bytového družstva v Pardubicích, navenek žoviálního poslance připomínajícího medvídka "kývala" a ve skutečnosti uvnitř vlastní strany nesmlouvavého stratéga.

V nejnovější nahrávce horuje chytnout náměstka hejtmana Tichého, nejvážnějšího uchazeče na post lídra krajské kandidátky, pěkně za varlata, aby ho mohl zmačknout a ovládat. Tolik nahrávka, kterou Váňa označuje za prefabrikát.

Jenže jeho spolustraníkům pomalu dochází s Váňou trpělivost. Naposledy v Chrudimi, kdy se rozhodli vzít ho pěkně - zákaz, nezákaz, veřejně po koulích. Je teď ale otázkou, zda bude tenhle stisk na Váňu stačit. Už několikrát totiž prokázal svoji nezničitelnost podobně jako nedávno zesnulý vůdce Severní Koreje Kim Čong - il.

Tak už se nám z toho stává fraška. Sociálnědemokratický senátor Dryml se nejspíš probudil ze zimního spánku a dotírá na svého stranického předsedu Sobotku, aby začaly v ČSSD na Pardubicku padat hlavy. Údajně vlastní důkazy o korupci hejtmana Martínka, krajského šéfa soc. dem. Váni a dalších vysokých stranických potentátů.

Jestliže ale potrefený Váňa vzápětí podrážděně kontruje, a přiznejme, že oprávněně, že Dryml nejspíš teprve objevuje Ameriku, pak má pravdu. Vytasit se totiž s několik měsíců starou a veřejně propíranou nahrávkou, je do očí bijící neschopnost tohoto jinak kontroverzního politika.

Z celé frašky tedy vyplývá jediné - je nejvyšší čas vynést oficiální soud, jinak se ještě dočkáme na půdě sociální demokracie mnoha "překvapivých" odhalení a obvinění. Jako v tomto případě, kdy senátor Dryml zaspal dobu a prokázal své straně medvědí službu, prokazující, že levá neví, co dělá pravá. 

Chodit mezi voliče se vyplácí. Ne ale tlachat, nýbrž pracovat a aktivně se zajímat o jejich problémy. Vhodným příkladem je chrudimský místostarosta Tejkl, který vyrazil do nejpočetnějšího sídliště U Stadionu rovnou s metrem a kalkulačkou. Mnohé svým přístupem, včetne mne, příjemně překvapil.

Spočítal si totiž hned, že léta odkládané rozšíření parkovišť před domy vyjde město na pakatel a může si tak alespoň jedno letos přinejmenším dovolit rozšířit.

Čtenář Chrudimských novin, pan Janeček, to přirozeně vítá. Jedním dechem ale dodává: "Snad se rozšířeného parkování dočkáme." Není se čemu divit, že pochybuje. Slibů už bylo dost. 

Pokud tedy místostarosta dotáhne svůj slib do zdárného konce, pak má postaráno o nové voliče nejen U Stadionu, ale i jinde ve městě, protože sliby se "maj" plnit nejen o Vánocích...

Každý dobrý podnikatel ví, že být víc než jeden znamená v podnikání skoro vždycky problém. Není nad to rozhodovat o věcech sám.

Vedle tohoto rčení zeje chrudimská kasa pro letošek prázdnotou, a tak radnice pomýšlí na podnikatelský záměr s případným investorem - my dáme pozemek a ty do toho vložíš peníze, část si pak vezmeme my a část ty.

Proč ne? Je správné, že se radnice poohlíží po nevyužitých rezervách, které teď objevila v Topolské ulici. Stojí tady na městském pozemku "papundeklová" barabizna, v které se prodává víno a půjčují knihy.

Nešťastná je ale forma podnikatelského záměru. Stavebnictví prochází totiž recesí a tak se zájemce, který má za vklad pozemku postavit městu nový obchod s knihovnou a nad nimi sobě byty, bude hledat nejspíš hodně dlouho.

Když si vedle těchto kupeckých počtů navíc spočítá, že jedna a jedna jsou dvě a že v domě, který postaví, nebude vlastním pánem, ale bude ho provozovat s úředníky, pak už je to z podnikatelského hlediska nejspíš čirá fantazie.

A pak že nejsou místa k parkování. Ohyzdný výměník tepla ze 70. let navazující na opravené bytové domy na kraji sídliště U Stadionu přímo vybízí k přestavbě alespoň na dvoupodlažní garážový dům. Ba co víc, nabízí se tu vzácně komfort těsného dosahu městského komunikačního okruhu a kruhové křižovatky.

Je proto škoda, že nikdo nevidí místo odhadem pro takových šedesát aut a upřednostňuje se tu pronájem soukromé firmě za několik tisícovek měsíčně. Prostory totiž nabízejí daleko větší užitek. Zatím se o tom jen šušká v místních sušárnách při domovních schůzích, ale kdo ví, třeba se nápadu někdo ujme. Možná v době, kdy už nebude v sídlišti kde parkovat a Tesco naproti začne dlouhodobě parkující ze své plochy vyhánět.

Jednu ze vstupních bran Chrudimě tvoří sídliště Víta Nejedlého. Pochází ještě ze stalinských dob, kdy se tudy proháněly maximálně nablýskané limuzíny soudruhů. Avšak doba mezitím pokročila mílovými kroky, žijeme v 21. století a na každou rodinu připadají průměrně dvě až tři auta.

Výjimkou není ani zmíněné sídliště, které se generačně omlazuje. A dokazuje to právě početným parkovým stavem svých aut, který je vystaven podél celého průjezdu touto lokalitou. A v tom spočívá ono riziko, které může uhodit každým okamžikem. Páteřní komunikace je totiž průjezdná jen s maximální opatrností a hrozí každou chvíli kolizemi v dopravě. Ne zřídka jsou zde řidiči nuceni vjet i na chodník.

Je proto dvakrát škoda, že místní lidé odmítli dřívější návrh města na rozšíření této silnice nebo revoluční projekt podzemního parkování. Možná že to za čas vyřeší až úplná generační obměna zdejších obyvatel, která bude teprve schopna uvažovat s potřebami této doby.

Přijeli, viděli, namalovali a pak se přišli lidem v sídlišti U Stadionu pochlubit, co pro ně vymysleli. Jenže se zlou se potázali. Zaplněná jídelna zdejší základní školy pražské inženýry architekty vypískala.

Jak by ne, klidné místo k životu jim chtěli proměnit v jakousi dopravní zkratku a rozparcelovat na desítky menších parkovacích "chlívků". Nejspíš dobrý úmysl, ale nepochopený v kontextu zdejšího bytí, které má úplně jiný ráz než rušná Praha.

Byl jsem tenkrát u toho - lidé svoje sídliště nedali. Bylo sympatické, jak se dokázali v mžiku sjednotit a mluvit společným hlasem. Ne nadarmo zde potom dřívější radniční koalice "prohrála" komunální volby na celé čáře. Lidé U Stadionu to prostě vidí a cítí úplně jinak. Pro ně to znamená importované "barbarství" velkoměsta, podobně jako v minulosti horkovod instalovaný podél řeky Chrudimky.

Jenže čas ubíhá a nic podstatného se tu neděje. Horkovod zůstal i přes sliby nezakopán, ale především se výrazně nezlepšily podmínky k parkování uvnitř sídliště.

A tak to lidé vzali opět do svých rukou. Sami našli místa i způsob, jak zde nově parkovat. A dodejme, že za minimální peníz. Ukázali tím, že je jejich instinkt a důvtip mnohdy silnější než drahá studie architektů. Bude tedy na radnici, zda hozenou rukavici zvedne a ukáže, že umí vynalézavosti svých občanů naslouchat. 

Sebereflexe? Předem přichystaný scénář? Pud sebezáchovy? Od každého možná něco. Sociální demokracie si totiž spočítala, že chce-li obhájit prvenství v letošních krajských volbách, musí se zbavit nánosu korupčních afér, které na ní pořádně ulpěly.

ČSSD v Pardubickém kraji schytala s koncem loňského roku několik mediálních facek a skandál s úplatky, které požadoval dnes již bývalý místopředseda krajské soc. dem. Petržílek, do těchto dnů nezvětral, ba co víc, smrdí stále silněji, a je pro stranu opravdovým malérem.

A tak nastoupila uklízecí četa složená z okresních šéfů ČSSD, která sjednotila šik a vytáhla eso z rukávu - mladého, průbojného právníka, kterého chce za hejtmana. Spláchla přitom vodou do kanálu další horké kandidáty, ale něco přeci jen zůstalo, co nejde, jak řekl posměšně jeden můj kamarád, sundat ani napalmem... 

K tomu už by byl skutečně zapotřebí v krajské soc. dem. "palácový" převrat a vzít vše hezky z jedné vody načisto, od hlavy až dolů.